Zuzana Stivínová: „Alžběta Kristýna byla taková divoká královna.“
Jak se Vám hrálo ve třech různých jazycích?
Byla to velká zábava, samozřejmě by bylo ještě zábavnější všemi těmi jazyky mluvit, bohužel ale maďarsky ani německy neumím. Ale je to zážitek, protože člověk je přes veškerou přípravu v dialogu někdy ztracený. Ale je pravda, co říkal pan režisér, že herec je potom takový pozornější a více si všímá toho, co dělají kolegové.
Hrajete matku Marie Terezie. Jak moc jste studovala historický kontext své postavy a jaká Alžběta vlastně byla?
Měla jsem štěstí, že bylo k dispozici hodně materiálů, protože roku 1723 při korunovaci Karla VI. a Alžběty Kristýny na českého krále a královnu se zaznamenalo opravdu mnoho. Dočetla jsem se o Alžbětě Kristýně poměrně hezké věci, skončila ale velmi špatně, byla totiž hodně nemocná. Byla taková divoká královna, která se o děti příliš nestarala. Marie Terezie měla svoji chůvu – paní Fuchsovou, které dokonce říkala mami. Její skutečná matka byla taková temná, protože hodně pila. Byla také velmi nešťastná, protože její prvorozený syn zemřel v osmi měsících a pak už nedokázala dalšího přivézt na svět.
Jak se Vám natáčelo s hollywoodským režisérem Robertem Dornhelmem?
Robert Dornhelm je významný světový režisér, byl nominovaný na Oscara, dostal Zlatý glóbus a byl přítelem Grace Kelly. Těším se ze společného natáčení.
Je pro Vás postava Marie Terezie v nějakém směru inspirativní?
Zvládnout při vládnutí péči o děti je určitě obdivuhodné, pro mě je ale Marie Terezie inspirací hlavě tím, že se statečně zhostila role panovnice, ač se pořád čekalo na „prince“, kterého její matka Alžběta nikdy neporodila. Alžběta byla známá hlavně svou vzdělaností. Při rozhovorech s ostatními panovníky se s nimi vždy snažila hovořit jejich řečí, což mi přijde jako krásná empatická vlastnost této postavy.