9. listopadu

Když se v polovině 19. století začaly uvolňovat poměry v Rakousku-Uhersku, byly zakládány různé vlastenecké spolky. V jednom z nich, tělovýchovném, cvičil Miroslav Tyrš. A právě on spolu s Jindřichem Fügnerem, stál později u zrodu Sokola. Jeho stanovy byly schváleny roku 1862 a postupně se stal celonárodní organizací, počet členů se blížil k miliónu. Na památku bývalého náčelníka bylo později její hlavní sídlo pojmenován Tyršův dům. Slavnostně bylo otevřeno v roce 1925, letos tedy oslavilo kulatiny. Vydáme se na jeho prohlídku.

Krkonoše a jejich podhůří skrývají víc, než se zdá. V tamních svazích i údolích dodnes najdete stopy prospektorů, kteří v nich ve 14. století hledali zlato a drahé kameny pro benátské skláře. Byli to tzv. Vlachové ze severní Itálie. Přicházeli jednotlivě a cestou do kamenů vyrývali tajné značky, aby jejich následovníci lehce našli už objevená naleziště. My se vydáme na patnáctikilometrový okruh kolem Trutnova, kde kromě těchto znamení objevíme i místo, kde kdysi stával hrad.

Věděli jste, že pod historickým centrem Plzně se nachází důmyslný systém chodeb? Celkem měří víc než třináct kilometrů a je jedním z nejrozsáhlejších podzemních komplexů u nás. Část tohoto labyrintu je otevřena i pro veřejnost. Hlavní okruh je dlouhý 800 metrů a první návštěvníci se jím prošli v roce 1985. Kromě něj se zájemci mohou vydat i na speciální trasu, kterou projdou pouze za svitu baterek. A u příležitosti letošního jubilea byla otevřena ještě třetí nazvaná Tajemství skrytých chodeb.

Košíkářství patří mezi nejstarší řemesla na světě. Splétání přírodních materiálů se lidé věnují už od pravěku. Na našem území svůj vrchol zaznamenalo v 19. století, kdy vznikaly i odborné školy. Většinou se ale toto řemeslo předávalo z generace na generaci, tak jako v rodině Dany Ptáčkové z Morkovic-Slížan na Kroměřížsku. Do její dílny se vypravíme.

Jižní Čechy se pyšní spoustou památek, k těm méně známým patří nevelký zámek ve Štěkni na břehu Otavy. Vyrostl na místě středověké tvrze v 17. století a po šlechtických majitelích ho v roce 1921 získal řád Congregatio Jesu. Za minulého režimu sloužil jako domov důchodců, ale na počátku našeho tisíciletí se do něj sestry vrátily a památku postupně obnovuji. K jejím největší chloubám patří Losyho sál s unikátní výzdobou.