6. března 2022

Zatímco většina našich zámků se na letošní sezónu teprve chystá, v tom lednickém mají brány otevřené i v těchto měsících. Nenahlédnete sice do všech jindy přístupných prostor, zato má zimní prohlídka reprezentačních sálů či palmového skleníku jedinečnou atmosféru. Lednické sídlo rodu Lichtensteinů prošlo v minulosti několika přestavbami, teprve ta poslední z něj ale učinila jeden z nejkrásnějších komplexů ve stylu anglické novogotiky v Evropě. Se zámkem v nedalekých Valticích společně tvoří unikátní areál zapsaný od roku 1996 na seznam památek UNESCO.

Ve veřejnosti zatím nepřístupné budovy celního skladu na nádraží v Přerově vládne čilý ruch. Místní železniční modeláři tam postupně obnovují své rozsáhlé modelové kolejiště, které nedávno přestěhovali ze staré vodárny. Na to, až se zmenšený svět plný mostů, stromů, vlaků, vagónů i autíček bude znovu moci představit návštěvníkům, si ještě chvíli počkáme, ale my si ho společně prohlédneme a zjistíme, co všechno práce na něm obnáší.

Nejvýznamnější pamětihodností Oseka je areál cisterciáckého kláštera. Byl založen přibližně v roce 1197 a tvoří ho objekty budované od doby románské až po baroko. Jeho nejslavnějším obdobím byla patrně 30. léta 13. století. Za husitských válek byl vypálen, později Rudolfem II. dokonce na nějakou dobu zrušen. Cisterciáckému řádu byl navrácen až po bitvě na Bílé hoře. Ústřední budovou celého komplexu je konventní chrám Nanebevzetí Panny Marie. Trojlodní bazilika prošla v letech 2019 – 2021 nákladnou rekonstrukcí a veřejnosti se otevřela teprve nedávno.

Když se řekne vyšívaný obraz, obvykle si představíme motiv Hradčan, jelena v říji nebo kytici pivoněk. Odon Brummeisen z Chomutova dělá jiné, při prohlížení časopisu ho totiž jednou napadlo, že by mohl zkusit vyšívat podle děl slavných malířů. Tato tvorba se pro něj stala lékem na nespavost, kterou do té doby trpěl. Hotové obrazy se mu roky hromadily ve skříni a možnost je vidět měli jen nejbližší. Až nedávno mu jeho dcera pomohla uspořádat výstavu v galerii v Jirkově.

Přírodní park s poněkud delším názvem Plánický hřeben – Kakov je územím, které odborníci považují za migrační cestu mezi Brdy a Šumavou. A tak tu při troše pozornosti můžete narazit třeba na stopy rysa ostrovida nebo vám třeba pověstná kapička štěstí zprostředkuje setkání se vzácným čápem černým. Osobitý půvab však mají i vesničky, které se ve svazích po obvodu zdejších kopců začaly rozrůstat už ve středověku. Zastavíme se v Pohoří a také v Plánici, která je neodmyslitelně spjata s Františkem Křižíkem.