Slavná komedie N. V. Gogola v interpretaci Jiřího Lábuse, Oldřicha Kaisera a Simony Stašové, která právě slaví významné životní jubileum (2005). Dále hrají: K. Hrachovcová, J. Dvořák, B. Klepl, J. Pecha, Z. Dušek, V. Dlouhý, O. Navrátil, J. Carda, R. Holub, J. Schmitzer a další. Kamera J. Špelda. Režie V. Polesný
00:00:42Pánové! Jsme tu všichni?
00:00:46Je zle! Jede k nám revizor!
00:00:49Co, revizor?
00:00:51Jak to revizor?
00:00:53Revizor z Petěrburku. Inkognito!
00:00:57Ne!
00:00:58Ještě tohle!
00:01:00Ježíšikriste! Inkognito?!
00:01:03Já to tušil.
00:01:05Já vám měl na dnešek sen:
00:01:07dvě krysy - takovýhle, celý černý, to jsem ještě nezažil -
00:01:09vylezly, začmuchaly... a zmizely.
00:01:17Já vám ten dopis přečtu. Je od Andreje... Vy ho znáte.
00:01:21"Příteli milý, kmotře a příznivče...
00:01:24Zasílám ti...
00:01:27...abych tě honem informoval, že jede k vám úředník na revizi.
00:01:32Bude brát celý kraj, ale náš okres extra.
00:01:36Mám to ze spolehlivého pramene, ač se vydává za soukromou osobu.
00:01:39Protože vím, že jsi taky jen člověk a co ti přijde pod ruku, to...
00:01:44Zařiď se podle toho. můžete ho čekat každou chvíli -
00:01:47jestli už tam někde nesedí - inkognito!
00:01:51Včera jsem prohrál v kartách... Sestra Anna..." -
00:01:54to už jsou rodinný věci - "se k nám nastěhovala i s mužem.
00:01:57Hrozně ztloustl, pořád hraje na housle..."
00:02:01Tak! A jsme v tom!
00:02:03To snad ani není možný!
00:02:05Pánové! Pánové, za tím něco bude!
00:02:09Ale co? Bože na nebesích, proč revizor? A zrovna k nám?
00:02:13Osud! Co jinýho!
00:02:15Pořád jezdil po jinejch, teď došlo na nás!
00:02:17Pánové, podle mého mínění v tom je politika.
00:02:20Jistě politika! Vláda má nos. Ta ví, i co není!
00:02:23Hlavně ať si každej zamete před vlastním prahem.
00:02:25Já už jsem svý zajistil.
00:02:27To bude jeho první: chudinský ústav!
00:02:29Přijede a máte ho tam!
00:02:32Radši koukejte, ať mají čistý čepičky.
00:02:34Nemocný se vám tam couraj jak špindíry!
00:02:36Copak čepičky! Ty jim, prosím, klidně můžu...
00:02:40Nad každou postel přijde nápis - latinskej nebo v nějaký jiný řeči.
00:02:44To už je vaše věc.
00:02:46Co je to za nemoc, kdy to dostal, kolikátýho a datum.
00:02:49Teda - pokud jde o léčebné metody, přijali jsme příslušná opatření.
00:02:55Máme heslo: Blíž k přírodě!
00:02:57Člověk je v podstatě jednoduchej: jestli má umřít, tak umře,
00:03:01jestli se má uzdravit, však on už se uzdraví.
00:03:04Hlavně žádné drahé medicíny!
00:03:07Ostatně - on by se s nima doktor Hübner stejně těžko domluvil,
00:03:10když neumí ani slovo rusky...
00:03:13(nesrozumitelně blekotá)
00:03:17Chi, chi, chi, chi, chi!
00:03:19A vám bych doporučoval, abyste si všim, jak to vypadá u vás u soudu!
00:03:22V čekárně si dozorci krmí husy.
00:03:24Přijde strana a housata se jí pletou pod nohama!
00:03:27Ne že bych to... To já...
00:03:29Kdo má smysl pro chov domácího zvířectva, všechna čest!
00:03:31To ať je to třeba dozorce. Ale jinde!
00:03:33Tady se to jaksi nehodí.
00:03:35A ten váš... Ten, co zapisuje... Ten...
00:03:39Přísedící! To je taky moc hezký!
00:03:42Co je to platný, že se vyzná v paragrafech,
00:03:44když z něj táhne jako ze sudu!
00:03:46Když on to prej má od přírody.
00:03:49Od přírody! Tak ať žvejká cibuli nebo česnek!
00:03:52Nebo vy byste mu mohl něco předepsat.
00:03:56Všecko marný. Ona ho prej jako miminko upustila kojná
00:04:00a od tý doby je z něj kapánek cítit vodka.
00:04:10Tak dost!
00:04:12Ale vy, Luko Lukiči!
00:04:15Jednou jste přes tohle vzdělání školní inspektor,
00:04:18tak byste si měl došlápnout na učitele, víte?!
00:04:20Oni vychodili všelijaký koleje, to je sice pravda,
00:04:22ale to jejich chování, to je moc divný.
00:04:25On jak si někdo čuchne k inkoustu, tak myslí, že je hnedka to...
00:04:28Takovej ten jeden... Jak se jmenuje? Takovej...
00:04:30Já si nevzpomenu... Takovej nařvanej!
00:04:31Ten vždycky vyleze za katedru a udělá takovej ksicht, takovej...
00:04:35Když to dělá na žáky, čert to vem!
00:04:37Ale co když se tak zatváří na činitele?
00:04:39Pan revizor by si moh myslet, že je to na něj.
00:04:40To by mohlo vzít moc škaredej konec!
00:04:42No jo, ale co já s ním?
00:04:45Nebo ten na dějepis!
00:04:46Hlava to je, to mu nikdo nebere, vědomostí až hanba,
00:04:48ale proč musí vykládat s takovým zápalem?
00:04:51Já jsem ho jednou poslouchal -
00:04:52zrovna probíral Alexandra Makedonského -
00:04:53a najednou to na něj přišlo,
00:04:55skočil ze stupínku a křápl židlí o zem!
00:04:58Prosím, Alexandr Makedonský byl hrdina, to mu nikdo nebere,
00:05:00ale proč kvůli tomu ničit nábytek? Stát z toho má jenom škodu.
00:05:03Když on je do všeho takovej hr!
00:05:05To mu to můžete říkat horem spodem a on má na všechno jednu odpověď:
00:05:08"Já za to nemůžu, já bych se pro vědu roztrhal."
00:05:12To už je takovej nevyzpytatelnej zákon přírody:
00:05:15študovanej člověk je buď ožrala, anebo dělá ksichty.
00:05:27Pánové, co se děje? Jaký revizor?
00:05:31Ještě dělejte, že nevíte!
00:05:33Byl za mnou na poště Bobčinskij...
00:05:36No a co vy na to?
00:05:37Co já na to? Bude vojna. S Turkem.
00:05:40Moje řeč!
00:05:42Vy jste dvě hlavy!
00:05:43A prsty v tom má Francouz.
00:05:45Hovno! My to odskáčem a žádnej Turek.
00:05:47Já jsem dostal psaní.
00:05:48Psaní? Tak to teda nebude Turek.
00:05:51Já jsem vás chtěl poprosit... Jaksi...
00:05:53Chtěl jsem se zeptat na jednu věc. Víte...
00:05:56Jestli na mě neposlal někdo udání.
00:05:58Že ten revizor jede zrovna sem!
00:06:01Víte, tak jsem vás chtěl jako poprosit, Ivane Kuzmiči,
00:06:03kdybyste jaksi ve vyšším zájmu každej dopis -
00:06:05kterej jde sem nebo ven - trošku rozlepil,
00:06:06jestli v něm není stížnost nebo dokonce korespondence!
00:06:11Když ne, tak ho zase zalepíte, nebo to pošlete jen tak. Co?
00:06:15Pane hejtman, to mě nemusíte poučovat, to já už dělám dávno.
00:06:19Čistě ze zvědavosti - co je kde novýho a tak.
00:06:22Řeknu vám, to si člověk kolikrát počte!
00:06:25Jak tam líčí všelijaký ty popisy.
00:06:28Řeknu vám, to je učiněná rozkoš. Lepší než v novinách.
00:06:32A o tom revizorovi z Petěrburku jste nečetl nic?
00:06:35Z Petěrburku? Nic! Jo, to spíš ze Saratova.
00:06:39Pánové, přál bych vám tuhle toho poručíka - učiněná báseň!
00:06:46"Kamaráde" - to píše jako kolegovi -
00:06:50"život můj plyne v radovánkách...
00:06:54Samá panička, kutálka vyhrává,
00:07:00prapory vlají..."
00:07:01Nechte toho, prosím vás! Kdo má tohle...
00:07:04-Samá panička!
-Samá panička!
00:07:06Teď mám náladu na takové věci!
00:07:07-Lidi, to budete koukat!
-Lidičky, to je novina!
00:07:11-Co je? -Co se děje?
-Co se stalo?
00:07:12Teda... Teď se držte! Přijdeme ho hospody...
00:07:15Já a tady Dobčinskij...
00:07:17Dovolte, Petře Ivanoviči, já to řeknu!
00:07:19Ale ne, já začal!
00:07:21Vy nemáte ten přednes.
00:07:23A vy toho zase polovičku vynecháte.
00:07:25Nevynechám, namouduši, nevynechám!
00:07:28Pánové, prosím vás, řekněte mu, ať chvilku neskáče.
00:07:34Tak ven s tím, ksakru! Srdce mám až v krku.
00:07:36Pánové, posaďte se! No tak honem! Tady jsou židličky.
00:07:44No tak mluvte! No tak!
00:07:46Všecko pěkně po sobě.
00:07:49Tak jak jsem měl tu čest odjet od vás,
00:07:52jak vás ten dopis tak rozrušil, že ano...
00:07:55No tak jsem utíkal ke Koro...
00:07:57-Korob...
-Korobkin!
00:07:58Korobkinovi!
00:07:59No vždyť já to říkám: ke Korobkinovi!
00:08:01A Korobkin nebyl doma, tak jsem utíkal k Rastakovskému,
00:08:04Rastakovského jsem taky nezastih,
00:08:06tak rovnou tady k poštmistrovi...
00:08:08-"Samá panička...
-Nechte toho!
00:08:10Kutálka..."
00:08:13-Vtom potkal potkal mě.
-Ale to už jsem se vracel...
00:08:15U boudy s žemlema...
00:08:16U boudy s žemlema potkám tady Dobčinského
00:08:20a hned na něho: "Už to víte?"
00:08:22Ale on už to měl od Avd...
00:08:24-Avdoťji, proboha!
-Avdoťji.
00:08:26Jako od vaší kuchařky.
00:08:28-Pro něco běžela...
-Běžela pro koňak.
00:08:29Cože? Mrcha jedna! Pro koňak? Já jí dám!
00:08:33Pro koňak běžela...
00:08:34-Tak my běžíme za ní...
-Tak běžíme s ní.
00:08:36Tak už mě, sakra... Nechte toho! Pořád!
00:08:39Co bylo dál?
00:08:41To si mám kleknout nebo co?
00:08:43Já si snad kleknu! Já si kleknu! Pokračujte, prosím vás!
00:08:45Tak běžíme, a povídá tuhle Petr Iljič...
00:08:48Ivanovič, prosím vás!
00:08:50Ivanovič! No tak pořád mě pletete!
00:08:53Petr Ivanovič povídá: "Já mám žaludek..."
00:08:56Jako na vodě.
00:08:57-Od rána jsem nekous..."
-Jako na vodě.
00:09:00Jak měl tady žaludek Petr Ivanovič...
00:09:03Já mám taky žaludek jako na vodě, ale pokračujte, prosím vás!
00:09:05-Přivezli prej lososa...
-Do hospody.
00:09:08Že bysme ochutnali?
00:09:10No tak... Sotva si vám sedneme a najednou takový mladý člověk...
00:09:16Slušného zevnějšku, v civilu...
00:09:18Slušného zevnějšku, v civilu! Chodí vám po lokále...
00:09:25-A způsoby...
-No a co - způsoby?
00:09:29Je vidět ducha.
00:09:30Ježíšmarjá!
00:09:31-Hlava!
-Ty způsoby.
00:09:34A do mě jako když Duch Svatej...
00:09:36Povídám tady Dobčinskému: "Tady něco nehraje!"
00:09:42Aha!
00:09:43A on hnedka prstem na hostinského:
00:09:47-"Kdopak je..."
-To se ví, že potichu.
00:09:50"Kdopak je ten mladý muž?"
00:09:52A hostinský?
00:09:53Vy mně do toho pořád skáčete! To nemůžete!
00:09:57Nechte mě být! Vy nemáte ten přednes.
00:10:01Tadyhle v tý mezeře vám to pořád hvízdá...
00:10:04Tak mluvte dál!
00:10:05A hostinský povídá: "To je nějaký úředník, přijel z Petěrburku.
00:10:10Jako nějaký Chlestakov, pan Chlestakov.
00:10:14-To je nějaká divná firma.
-Takhle doslova.
00:10:18Už druhý týden tady bydlí.
00:10:20Chodí po lokále, neplatí, všechno na dluh.
00:10:23Šesták jsem od něho neviděl!"
00:10:26A do mne jako když Duch Svatej!
00:10:29-Povídám...
-Aha!
00:10:37Jak to, že tady tak sedí, když cestuje?!
00:10:42-Aha!
-Kdo by to byl?
00:10:44To je on!
00:10:46Co? Kdo?
00:10:47Revizor!
00:10:49(Hejtman) Kristovy rány! To není on!
00:10:50Neplatí, necestuje... Tak kdo by to byl?
00:10:53Smiluj se nad náma! A kdeže tam bydlí?
00:10:56V čísle 5, hned vedle schodů.
00:10:57Tam, jak se vloni porvali kadeti.
00:11:00Jó, tam!
00:11:02-A už je tu dlouho?
-Druhý týden.
00:11:04Ježíšmarjá! Druhý týden! Orodovnice naše! Druhý týden!
00:11:09Vdově po kaprálovi jsem dal namrskat,
00:11:11trestanci nedostávali jídlo,
00:11:12všude spoušť, zkáza, hrůza, na ulicích svinčík...
00:11:16Bože můj! Druhý týden!
00:11:20Co kdybysme, pánové...
00:11:23Všichni do hospody... V plné parádě?
00:11:27Ale kdepak, pánové!
00:11:29Když už, tak napřed duchovenstvo, družičky, chléb a sůl...
00:11:33Na to jsou předpisy.
00:11:34Počkat, počkat, počkat! Teď už to nechte na mě.
00:11:37Vysekal jsem se z jiný šlamastiky, dá Bůh, že i z tohodle.
00:11:40Ještě pochvalu mi udělili.
00:11:42Pánové, na svá místa a plná pohotovost!
00:11:46No to je dost, že jdete! Kde se poflakujete, co?!
00:11:49Já jsem si jenom odskočil tady za vrata.
00:11:51Za vrata? Jak jste na tom?
00:11:52Podle rozkazu. Mužstvo zametá.
00:11:54-A kde je Děržimorda?
-Děržimorda jel se stříkačkou.
00:11:58-Prochorov je pořád namol?
-Namol!
00:12:00Ten plot vedle ševce strhnout! To je ostuda!
00:12:03Dejte tam ceduli, jako že se planýruje.
00:12:05Ono čím víc se bourá, tím víc to vypadá,
00:12:07že se městská správa snaží.
00:12:08Za tou ohradou je strašnýho smetí. Haldy!
00:12:10Sakra, kde se to pořád bere?! Tohleto!
00:12:12My jsme taky město! Tady postavíš pomník nebo nějakou ohradu
00:12:15a hnedka tam začnou skládat kdejakej neřád, sakra!
00:12:18Tak jedeme, Petře Ivanoviči!
00:12:21-Pane hejtmane, to je jaksi futrál.
-Když futrál, tak futrál.
00:12:24Já bych taky, Antone Antonoviči. Vemte mě, prosím, s sebou!
00:12:28Nesmysl! Už byste se nevešel.
00:12:30To nic, poběžím za vozem jako myška.
00:12:33Jen klíčovou dírkou nahlídnu...
00:12:35Žádná dírka, žádná myška! Jedeme! Nasedat!
00:12:56Kde jsou?
00:12:58Ach, bože!
00:13:01Antošo!
00:13:03Antošo!
00:13:06Muži!
00:13:11To je všecko kvůli tobě!
00:13:14Tebe tak pustit k zrcadlu! Tuhle špendlíček, támhle pentličku...
00:13:23Antone! Antone! Kam? Kam?
00:13:26Co?
00:13:30Přijel?
00:13:34Revizor!
00:13:37Má vlny? Jestli není plešatej?!
00:13:42Ne, žádný potom!
00:13:44Je to aspoň plukovník? Co?
00:13:51Kristovo noho, jakej já mám hlad!
00:13:58V břiše mi kručí, jak...
00:14:02kdyby mi tam pluk hornistů na ty svoje trouby vytruboval.
00:14:09Takhle se domů těžko dostaneme!
00:14:14Už měsíc se táhneme z Petěrburku. Hladoví, bez peněz.
00:14:22A že jich bylo!
00:14:25Krásně by stačily, jenomže drahoušek všecky rozfofroval.
00:14:34To pořád bylo: "Osipe, objednej pokoj, ale první třídu!
00:14:43A oběd - ale něco extra,
00:14:46já nejsem na obyčejný jídlo zavedenej!"
00:14:52Kdyby to byla nějaká kapacita!
00:14:57Na každý stanici: "Pane! Pojďte, dáme si kartičky!
00:15:03Pojďte, malá dává!"
00:15:07Oškubali tě, holoubku!
00:15:19(Chlestakov) Kde seš?
00:15:20Tady, pane!
00:15:32Hele!
00:15:35Támhle v tom pytlíku... Tabák by nebyl?
00:15:40Nebyl!
00:15:41Ty, Osipe!
00:15:46Co je?
00:15:48Skoč tam!
00:15:50Kam?
00:15:52Dolů, do kuchyně. Ať přinesou oběd.
00:15:56Ne, pane! Ne!
00:16:01Tam já nepůjdu!
00:16:04Co si to dovoluješ, ty dřeváku?
00:16:08Nepůjdu! A stejně to nemá cenu, pane,
00:16:11protože hostinskej řek, že nedá.
00:16:14Jak to - nedá?! To nesmí! Taková drzost!
00:16:19Nedá! Řek, že nedá.
00:16:22A ještě řek: "Půjdu za hejtmanem a všecko mu povím.
00:16:26Vy, se mi zdá, jste pěkný ptáčci!
00:16:29Ten tvůj pán je podvodník. Takovejch vyžírků bysme tady měli!"
00:16:33A ty máš, ty dobytku, radost, že mi to můžeš opakovat, viď?
00:16:37Koukej radši přinést oběd!
00:16:41Ale já tam nepudu. Víte, co? Já ho zavolám sem.
00:16:46A proč bys ho volal? Jen mu to vyřiď.
00:16:49Tak sakra, dělej! Osipe!
00:16:52Milostpane...
00:16:53-Tak ať přijde, no!
-Dobře!
00:17:02Teda já mám hlad, až bych brečel...
00:17:10Třeba to rozchodím.
00:17:20Jo, jo, rozchodím!
00:17:34Že já narazil na toho kapitána od pěchoty!
00:17:38Mastí, pacholek, ferbla, až oči přecházejí.
00:17:44Jestli jsme seděli čtvrt hodiny a oškubal mě dohola.
00:17:51Ale rozdat si to s ním ještě jednou!
00:17:58Jenomže tady chcíp pes. Taková díra!
00:18:02Ani hokynář tu nedá na dluh. To jsou poměry!
00:18:11A nikdo nejde!
00:18:17Pán mě poslal, co prej chcete?
00:18:20Nazdar, fešáku! Tak co, jak se máme?
00:18:25Jo, dobrý.
00:18:27A v podniku? Všecko klape?
00:18:30Klape.
00:18:31Hostů dost?
00:18:34Dost.
00:18:36Poslyš, příteli, mně doteďka nepřinesli oběd.
00:18:41Tak to nějak postrč, buď tak laskav.
00:18:43Já mám hned potom důležitý jednání, chápeš?
00:18:49Pán řek, že s váma skončil. Že to ohlásí na hejtmanství.
00:18:53Jak to - ohlásí?
00:18:56Já přece jíst musím!
00:18:59Za chvíli by ze mě spadly kalhoty. No uznej sám!
00:19:06Tak mu to nějak rozeber, no!
00:19:09On řek - jako když nezaplatí za tohleto, tak nedá...
00:19:18Vždyť já mám šílenej hlad, tady přestává legrace.
00:19:21Peníze budou - my nebudem!
00:19:25Myslí si, křupan, jestli on nebude celej den jíst,
00:19:27že jiný taky - to jsou teď novoty!
00:19:31Křupan?
00:19:33Jo, křupan!
00:19:35Počkej!
00:19:40To se teda nasmějeme, jestli mu nic nedá.
00:19:46Úplný křeče... To jakživ nepamatuju.
00:19:51Co bych ještě prodal?
00:19:57Ne, to radši umřu.
00:20:00Měl jsem si vypůjčit ekvipáž, to by bylo!
00:20:04Objevit se v ekvipáži!
00:20:08Vpředu světla, vzadu Osip v livreji.
00:20:12A všichni: "Kdo to? Co to?"
00:20:15A lokaj hlásí:
00:20:17Ivan Alexandrovič Chlestakov z Petěrburku přijel složit poklonu!
00:20:24Stejně, křupani, nevědí, co to je "složit poklonu"!
00:20:28Tady ještě tak koňskej handlíř!
00:20:32Přitočil bych se k nějaký tý dcerunce:
00:20:37"Milostivá slečno, jsem okouzlen!"
00:20:43Já snad omdlím!
00:20:49-Pane!
-Co je?
00:20:50Nese!
00:20:51-Nese?
-Nese!
00:20:53Pán dává naposled.
00:20:55Pán, pán! Kašlu na tvého pána! Co je dneska?
00:20:57Polívka...
00:20:59Pečeně.
00:21:00-Jenom dva chody?
-Jo, dva.
00:21:01Co má tohle znamenat, ptám se?! Co je to za nesmysl?
00:21:03To je málo!
00:21:05Pán říkal, že je toho až dost.
00:21:07Dost... Čím to asi naberu?
00:21:21Co to je za polívku? Nabral vodu od nádobí nebo co?!
00:21:24Nejím to! Přines jinou!
00:21:26-Když nechceš, nechtěj!
-Počkej!
00:21:29Takový chování si odpusť, ano?
00:21:39To nejím.
00:21:42Ježíšmarjá...
00:21:47Peří v tom plave nebo co...
00:21:52-Co to je?
-Pečeně.
00:21:53Tohle že má bejt pečeně? Tohle?
00:22:00Tohle že je pečeně?
00:22:02Holota! Darebáci! Čím mě ta banda krmí?
00:22:12Odnést!
00:22:13Když nechceš, nechtěj!
00:22:15-Je aspoň...
-Nechceš?
00:22:20-...moučník?
-Není.
00:22:23A to je všechno?
00:22:24No!
00:22:27Hovada žíhaný!
00:22:29Když nechceš, nechtěj, no!
00:22:32To je úroveň...
00:22:33No počkej! To si ještě vyřídíme!
00:22:45Po jídle...
00:22:48Kdybych měl aspoň drobný, že bych si poslala pro žemli.
00:22:52I tvrdá žemle... Na tom se přece nedá nic zkazit.
00:22:56-Pane!
-Co?
00:22:57Je tady hejtman!
00:22:59Ne!
00:23:00Je tady hejtman a shání se po vás!
00:23:03Pacholek hostinská! Tak mě přece udal!
00:23:06Jestli mě vážně zavřou?!
00:23:09Kdyby aspoň ve vší formě, třeba bych... To ne, já nechci!
00:23:13Já nejsem jen tak někdo! Já...
00:23:16Já mu řeknu rovnou:
00:23:18"Co vy si to vůbec, člověče! Já, víte, kde já sloužím vůbec?
00:23:24Co vy si to dovo..."
00:23:38Nejuctivější poklona.
00:23:44Je mi ctí...
00:23:46Račte prominout...
00:23:49To nic.
00:23:52Jako... Jakožto zdejší hejtman...
00:23:56Je mou povinností, aby bylo o naše hosty -
00:24:00a zvlášť urozené návštěvníky - řádně postaráno...
00:24:04A co mám dělat? Já se vyrovnám. Já zaplatím, jen co mi pošlou...
00:24:07To on je vinen! On! Hostinský!
00:24:09Hovězí jak prkno, polívku jsem musel vylít z okna.
00:24:11Celé dny mě tady moří hladem.
00:24:13Čaj se prostě nedá pít - smrdí rybinou.
00:24:14A já mám za to, že prostě...
00:24:16To by ještě scházelo!
00:24:18Já se omlouvám, ale já jsem opravdu nevinen.
00:24:20Na trhu míváme maso první jakosti.
00:24:23Okamžitě vyšetřím, kde to vzal. A jestli něco nesouhlasí, tak...
00:24:26Kdybyste dovolil, já bych vám nabídl jiné ubytování...
00:24:29Ne, nikam!
00:24:30Vy si myslíte, že nevím, co to je, to vaše ubytování! Jakým právem?
00:24:33Člověče, co si to vůbec dovolujete? Vždyť já...
00:24:36Já sloužím v Petěrburku, abyste věděl!
00:24:38Já! Vždyť... Člověče, i kdybyste přived celou posádku, nepůjdu!
00:24:42Já to poženu až k ministrovi! Co vy si to vůbec... Jak vy takhle?
00:24:46Prosím, pro smilování boží, neničte mě! Já mám ženu a děti!
00:24:48Přece byste nepřived člověka do neštěstí?
00:24:50A co je mi do toho?
00:24:51Že vy máte ženu a děti, já půjdu do kriminálu?
00:24:53To je nádhera!
00:24:54Ne, já to tak nemyslel, přísahám. To já řekl tak jako z nezkušenosti.
00:24:57Tak to víte - dětí hodně, peněz málo...
00:24:59Gáže stačí sotva na cukr a na čaj.
00:25:02A jestli došlo k nějakým úplatkům - tak to nějaká drobnost,
00:25:04nějakej ten hadřík, něco do špajsky...
00:25:06A že jsem dal namrskat, to je sprostá lež!
00:25:09-Co mi to tady...?
-Člověk se každému nezavděčí.
00:25:10S tím na mě nechoďte!
00:25:12Mně namrskat nedáte, na to nemáte gebír! To bych se na to podíval!
00:25:14Proč bych dal mrskat?
00:25:15-Proč bych dal mrskat?
-Já se nedám.
00:25:17Já se vyrovnám, já zaplatím!
00:25:19Že zrovna nemám u sebe... Mít peníze, tak tu netvrdnu!
00:25:23Jo ták...
00:25:25Jestli se jaksi nacházíte ve finanční tísni, tak...
00:25:32Jakožto zdejší hejtman je mou povinností...
00:25:39Vy byste...? Půjčte mi! Jenom půjčit!
00:25:44Hned zaplatím hostinskému. Dvě stovky by stačily, možná i míň.
00:25:51Ani se s tím nepočítejte.
00:25:54Uctivě děkuji.
00:25:55Peníze bere! Sláva na výsostech! Dal jsem mu rovnou čtyři sta.
00:26:00Děkuji uctivě.
00:26:02To nestojí za řeč.
00:26:05Já se vyrovnám, jen co mi pošlou. Na mě je spoleh.
00:26:10-Osipe!
-Ano, pane?
00:26:13-Číšníka!
-Jo, jo.
00:26:16Prosím, pánové, posaďte se! Udělejte mi tu radost.
00:26:32Tak se tak společně tady procházím s Petrem Ivanovičem - služebně -
00:26:36a říkám: "Schválně zkontroluj hostinec!"
00:26:41Já nejsem jako ti jiní hejtmanové, kterým je všecko fuk.
00:26:44To já koukám - i kromě svých povinností - z lásky k bližnímu,
00:26:47aby se s každým zacházelo jak se sluší a patří.
00:26:50Vidíte - a nakonec taková šťastná náhoda!
00:26:53Viďte!
00:26:55Nebýt vás, tak tu trčím bůhvíjak dlouho.
00:26:57Vůbec jsem nevěděl, jak zaplatím.
00:27:00Že nevěděl, jak zaplatí!
00:27:02Vy ráčíte cestovat... jen tak?
00:27:07A na dlouho? Na dlouho ráčíte?
00:27:12Jo, to kdybych věděl!
00:27:19A nemáte tu trošku vlhko?
00:27:22No a jak!
00:27:26A ty štěnice - to jste neviděli! Koušou jak vzteklý!
00:27:30Cože? Takový vzácný host a jak trpí. A od koho?
00:27:34Od ničemných štěnic, které by nikdy neměly spatřit světlo světa!
00:27:40-A nepřipadá vám to tu tmavé?
-Jak v pralese.
00:27:43Hostinský si postavil hlavu, že mi sem svíčku nedá.
00:27:45Kolikrát bych měl chuť něco dělat, něco si přečíst, nebo mám nápad.
00:27:49Potřebuju to hodit na papír - nejde to! Tma, temno.
00:27:53Kdybych se mohl osmělit...
00:27:55V mém domě by byl pro vás rozkošný pokoj - světlo, ticho...
00:27:59Ale ne, to já vím, to je...
00:28:01Promiňte, já jsem jenom prostý člověk.
00:28:03To by byla příliš veliká čest. To ne! Nejsem hoden.
00:28:06Ale naopak, s radostí. Mně by byl privát milejší.
00:28:10Opravdu? To byste mi udělal radost.
00:28:12A co teprv mé ženě! My máme tak rádi hosty! To už mám odmalička.
00:28:15A zvlášť, když jde o tak sympatického člověka, jako jste vy.
00:28:18Já nelichotím, to nemám v povaze, tohle. To já tak čistě od srdce.
00:28:29Já taky. Víte, já nesnesu dvojí tvář.
00:28:34Ale na vás je vidět, že to myslíte upřímně.
00:28:38Prej jste mě zase volal?
00:28:40Ovšem. Účet!
00:28:42Už jsem vám dal tři.
00:28:43Budu si pamatovat tvý pitomý účty! Kolik to dělá?
00:28:47Tak to máme... První den losos, druhej den kuře,
00:28:51pak už to šlo všechno na účet.
00:28:52Trdlo! Začne to vypočítávat všecko dohromady!
00:28:54Neračte se obtěžovat, on počká. Vypadni! Peníze ti přinesou.
00:28:58To je taky pravda.
00:29:07Nepřál byste si prohlédnout některé vymoženosti našeho města?
00:29:12Třeba chudinský ústav a podobně, co?
00:29:16A proč jako?
00:29:18Tak! Jak to vedeme. Pořádek, rozkvět...
00:29:22Pak bychom navštívili káznici, městské vězení...
00:29:25Na co vězení? To radši ten chudobinec.
00:29:27Prosím, já se přizpůsobím. Pojedete ve svém voze nebo se mnou?
00:29:30-Třeba s vámi.
-Takže jsme plný.
00:29:32Já teda...
00:29:34Aspoň zanesete lístek mé ženě. Ale trapem!
00:29:37Kdybyste dovolil, já bych si napsal u vás pár řádeček pro mou choť,
00:29:39aby se řádně připravila - když máme tak vzácného hosta.
00:29:42Snad bych moh...
00:29:44To snad ani... Ostatně - tady máte inkoust.
00:29:47S papírem to bude horší. Leda na ten účet...
00:29:49Ó! Zajisté!
00:29:57"Tak počkej po snídani...
00:30:00Navrh to říznem lahví madeiry...
00:30:04Domácí výroba - to by vola porazilo...
00:30:12Anton"
00:30:13Ták! Tumáš! A běž!
00:30:17Upaluj, upaluj!
00:30:21-(výkřik)
-Ale no!
00:30:23Toho si nevšímejte, prosím! To...
00:30:25Copak? Neuhodil jste se?
00:30:27To nic, jenom nos.
00:30:30Pan doktor Hübner má takovou mastičku, to hned přejde.
00:30:35Kamaráde, pojď sem! Pojď sem!
00:30:37Všecko zanes ke mně, k hejtmanovi. On už ti každej ukáže.
00:30:45No tak! Tak spusťte, člověče!
00:30:50Že vám není hanba, sedím tu jak na trní.
00:30:53Bože, kmotřičko, vždyť běžím div nepadnu.
00:30:56Tak co? Dělejte!
00:30:59Anton Antonovič tadyhle vám posílá lístek.
00:31:02Ale co to? Co?
00:31:08Ale co ten? Co? Je to generál?
00:31:11-Generál to není.
-Ne?
00:31:13Ale vypadá...
00:31:17Ten vám má mozek! A to vystupování!
00:31:20Tak to bude on! To bude ten z toho dopisu.
00:31:24Je to on, je to on!
00:31:27Já na to přišel první... S Petrem Ivanovičem.
00:31:30A dál, dál?
00:31:33Nejdřív byl na pana hejtmana ostrej, naboušenej byl:
00:31:37Co je to v hospodě za šlendrián, že s ním nikam nepůjde,
00:31:40že se kvůli němu nenechá zavřít...
00:31:43Ale když viděl, že pan hejtman je v tom nevinně, tak obrátil.
00:31:47Teď jsou v chudinským ústavu.
00:31:52Anton Antonovič už si myslel, že ho někdo udal.
00:31:56A ve mně taky byla malá dušička.
00:31:58Ježíš, co vy byste se bál?!
00:32:02Vždyť vy nemáte funkci, na vás stát nemůže.
00:32:05Když zařve lev - i ten nejmenší tvoreček se zachvěje!
00:32:11Počkej, tak co mi to vlastně... Co mi to píše?
00:32:18"Pospíchám, drahoušku... Měl jsem namále...
00:32:25Avšak nedůvěřuje v milosrdenství boží... za dvě kyselé okurky
00:32:35a půl porce kaviáru... dvě dvacet pět..."
00:32:39Teda z toho nejsem moudrá! Co do toho plete okurky?
00:32:44To jak ve spěchu - to byl účet.
00:32:48Jo, aha! Aha!
00:32:51"Připrav pokoj...
00:32:55Ten žlutý pokoj...
00:32:57Hlavně nachystej co nejvíc pití! Ať kupec Abdulin pošle to nejlepší.
00:33:05Jinak mu z toho udělám kůlničku!
00:33:10Líbám ti ručičku..."
00:33:12Kristepane!
00:33:16Teď honem! Honem!
00:33:18-Miško!
-Miško! Miško!
00:33:20Miško, honem! Utíkej pro víno!
00:33:25Panebože!
00:33:27Já bych se zatím podíval, jak jsou daleko s tou revizí.
00:33:29Ale já vás nedržím.
00:33:31Moment! Moment!
00:33:40A teď rychle!
00:33:44Hodíme se do gala!
00:33:47Nejlepší bude,
00:33:50když si vezmeš... ty světlemodrý šaty s volány.
00:33:58Ale mami!
00:34:00Co mami?
00:34:02Ty jsou úplně nemožný! Už tady v tom chodí každej.
00:34:06Radši ty s kytičkama!
00:34:08S kytičkama!
00:34:11To jsou věčný naschvály! To nejde, protože já budu v těch lila.
00:34:20Ale to vám, matinko, vůbec nejde.
00:34:24-Mně že nejde lila?
-Nejde.
00:34:26To by chtělo tmavý oči.
00:34:29Tak já nemám tmavý oči?!
00:34:33Já mám strašně tmavý oči!
00:34:37Vždyť z tebe mluví závist.
00:34:39-Já nevím, že si vy pořád...
-Děvenko!
00:34:43Když ještě žil rytmistr Starokopytov -
00:34:49dej mu pánbůh nebe - ježíši, to byl muž jak sosna.
00:34:57A košile nosil!
00:35:00Kdepak takový batist se dneska už nesežene.
00:35:04Kolikrát říkával:
00:35:06"Přísahám vám, Anno Andrejevno, to jsem ještě neviděl ani nečet -
00:35:16ty vaše oči!"
00:35:18A že se mermomocí zastřelí.
00:35:26Jenomže potom zrovna nemoh najít pistole nebo co...
00:35:35To věčný zdržování! Musíme spěchat!
00:36:03Ten ústav, pánové - klobouk dolů!
00:36:10A hlavně se mi líbí, že když někdo přijede,
00:36:13že mu hned tak všecko ukážete.
00:36:16To jinde mi neukazovali nic.
00:36:19Poslušně hlásím, to je tím, že jinde hejtmani a městská správa
00:36:22jaksi jen koukají na vlastní kapsu.
00:36:25Kdežto u nás nemáme - dá se říct - žádnou myšlenku,
00:36:29jen abysme vzorným pořádkem a plněním úkolů
00:36:32si zasloužili uznání naší vlády.
00:36:41Až jsem se přejed.
00:36:44To vy vždycky tak znamenitou snídani?
00:36:46Ne, kdepak! Výjimečně pro tak sympatického hosta.
00:36:52Jím rád.
00:36:55Vždyť člověk žije, aby jaksi trhal květiny rozkoše.
00:37:03-Co to bylo za rybu?
-Co to bylo za rybu!
00:37:07Labardan.
00:37:09Labardan!
00:37:11A to bylo - v nemocnici?
00:37:14Ano, prosím, v chudinském ústavu.
00:37:18Jo, já si vzpomínám.
00:37:21Stály tam postele.
00:37:25A pacienti jsou zdrávi? Že jsem tam nikoho neviděl?!
00:37:28Jen asi deset, víc nezbylo. Ostatní to přešlo.
00:37:32To už je tak zavedené, takový řád.
00:37:35Od té doby, co jsem se ujal vedení - to byste nevěřil -
00:37:39každý se otřepe - jak mouchy.
00:37:43Takový marod jde na vyšetření
00:37:46a ještě ani nepřekročí práh a už je z toho venku.
00:37:50Ani ne tak medicíny - hlavně poctivost a kázeň.
00:37:58A co si člověk naláme hlavu - jako hejtman, pane.
00:38:01Všecko na vás visí, ta odpovědnost.
00:38:03Úklid, údržba, čistota, pořádek, ulice...
00:38:08Ale zaplaťpánbů, že máme úspěchy!
00:38:12Tady nepomůžou školy, na to je veškerá věda krátká!
00:38:16Mně i v noci běží hlavou:
00:38:17"Panebože, jak to udělat, aby se vláda mohla spolehnout?
00:38:21Musíš přidat, přidat, přidat!"
00:38:25Odměny a pocty - to ať posoudí jiní, čert to vem!
00:38:28V nejhorším mě bude hřát čisté svědomí.
00:38:33Když to ve městě klape, ulice zametené,
00:38:37trestanci zaopatření,
00:38:39případů opilství málo...
00:38:41Málo?!
00:38:43Co si víc tak může člověk přát?
00:38:46Já neříkám ne, ale co je to proti čistému svědomí -
00:38:48jen prach a marnost.
00:38:52Že ti huba neupadne!
00:38:55Já taky rád uvažuju.
00:39:00Filozofie... To je moje!
00:39:08V próze jindy mi z toho vylezou verše.
00:39:12To je člověk, co? Ty poznámky! Tomu to myslí!
00:39:17Pánové, co takhle nějaké ty zábavy, společnosti?
00:39:23Pořádáte? Řekněme kartičky, že by si člověk mohl...
00:39:27Chraň Bůh, prosím! Ani nápad! Kartičky!
00:39:30Kdepak já karban! Já ani nevím, jak se to drží, že?
00:39:33To já takhle se někdy podívám náhodou...
00:39:36Takhle výjimečně se podívám třeba na to...
00:39:37Tady mám žaludský král -
00:39:39mně se vám zvedne ve mně taková zvláštní ošklivost, víte?!
00:39:41Jednou jsem dětem z karet postavil domeček -
00:39:44ale nepřejte si pak ty sny!
00:39:45Já nechápu, jak tím někdo může zabíjet drahocený čas.
00:39:48A včera na mně trhnul stovku, lotr!
00:39:51To já ten čas radši věnuju blahu vlasti.
00:39:55Dovolte, abych vám představil svoji rodinu: moje choť...
00:39:59Moje dcera.
00:40:24Mně nesmírně těší, milostivá paní,
00:40:26že jaksi mám tu čest se s vámi seznámit.
00:40:31Potěšení je na mé straně.
00:40:34Prominete, madam, ale pravý opak je pravdou.
00:40:38Potěšení je na straně mé.
00:40:40Neříkejte!
00:40:43To vy jen tak ze zdvořilosti!
00:40:52Prosím, laskavě - posaďte se!
00:40:56I stát vedle vás je štěstí, madam.
00:41:00Ale když jinak nedáte... Už sedím.
00:41:07Kdybyste tušila, milostivá paní, co to je,
00:41:11konečně spočinout po vašem boku...
00:41:16Ano?
00:41:19Já se neodvažuji...
00:41:21Jakou jste měl cestu?
00:41:24Nebyl to příjemný... voyage?
00:41:30Ani nepovídejte! Kdo je zvyklý - comprenez-vous - na velký svět
00:41:36a najednou tohle cestování: špinavé hospody, zaostalost...
00:41:41Kdyby nebylo náhody, která mi všechno vynahradila...
00:41:45Bože, jak vám muselo být!
00:41:51Zato, milostivá, jak je mi teď!
00:41:56To myslíte vážně? Taková čest!
00:42:02Já si to ani nezasloužím.
00:42:05Vy si, milostivá, zasloužíte všecko.
00:42:09Co my tady na venkově!
00:42:12Ale on venkov má taky svoje. Louky, lesy... potůčky!
00:42:21To se ví, Petěrburk to není!
00:42:24Ach, Petěrburk! Tam se teprv žije!
00:42:31Vy si třeba myslíte, že tam jen něco opisuju. To zas ne!
00:42:35Přednosta je se mnou jedna ruka. To mně vždycky poklepe na rameno:
00:42:39"Zastav se taky někdy u nás, kamaráde, stav se na oběd!"
00:42:43Do odboru zaskočím na pár minut -
00:42:45rozdělit práci: "Tohle tak a tohle tak!"
00:42:47A to už tajemník - taková kancelářská myš -
00:42:50jezdí perem: trr, trr, trr, trr...
00:42:58Už jsem měl být ministerský rada.
00:43:01Na zdraví!
00:43:04Ale mám já to zapotřebí? Proč? No řekněte!
00:43:07Když vrátný za mnou běhá po schodech s kartáčem:
00:43:09"Dovolte, abych vám přešoup lakýrky!"
00:43:12Ale pánové, co pořád stojíte? Sedněte si!
00:43:16Přijměte místo!
00:43:18(Hejtman) Ne, ne, ne, v naší služební třídě jaksi...
00:43:21(Správce) Člověk rád postojí.
00:43:23Neračte se rušit.
00:43:24Ale jen si klidně sedněte, pánové. Já na šarže nekoukám.
00:43:31(Hejtman) Vypadněte!
00:43:32Ceremonie!
00:43:39Jakýpak ceremonie, pánové!
00:43:41Víte, já sám nejradši všude proklouznu jen tak - nenápadně.
00:43:45Ale copak se dneska schováte? U nás už to prostě nejde.
00:43:49Jen vystrčím nos, už to běží:
00:43:51"To je on! Tamhle jde pan Chlestakov!"
00:43:53Vojáci se vyřítí ze strážnice "k poctě zbraň"!
00:43:56Pak mi jeden známý důstojník povídal:
00:43:58"Ivane, kamaráde, my jsme si vážně mysleli, že jsi vrchní velitel."
00:44:03Nepovídejte!
00:44:05Na zdraví!
00:44:06Povídejte!
00:44:08To je tím, že mě všude tak znají.
00:44:10Já když přijdu mezi herečky - a to jsou nějaké herečky!...
00:44:16Chápete, sem tam napíšu nějakou tu revue...
00:44:23A s Puškinem...
00:44:27S tím si tykám.
00:44:29Kolikrát se potkáme: "Tak jak, Puškine, co pořád děláš, ty kluku?"
00:44:35"Ale tak," - on vždycky - "za moc to nestojí."
00:44:40To je vám taky případ...
00:44:43Tak vy ke všemu ještě píšete?
00:44:48To musí být příjemné - takový spisovatel!
00:44:53Na zdraví!
00:44:55Do novin taky?
00:44:59Samozřejmě.
00:45:01Já už toho napsal...
00:45:03"Figarova svatba", "Robert ďábel", "Norma"...
00:45:08Ani už si všecky ty názvy nepamatuju.
00:45:11A to všecko jen tak - levou rukou.
00:45:13Ani se mi moc nechtělo, ale znáte divadelní ředitele!
00:45:17Hučí do člověka: "Napiš nám něco! Musíš nám něco napsat!"
00:45:22Tak jsem si řekl: "A tak jim teda vyhov!"
00:45:24Sepsal jsem to takříkajíc za jediný večer.
00:45:26Zůstali úplně paf! Prostě mně se nápady jen hrnou.
00:45:32A "Tři mušketýři" - to je taky od vás?
00:45:37Můj kus!
00:45:38Já si to hned myslela.
00:45:40Ale, mamá, tam je napsáno, že je to od pana Dumase.
00:45:45No ovšem! Ani tady! Jenom aby se mohla hádat!
00:45:51Ono ano, slečna má pravdu. "Tři mušketýry" napsal Dumas,
00:45:56ale pak jsou ještě další tři - a ty jsou mí!
00:46:00Tak to já četla ty vaše tři. Vy jste to tak vystihl.
00:46:05Proč bych to nepřiznal: já pro literaturu přímo dýchám.
00:46:11Co má v Petěrburku nějaké jméno, to jezdí ke mně.
00:46:14Zeptejte se, koho chcete!
00:46:16Musíte mi slíbit, pánové,
00:46:17jak přijedete do Petěrburku, že mě navštívíte.
00:46:21Ale určitě, ano?
00:46:23Já pořádám taky bály...
00:46:26Já si dovedu představit... ten vkus!
00:46:31A tu nádheru!
00:46:33To je bez debaty, milostivá paní.
00:46:40Na stole - dejme tomu - leží meloun.
00:46:45Co byste řekli, že stál?
00:46:47-Sedm.
-Sedm set!
00:46:50Polívku vozí přímo z Paříže...
00:46:54Parníkem.
00:46:55Nadzdvihnete pokličku - ještě je horká!
00:47:01Ta vůně! To snad ani není pravda.
00:47:21Večer co večer jsem na recepci nebo na plese.
00:47:24Na bridž máme takovou menší společnost:
00:47:27anglický velvyslanec, německý velvyslanec a já.
00:47:31Ono se řekne hra, ale nic tak člověka neutahá.
00:47:35Kolikrát dolezu do čtvrtého patra,
00:47:37sotva ze sebe vypravím: "Tu máš plášť!"
00:47:41Bože, já už taky blábolím!
00:47:44Já zapomněl, že bydlím v mezaninu!
00:47:51Schodiště tam sice stojí...
00:47:55A v předsíni - to bych vám přál slyšet!
00:47:59Než se probudím - hrabata, knížata!
00:48:01Nával! Bzučí jak v úle. Pořád slyšíte: žžžž, žžžž, žžžž....
00:48:26Jindy zas ministr...žžžžžž!
00:48:30Na zdraví!
00:48:32-No ne!
-Na zdraví!
00:48:47To se vám stala taková věc: ministr zmizel!
00:48:56Zaboha nebyl k nalezení.
00:48:58To se ví, hned samá porada - co teď, kdo to vezme?
00:49:03Tlačili se na to generálové, jenomže -
00:49:06jen je k tomu pustili a byli vedle!
00:49:08Ono se nezdá - ale podíváš se zblízka...
00:49:16Hrome!
00:49:17Když bylo jasné, že je zle - tradá za mnou!
00:49:22V tu ránu byly ulice plný: všude kurýři, kurýři, kurýři...
00:49:25Pětatřicet tisíc kurýrů, pánové, jen si to představte!
00:49:30Povídám: "Co se děje?"
00:49:35"Vaše Excelence, musíte to vzít do ruky!"
00:49:42Tedy trochu jsem váhal -
00:49:46taky jsem byl jen tak v županu - ale co jsem mohl dělat?!
00:49:50Odmítnout? Dostane se to k panovníkovi
00:49:54nebo to s tebou půjde v materiálech!
00:49:59Na zdraví!
00:50:00"Dobrá, pánové, když to musí být, já to beru," povídám.
00:50:11"Já to beru,
00:50:14ale to vám říkám: Žádný takový! To teda ne! To já nestrpím!
00:50:21Já mám uši moc tenký!
00:50:25A taky jo!
00:50:28Když jdu skrz kanceláře -
00:50:35úplný zemětřesení!
00:50:38Všecko se to klepe jako sulc! Co!
00:50:43Já vám zvednu mandle! Já si před nikým neberu servítky!
00:50:49Ze mě má vítr i parlament!
00:50:52Vy mně ještě neznáte, ale já se znám, pánové!
00:50:56Já jsem všude, všude, všude!
00:50:59Já jsem u dvora pečenej-vařenej! Zejtra mě jmenujou maršálkem!
00:51:12Va-va-va...
00:51:16Co?
00:51:17Es-es-ex-lence...
00:51:19Nechcete si excence kapánek odpočinout? Tam je všecko vedle...
00:51:24Blbost! Odpočinout?
00:51:28Ale no tak... když jinak nedáte!
00:51:34Ta snídaně, pánové, byla báječná.
00:51:40Já jsem spokojen. Labardan! Labardan!
00:51:56Jen pojď dál!
00:51:59Tak co? Spí? Spí?
00:52:01Ještě ne, ne, milostpane. Ještě se trošku protahuje.
00:52:08Jakpak ti říkají?
00:52:10Mně, milostpaní? Osip.
00:52:14Nechte toho, ženský!
00:52:16Tak co, kamaráde, dali ti něco zakousnout?
00:52:18Dali, milostpane, dali. Dobrý to bylo.
00:52:20Nastotisíckrát děkuju.
00:52:22Poslouchej - k vám jistě jezdí šlechta?
00:52:28Milostpaní, samá šlechta!
00:52:31Samá šlechta, slečno. K nám to jezdí od barona výš.
00:52:37Osipe, zlato, ty máš pána -
00:52:41jako obrázek!
00:52:43Poslouchej, Osipe, jak on...
00:52:46Nechte toho! Nechte toho! Dejte už pokoj, ženský!
00:52:49-Tak co, kamaráde...
-Já povídám, povídám...
00:52:55Povídám - jakou on má vlastně hodnost?
00:52:59Hodnost, milostpaní?
00:53:03Obyčejnou.
00:53:04Přestaňte už! Člověk se nedostane k rozumnýmu slovu!
00:53:08Ty se mi líbíš, kamaráde!
00:53:10A co tvůj pán? Co? To je asi metr, co?
00:53:12Ten když se může po někom svézt, tak... Nebo ne?
00:53:14Milostpane, to jo. To jo. To se nedá... To on je přísnej.
00:53:18On je přísnej! On je pedant!
00:53:20Pedant?
00:53:22U něj musí všecko šlapat jako na drátkách.
00:53:25Na drátkách... Ty se mi tak líbíš, kamaráde, ty musíš být fajn člověk.
00:53:28Poslouchej, Osipe, chodí tvůj pán taky v uniformě?
00:53:33Anebo jenom...
00:53:35Klapačky zatracený, přestaňte už, prosím vás!
00:53:37Tady jde o vážný věci, tady jde o život!
00:53:39Kamaráde... Už se ochladilo, co říkáš?
00:53:42Na cestu si dáš takhle panáčka? Skleničku?
00:53:45-To by přišlo vhod - nebo ne?
-Milostpane...
00:53:47Ještě tady máš... Tady ti dám na čaj, na čajíček...
00:53:50Ale pomoh jste potřebnýmu člověku, milostpane.
00:53:53Co bych to neudělal, to já rád.
00:53:55Poslouchej, Osipe, a na jaké oči on nejvíc dá?
00:53:59Osipe, duše moje!
00:54:02On má takový nosánek...
00:54:05Kamaráde, čeho si takhle pán... Ty se mi tak líbíš! Opravdu!
00:54:08Čeho si pán takhle cestou nejvíc všímá?
00:54:10Co se mu jako cestou nejvíc líbí?
00:54:12Jo, jo, jo...
00:54:13No to je různý, milostpane.
00:54:15To je jak kdy.
00:54:18Víte, on je rád, když je hezký přivítání, milostpane
00:54:23a když je pořádný pohoštění.
00:54:26-Říkáš pořádný?!
-Pořádný, milostpane.
00:54:29Ale pořádný pohoštění! A to on nemyslí jenom na sebe.
00:54:32O mně by se řeklo, že jsem sluha, poddaný člověk.
00:54:38Milostpane - já si teď nevzpomenu kde se to stalo -
00:54:41ale najednou pán přišel a povídá: "Osipe, pojď sem!
00:54:46A teď mi okamžitě řekneš, jaký jsou tady na tebe!
00:54:49Jak se k tobě chovají?"
00:54:51Já říkám: "Milostpane, špatně. Představte si."
00:54:55A on říká: "Špatně, Osipe?
00:54:58Až se vrátíme do Petěrburku, okamžitě mi řekneš,
00:55:01kde to bylo, u koho to bylo!"
00:55:04No vidíte - a to se řekne, že já jsem obyčejnej člověk.
00:55:07Tady máš ještě na preclíky, když jsem ti dal na čaj...
00:55:12-Děkuju, děkuju.
-Ty se mi tak líbíš.
00:55:15Já se napiju na vaše zdraví, milostpane.
00:55:17Zastav se potom u mě, já ti taky dám.
00:55:20Osipe, a dej za mě pánovi pusu!
00:55:23Už toho bylo dost! Tak jdeme! Koukejte plavat!
00:55:26Tak půjdeme, Mášenko.
00:55:29Já jsem si ti na něm všimla...
00:55:32Ne, to nemůžu... To můžu jen mezi čtyřma očima.
00:55:36Pánové, proč je nás tady celý regiment?
00:55:39To se musí po jednom! Vy jako Ámos jdete první.
00:55:42Ale jděte vy! Vás už zná!
00:55:43Tak ať taky něco tady pan školní inspektor!
00:55:46Příkladem vstříc...
00:55:47Ne, to nejde, já nemůžu!
00:55:48Na mě jak promluví nadřízený, já ztuhnu, jazyk mi zdřevění. Ne!
00:55:58Au, bože, ten Dobčinskij! Zase jste mi stoupl na nohu!
00:56:12Bože můj, teď stůj při mně!
00:56:18Tak jsem si dal dvacet...
00:56:23Kde nabrali těch peřin? Hlavu mám jak střep.
00:56:29Teda - jestli mi něco přimíchali do snídaně...
00:56:37Ale jinak to tu není k zahození.
00:56:43Labardan...
00:56:46Slečna dcera nevypadá zle.
00:56:48Ona by si i paní matinka dala říct...
00:56:52Teda já nevím, ale ten život je věc!
00:56:57Dovolte, abych se představil:
00:56:58zdejší okresní soudce Ljapkin-Ťapkin.
00:57:03Račte se posadit.
00:57:06Tak soudce, říkáte...
00:57:10Krásné povolání. Kolik to vynáší?
00:57:15Každých deset let jsem laskavostí vyšších složek
00:57:17navržen k vyznamenání za zásluhy třetího stupně.
00:57:20Třetí stupeň - to je s ratolestí?
00:57:24-Já, že bez ní to není ono.
-To ne, to ne!
00:57:32Co to tam držíte?
00:57:34Nic, prosím...
00:57:37Jak to - nic?
00:57:41Vždyť - no jo, no ano - vždyť jsou to peníze!
00:57:48-To snad ani ne...
-Ale jo!
00:57:52-No určitě!
-To ne, to nejsou peníze.
00:57:56Myslíte, že ne? Pojďte sem!
00:57:58Tady odsud to vypadá jako... Pojďte! Schválně! Podívejte se!
00:58:02-Ne,to ne, to ne! To nejsou...
-Ne? Že bych se mýlil?
00:58:07No ovšem!
00:58:11Ale jo! Jsou to peníze!
00:58:12Konec, hotovo, amen...
00:58:22Heleďte, já bych si je půjčil, ano?
00:58:24Jestli... Samozřejmě. Rád.
00:58:26Znáte to: měl jsem cestou mimořádná vydání - tuhleto, támhle něco...
00:58:29To nestojí za řeč. To je pro mě čest!
00:58:31Dělám všechno, co je v mých silách,
00:58:33abych si oddaností a pílí zasloužil...
00:58:37Nesmím vás déle zdržovat.
00:58:41Dovolte, abych se představil: přednosta poštovního úřadu Špekin.
00:58:45Já vás vítám. Jen se posaďte!
00:58:53Mám rád společnost.
00:59:20Vy tady žijete pořád?
00:59:21Tak jest.
00:59:24Mně se tu líbí.
00:59:29Moc lidí tu sice nemáte, ale co! Vždyť nejde o Petěrburk!
00:59:33-Nemám pravdu?
-Tak jest.
00:59:36Znáte Petěrburk?
00:59:38Ohromný bontón! Žádný jelimani.
00:59:42Jaký je váš názor?
00:59:43Tak jest.
00:59:46Není to náfuka, na všecko se zeptá.
00:59:48Že bych z tebe taky něco vytáh?
00:59:52Poslyšte, taková hloupá náhoda:
00:59:54měl jsem cestou mimořádné vydání. Nepůjčil byste mi tři stovky?
00:59:58Tak jest.
01:00:03Budu si považovat. Budu nesmírně šťasten. Je mi velkou ctí!
01:00:09Zde!
01:00:11-Uctivě děkuji.
-Vždy připraven!
01:00:13Jsem zvyklý cestovat s veškerým komfortem.
01:00:15Proč si taky něco odpírat?
01:00:17Tak jest. Já už vás nesmím déle obtěžovat.
01:00:23Dovolte, abych se představil: školní inspektor Chlopov.
01:00:30Dobrý den.
01:00:33Račte!
01:00:35Děkuji.
01:00:47Doutník?
01:00:51Panebože, s tím jsem nepočítal! Vzít - nevzít?
01:00:55-Jen si vezměte!
-Ano...
01:00:57-Je to dobrá značka.
-Děkuji, děkuji.
01:01:01V Petěrburku se ovšem dostanou lepší.
01:01:11Oheň?
01:01:14Obráceně!
01:01:18Zatracená tréma! Ta mě zničí!
01:01:33Koukám, že nejste zrovna fajnšmekr.
01:01:38To já zas...
01:01:42Tohle...
01:01:46To je moje slabost. A ženský!
01:01:51Vy ne? Co? Na jaké vy jste?
01:01:57No jen se přiznejte: černé nebo blond?
01:02:01To já se neosměluji...
01:02:03Jen se nevymlouvejte!
01:02:07Musím znát vaše gusto.
01:02:11Poslušně hlásím, že...
01:02:14Ježíšmarjá, co to blábolím?!
01:02:17Poslyšte!
01:02:19Vy byste mi nepůjčil tři stovky?
01:02:21Tři stovky? Tři stovky...
01:02:25No! Tři stovky!
01:02:26Snad mám. Snad u sebe mám.
01:02:29Proboha svatého, snad mám!
01:02:32Mám! Sláva, sláva, mám!
01:02:39Prosím, Vaše blahorodí.
01:02:44Sbohem.
01:02:46Ano, ano...
01:02:49Už nebudu... Neosměluji se déle rušiti.
01:02:54Dovolte, abych se představil!
01:02:57Správce chudinského ústavu - Zemljanika.
01:03:10Měl jsem tu čest osobně vás uvítat a provést...
01:03:18-Labardan!
-Jó!
01:03:21Já si vzpomínám, já si vzpomínám. Labardan!
01:03:25To byla znamenitá snídaně.
01:03:27Pro vlast všecko!
01:03:30To abyste věděl, já si potrpím na vybranou kuchyni.
01:03:35Tak každý máme, že jo?
01:03:38Poslyšte, nebyl vy jste včera o něco menší?
01:03:46To je velice možné.
01:03:49Mohu směle prohlásit,
01:03:51že se při horlivém výkonu služby naprosto nešetřím!
01:03:58Zato poštmistr! Ten nedělá ale vůbec nic! Zásilky zdržuje!
01:04:03Račte si přešetřit, jak to tam vypadá!
01:04:06Nebo soudce!
01:04:08Ten, co tu byl taky.
01:04:11V úředních místnostech si drží psy! A to jeho chování!
01:04:17Nerad to říkám - je to můj přítel, dokonce příbuzný -
01:04:21ale když je to v zájmu vlasti...
01:04:25Dobčinského už račte znát - má tady statek.
01:04:28Tak, jak se ten Dobčinskij hne z domu, soudce hned šup tam -
01:04:32už sedí u jeho manželky. To mohu odpřísáhnout.
01:04:37Račte si ty děti zkontrolovat: ani jedno není po otci!
01:04:41Všecky - ta malá nejvíc - celej soudce!
01:04:50No jo. Kdo by to byl do něj řek!
01:04:54Nebo školní inspektor!
01:04:57Pardon! Pardon, promiňte!
01:05:06Kdybyste si přál, abych vám to všecko vypracoval písemně...
01:05:15Jo, třeba.
01:05:17Člověk se nudí - aspoň si něco přečte, že jo?
01:05:21Nebudu déle zdržovat. Váš čas je vyměřen, povinnost volá!
01:05:29Poklona!
01:05:31S váma je teda legrace.
01:05:34Okamžik! Poslyšte!
01:05:38Vy byste mi nepůjčil, co?
01:05:42Dovolte, abychom se představili.
01:05:46Místní občan Petr Ivanovič Bobčinskij.
01:05:51Petr, Ivanův syn, Dobčinskij, zdejší statkář.
01:05:57Ale pánové, my už se známe.
01:06:00My už se přece známe!
01:06:03No - jak jste s sebou plácl.
01:06:06-To já, prosím!
-Vy?
01:06:09A co nos?
01:06:11Už to, prosím pěkně, přischlo. Děkuji za optání.
01:06:16Krásně! Přischlo!
01:06:19Máte peníze?
01:06:20Peníze? Jaké peníze?
01:06:23Tisícovku. Že bych si vypůjčil.
01:06:26Takový obnos... Bohužel.
01:06:29Tak když nemáte tisíc, tak aspoň sto.
01:06:39Jenom čtyřicet. Víc nenajdu.
01:06:45Co vy?
01:06:52Pětadvacet. To je všecko.
01:06:54Jen se podívejte pořádně. Tady v kapse máte díru.
01:06:57Třeba tam něco uvízlo...
01:07:00V díře taky nejsou.
01:07:04V díře taky nejsou... Tak se s tím nehledejte, no.
01:07:09Pětašedesát jsou taky peníze.
01:07:16Copak?
01:07:17Já bych k vám měl - s odpuštěním - takovou malou prosbičku...
01:07:24V delikátní záležitosti.
01:07:26Jo? A co?
01:07:29Ta věc je skutečně delikátní.
01:07:33Svého syna - jak všeobecně známo - jsem měl jaksi už před svatbou...
01:07:38Neříkejte! A jak?
01:07:41Jak... Tak jaksi už všeobecně, jaksi...
01:07:46Jako kdyby to bylo po svatbě.
01:07:49A všechno jsem završil řádným svazkem manželským.
01:07:52Řádným!
01:07:54A tak bych byl rád, kdyby teď byl docela můj - tedy podle zákona.
01:08:01A aby se jmenoval jako já: Dobčinskij.
01:08:07Jo, to se zařídí.
01:08:09A co vy? Taky něco chcete?
01:08:13Ano, že jsem tak poníženě smělý.
01:08:19Jestli vás můžu poprosit, až přijedete do Petěrburku,
01:08:25řekněte tam, prosím vás, všem generálům, hodnostářům, admirálům,
01:08:34že tuhle - Vaše Jasnosti nebo Vaše Excelence -
01:08:44řekněte: "V tom a v tom městě žije Petr Ivanovič Bobčinskij."
01:08:55Jen tak řekněte:
01:09:00"V tom a tom městě žije Petr Ivanovič Bobčinskij!"
01:09:12Anebo kdyby se to hodilo u cara...
01:09:19Řekněte našemu panovníkovi:
01:09:23"Vaše Jasnosti" - řekněte -
01:09:27"v tom a tom městě žije...
01:09:36Petr Ivanovič Bobčinskij!"
01:09:47Já mu to vyřídím.
01:09:57Už vás nesmíme zdržovat.
01:10:27Tady je ale tajtrlíků!
01:10:29Měl bych o tom napsat Trapičkinovi.
01:10:32Dává do novin všelijaké drby. Osipe!
01:10:35-Papír a pero!
-Jo.
01:10:36Do koho se Trapičkin naveze, ten ať se dá rovnou na modlení.
01:10:39Jak může udělat skandál, nezná bratra.
01:10:42A na prachy je taky.
01:10:45Kolik teď vlastně mám?
01:10:49(mumlá si)
01:10:57Fuj, ta je umaštěná!
01:11:04Á! Už se to přehouplo přes tisíc!
01:11:08Pane!
01:11:13To koukáš, co? To je?!
01:11:16Teda!
01:11:19Ty hňupe! Vidíš, jaký jsou na mě?
01:11:23To není špatný!
01:11:26Pane, ale... Můžu něco říct?
01:11:32Tolikle peněz už jsme měli mockrát.
01:11:35Pane, pojďte, pojedem odsud pryč.
01:11:39Proč? Co je to za nesmysl?
01:11:45Vždyť co by... Jéminkote!
01:11:47Heleďte, pane!
01:11:48Vocaď až pocaď! Užili jsme si? Užili!
01:11:52Co se s nima budeme dál zahazovat?
01:11:57Jo... Pentli!
01:12:01Vy mě neposloucháte!
01:12:04Přijede někdo jinej! Pojeďme!
01:12:06Já jsem byl ve stáji.
01:12:08Když sedneme na vůz - koně mají.
01:12:11Ty s námi jenom poletěj, pane!
01:12:14No dobře, dobře.
01:12:16Ale napřed zaneseš tohle na poštu.
01:12:18Ano.
01:12:20Trapičkin se umlátí smíchy.
01:12:23No jo, jenomže... Kde on teď vlastně bydlí?
01:12:28Vždycky zůstane viset za činži,
01:12:30tak se musí stěhovat z místa na místo.
01:12:33Tak Poštovská nebo Hrachová? Tak třeba Poštovská!
01:12:40Tak a jedeme!
01:12:44Můžu, pane?
01:12:48(policajt) Kam se hrneš, chlape? Dovnitř se nesmí!
01:12:51(rozčilené hlasy, křik)
01:12:54Pane, jsou tady kupci. Policajt je nechce pustit dovnitř.
01:12:59Co je tady? Lidi, co se děje?
01:13:03(Chlestakov) Protivenství? Jaké protivenství?
01:13:06(kupec) Co není přibitý, všecko sebere!
01:13:08(Chlestakov) Osipe! Jenom ne úplatky!
01:13:11-Pane!
-Jenom peníze!
01:13:13(Osip) Hloupej, kdo dává!
01:13:14(kupec) V pátek slaví narozeniny.
01:13:16To mu nachystáme, nač si vzpomene, ale on "ještě, ještě!"
01:13:20(rozčilené hlasy)
01:13:24Smiluj se nad námi a vyslyš prosby naše, otče, pane náš!
01:13:29Co je zas?
01:13:30-Já taky kvůli hejtmanovi.
-To vím. Tak stručně!
01:13:33-Dal mi nasekat, otče!
-Jak to?
01:13:35Omylem. Ženský na tržnici se porvaly,
01:13:38policie přišla s křížkem po funusu,
01:13:41tak chytili mě a nasekali mi, až jsem tadyhle měla živý maso!
01:13:48(rozčilené hlasy)
01:13:51Ven! Ven! Na tebe jsme zvědaví!
01:14:30Slečna...
01:14:35Vy jste se lekla?
01:14:37Nelekla.
01:14:41Jak mě těší, milostivá slečno,
01:14:44že mě považujete za muže, který...
01:14:52Smím se zeptat?
01:14:56Vy jste měla někam namířeno?
01:14:58Ne, neměla.
01:15:03A proč jste, například, neměla někam namířeno?
01:15:09Já myslela... Jestli tu není matinka.
01:15:14Ne.
01:15:17Musíte mi říct, proč jste neměla někam namířeno!
01:15:23To nevím. Prostě tak...
01:15:29S vámi, milostivá slečno, sem vstupuje půvab...
01:15:34...a slast.
01:15:37Z vašich slov je slyšet velký svět.
01:15:43Když mě inspiruje tak krásná dáma jako jste vy!
01:15:47Dopřejte mi to štěstí, abych vám směl nabídnout židli.
01:15:53Co židli! Vy byste si zasloužila trůn!
01:15:57Myslíte?
01:16:05Já už bych snad měla jít...
01:16:07Ten úchvatný šál!
01:16:11To se mi posmíváte, když jsem z venkova.
01:16:13Být tím šálem, abych mohl objímat vaše bělostná ramena!
01:16:21Já vůbec nevím jak to myslíte. S tím šálem.
01:16:38To máme dneska ale počasí!
01:16:43Vaše rty, milostivá slečno, jsou krásnější než nějaké počasí!
01:16:52Vy jste ale!
01:16:57Já vás chtěla poprosit, abyste mi vepsal nějaké verše do památníčku.
01:17:04Jaké račte, kráso moje?
01:17:07Takové nějaké hezké, takové ty nové.
01:17:13Copak verše! Těch já znám!
01:17:16-Řekněte, co mi tam napíšete!
-Co bych to říkal!
01:17:18Já je znám i tak.
01:17:23Já nadevše miluju verše.
01:17:27Ano?
01:17:29Složil jsem všelijaké. Co třeba...
01:17:34"Ó, člověče, jenž v hořkosti na Boha bídně klneš..."
01:17:46Nebo něco jiného?
01:17:47Co třeba... Jak je to? Teď si zrovna nevzpomenu!
01:17:53Ostatně co na tom, když...
01:18:00Chci vám otevřít své srdce plné lásky,
01:18:04jež jediný váš pohled...
01:18:08-Lásky?
-Ano.
01:18:10Já ještě nevím, co je to láska. Jak bych mohla...
01:18:18Slečno, vy se odtahujete?
01:18:22Bude nám blíž takhle u sebe. Blízko...
01:18:25Blízko? Proč blízko? Daleko jako blízko!
01:18:31A proč daleko? Blízko jako daleko!
01:18:36Mášenko, jak toužím sevřít vás ve své náruči!
01:18:43Jejda!
01:18:45Jakoby tam něco letělo. Kavka nebo nějaký pták...
01:18:51Kavka, kavka, kavka...
01:18:53Ne, to je moc! To je přespříliš!
01:18:55-Odpusťte!
-Vy jste ale dovolený!
01:18:57Mášenko, to všecko z lásky!
01:19:00Z horoucí lásky! Mášenko, vy se hněváte?
01:19:03Odpusťte, padnu před vámi na kolena.
01:19:06Promiňte, Mášenko... Já klečím!
01:19:13No tohle!
01:19:16Co to má znamenat, děvenko? Co je tohle za chování?
01:19:21-Matinko, já...
-Kliď se! Ale hned!
01:19:24Slyšíš? Ven! Pryč! Nechoď mi na oči!
01:19:31Pardon, ale víte...
01:19:35Mě to tak zaskočilo.
01:19:37Milostivá, což vám není patrno, že láskou šílím?
01:19:43Jak? Proč klečíte?
01:19:47Bože vstaňte, není tu zameteno.
01:19:49Ne, ne, zůstanu,
01:19:54abych u vašich nohou zvěděl, co mi souzeno: život nebo smrt!
01:20:00Jak?! Já asi nechápu...
01:20:07Pokud se nemýlím, vy se chcete vyznat ze svých citů k mé dceři.
01:20:12Ne, milostivá! Vy jste paní mého srdce!
01:20:20Zůstane-li má láska neopětována, pak sbohem, mrzký světe!
01:20:26S plamenem v hrudi žádám vás o ruku!
01:20:31Dovolte poznámku:
01:20:35já jsem jaksi částečně vdaná.
01:20:40No bóže! Láska hory přenáší!
01:20:44Jak říká náš lid: "Zákony jsou papírové!"
01:20:49Uchýlíme se do stínu vodotrysků. Ššššššššš...
01:20:56Vaši ručku! Prosím!
01:20:58Matinko, tatínek vzkazuje...
01:21:02Co zas? Co tu děláš?
01:21:07Ona všude musí vlézt!
01:21:10Taková rozjívenost! Je jak poplašený pometlo!
01:21:16Tak co koukáš? Snad už jsi dospělá, ne?
01:21:21Jestli ty někdy dostaneš rozum!
01:21:23V tvým věku už bys měla vědět, co je to slušnost!
01:21:28Jak se máš chovat!
01:21:29Já, matinko...
01:21:31V hlavě se jí honí vítr nebo co!
01:21:35To nemáš z koho si vzít příklad?
01:21:39Podívej se tady na svoji matku!
01:21:42Ale copak já s ní něco zmůžu?
01:21:46Paní matinko, nebraňte společnému štěstí!
01:21:51Požehnejte naší věrné lásce.
01:21:57Tak vy do ní?
01:21:59Život nebo smrt!
01:22:01Vidíš to, trdlo, tady to máš!
01:22:06Taková husa a host kvůli ní klečí!
01:22:13Já bych měla říct ne. Ty sem vrazíš jako pominutá.
01:22:17Ani si to nezasloužíš!
01:22:19Já už to víckrát neudělám, matinko.
01:22:22Vaše Excelence! Neničte mě! Milost! Milost!
01:22:25Co je? Co je zas?
01:22:27Ti kupci, co vám žalovali - jakože je nebe nade mnou -
01:22:29ani polovička z toho není pravda!
01:22:31To všecko je švindl!
01:22:32A kaprálka - že jsem jí dal nasekat - lže! Sama si nasekala!
01:22:36Ale co pořád máte?
01:22:37-Jsou to lháři prolhaní!
-Co je mi do jaký kaprálky!
01:22:40Jestlipak víš, čím nás tady Ivan Alexandrovič poctil?
01:22:48Žádá o ruku naší dcery.
01:22:50Ještě ty do toho! Tobě zas přeskočilo, matko.
01:22:53Neračte se hněvat, Vaše Excelence, ona je na hlavu. To mají v rodě!
01:22:57Ale já opravdu požádal o ruku.
01:23:02Jsem v tom až po uši...
01:23:05To snad není možný, Excelence...
01:23:07Já se z té lásky asi zblázním.
01:23:10Vždyť ti to říkám jasně!
01:23:12To snad není možné... To já nejsem hoden, to já...
01:23:16Dejte mi ji nebo já si něco udělám!
01:23:19Vy nás jen tak zkoušíte, Excelence.
01:23:22Bože, to je mamlas! Ono mu to nedojde.
01:23:25To snad není pravda, tohleto...
01:23:27Dejte mi ji, dejte mi ji nebo já za sebe neručím!
01:23:30Já se zastřelím, já, já... A vy půjdete před soud!
01:23:36Ne, prokristapána prosím vás, ne! Já si meju...
01:23:39Hlavně se nerozčilujte, prosím vás, to ne! Jak je libo! Jak je...
01:23:43Já mám teď v hlavě... Já nic nevím, já si nic nepamatuju. Úplnej magor!
01:23:48Tak jim přece požehnej!
01:23:51Já vám žehnám. Požehnej Pánbůh, ale já za nic nemůžu!
01:23:56Já snad mám vlčí mlhu! Oni se opravdu...
01:23:58Podívej, oni se opravdu líbaj! To je opravdickej ženich!
01:24:02Antone, Antone! To to vzalo obrat!
01:24:08(Osip) Milostpane, milostpane!
01:24:10Milostpane, je zapřažíno!
01:24:14Ovšem. Já hned... Dovolíte?
01:24:17Počkejte - vy pryč?
01:24:19Ano, odjíždím.
01:24:21Ale vy jste jaksi něco jako ráčil prohodit o svatbě, ne?
01:24:26Ale jistě, to samozřejmě, ale na den k strýčkovi.
01:24:29Je to ohromný boháč. Zítra mě tu zas máte.
01:24:31No tak to vás nesmíme zdržovat. Doufám, že se nám šťastně vrátíte.
01:24:36Já se neloučím. Lásko, duše moje!
01:24:41No a na cestu máte všecko? Nepotřebujete snad peníze
01:24:45Ale snad ani ne.
01:24:48Anebo... Když budete tak laskav...
01:24:50Jen si řekněte!
01:24:52Dal jste mi dvě stě...
01:24:53-Vlastně čtyři...
-Čtyři sta jsem vám dal.
01:24:55S poctivostí nejdál dojdeš, že ano! Takže bychom to zarovnali na osm?
01:25:00Osm! Dva, čtyři, šest - osmdesát!
01:25:05Tak prosím, tady to je. Samý nový. Jako kdybych si je sám tiskl.
01:25:09Opravdu.
01:25:11Jak se říká: Nové peníze - nové štěstí!
01:25:14Svatá pravda!
01:25:18Buďte zdráv, tatínku!
01:25:24To jsem ještě nezažil.
01:25:28Sbohem, lásko!
01:25:31Sbohem, duše moje! Já to snad nepřežiju. Sbohem!
01:25:40Sbohem!
01:25:44Úplnej magor!
01:25:49Tak jak, maminko? To je, co?
01:25:54To tě nenapadlo ani ve snu! Taková partie!
01:25:59Nepovídej! Ani ve snu!
01:26:02Prachobyčejná hejtmanka a najednou z ničeho nic - sakra, to je terno -
01:26:08příbuzná s takovým hlavounem.
01:26:12Budeš se divit, ale mě to vůbec nepřekvapuje.
01:26:19Ty si to neumíš srovnat v hlavě, svatá prostoto,
01:26:25poněvadž si jakživ o lepšího člověka nezavadil.
01:26:30Já sám jsem, matko, lepší člověk!
01:26:34Víš ty vůbec, jakej je teďka ze mě pták?
01:26:39Vysoko jsme se vyšvihli, maminko, vysoko!
01:26:44Ale jak já teď zatnu tipec těm skuhralům, těm donašečům!
01:26:51Kdo je?
01:26:53Poslušně...
01:26:54Akorát do rány!
01:26:57Běž a po celém městě vybubnuj, ať to každej slyší,
01:27:00jakou poctu snesla nebesa na náš dům:
01:27:04hejtman vdává dceru!
01:27:06A ne jen tak za někoho, víš, tohle je Někdo!
01:27:09Ten může všecko, všecičko, všecko, všecičko na celým světě!
01:27:12Křič to na celej národ, bij do zvonů!
01:27:14Když vítězství, tak vítězství!
01:27:21A je to!
01:27:26A co my teďka, maminko, kde my teď budeme žít? Tady nebo v Petěrburku?
01:27:31V Petěrburku!
01:27:33Co si myslíš? Tady se přece nedá existovat.
01:27:38Jak myslíš, ale tady to taky nebylo k zahození.
01:27:42Ale teď když půjde to hejtmanování k čertu, tak... Nebo ne?
01:27:46Samo sebou, hejtmanů je!
01:27:52Možná by taky mohla kápnout nějaká funkce -
01:27:56když on je s ministrem jedna ruka,
01:28:00u dvora jako doma...
01:28:02Stačí, aby ztratil slovo a můžu to dotáhnout třeba -
01:28:06až na generála, co myslíš? Nebyl by ze mě generál?
01:28:11Aby ne!
01:28:13Všecko bude! Všecko!
01:28:15Takovej generál! Přes prsa šerpu...
01:28:22Červenou nebo modrou... Jaká by se ti víc líbila?
01:28:26No tak spíš modrá, ne?
01:28:29Ty jdeš na to hákem!
01:28:31Ona by ani červená nebyla k zahození. Takovej generál...
01:28:34To třeba někam jedeš - před tebou celá četa:
01:28:38kapitáni a radové!
01:28:40"Koně! Připravit koně!"
01:28:44Na stanici čeká spousta lidí, ale všecko jde stranou -
01:28:48radové, kapitáni, hejtmani.
01:28:52A ty sedíš jako socha, ani nemrkneš!
01:28:58Obědvá se u gubernátora.
01:29:01Tam někde takhle v koutě se potí hejtman s rukou na čepici...
01:29:04Kurva, to budou časy!
01:29:06Že si tak libuješ v těch hrubostech!
01:29:10Uvědom si konečně, že teď nastává nový život!
01:29:16Vždyť kolem nás budou páni, různí baroni,
01:29:22nóbl způsoby, samá honorace.
01:29:27Člověk aby se tě bál!
01:29:30Ty kolikrát plácneš takové slovo, že...
01:29:33Slovo sem - slovo tam!
01:29:35To dokud jsi byl hejtman, ale tam?!
01:29:39Dej to sem!
01:29:43Prej se tam jí takový rybičky, takový...
01:29:45Sakra, jak se to jmenuje...
01:29:49Prostě jídlo pro bohy!
01:29:52Ty taky myslíš pořád jenom na ten bachor!
01:29:56Místo, co by ses staral,
01:29:57jestli budeme mít nejlepší dům v hlavním městě!
01:30:02V mém pokoji bude taková vůně,
01:30:06že člověk ani nebude moct vejít...
01:30:10Jé! Promiň!
01:30:14Jenom když přimhouří oči.
01:30:18To bude krása!
01:30:35(vzrušené hlasy kupců)
01:30:42Tak co, holoubkové?
01:30:45Jak se máme? Co kšefty?
01:30:48Co, vy hokynáři, vy syrečkáři?
01:30:52Žalovat na mě! Demonstrovat! Na to vás užije, co?
01:30:56Už jste slyšeli, že ten činitel, co jste mu žalovali,
01:30:59si bude brát mou dceru?
01:31:01Teď, pane, mluvte!
01:31:03(škemrání a prosby kupců)
01:31:06Teď se smiluj! Teď tu škemráte! Teď!
01:31:11A víte proč? Protože jsem první!
01:31:14Protože jsem nahoře, protože jsem vyhrál.
01:31:20Ale to vám povídám: oči do hrsti a špicujte uši - vdávám dceru!
01:31:28Víte koho si bere... Tak se, doufám, necháte vidět.
01:31:33Nemyslete si, že to odbydete nějakou homolí cukru
01:31:37nebo smradlavým jeseterem...
01:31:39Uhni!
01:31:43Marš!
01:31:44Plavte!
01:31:46Co to slyším? To je ale výhra!
01:31:49Blahopřeju! Konečně se na nás usmálo štěstí.
01:31:53Milostivá paní!
01:31:55Nevěstinko!
01:31:57Tak hodně zdraví, štěstí, dlouhá léta!
01:32:01Hodně zdraví, hodně zdraví. Mášenko!
01:32:05To se vám povedlo!
01:32:08Máme tu čest blahopřát!
01:32:11To je ale krásná novina!
01:32:14-Paní kmotřičko!
-Paní kmotřičko!
01:32:16Ach, bože!
01:32:18Dovolte, abych vám pogratuloval. Jak já vám to přeju!
01:32:23Žena mi doma pláče a pláče, až z toho škytavku dostala.
01:32:27Já jí povídám: "Co to tak, Nastěnko, škytáš?"
01:32:30A ona: "Já ti sama nevím, slzy se mi řinou a řinou. Taková radost!"
01:32:37Račte se posadit, panstvo. Prosím! Miško, vem sem ještě nějakou židli!
01:32:41Pane hejtmane! Srdečné blahopřání od policie! Hlavně zdravíčko!
01:32:47To jste hodnej. Prosím!
01:32:57Tak už nám konečně povězte, jak k tomu došlo. Dopodrobna.
01:33:00Co a jak?
01:33:02Jako obyčejně. Ráčil říct o ruku.
01:33:05No ovšem. Ne obyčejně! Vybraným způsobem!
01:33:11"Já," pravil, "Anno Andrejevno,
01:33:14pouze s ohledem na vaše vynikající přednosti!"
01:33:18To víte - původ se nezapře!
01:33:22Úžasné vychování a ten tón!
01:33:27"Pro mne, milostivá, život je...
01:33:35Co jako?
01:33:38Bublina!
01:33:42Věřte, že nebýt toho, že dovedu ocenit vaše vzácné kvality..."
01:33:49Ale matinko, to říkal mně.
01:33:51Už zas! Nepleť se do věcí, kterým nerozumíš.
01:33:57"Madam, já nevycházím z údivu!" A pořád komplimenty a poklony.
01:34:06Já chtěla jako prohodit - ze slušnosti -
01:34:10"My jsme se ani nenadáli..."
01:34:14Ale v tom vám už on padl na kolena
01:34:18a strašně ušlechtile zvolal:
01:34:22"Chcete ze mne učiniti nejnešťastnějšího tvora na světě?
01:34:27Ach, Anno Andrejevno, vyhovte mému vášnivému citu,
01:34:33jinak budu nucen svůj život ukončiti smrtí!"
01:34:37Opravdu, mami! Opravdu, mami, to říkal mně.
01:34:43O tobě byla taky řeč.
01:34:46To ti neberu.
01:34:49A pořád vyhrožoval: "Já něco provedu!
01:34:51Já jsem všeho schopnej, já se zastřelím!"
01:34:56To už tak osud někomu přeje!
01:35:07Že jsem tak smělej: kde jako máte ženicha? Že prej odjel?
01:35:11Jenom na den. Má moc důležitý zasedání.
01:35:14Ne, jel za strýčkem na venkov, aby mu požehnal.
01:35:20No za strejčkem, ano, ale zejtra...
01:35:23Pozdrav pánbu!
01:35:25Dejž to pánbu! Ale zejtra...
01:35:32(správce) Zab se a uteč!
01:35:33-Pukni!
-Nápodobně!
01:35:35My se teď hodláme přestěhovat do Petěrburku.
01:35:40Tady je, chápete, takový vzduch...
01:35:44Takový...
01:35:47Zatuchlý, venkovský, až je to trapné.
01:35:53On tam bude choť povýšen na generála.
01:35:58Komu Pánbůh, tomu všichni svatí.
01:36:00U Boha je všecko možný.
01:36:02Koho mají pověsit, ten se neutopí.
01:36:05A jestlipak na nás nezapomenete?
01:36:10Například, kdyby se něco stalo, nějaká služební nehoda...
01:36:13Zatlačíte? Malinko protekce?
01:36:16Napřesrok tam vezu chlapce, chci ho upíchnout k státu.
01:36:20Držel byste nad ním ochranou ruku?
01:36:23Pročpak ne, že jo?!
01:36:25Ty bys pořád jenom sliboval!
01:36:28Předně: kdy na to chceš myslet a pak -
01:36:34máš ty to vůbec zapotřebí?
01:36:37Proč bych to neudělal? Sem tam můžu.
01:36:40Můžu, můžu, můžu! Budeš se starat o každou chamraď?
01:36:47Panstvo! Panstvo! A teď se podržte!
01:36:50Ten vašnosta, co jsme si mysleli, že je revizor,
01:36:53žádnej revizor nebyl!
01:36:55-Cože? Nebyl?
-Jak to?
01:36:58Revizor! Nic takovýho! Tady to stojí černý na bílým!
01:37:02-Kde jste to sebral?
-Sám to tu píše.
01:37:05Přiběhli za mnou na poštu s dopisem.
01:37:06Mrknu na obálku - Poštovská ulice.
01:37:10Až jsem se musel chytit stolu!
01:37:12Už je to tady! Něco se mu nelíbí na poště, tak posílá vládě hlášení!
01:37:19Pane hejtman, tak jsem to - jak jste chtěl - rozlepil.
01:37:24Jak jste chtěl... Já jsem... Jak jste se opo...
01:37:26Vy jste rozlepil dopis vládního činitele?
01:37:29To je právě to, že on není ani vládní, ani činitel!
01:37:32A kdo podle vás je?
01:37:34Ani posel, ani osel - co já vím?
01:37:36Slyšeli jste to? Ani posel... Já vás dám zavřít!
01:37:39-Vy mě?
-Já vás!
01:37:41Dejte pokoj!
01:37:43On si bude brát mou dceru a já budu generálem!
01:37:45Já vás odlifruju rovnou na Sibiř!
01:37:47Ale pane hejtman, pořád s tou Sibiří! Vy ji nemít...
01:37:51Já vám to přečtu. Panstvo, chcete to slyšet?
01:37:53(souhlasné výkřiky)
01:37:56"Musím ti sdělit, milý Trapičkine, jaké se se mnou dějí kotrmelce.
01:38:01Cestou jsem v kartách prohrál málem kalhoty
01:38:05a hostinský už mě chtěl poslat za mříže,
01:38:09když najednou - přece jenom je na mě vidět ten Petěrburk -
01:38:14celé město mě začalo pokládat zřejmě za gubernátora.
01:38:20Hejtman mě přestěhoval k sobě.
01:38:25Mám se jak paša, koukám, jak bych mu svedl ženu a dceru.
01:38:33Ještě nevím, s kterou si začnu.
01:38:36Nejspíš s matinkou - zdá se ochotná ke všem službám.
01:38:44Člověče, tady jsou vůbec originály, to bys puknul!
01:38:50Měl bys je vrazit do nějakého fejetonu...
01:38:56Vem si hejtmana, číslo jedna: pitomý je jak necky..."
01:39:03Ne! To tam není!
01:39:10"Pitomý jak necky..." To jste tam připsal vy, tohleto!
01:39:12A jak, prosím vás?
01:39:14-Čtěte! Čtěte!
-Dál, dál!
01:39:16"Hejtman je pitomý jak necky..."
01:39:19Co to opakujete?
01:39:22Tak teď jsem to ztratil... Jo, tady!
01:39:24Jenom jednou to tam bylo!
01:39:26"...pitomý jak necky."
01:39:27Jen jednou to tam napsal!
01:39:32"Poštmistr je taky dobrý člověk..."
01:39:37Co tam je? Co tam je?
01:39:39Ale tady se o mně vyjádřil neslušně.
01:39:40Když číst, tak číst! A všecko!
01:39:42Ukažte, já to přečtu!
01:39:46Tak, tady!
01:39:48"Poštmistr jakoby z oka vypadl naší domovnici - taky takový kořala."
01:39:56To je ale sprosťák! Zasloužil by jednu přes hubu!
01:40:01"Správce chudinského ústavu..."
01:40:05Co jste se zarazil, co?
01:40:08Tady měl nějak rozkřípané pero... Máte pravdu, je to hrozný sprosťák.
01:40:14Ukažte, já mám lepší oči.
01:40:16Tady to můžete přeskočit, pak už je to čitelný...
01:40:20Ale já to rozluštím.
01:40:22Rozluštit, rozluštit! To já taky můžu rozluštit!
01:40:27Dál už to není problém!
01:40:28Nevynechávat! Prve se taky četlo všecko!
01:40:31-Číst! Číst!
-Počkej, já to...
01:40:33Prosím.
01:40:36-Tady odtud...
-Žádný zakrejvání.
01:40:39"Správce chudinského ústavu: uvaž svini pentli - a máš ho."
01:40:49Nechápu, co je na tom tak k smíchu?
01:40:52"Školní inspektor neví, co je mejdlo..."
01:41:04Mejdlo... Vím.
01:41:09Taková... kostka.
01:41:16Aspoň, že mne vynechal!
01:41:18"Zdejší soudce..."
01:41:20Nevynechal!
01:41:22Ale, pánové, vždyť je to nuda! Takové pitomosti! Koho to má bavit?
01:41:26-Pokračovat!
-Dál!
01:41:30"Zdejší soudce je úplný paralytik."
01:41:37To bude asi francouzsky.
01:41:39Co to jako je? Nebo co...
01:41:41Nejspíš: zloděj.
01:41:43To bude něco horšího.
01:41:45"Ale jinak si na ně nemůžu stěžovat.
01:41:48Hostí mě a peněz mi dají, kolik si řeknu.
01:41:52Asi se taky vrhnu na literaturu, člověk by se jinak ukousal.
01:41:57Má duše směřuje vysoko, vysoko...
01:42:00Zatím tě zdravím! Tvůj Chlestakov"
01:42:04"Poštovská ulice 97.
01:42:07Když vejdeš do dvora, tak 3. patro napravo."
01:42:14Taková blamáž!
01:42:19To je rána! Ten mi dal!
01:42:24Zničil mě, zničil, dočista zabil!
01:42:28To nejsou obličeje, co vidím, to jsou čenichy -
01:42:33ano, jenom rypáky vidím, nic víc!
01:42:37Sem s ním! Přiveďte ho sem! Chyťte ho! Chyťte ho!
01:42:40Jo, chyťte ho! Dal jsem mu zapřáhnout svý nejlepší koně.
01:42:45Jenomže - proboha, pánové - on ze mě vytáhl tři stovky!
01:42:49Ze mě čtyři!
01:42:50Ode mě si taky vzal tři sta!
01:42:53My jsme mu, prosím, taky půjčili - pětašedesát.
01:42:58Jak já mu, vůl stará, mohl takhle naletět!
01:43:01Třicet roků sloužím!
01:43:04Ani jeden kupec, ani jeden židáček mě nepodfoukl.
01:43:08Lotry nad lotry jsem napaloval - takový, že by ukradli celej svět.
01:43:12Tři gubernátory jsem ve zdraví přečkal... Co gubernátory!
01:43:15Ale, Antošo, to přece...
01:43:19Vždyť on se zasnoubil tady s naší Mášenkou!
01:43:22Ale houby zasnoubil! Jdi se vycpat s tím svým zasnoubením!
01:43:25Tak pohleď, lide křesťanský, tak se podívejte, co je z hejtmana: šašek!
01:43:31Vynadejte mu do blbců, hovadu šedivýmu!
01:43:34Ty bambulo bramborová!
01:43:37V takový onuci, v takovým tajtrlíkovi vidět vrchnost?!
01:43:43A on si teď někde upaluje, rolničky cinkají...
01:43:47Po celým světě tě roznese!
01:43:50A ještě se najde nějakej škrabák, nějakej pisálek
01:43:53a vrazí mě do komedie!
01:43:56To je spravedlnost? Tohleto? Na nic se neohlížet?
01:44:00Služební léta, pocty, vyznamenání?
01:44:02Všichni se budou jenom cenit a plácat do stehen!
01:44:08Čemu se smějete?
01:44:10Sami sobě se smějete!
01:44:15Já bych všecky ty škrabáky, pisálky, liberály zatracený...
01:44:20Já bych je rozmačkal na kaši, svázal do jednoho pytle
01:44:24a zakopal sto sáhů pod zem! To by vám patřilo!
01:44:30Jestli já se z toho vůbec proberu?
01:44:35Co na něm bylo? To mi řekněte! Takovej...
01:44:41Takovej sralbotka! A všichni hned: revizor, revizor, revizor!
01:44:47Kdo s tím začal?
01:44:50Kdo s tím přišel první? Co?
01:44:52Tady! Tady! Kdo s tím začali? Tady ti dva s tím začali!
01:44:56Lidičky, já ne! Ani nápad!
01:44:59Já taky ne. Já už vůbec ne!
01:45:01To se ví, že vy!
01:45:04Bodejť, vrazili sem jako když hoří:
01:45:07"Už je tady, sedí v hospodě, neplatí!" To byla trefa!
01:45:11Samozřejmě, že vy! Kecalové, klepny užvaněný!
01:45:14Toho revizora si odnesete!
01:45:16Ano, šmejdí to po městě, shání to kdejakej drb!
01:45:19-Tlachalové pitomí!
-Žblabuňkové!
01:45:22(všichni) Ano, vy, vy, vy, vy...
01:45:30Já ne, to tady Petr Ivanovič!
01:45:34Vůbec ne, to tady Petr Ivanovič!
01:45:57Úředník, který přijel se zvláštním posláním z Petěrburku,
01:46:01vás žádá, abyste se k němu okamžitě dostavili!
01:46:05Ubytoval se v městském hostinci.
01:47:56Skryté podtitulky Jan Šmíd
Revizor ruského klasika N. V. Gogola se hrál na mnoha jevištích, památná inscenace je ta z konce 60. let z Činoherního klubu. I v jednadvacátém století bují úplatkářství, patolízalství, lenost, hloupost, požitkářství, snaha vyšvihnout se na ohnutých zádech druhých, poklonkování nadřízeným… a osvobozující smích nad tím vším, nad stále stejným lidským hemžením, které se projevuje napříč věky právě proto, že vyvěrá z lidského charakteru.
Režisér Viktor Polesný sáhl po nestárnoucím překladu Zdeňka Mahlera a obsadil svou interpretaci Revizora nejlepšími komickými herci naší doby. A tak se potěšme z herectví Jiřího Lábuse, Oldřicha Kaisera, Kateřiny Hrachovcové, Jiřího Pechy, Bohumila Klepla, Vladimíra Dlouhého, Josefa Dvořáka, Oldřicha Navrátila, Jiřího Schmitzera a především Simony Stašové, která právě slaví významné životní jubileum. Gratulujeme.
