Hledání v reportážích
Hrusice
Kocour Mikeš patří k nejznámějším pohádkovým postavičkám. A každý, kdo se s ním alespoň na chvilinku setkal, určitě zná příběh jeho putování do světa. A kdo ho snad nezná, může se s ním seznámit na stezce, která vede z Hrusic do Říčan. Tudy se vypravil malý černý kocourek do světa, aby vydělal peníze na nový krajáč, který rozbil. Stezka má dvanáct zastavení a na každém se dozvíte příhodu, která se právě tady malému poutníkovi stala. A zastavit se můžete i v rodném domě spisovatele Josefa Lady, který Mikeše vymyslel. V domku je dnes muzeum věnované právě známému malíři i spisovateli.
Památník Josefa Lady
Četnická stanice
Na schůzku s četníky se vypravíme do Habartova na Sokolovsku. Žádných pokut ani jiných nepříjemností se ale bát nemusíte. Na četnické stanici Haberšpirk se netrestá. Je totiž neobvyklým muzeem prvorepublikového četnictva. Povyprávějí vám tu o četnictvu v časech mezi dvěma světovými válkami. Víte například, že takový četník tehdy za den našlapal ve svém regionu na tři desítky kilometrů? O náročnosti služby svědčí i řada dalších informací a samozřejmě také exponátů, které neobvyklé muzeum nabízí.
Četnická stanice
Muzeum loutek
Spejbla a Hurvínka známe nejspíš všichni. Určitě patří k nejslavnějším loutkovým postavičkám u nás. A že se narodili v Plzni, to taky není nic moc nového. Nové je zato muzeum loutek, které navštívíme. Je samozřejmě v Plzni a Spejbl s Hurvínkem v něm nemohou chybět. Jak vlastně tyhle dvě legendy loutkového divadla přišly na svět, kdo je vodil jako první po jevišti a proč se v Plzni loutkářům tak dařilo? Na to budeme hledat odpověď při prohlídce nové expozice, která nám o loutkách a jejich světě prozradí hodně zajímavého.
Muzeum loutek
Muzeum hraček
Tematicky se vrátíme do dětství a pozveme vás do muzea českých hraček v Kašperských horách. Před šestnácti lety ho tady zřídili sourozenci Radek Brand a Miroslava Bálková – a byl to krok plánovaný a promyšlený. Výrobou tzv. skašovských dřevěných hraček se totiž jejich rodina zabývá přes 200 let. Mimo to se specializují na výrobu lidových hraček s motivy českých krojů. V rodině se také po generace věnují sběratelství a právě díky tomu jsou tu k vidění unikáty, které prosluly v regionech českého lidového hračkářství. K nejznámějším patří například obec Skašov na Plzeňsku, Krouno na Hlinecku či Příbramsko.
Roztomilé řemeslo se v obci udrželo do přelomu dvacátého století, kdy začalo postupně upadat. Pro zachování tradice tak v roce 1913 založil v kraji slavný prapředek první hračkářské družstvo. Mluvit se bude ale třeba i o chodských krojích.
Muzeum českých hraček
Rumburské muzeum
Rumburské muzeum bylo založeno Humboldtovým spolkem 15. 5. 1902. Původně sídlilo v budově odborné textilní školy (dnešní zdravotnické). Roku 1929 byla textilní škola přesunuta do Varnsdorfu a do její budovy přesídlil městský úřad a okresní hejtmanství. O své místnosti muzeum přišlo okupací. Muselo je podstoupit Landratsamtu. Sbírky byly rozptýleny v několika budovách. Po 2. světové válce muzeum získalo 1. patro Försterovy továrny na zpracování tkanin, založené roku 1847. Tehdy došlo k rozšíření sbírek v takovém rozsahu, že muzeum obsadilo přízemí i 2. patro budovy.
Veřejnosti bylo zpřístupněno 4. 7. 1949. V roce 1951 došlo ke zřízení archivu, jež byl zrušen společně se zánikem okresu v roce 1960. Od roku 1977 spadá muzeum pod Okresní muzeum (nyní oblastní) v Děčíně. Po rekonstrukci prvního patra bylo pro návštěvníky zpřístupněno ve stávající podobě 4. 12. 1997. Muzejní expozice přibližuje dějiny města a celého regionu. My ale pečlivě projdeme přízemí budovy je expozice rumburské vzpoury. Historici proto shromáždili snad všechno, co je možné ke slavné vojenské rebelii vystavit. Zaměřili se především na lidský rozměr dramatu a snažili se vysledovat pohnutky, které vedly vojáky rakousko-uherské armády, aby se vzepřeli svému císaři a riskovali, že skončí před popravčí četou.
Ráno 21. května 1918 se na nádvoří bývalé chlapecké školy změněné v kasárna dožadovala četa navrátilců svých práv. Odmítla vydat zbraně, neposlouchala rozkazy a nakonec zbila důstojníka. Vzpoura začala a do jejího čela se postavil František Noha z Plzně.