20. července 2014

Okolí Uherského Hradiště obývali už naši dávní předci. Proto není divu, že právě tady vyrostl unikátní archeoskanzen Modrá. V jeho areálu se na chvíli staneme obyvateli slavné Velkomoravské říše. Se vším všudy. Prohlédneme si stavení, v nichž tehdy žili, a nakoukneme i do kaple nebo paláce, který mohl obývat kníže. Všechny stavby jsou hypotetickými rekonstrukcemi, ale materiál použitý na jejich vybudování je stejný, jaký měli k dispozici tehdejší stavebníci. V jednotlivých obydlích vládne čilý ruch. Můžeme nahlédnout kupříkladu do kovárny nebo pod ruku výrobkyni šperků. V peci se tu rodí placky podle receptu velkomoravských hospodyň. Zastavíme se taky ve škole a vyzkoušíme si, jestli bychom obstáli mezi tehdejšími bojovníky.

Obdivovatele starých časů na železnici potěšíme výletem mezi parní lokomotivy. V muzeu v Lužné u Rakovníka vám představíme několik krasavic, které navzdory svému už poměrně vysokému věku, pořád dělají radost malým i velkým. Víte, komu patří jméno Papoušek, Albatros nebo Kafemlejnek? A proč se naší snad nejrozšířenější parní lokomotivě říká Všudybylka? Na to všechno vám nabídneme odpověď. Dozvíte se, co všechno musel ovládat strojvedoucí na parní mašině a že jeho práce nebyla až tak romantickou záležitostí, jak se mnohým z nás zdá. Podíváme se, jak se zatápí pod kotlem a kolik taková ufuněná fešanda spotřebuje vody. A taky vás pozveme na výlet, na němž můžete sledovat jednu z legendárních lokomotiv v akci.

K tomu, co šíří slávu naší země daleko za hranicemi, patří plzeňské pivo. A my se vypravíme do míst, kde se slavný ležák v roce 1842 narodil. Prozradíme vám, kdo a kdy vybudoval měšťanský pivovar i to, že prvním sládkem v něm byl Josef Groll z Bavor. Nahlédneme taky pod pokličku těm, kteří zlatavý mok vaří, a dozvíme se, bez kterých surovin se neobejdou. Procházka pivovarem nebyla výsadou nás s kamerou, brány otevřené tu mají pro všechny zájemce. I oni mohou zjistit, čím se stal plzeňský produkt významný pro vývoj pivovarnictví a díky čemu se západočeská metropole objevuje v názvech mnoha piv na celém světě. Zajdeme taky do starých sklepů, kde stejně jako za časů zakladatelů, zraje uvařený nápoj a bude nás zajímat, proč tu tuhle tradici udržují i v době, kdy jinde vyznávají modernější metody.

Jeden z nich předepisoval svým pacientům dostatek jídla a k pití jen vodu. Druhý ordinoval k pití víno, ale k jídlu jen žemle. A k léčbě přidával taky systém zábalů. První se jmenoval Vincenz Priessnitz a byl slavným léčitelem. Druhý byl taky léčitel, stál u zrodu léčebné tradice v Lipové – lázních a možná díky jeho metodám se vžilo známé „být na šrot“. Jmenoval se Johann Schroth. Po jeho stopách nás povede naučná stezka s deseti zastaveními. Najdeme na ní studánku pojmenovanou po manželce prvorozeného Schrothova syna Luise, která se velkou měrou zasloužila o rozvoj lázní. Zastavíme se i u pramene císaře Josefa II. a bude nás zajímat, jak přišel ke svému jménu on. A porozhlédneme se taky po krásné horské krajině, v níž se ukrývá i velké bohatství v podobě mramoru.

Nejvýše položeným hradem u nás je Vítkův hrádek. Vyrostl už ve třináctém století a dostal za úkol střežit zemskou hranici a taky nově osídlené území. Po vymření krumlovské větve Vítkovců, kterým patřil, připadl Rožmberkům. Později se jeho pány stali Schwarzenberkové, kteří ho ale postupem času začali využívat jen jako rozhlednu. Výhled do daleka se hodil i vojákům, kteří se tu zabydleli v druhé polovině minulého století. A dnes láká turisty, protože díky snažení místních nadšenců, kteří se pustili do boje o jeho záchranu, opět ožil. Při návštěvě se dozvíte, jak tu za panského povstání nedobrovolně nocoval král Václav IV. a možná i to, jak se nedaleko odsud dostávali v časech železné opony do Rakouska obyvatelé východního Německa.