4. dubna 2021

Se svátky jara jsou neodmyslitelně spjata aktivní i malovaná vajíčka. Víte ale, že původně je hospodyně nebarvily pro parádu, nýbrž v podstatě z nutnosti? Během předvelikonočního půstu se totiž jíst nesměla a ony potřebovaly nějak odlišit stará od čerstvých. Až později je začaly zdobit pro koledníky. Nejprve se používala vejce plná, ale ta se kazila, takže časem přešly malérečky na vyfouknutá, takzvané vejdumky. Vydržely mnohem déle a lidé je začali i sbírat. Jako třeba Anna Zelenková ze Kdyně. Kraslic má 450 a ty nejzajímavější nám ukáže.

V křesťanském kalendáři jsou Velikonoce nejvýznamnějším svátkem roku. Věřící si připomínají příběh Ježíšova zatčení, odsouzení, pouť na Golgotu, smrt a vzkříšení. Už v pátém století začali budovat křížové cesty, které tyto momenty znázorňují. Údajně první vyrostla v italské Bologni zásluhou biskupa Petronia a postupně přibývaly další. Naši nejstarší najdete na jihu Moravy. Vede na Svatý kopeček nad Mikulovem. A kromě příležitostí k zamyšlení nabízí i procházku nádhernou krajinou.

Kříž s tělem Spasitele, který na něm nalezl smrt, je už od raného středověku jedním ze symbolů křesťanství. Své místo měl především v kostelích, ale naši předkové si ho věšeli i v domácnostech. Věřili, že je bude chránit. A právě tato tradice inspirovala Jaroslava Beneše z Loštic. Už řadu let před Velikonocemi kříže vyřezává. Jen Ježíše na nich nahradil jinými motivy. Třeba růžemi nebo srdcem..

Svá pravidla mívala i velikonoční tabule. Protože jsou tyto svátky zároveň oslavou jara a nového života, byla její součástí třeba nádivka s mladými kopřivami. A taky vejce. Jedno vařené si například rodina rozdělila a každý snědl kousek. Prý proto, aby všichni našli cestu domů, kdyby snad v dalším roce zabloudili. V neděli na Boží hod se pak pokrmy nosily do kostela, kde byly posvěceny. Na stole nesměly chybět ani jidáši, beránek nebo mazance. A právě ty si v komořanské pekárně upečeme.

Tatar, kocar, mrskačka, švihačka, žíla. Tak se v různých regionech říká velikonoční pomlázce. Lidé dřív věřili, že z těla vyhání vše zlé. Děvčata se musela pořádně vyšlehat, aby byla po celý rok zdravá, pracovitá a veselá. Vdaným ženám se prý takto léčil zlý jazyk. Hospodář vyšupal čeládku, aby nebyla líná, a dokonce i krávy, aby se brzy otelily. Tradovalo se, že nejlépe funguje tatar vlastnoručně vyrobený. Jak se dělá, vám předvede Štěpán Krhut.