19. června 2016

Jednou z mnoha výstav pořádaných u příležitosti kulatého výročí narození Karla IV. je ta nazvaná Koruna na dlani: Věčná mince království, na kterou se vypravíme do Rožmberského paláce na Pražském hradě. Je věnována nejslavnější minci naší historie, legendárnímu Pražskému groši, ale taky jednomu z největších pokladů našeho národa. Návštěvníci na ní totiž můžou obdivovat repliky korunovačních klenotů. Svatováclavské koruně tu dělají společnost žezlo a jablko, které k ní patřily v časech Otce vlasti. Dozvíme se, kde bychom našli originály a bude nás zajímat i jejich podoba a symbolika. Nahlédneme taky do království muže, který věrné kopie vytvořil. Prozradí nám, jak práce probíhala, podle jakého vzoru vyráběl a co bylo na celém díle to nejtěžší.

Víte, kdy se u nás začal pěstovat chmel? A proč Karel IV. zakázal vývoz jeho sazenic? To všechno vám prozradíme při našem výletu do malé vesničky Odrlice na Moravě. Prohlédneme si tam starou sušárnu našeho pověstného zeleného zlata. Je opravdovým unikátem, moc podobných byste u nás nenašli, proto je taky chráněnou památkou. Vybudoval ji na konci 19. století prozíravý místní zemědělec Jan Staroštík, který měl i vlastní chmelnici a česačku. V časech první republiky jeho syn objekt upravil a zavedl sušení teplým vzduchem. Později rodina o svůj majetek přišla a se stavbou už to vypadalo bledě. Dokonce hrozilo, že se zřítí. Naštěstí se dočkala obnovy a její současní majitelé mají v okolí i další zajímavé plány.

Když přijde řeč na Chodsko, málokomu se takřka okamžitě nevybaví legendární vzpoura jeho obyvatel vedená Janem Sladkým Kozinou. My se po jeho stopách krajem vydáme. A abychom toho stihli víc, vyrazíme na kole. Zastavíme se například u zámku hraběte Wolfa Maxmiliána Lamingena, kterého ovšem nejen díky Jiráskovým Psohlavcům známe spíš jako Lomikara. Prohlédneme si ale taky akvadukt, který vede nad železniční tratí Plzeň – Furth im Wald. Připomíná časy, kdy domažličtí obyvatelé trpěli nedostatkem vody. Kozinova socha nás přivítá v místech, odkud Chodové pozorovali nedaleko vedoucí obchodní stezky. Plnili tehdy roli jakési finanční stráže a vybírali pro českého krále poplatky. A nemineme ani statek, kde se vůdce rebelie narodil.

K takřka zapomenutým památkám patří zámek Uherčice. I proto, že stojí nedaleko rakouské hranice a po roce 1948 byl v podstatě vymazán z map. Přitom to nebylo sídlo jen tak ledajaké. Zastavěnou plochou patří k největším svého druhu u nás. Jeho příběh se začal psát už za pánů Krajířů z Krajku, ale na svou definitivní podobu čekalo desítky let a vděčí za ni dalším majitelům. V době baroka tu podle všeho fungovalo i divadlo. A později vyrostl velký banketní sál. Ještě za časů posledních pánů s modrou krví býval zámek centrem kulturního dění. Jenže v dalších desítkách let měl namále. Smutnou éru ale přečkal a dnes se těší zájmu turistů a dokonce i filmařů. Možná vám bude připadat povědomý a můžete hádat, v jakém snímku si zahrál.