6. dubna 2025

S příchodem jara otevřely své brány i hrady a zámky. Milovníci historie se po zimní pauze mohou opět vydat i na prohlídku někdejšího šlechtického sídla v Jindřichově Hradci. Se svými 3,5 hektary je třetím nejrozsáhlejším areálem svého druhu u nás. Po staletí bylo neodmyslitelně spjato s pány z Hradce, které na něm vystřídaly další významné šlechtické rody. Po druhé světové válce přešlo do vlastnictví státu, v roce 1973 se pak dočkalo velké rekonstrukce a o dvacet let později byl zpřístupněn veřejnosti.

Při toulkách Šumavou si přijdou na své i ti, které lákají tajemství a legendy. My se vypravíme na vrch Prenet nedaleko nýrské přehrady. Pod mechem a listím se tam totiž ukrývají kameny, do nichž jsou vyryty stovky zobrazení. Pocházejí zřejmě v 19. století. Zachycují tehdejší život lidí v okolí, ale i záhadné tvory. Doposud bylo objeveno několik desítek balvanů a my si alespoň některé z nich prohlédneme.

Příroda se po zimě teprve začíná probouzet. V libereckém Motýlím domě ale už mají léto. Přesněji řečeno, mají ho tam po celý rok. V expozici otevřené loni na jaře se můžete vydat na dobrodružnou výpravu džunglí, na níž vás budou doprovázet stovky pestrobarevných létajících drahokamů. Navíc se tam dozvíte spoustu zajímavosti o jejich životě. Pojďme se tedy na chvíli přenést do exotických končin.

Jednou z dominant Hradce Králové je katedrála sv. Ducha, jejíž věže se vypínají do výšky bezmála padesátí metrů. Vznik této honosné církevní stavby je dodnes obestřen tajemstvím, neboť se nedochovala zakládací listina. Traduje se ovšem, že ji nechala v roce 1307 vybudovat česká královna Eliška Rejčka, manželka Václava II. a posléze Rudolfa Habsburského. I když měl v průběhu staletí chrám několikrát namále, dodnes v něm můžeme obdivovat um gotických stavitelů i vzácné artefakty.

Jedenaosmdesátiletý Emanuel Hoda ze Strakonic už 35 let staví modely. Ale ne jen tak ledajaké, postavy, dopravní prostředky i památky vměstnává do nejrůznějších skleněných lahví. Má na kontě víc než 1200 kousků a jeho kolekce byla dokonce zapsána do České knihy rekordů. Dílka, nad nimiž tráví dlouhé hodiny, nazývá „svými dětmi“ a ty největší majstrštyky nám ukáže.

Velhartický hrad jste mohli vidět třeba v pohádce Tři bratři Jana Svěráka. Asi nejvíc ho ale proslavil Jan Neruda, který posadil ve své Romanci o Karlu IV. vladaře ke stolu s jeho pánem Buškem z Velhartic. Pozornost si ale bezesporu zaslouží i jeden z nástupců známého velmože - Menhart z Hradce, který nechal na svém sídle uložit české korunovační klenoty. Víc se dozvíte na novém prohlídkovém okruhu.