4. ledna

Hrad Karlštejn střeží romantickou krajinu Českého krasu západně od Prahy. V dobách své největší slávy ve 14. století, za vlády Otce vlasti sloužil k uložení největších pokladů českého království. Později ale ztratil svůj strategický význam a od 17. věku rychle chátral. V době národního obrození se stal důležitým národním symbolem a dokladem české svébytnosti. Proto prošel v letech 1887 až 1899 rozsáhlou novogotickou rekonstrukcí pod vedením architekta Josefa Mockera. Společně nahlédneme do míst, která pamatují dobu zakladatele.

Hrad Karlštejn střeží romantickou krajinu Českého krasu západně od Prahy. V dobách své největší slávy ve 14. století, za vlády Otce vlasti sloužil k uložení největších pokladů českého království. Později ale ztratil svůj strategický význam a od 17. věku rychle chátral. V době národního obrození se stal důležitým národním symbolem a dokladem české svébytnosti. Proto prošel v letech 1887 až 1899 rozsáhlou novogotickou rekonstrukcí pod vedením architekta Josefa Mockera. Společně nahlédneme do míst, která pamatují dobu zakladatele.

Město Holešov ležící na rozhraní Hané a podhůří Hostýnských vrchů ve Zlínském kraji je známé svou bohatou historií i malebnou atmosférou. Kromě raně barokního zámku a poutního vrchu sv. Hostýna je spojeno taky s významnou židovskou komunitou. Ta v něm zanechala jednu z nejcennějších památek svého druhu u nás, synagogu, zasvěcenou litevskému rabínu a významnému židovskému učenci Šabtaj ha-Kohenovi, kterému si říkalo Šach, narozenému v roce 1621. Dnes slouží jako muzeum.

Dopřejeme si také malou procházku okolím Římovské přehrady. Ona sama turistům neslouží. Je hlavní zásobárnou pitné vody v regionu, a tak je vstup k ní přímo zakázán. Protože je tu ale co objevovat, podařilo se místním přivést turistické a naučné trasy až do jejího ochranného pásma. Historie místa je pevně spojena s obchodními trasami, takže se, obrazně řečeno, vydáme po stopách dávných kupců.

K jižní Moravě neodmyslitelně patří vyšívané kroje. Kdysi mívala každá obec svůj vlastní, lišily se barvami, vzory i střihem. Někde ale jejich podoba časem upadla v zapomnění, zvlášť v Brně a jeho blízkém okolí. Dnes se proto na takových místech při slavnostech používají převzaté varianty slavnostních lidových oděvů. Objevují se však i nadšenci, kteří to nechtějí nechat jen tak. Sbírají, co se dochovalo, pátrají v archivech a snaží se původní kroje obnovit. V oblasti východního Brněnska se to povedlo Janě Chlupové z Blažovic, do jejíž dílny se vypravíme.

Pražské Hradčanské náměstí zdobí jedna stavební památka vedle druhé. Můžete na něm vidět řadu paláců, třeba Martinický, Toskánský, Schwarzenberský nebo Arcibiskupský. Jako první cestou z Nerudovy ulice narazíte na palác Salmovský, který byl dva roky v rekonstrukci, ale od října ho lze opět navštívit. Budovu spravuje Národní galerie, a ta v ní vytvořila novou stálou přehlídku asijského umění. Z depozitářů vynesli odborníci na světlo vzácné předměty ze staré Číny, Koreje, Japonska a dalších oblastí.