Jak jsem „rejdila“ za humny Kyjova
Na Jižní Moravu v posledních letech vyráží každý správný turista na kole, proto tu vzniká tolik nových cyklostezek, já jsem se však na další ze svých výletů vydala na netradičním dopravním prostředku. Vypůjčila jsem si koloběžku a jela objevovat krásy Svatobořic-Mistřína, které najdete doslova za humny města Kyjov.
Přijela jsem se do Svatobořic-Mistřína naučit rejdit. Nejde však o nějaké dovádění u muziky, ale o tradiční zavazování šátků. Paní Jaroslava Hajná mi ukázala, jak se takový turecký šátek správně rejdí. Spíš jsem tedy dělala modelku, než abych se šátek naučila sama uvázat, ale zase jsem se dozvěděla spoustu zajímavostí. Například o odlišných vázáních pro svobodné slečny a vdané ženy, nebo i o tom, že vázání se v jednotlivých vesnicích liší. Rejdění šátků v dnešní době mnoho žen už neovládá, k paní Hajné se sjíždějí děvčata i z okolních vesnic, aby jim šátky k muzice správně uvázala. Snad se mezi nimi najde taková, která se to od paní Hajné naučí. Paní Hajná byla skvělá hostitelka a pozvala mě, abych se společně s její sestrou zapojila do výroby přesňáků.
Přesňáky, laty, nebo také patenty, jak se jim říká v jiných koutech Moravy, jsou bramborové placičky, které se pečou tradičně nasucho na rozpálené plotýnce. Potřené povidly a posypané mákem s cukrem jsou opravdovou lahůdkou. Jedem můj kamarád kdysi žertoval, že na Moravě ženy až tak dobře vařit neumí, daleko lépe než kdekoliv jinde tu však podle něj ovládají sladká jídla, koláče a moučníky. Nemyslím si, že je to tak docela pravda, avšak sladké tu opravdu mají v malíčku! Pokud milovníci sladkého nejste, zkuste si je připravit bez povidel a máku jako přílohu k masu a zelí.
Všimli jste si, jak je paní Hajná drobounká? Když jsem od ní odcházela, zapomněla jsem, o kolik centimetrů jsem vyšší a vrazila hlavou přímo do vrat. Hlava se mi trochu zatočila,
ale na setkání s místním historikem panem Rostislavem Maradou jsem naštěstí dorazila. Dozvěděla jsem se něco víc o historii obce, ale i udržování tradičního řemesla.
Odpoledne jsem na doporučení pana Marady vyrazila navštívit místního řezbáře Václava Kolaříka, který mi dovolil vyzkoušet si jeho řemeslo. Naštěstí jsem měla natrénováno z výroby vánočního betlému. Tentokrát jsem vyřezávala však poněkud větší figurku než minule.
Pokud se jednou vydáte na Jižní Moravu, rozhodně neminete místní vinice. A kdo by se jim také chtěl vyhýbat? Na závěr svého
výletu jsem navštívila místního vinaře Petra Varmužu, který mi vyprávěl o místní viniční trati Kukle. Tato návštěva se samozřejmě neobešla bez menší degustace, která se protáhla do večerních hodin. Pozvání na pohárek výborného vína totiž od místních odmítnout nemůžete.
Příště mám naplánovaný výlet do obce Suchá Loz, kde si vyzkouším práci kováře. Mám prostě ráda výzvy. :-)
Monika