10. května 2015

Rymice na Kroměřížsku jsou obcí s dlouhou historií. My si připomeneme, jak se tu žilo v posledních dvou stovkách let. Ve vesnici se totiž dochovalo několik starých stavení, která připomínají lidovou architekturu typickou pro tenhle kraj, ale taky každodenní život i sváteční chvíle jejich obyvatel. Jen musíme vyfasovat mapu, a chalupy, které vytvořily unikátní skanzen, hezky najít. Nejsou totiž shromážděné na jednou místě, ale zůstaly tam, kde vyrostly a kde se v některých v druhé polovině minulého století ještě bydlelo. Zastavíme se na zahrádce, kde se dozvíme spoustu zajímavostí o včelaření, ale taky u mlýna, který sice už neklape, ale připomíná dlouhou tradici tohohle řemesla. A přijmeme taky pozvání na svatbu. Tedy symbolické.

Ladislavovi Olivovi ze Železného Brodu učarovalo sklo. Konkrétně výroba skleněných mozaik. Tohle trochu pozapomenuté umění se rozhodl vzkřísit před 10 lety. Ještě před několika desetiletími se mu věnovaly stovky lidí, fungovala dokonce i továrna, kde se rodily, ale dnes je tvoří jen pár nadšenců v celé zemi. Jedním z důvodů je spousta titěrné práce, která zabere hodně času. Budeme sledovat, jak takový skleněný obraz vzniká, co všechno obnáší jeho příprava a dozvíme se taky, že mnohé se skládají z tisícovek kousků, které je potřeba dát pečlivě dohromady. Zajímat nás bude taky to, v čem se dnešní tvorba a používané materiály liší od těch, s nimiž pracovali mistři řemesla v časech dávno minulých. A prozradíme vám, že u Olivů se ze skla rodí i šperky.

Přírodní rezervace Třebovské stěny nás provede od zříceniny hradu Lanšperk až k obci Damníkov. Tak dlouhou cestu nezvládneme, ale na několik zajímavých míst vás pozveme. Například do romantických skal, v nichž kdysi bývaly knížecí lomy a kde už za první republiky našli azyl trampové. Ti se tu mimochodem scházejí dodnes. Pak se porozhlédneme po krajině, dohlédneme až do Orlických hor nebo do Jeseníků. Vysvětlíme vám, čím jsou stěny unikátní, čemu se říká kuesta a dozvíme se taky to, že tvoří evropské rozvodí. Navíc si dopřejeme výlet do dávné historie, protože se seznámíme s tvory, kteří v okolí České Třebové našli domov v pravěku. A na naučné stezce si můžeme vyzkoušet i své znalosti a dovednosti.

Hrad Houska vyrostl podle pověsti v místech, kde bývala brána do pekla. Aby jeho obyvatelé nemohli mezi nás lidi, byla zasypána a přímo nad ní vyrostla hradní kaple. Věřte nebo ne, takhle se to říká a kopat pod zemí se tu zatím nikdo neodvážil. Zato tu několik nadšenců vybudovalo Luciferovu říši, do které můžou všichni návštěvníci hradu zavítat. Ale pozor, vstup je jen pro hodně odvážné, protože ne každý hříšník unese pohled na to, co ho po smrti potká. Za největší provinění jsou tu považovány podvody a zrady a tresty za takové činy jejich závažnosti odpovídají. Prozradíme vám, kdo za zrodem tohohle pekla na zemi stojí, kde autoři čerpali inspiraci a co všechno vás v něm čeká. A pokud se nebudete bát, můžete se samozřejmě projít i po okolí.

Poděbrady má většina z nás spojené s českým králem Jiřím a taky s léčivými prameny. Jejich historie se začala psát před 110 lety. Město totiž trpělo nedostatkem kvalitní pitné vody, a proto tehdejší pán kníže Filip Arnošt Hohenlohe ze Schillingsfürstu požádal o pomoc svého přítele bavorského statkáře. Baron Karel Bülow byl známý tím, že dokázal objevit vodu. A tak se pustil do pátrání na poděbradském zámku. Když ze stometrové hloubky vytryskl pramen, svou silou prý dosahoval do prvního patra panského sídla. Voda sice byla poněkud zvláštní, ale chutná. A tak se začalo hledat i ve městě. Brzy se zjistilo, že objevená životodárná tekutina nejen osvěží, ale má taky blahodárné účinky na lidské zdraví. A tak byly založeny zdejší lázně.

Manželé Mrázkovi z Prahy brzy oslaví zlatou svatbu. A oba navíc i sedmdesátiny. Jako dárek si připravili společnou jubilejní výstavu. A co na ní bude k vidění? Paní Jaroslava i její choť Petr se dlouhé roky věnují starým textilním technikám. Petrovi učarovaly tapisérie a jeho drahé polovičce ze všeho nejvíc šitá krajka. Ta u nás zdomácněla v 18. a 19. století a říkalo se jí tehdy bruselská. Bude nás zajímat, jak vlastně vzniká. A začneme hezky od začátku. Nákres je potřeba přenést na voskované plátno podšité dvěma vrstvami látky. A pak už začnou kouzlit šikovné ruce. Budeme jejich čarování sledovat a počkáme si na výsledné dílo. A taky se budeme ptát na to, kde byste mohli tuhle křehkou krásu obdivovat vy. Slibujeme, že pro vás máme tip.