16. listopadu

Nevelké šlechtické sídlo nechal ve Šluknově v 16. století ve stylu saské renesance vybudovat Arnošt ze Šlejnic. Vystřídala se na něm celá řada významných rodů, například Dietrichsteinové, Mansfeldové nebo Harrachové. Posledním soukromým majitelem zámku byl Leopold Nostitz – Rieneck, kterému byl v roce 1945 zkonfiskován. Od té doby patří městu a to ho před téměř dvaceti lety po rozsáhlé rekonstrukci zpřístupnilo veřejnosti. Bránu tam mají pro návštěvníky otevřenou po celý rok, tak vyrazíme na prohlídku.

V Rychlebských horách, jen kousek od lázní Lipová, se v podzemí ukrývají unikátní jeskyně Na Pomezí. Jsou největším zpřístupněným krasovým labyrintem vzniklým postupným rozpouštěním mramoru. Návštěvníky v něm čekají rozlehlé dómy, jejichž stěny zdobí kaskádovité náteky a impozantní krápníky. Od roku 1958 je celý systém chráněný jako národní přírodní památka a vede jím prohlídková trasa dlouhá 720 metrů.

Po dvouleté pauze se letos opět otevřelo pražské Planetárium, které je doslova rájem pro všechny milovníky tajů vesmíru. V rámci proměn, kterými prošlo, bylo vybaveno nejmodernější led projekční kopulí v Evropě s novým digitálním systémem. Díky obrovské hustotě obrazových bodů nabízí mimořádně ostré a detailní záběry. Těší se díky tomu nejen pozornosti turistů z celého světa, ale i odborníků.

Malebné městečko Sobotka v Českém ráji zmiňují historické prameny poprvé už v roce 1322. Asi nejvíc ho proslavil nejznámější místní rodák Fráňa Šrámek. Naším cílem ale bude zdejší Nové město, jak se už od sedmnáctého století říká periferii s unikátně dochovanými prvky lidové architektury. Stačí ujít pár kroků z náměstí a v úzkých uličkách mezi téměř pohádkovými roubenkami se přenesete o pár století proti proudu času.

Vitráže zdobí honosné středověké chrámy a paláce, ale i nové budovy. Jejich výrobě i opravám těch historických se už déle než 30 let věnuje Vítězslav Zilvar z Opočna. Své stopy zanechal nejen v mnoha kostelích, ale také třeba v olomouckém Přemyslovském paláci nebo v pražském Valdštejnském. Ukázal nám, jak dovede s malými kousky skla doslova čarovat.

Cestování mezi Prahou a Vídni nebylo v době, kdy lidi vozily kočáry tažené koňmi, po nerovných prašných cestách vůbec jednoduché. Ke zlepšení situace přispěla Marie Terezie, která nechala v letech 1739–1760 spojit obě metropole císařskou silnicí. U Jihlavy ovšem její stavitelé museli kvůli provozu vyřešit, kde vlastně přechází z Čech na Moravu. A tak tam nechala panovnice vše přeměřit a vztyčit čtveřici hraničních kamenů. Dochovaly se dodnes a řadí se mezi unikátní památky regionu.