5. ledna

Jedním ze skvostů moderní architektury je Müllerova vila, kterou spravuje Muzeum hlavního města Prahy. Je vrcholným dílem brněnského rodáka Adolfa Loose, který patřil k nejvýznamnějším evropským osobnostem oboru na přelomu devatenáctého a dvacátého století. V interiéru domu se seznámíte s příběhem i prací úspěšného muže, který byl nejen věhlasným architektem, ale také tvůrcem moderního interiéru či teoretikem životního stylu a ve své tvorbě prosazoval pohodlné a praktické bydlení s využitím nejlepších materiálů.

Nejstarší naučnou stezku u nás najdete v Českém středohoří. Nese jméno významného a světově uznávaného badatele z přelomu 19. a 20. století, který právě v tomto malebném pohoří působil. Dílo Josefa Emanuela Hibsche je vskutku monumentální a mimořádné a odborníci z něj čerpají dodnes. Za svého života se zasazoval o ochranu geologických přírodních památek. Právě díky němu můžeme ještě dnes obdivovat třeba takzvané Varhany, tedy ukázku sloupcovité odlučnosti čediče na Panské skále u Kamenického Šenova. Připomeneme si ho.

Po staletí byly vitráže, tedy různé tvary, druhy a barvy skla upevněné v olověné osnově, znakem luxusu a bohatství. Proto je najdeme především na aristokratických sídlech, katedrálách a klášterech či v domech movitých majitelů. Podtrhují vznešenost významných objektů a umocňují dojmy při bohoslužbách i koncertech. Jenže díla, vytvořená dávnými mistry už samozřejmě potřebují opravy. Těm se věnuje umělecký sklenář Petr Švamberk, který se vydal ve stopách svého otce. Nahlédněme do jejich dílny v Táboře - Čekanicích.

V nejsevernějším cípu naší vlasti, ve Šluknovském výběžku poblíž města Jiříkov, leží Filipov. Malá, nenápadná obec, v níž ale každého turistu ohromí majestátní bazilika Panny Marie Pomocnice křesťanů. Impozantní kostel v novorománském stylu byl postaven v letech 1873 – 1886 podle plánů architekta Franze Hutzlera v místě tzv. filipovského zázraku, jež se zde měl odehrát v lednu v roce 1866. Jde o jedno z nejslavnějších poutních míst v Čechách, které před druhou světovou válkou patřilo dokonce k těm nejnavštěvovanějším ve střední Evropě.

Ve druhé polovině 20. století dominovaly našemu trhu s elektrotechnikou výrobky podniku Tesla. Ten vznikl v roce 1946 sloučením několika znárodněných předválečných společností a dostal jméno po slavném chorvatském vynálezci Nikolovi Teslovi. Z ideologických důvodů se ovšem po roce 1948 název vykládal jako zkratka složená z počátečních písmen slovního spojení TEchnika SLAboproudá. Přístroje, které měli doma snad všichni, se rozhodli připomínat nadšenci z Historického radioklubu Československého. Během několika let dali dohromady stovky výrobků a v roce 2012 otevřeli muzeum v Třešti na Vysočině. Zavedeme vás do něj.

Jednou ze vstupních bran do Orlických hor je Skuhrov nad Bělou. Jeho historie se začala psát už někdy ke konci 13. století a je úzce spjata s bohatými zásobami železných rud v okolí. Ty se tu nejen těžily, ale také zpracovávaly. Už v roce 1521 fungoval v oblasti první doložený hamr a o tři století později rod Kolovratů založil Růženinu huť. Památek hodných vaší pozornosti je ale v obci daleko víc. A návštěvu si zaslouží i místo, kde kdysi stával hrad Skuhrov.