12. říjen 2014

Jedním a asi nejznámějším ze zhruba dvou desítek Žďárů, které bychom u nás našli, je ten nad řekou Sázavou. U jeho zrodu stáli mniši cisterciáckého řádu, kteří sem přišli ze západních Čech. V polovině 13. století tu vybudovali klášter, při němž byla celkem záhy založena osada. Mniši ve Žďáru působili staletí, díky nim taky na vrchu nad městem vyrostl kostel sv. Jana Nepomuckého, který patří k památkám chráněným Unescem. Jeho stavitelem byl Jan Blažej Santini, který se zároveň podílel na úpravách kláštera a taky na vybudování několika dalších staveb ve městě a okolí. Na časy dávno minulé zavzpomínáme i při návštěvě místního muzea, v němž nás čekají nejen klasické expozice, ale taky třeba malý venkovský obchůdek. A dozvíme se, že i tady se odehrál v 16. století jeden smutný čarodějnický proces.

Přímo v centru Hradce Králové vás zavedeme do trochu neobvyklé botanické zahrady. Najdete tu byliny, květiny i keře z celého světa. Většina z nich nachází uplatnění při výrobě léčivých produktů, zahrada je totiž součástí místní farmaceutické fakulty. Slouží tedy především k výuce a výzkumu, ale to neznamená, že veřejnosti je vstup zakázán. Tak se pojďme projít a představit si několik pokladů. Slyšeli jste někdy třeba o Líčidle americkém? Jeho plody se dají využít kupříkladu k barvení vín, likérů, ale taky k vaření marmelád. A za pozornost stojí rovněž Plamatka zelná. Ta už starým indiánům sloužila jako anestetikum při trhání zubů. Takže bychom ji mohli zkusit místo tablet při bolesti chrupu. Ve skleníku nás pak čekají především rostliny tropické a subtropické. A snad ani netřeba dodávat, že i většina z nich umí kurýrovat.

Chodská keramika si už vydobyla své místo na slunci, přestože její historie není příliš dlouhá. Začala se psát na počátku minulého století, kdy kraj objevili turisté a chtěli si samozřejmě na památku odvážet nějaké suvenýry. Jak ji poznáte? Typický je černý nebo bílý podklad. Ten pak zdobí nejrůznější kopretiny, pomněnky, máky. Prostě hlavně květiny, které se objevovaly odedávna na místních lidových krojích. K těm, kteří se výrobě keramiky věnují, patří manželé Mojžíšovi z Bořic u Domažlic. Chvíli pobudeme v jejich dílně a budeme sledovat, jak se hlína mění v krásné misky či vázičky. A taky v malé petrolejové lampičky s vykrajovanými stínítky, které patří k chloubám Bohuslavy a Jaroslava. Dozvíme se, jak vypadá jejich běžný pracovní den, co má který z nich na starosti a jakými ornamenty nejčastěji své produkty zkrášlují.

Do světa včel vás pozveme v Hulicích u Zruče nad Sázavou. Mají tam expozici těmhle pracovitým tvorům věnovanou. Dozvíme se v ní spoustu zajímavostí o tom, jak vypadá život v úle. Pokud si myslíte, že med vytvářejí pro naše potěšení, pak vás vyvedeme z omylu. Zjistíme, čím se včely živí, jaká privilegia má v jejich společenství matka a jak jsou na tom kluci, tedy trubci. Věděli jste, že pokud včelstvo o matku přijde, dovedou si dělnice vypiplat novou? Povídat si budeme i o tom, jak dlouhý život je dopřán dělnicím a o co je na tom lépe jejich královna. A nezapomeneme ani na různé včelí produkty. V expozici si totiž návštěvníci, jejichž velkou část tvoří děti školou povinné, mohou taky vyrobit svíčku z pravého včelího vosku. A my vám poradíme, jak byste to mohli zvládnout i sami doma.

Jindřichův Hradec jsme společně navštívili už několikrát. Obdivovali jsme tamní zámek vybudovaný pány z Hradce, ale taky třeba historickou výrobu tapisérií nebo největší lidové mechanické jesličky na světě. Tentokrát bude naším cílem nepříliš známý kostel sv. Jana Křtitele, který najdeme v areálu minoritského kláštera. Víc než historie svatostánku nás bude zajímat poněkud neobvyklá výzdoba, tedy konkrétně její část. Na stěně mezi tradičními malbami najdeme totiž i záhadné fresky. Někteří je považují za výjevy z pekla s hříšníky i démony a jiní zase za tajemný vzkaz templářských rytířů. Možná se autor inspiroval středověkými bestiáři. Kdy a proč malby vznikly doopravdy a kdo je oním tvůrcem, to se zatím žádnému odborníkovi odhalit nepodařilo. Každopádně tahle rarita přispěla k tomu, že kostel stále stojí.

Český kras obdařila paní Příroda opravdu vrchovatě. K největším chloubám oblasti rozkládající se od Prahy směrem k Berounu patří Koněpruské jeskyně, ale nejsou rozhodně jediným lákavým turistickým cílem. My vás tentokrát zavedeme do národní přírodní rezervace Koda, jedné ze dvou, které tu byly vyhlášeny. Najdeme ji mezi obcemi Tetín, Tobolka a Srbsko. Zdejší krajinu si už na počátku 20. let minulého století zamilovali trampové. Odborníci tu objevili na pět desítek jeskyní, z nichž nejznámější je nejspíš ta zvaná Nad Kodou nebo taky Capouch. Naší pozornosti by ovšem neměl uniknout ani Tetín a na ostrohu nad Berounkou pak zřícenina hradu, který vyrostl ve 13. století a sloužil jako rezidence přemyslovským levobočkům. Po vybudování Karlštejna ovšem upadl v zapomnění.