Fokus Václava Moravce: Kde domov můj

Kde domov můj

Neděle 21. 7. na ČT24

Nastavit připomenutí

Hledat všechna vysílání dílu / pořadu

Přehrát

00:00:04Zůstat nebo odejít?

00:00:05Nikoliv každý,

00:00:06přestože vidí lepší perspektivy svého uplatnění má důvody k tomu

00:00:11aby zemi opustil.

00:00:13Proč se stěhují národy a proč odcházejí jednotlivci?

00:00:17Za prací i za lepším životem.

00:00:19Jsou mladí, produktivní, většina z nich se navíc odmítá vracet.

00:00:24Kam v minulosti prchali Češi, Moravané a Slezané?

00:00:28Co je čekalo?

00:00:29Mezi některými, zejména Vídeňáky jsem byla špinavá cizinka.

00:00:36Do našel místo v Česku?

00:00:42Myslí na bezpečí.

00:00:44Dnes jsme Evropané, přestože s cizími kořeny.

00:00:47Jaký je život v emigraci jak silný je stesk po domově?

00:00:50Já jsem nezůstal na západě dobrovolně.

00:00:56Oni mě vyhnali.

00:00:58Do Prahy se vrátil jako jeden z prvních.

00:01:04Právě začíná 33. díl měsíčníku fokus Václava Moravce.

00:01:09Tentokrát na téma Kde domov můj.

00:01:33Na čtvrt milionu Čechů, Moravanů a Slezanů.

00:01:37Převážně mladých a vysokoškolsky vzdělaných opustilo v uplynulém

00:01:41čtvrtstoletí ČR.

00:01:44Drtivá většina z nich deklaruje, že už natrvalo.

00:01:47A další údaje.

00:01:49Podle Ministerstva zahraničí že žije po celém světě

00:01:53dva a půl milionu lidí s českými, moravskými a slezskými kořeny.

00:01:59Nejen o emigrantech a emigraci bude řeč dnes večer v Focusu.

00:02:04Nabídneme vám také pohled těch,

00:02:06kteří naopak do ČR emigrovali a to z nejrůznějších důvodů.

00:02:11Jak si oni odpovídají na otázku,

00:02:14která poměrně často zaznívá v naší státní hymně.

00:02:17Tedy, kde domov můj?

00:02:34Focus o čtyřech kapitolách právě začíná.

00:02:37Vítám vás,

00:02:38diváky zpravodajské ČT 24 a také diváky tady v letištní hale

00:02:43terminálu dvě letiště Václava Havla v Praze.

00:02:46Hezký dobrý večer.

00:02:47Vítejte.

00:02:52Diváci jsou studenti a pedagogové několika pražských gymnázií.

00:02:57Gymnázia Omská, nad rakouského gymnázia a Nad alejí.

00:03:03Vítáme také diváky z Letiště Václava Havla.

00:03:22Prvními hosty dnešního Focusu jsou operní pěvkyně paní Soňa Červená.

00:03:26Vítejte.

00:03:28Dobrý večer.

00:03:31Vítám historika,

00:03:33jinak také rektora Univerzity Palackého v Olomouci prof.

00:03:36Jaroslava Millera.

00:03:38Hezký večer.

00:03:41Byla to emigrace, která rozdělila manželství Soni Červené.

00:03:45Váš muž odcházel po 48.

00:03:48Vy jste kvůli angažmá v osvobozeném divadle neodešla.

00:03:57Mysleli jsme si, že ten politický marast nebude pokračovat.

00:04:03Ale už jsem se s ním neviděla.

00:04:10Kam měl namířeno?

00:04:14Přes hranice.

00:04:15Kam chtěl dále, tak nevím.

00:04:16Ale nevím zdali se tam vůbec dostal.

00:04:18V osvobozeném divadle jste zůstávala do jakého roku?

00:04:25Od 48. do 51.

00:04:28Potom jsem šla do Brna.

00:04:30Následovalo na konci 50. let vaše angažmá v Berlíně.

00:04:35Tehdy východním.

00:04:37K emigraci jste se rozhodla z východního do západního

00:04:42v jakém roce?

00:04:44V roce 1961,

00:04:47když postavili v Berlíně tu zrůdnou zeď kolem celého Berlína.

00:04:54Já jsem se rozhodovala, zdali se mám nechat zazdít nebo ne.

00:04:58Rozhodla jsem se, že si nenechám zazdít a odejdu.

00:05:02Fyzická stavba zdi.

00:05:04Opravdu byla motivací toho, že jste si říkala,

00:05:07že se nenecháte zazdít ve východním Berlíně?

00:05:10Určitě.

00:05:11Tam už potom ten svět zmizel.

00:05:14Z východního Berlína, když jsem tam začala zpívat v 59.,

00:05:20tak to bylo ještě svět.

00:05:21Já jsem jezdila na festivaly do Salzburgu.

00:05:29Měla jsem koncerty a krásné role.

00:05:32Ale věděla jsem, že mě to všechno za zdí.

00:05:35Že mě odvolají zpět do Čech a tam už si nikdy ani ne výzkumu.

00:05:44Ne zapískám.

00:05:45Při té emigraci hrála emigrace vašeho muže, že jste si říkala,

00:05:50že už nesmíte promarnit příležitost?

00:05:53Ne.

00:05:54To už bylo definitivní.

00:05:56Řekla jsem si, že v 61. musím odejít.

00:05:59Potom jsem šla 62 skrz ten point Charley,

00:06:05kde ještě cizinci mohli procházet.

00:06:11Byla to tato knížka,

00:06:13kterou jste si s sebou vzala jako jedinou českou knihu.

00:06:17Pavel Eisner Chrám a tvrz.

00:06:22Opravdu v té kabelce, když jste přijížděla poslední místo,

00:06:26tak jste vzala z knihovny právě Pavla Eisnera?

00:06:33Ano.

00:06:33Vzala jsem si jednu knížku.

00:06:35Nechtěla jsem vzbuzovat dojem, že odjíždím.

00:06:39Takže jsem měla pouze kabelku, pejska a jednu knížku.

00:06:43Mezi kterými tituly jste ještě vybírala?

00:06:51Například jsem měla, Čapka a mnoho knížek.

00:06:59Já čtu ráda, ale pomalu.

00:07:01Proto my toto vystačilo 40 let.

00:07:05Tomu nevěřím.

00:07:06Ale jako historka je to dobré.

00:07:09Pokud byste měla říci, jestli pro člověka,

00:07:13který cestuje kvůli svému povolání a je operní pěvec.

00:07:20Změnit svůj domov, je to pro ně lehčí?

00:07:29Chtěl jste se zeptat, zdali jsem putovala,

00:07:31nebo zdali jsem cestovala.

00:07:34Já jsem cestovala.

00:07:37Byla jste poutník kvůli svému povolání.

00:07:39Já jsem cestovala od města k městu, od divadla k divadlu.

00:07:44Já jsem ráda měnila svá prostředí.

00:07:50Pane profesore.

00:07:52Hosté dnešního Focusu,

00:07:54kteří tady s námi včetně Soni Červené jsou a budou,

00:07:57tak jsou hosty,

00:07:58kteří procházeli těmi migračními vlnami ve 20. století.

00:08:06Kam sahají počátky emigrace spojené s naším národem?

00:08:10Mohu ještě něco neskromně podotknout k tomu co říkal

00:08:13pan červená?

00:08:14Určitě.

00:08:15Teď země promluví akademika historik.

00:08:18Ale ten tragický rodinný příběh, o kterém paní Červená mluvila,

00:08:23tak po roce 48 byl relativně běžný.

00:08:27Těch roztržených rodin,

00:08:29kdy část rodiny odešla část zůstala v Československu,

00:08:34tak těch byly možná 1000.

00:08:36Skutečně to nebyl úplně ojedinělý příběh.

00:08:39K té knížce cože ta paní Červená.

00:08:43Četla.

00:08:44Já jsem se prohraboval pozůstalosti jednoho českého exulanta

00:08:47v Austrálii.

00:08:50Byl velice chudý a zůstala mu jediná věc.

00:08:54To byla Babička Boženy Němcové.

00:08:59Jste historik, který se zabývá dějinami exilu.

00:09:03Hlavně v tom 20. století.

00:09:06U vás na univerzitě Palackého zkoumáte exil do Austrálie.

00:09:10Jak zmapované máme exilové vlády v naší historii?

00:09:17Toto pole je do jisté míry neorané a skýtá obrovský potenciál.

00:09:24Zabýváme se především touhou po vlnou po roce 48.

00:09:31A těch 60. a 80. letech.

00:09:35Říká se tomu této vlně benzinoví turisté,

00:09:38protože odjížděli autem přes Jugoslávii,

00:09:40aby se dostali z republiky.

00:09:44Musím říci, že Austrálie byla země,

00:09:47která po válce přijala možná nejvíce lidí

00:09:50z bývalého Československa.

00:09:52Protože západní Evropa byla zbídačená.

00:09:56Amerika měla poměrně přísné kvóty.

00:09:58A Austrálie, která za druhé světové války poznala,

00:10:01že se sama proti Japoncům neubrání, protože byla řídce osídlena,

00:10:05tak začala dělat velkou kampaň těch německých uprchlických táborech.

00:10:11Do Austrálie mezi lety 48 až 51 přijelo asi 180,

00:10:16možná 200 000 lidí z Evropy.

00:10:18Z toho 12 000 Čechoslováků.

00:10:20Založili velice dynamickou a silnou kolonii Čechů a Slováků

00:10:26v Austrálii.

00:10:27Dnes v Austrálii je asi 25 000 lidí.

00:10:29A ty další vlny exilu, respektive další destinace.

00:10:33Jak jsou historicky probádané?

00:10:38Poměrně okrajově.

00:10:40Velice často ty exilové komunity nemají žádné archivy.

00:10:45Buď je zničili, protože pro ně nebyly důležité,

00:10:48nebo je pokryl prach a nikdo s tím pracuje.

00:10:52Naše pracoviště se snaží tyto písemnosti shromažďovat.

00:10:57Systematicky budujeme exilový archiv.

00:10:59Kdokoliv z vás z publika, kdo se jednou bude zabývat exilem,

00:11:03tak přijeďte do Olomouce.

00:11:07Je to jeden z dluhů, který máme jako společnost k exilu.

00:11:13Je to rozhodně dluh.

00:11:17Je to také otázka osobního příběhu mnoha jedinců.

00:11:21Jejich příběh byl neopakovatelný.

00:11:25Je to také otázka kultury.

00:11:26Exilová věda a literatura byla bohatá.

00:11:31To jsou oblasti, které jsou zmapovány torzovitě.

00:11:35Příběh Soni Červené není typickým příběhem, když říkáte,

00:11:39že Německo nebylo tak otevřené exilu v těch letech,

00:11:43kdy Soňa Červená opouštěla východní Berlín.

00:11:48Zůstala jste v západním Berlíně?

00:11:53Tam jsem ihned dostala smlouvu do západní operní městské.

00:11:58Tam jsem zůstala tři roky.

00:12:00Ale přes den jsem se bála.

00:12:03Dokonce se říkalo,

00:12:04že ze západního Berlína unášejí lidi do východního a tam je dávají

00:12:09do žaláře.

00:12:11Jede vedle vás auto, naloží vás a už neexistuje.

00:12:17Měla jste strach?

00:12:20Ano.

00:12:21Proto jsem potom šla do Frankfurtu.

00:12:25Kulturní šok popisují psychologové jako jednu z reakcí,

00:12:29která se migrací přichází.

00:12:32Jak byl velký šok,

00:12:34když jste se mohla adaptovat ve východním Berlíně před emigrací?

00:12:41Já nevím vůbec o žádném kulturním šoku.

00:12:45Já jsem hned dostala krásnou smlouvu.

00:12:50Tím to všechno pokračovalo tam, kde to skončilo.

00:12:53Samozřejmě, že když jsem zajela za roh do západního Berlína,

00:12:57tak se mi roztřásla kolena s tím,

00:13:00že mu život začíná znovu a jsem nikdo.

00:13:06Ale spravilo se to.

00:13:08Byla jste velice dobře jazykově vybavena.

00:13:15Ano.

00:13:16To bylo velké štěstí.

00:13:17Protože moje matka byla ze Sudet.

00:13:19Vždy mi najala dvoujazyčnou chůvu, která na mě mluvila oběma jazyky.

00:13:27Takže jsem mluvila česky jako německy.

00:13:30Pane profesore.

00:13:32Emigrační vlny ve 20. století.

00:13:35Jsou výjimečné?

00:13:36Pokud půjdeme jednotlivými staletími.

00:13:43Vaše rafinovaná otázka mě nutí odpovědět,

00:13:45že migrace je přirozenou součástí lidské existence.

00:13:51Kdyby se ta malá skupina předchůdců moderního člověka nevydala z rokle

00:13:55v Etiopii osídlit svět, kdyby nebylo migrace,

00:13:59tak tam asi sedíme dodnes.

00:14:02Je pravda,

00:14:03že 20. století asi zažilo řekněme nejmasovější migrační vlny.

00:14:09Minimálně pokud mluvíme o prostoru střední Evropy.

00:14:13Protože samozřejmě mluvíme o kontextu první světové války,

00:14:16mluvíme o velké hospodářské krizi,

00:14:18která vyprovokovala velké migrační vlny.

00:14:22Mluvíme samozřejmě o druhé světové válce.

00:14:24Mluvíme o komunistickém puči u nás.

00:14:27Také o roce 68.

00:14:29Do značné míry se dotýká také období po roce 89,

00:14:34kdy se této zemi otevřely obrovské možnosti.

00:14:36Řada lidí toho využila a odešli do zahraničí.

00:14:45Zhruba čtvrt milionu lidí,

00:14:46kteří odešli po roce 1989 a už se nechtějí vrátit.

00:14:50To číslo vypadá hrozivě.

00:14:52Ale mám pro vás dobrý konec.

00:14:57Protože podle statistických údajů naopak ČR od začátku jednadvacátého

00:15:02století, po roce 2000, se stává zemí, kam lidé přicházejí.

00:15:07Už to nejsou Češi a Slováci jsou to lidé různých národností.

00:15:11Kteří se tady víceméně dobře integrovali.

00:15:15Řekl bych, že nakonec mluvíme o přirozeném přílivu obyvatelstva,

00:15:21než o úbytku.

00:15:22Jestli si mohu dovolit ještě jednu věc.

00:15:24Já jsem vědec a akademik a proto musím zabloudit do své sféry.

00:15:34Hodně se mluví o úbytku mozků, nebo přílivu mozků.

00:15:38Do roku 2006 vědci z ČR odcházeli.

00:15:44Po roce 2006 spíše přicházejí.

00:15:46Takže bych řekl,

00:15:47že jsme na tom ve středoevropském kontextu relativně dobře.

00:15:52Slovo emigrace pochází z latinského termínu emigrare.

00:15:58Znamená přestěhování dobrovolné nebo nucené do jiného místa

00:16:02ať už trvale nebo dočasně.

00:16:05Rozsah migrace a její teritoriální rozložení odpovídá období

00:16:09populační exploze.

00:16:18Impulzem může být také prudký hospodářský pokles v některých

00:16:22zemích, případně hladomory, jako důsledky klimatických výkyvů,

00:16:27ale také válka.

00:16:29Početné emigrace se stávají problémem pro emigrační

00:16:33a imigrační země.

00:16:35První ztrácí velký díl nejnadanější části obyvatel,

00:16:40zejména inteligence.

00:16:41Dochází k tzv. odlivu mozků.

00:16:44Ve druhých se trvale udržují komunity imigrantů.

00:16:48Často jazykově, etnicky a kulturně odlišných od původních obyvatel,

00:16:54jež se novým podmínkám obtížně přizpůsobují,

00:16:57případně se jim ani přizpůsobit nechtějí.

00:17:00Specifickým druhem emigrace je emigrace motivovaná politicky.

00:17:05Na rozdíl od emigrace z hospodářských důvodů jsou to ti,

00:17:10kteří se nechtěli stěhovat.

00:17:12Cítí se ekonomicky a politicky poškozeni a zpravidla také jsou,

00:17:17což vede mimo jiné k tomu,

00:17:19že se v prvním období po emigraci snaží o destabilizaci systému

00:17:24v mateřské zemi, která by jim umožnila návrat.

00:17:27Ale pouze malá část politických emigrantů se po změně politického

00:17:31systému do mateřské země skutečně vrací,

00:17:35protože po určité době dochází, tak jako tak,

00:17:38k jejich resocializaci v novém prostředí.

00:17:49Život na letištích.

00:17:50Také to je život operní pěvkyně Soni Červené,

00:17:54která po své emigraci z východního do západního Berlína žila

00:18:00ve Frankfurtu, v Londýně, v San Franciscu.

00:18:04Kde jste byla doma?

00:18:05Zpívala jste si často naši krásnou státní hymnu Kde domov můj?

00:18:12Já jsem si zakázala si stýskat a myslet na domov.

00:18:21Já už jsem nikdy nezaložila žádnou domácnost.

00:18:25Byla jsem vlastně bezdomovec.

00:18:28V San Franciscu jsem zpívala 11 let.

00:18:31Tam jsem byla šťastná.

00:18:33A víte proč?

00:18:35Protože byla Praha tak daleko.

00:18:38Takže nejšťastnější bezdomovec v San Franciscu.

00:18:42Protože to měl daleko k Vltavě.

00:18:44Velice často mluvíte o Vltavě.

00:18:47To jste si po té emigraci na počátku 60. let zakázala

00:18:52stýskání řekla jste si, že už v životě neuvidíte Vltavu?

00:18:56Ano.

00:18:59Emigrovat v tom režimu se Sovětským svazem na věčné časy znamenalo

00:19:06jako zemřít.

00:19:07Že odcházím ze své domoviny na věčné časy.

00:19:11To nikdo nevěřil, že se stane tento zázrak.

00:19:17Že tady budu sedět na českém letišti.

00:19:20Když se ten zázrak stal, tak jste ani na minutu nepřemýšlela,

00:19:26že se nevrátíte,

00:19:27protože máte kariéru a svůj domov jinde než v Praze?

00:19:31To ne.

00:19:32To jsem musela zajet k Vltavě.

00:19:35Tam jsem stála nad Vltavou a viděla jsem ty krásné naši měšťanské domy

00:19:42na nábřeží.

00:19:44V tom hrozném stavu.

00:19:45Říkala jsem si, že to neunesu.

00:19:47Ale to by byla zbabělost.

00:19:49Já zbabělá nejsem, tak jsem tady zůstala.

00:19:53Bylo těžké tady zůstat?

00:19:56Bylo.

00:19:57Neuvažovala jste zase o emigraci?

00:20:00To už ne.

00:20:0440 let se tady nesmělo vyslovit moje jméno.

00:20:09Nesmělo se zašeptat.

00:20:11Ze všech filmů a titulků.

00:20:15Z titulků Posledního mohykána bylo vaše jméno odebráno.

00:20:21Ale tvář tam zůstala, protože to chtěli stále vysílat.

00:20:27Ale lidé mě potom začali poznávat.

00:20:31Začaly se na mě usmívat a začali mě přijímat.

00:20:34Olga Sommerová o mně natočila několik dokumentů.

00:20:39Hostovala jsem v Národním divadle v Janáčkově opeře Osud.

00:20:43Takže ten můj výminek, kam jsem se vrátila,

00:20:46tak se zase obrátil v absolutně plný kalendář.

00:20:55Máme důrazně odlišovat slovo emigrant a exulant?

00:21:04Rozhodně.

00:21:06Já mám takovou zjednodušenou definici emigranta a exulanta.

00:21:11A potom to trochu zkomplikují.

00:21:13Zjednodušená definice je.

00:21:16Emigrant chce odejít a exulant musí.

00:21:23Tak to jsem exulant.

00:21:26Exulant musí, protože mu hoří půda pod nohama.

00:21:30Politicky řečeno.

00:21:32Ta složitější definice zní,

00:21:34že většinou exulant se snaží aktivně bojovat proti tomu režimu,

00:21:39který doma zůstal.

00:21:40Vydává tiskoviny.

00:21:41Pavel Tigrid, svědectví v Paříži.

00:21:43V Americe stovky různých titulů.

00:21:47Zakládat spolky, pomáhá třeba disidentům doma.

00:21:53Snaží se aktivně bojovat proti tomu režimu.

00:21:56Je jedno, zdali mluvíme o náboženském exilu,

00:21:59nebo třeba politickém, jako ve 20. století.

00:22:02To je podle mého názoru zásadní rozdíl mezi emigrací,

00:22:06exilem a ještě bychom mohli dodat vystěhovalectví,

00:22:09což je v podstatě legální odchod ze země.

00:22:13Dějiny našeho národa jsou v jednotlivých staletích vlastně

00:22:17dějinami exilu.

00:22:19Dá se to tak říci.

00:22:21Ty první masové vlny, tak ty byly tvořené náboženským exilem.

00:22:27V tom období po bitvě na Bílé hoře.

00:22:31V tomto období do roku 1648 odešla možná 150 000 lidí,

00:22:38což bylo poměrně významné % populace.

00:22:43Potom tady máme ekonomickou migraci v 19. století.

00:22:48Do zemí západní Evropy a Ameriky.

00:22:52Potom můžeme mluvit o ekonomické emigraci v době hospodářské krize.

00:22:57A potom už máme ten klasický politický exil.

00:23:00Po roce 48 a částečně po roce 60.

00:23:06Soňo, stýkala jste se s emigranty a našinci,

00:23:11kteří se pro občany Československa stali cizinci, či dokonce zrádci,

00:23:16jak je tehdy titulovalo Rudé právo.

00:23:20Vlastně ne.

00:23:21Já jsem se svým povoláním na to neměla čas.

00:23:24Já jsem se stěhovala od města k městu.

00:23:29Já jsem se nemohla s nikým kamarádit.

00:23:31Ale já vám něco řeknu.

00:23:37V roce 68, jak přišel Dubček,

00:23:40tak jsem si velice přála zajet se podívat na Vltavu.

00:23:47Nemohla jsem zůstat, protože jsem měla ještě jiné smlouvy.

00:23:51Ale chtěla jsem.

00:23:53Náhodou jsem měla koncert v Mnichově,

00:23:56který dirigoval Rafael Kubelík.

00:23:59To jsem se potom odvážela z jeho privátní zeptat,

00:24:03jestli bych se teď, když se to u nás začíná osvětlovat,

00:24:08jestli by se vrátil domů.

00:24:11On se na mě podíval tím svým známým melancholickým úsměvem.

00:24:17Řekl.

00:24:18Já jim nevěřím ani slovo.

00:24:21Varuji vás.

00:24:23A tím mě vlastně zachránil na věčné časy.

00:24:27Protože jste opravdu uvažovala o Pražském jaru,

00:24:29že byste se vrátila.

00:24:31Na chvíli navštívit Vltavu.

00:24:35Vztahy jednotlivých vln emigrace potom v samotné migraci.

00:24:44Ty vztahy byly poměrně komplikované.

00:24:47Čím to bylo dané pane profesore?

00:24:49Bylo to dáno politickou orientací a tím příslovím,

00:24:53že sytý hladovému nevěří.

00:24:57Ty vztahy byly komplikované mezi předválečnou emigrací a tím exilem

00:25:01po roce 48.

00:25:03A potom mezi dvěma exilovými vlnami 48 a 68.

00:25:07Ta předválečná emigrace byla ekonomická.

00:25:11Většinu emigrace usazená v Americe, nebo v Austrálii,

00:25:16tak velice často byla levicová.

00:25:18Tito lidé v podstatě sympatizovali s komunistickým režimem.

00:25:21Velice často se stávalo,

00:25:22že potom ten komunistický režim a tajná policie je využívala proti

00:25:28exilu usazenému zemi.

00:25:31Potom trochu komplikované, někdy více někdy méně,

00:25:34byly vztahy mezi tou vlnou 68 a 48.

00:25:38Protože ta vlna 48 vyčítala té vlně šedesátníků,

00:25:45že to jsou bývalí komunisté.

00:25:48To u některých byla pravda.

00:25:49Že to jsou lidé, kteří byť nevstoupili do KSČ,

00:25:53tak jsou nasáklí komunismem.

00:25:57A naopak ta vlna ze 68. vyčítala těm 48, že žijí mimo realitu.

00:26:04Takže ta koexistence nebyla jednoduchá.

00:26:10K významné vlně náboženské migrace došlo po porážce na Bílé hoře

00:26:14roku 16 20.

00:26:15Po následné rekatolizaci a konfiskaci a drancování

00:26:19majetku evangelíků.

00:26:21Podle odhadů tehdy odešlo do exilu několik 1000 měšťanských

00:26:24a poddanských hodin.

00:26:26A několik set příslušníků šlechty.

00:26:28Mířily například o do evangelického Saska a Bavorska.

00:26:32Zůstaly také v Uhrách a ve Slezsku.

00:26:39Nejmasovější hospodářská emigrace je spojována s druhou

00:26:42polovinou 19. století a začátkem 20. století.

00:26:48Docházelo k ní například v dobách Bachova absolutismu,

00:26:51kdy oficiální údaje hovoří o vystěhování 20 000 lidí

00:26:56bez nelegálních uprchlíků.

00:26:59Skoro jeden a čtvrt milionu obyvatel, z toho milion Čechů,

00:27:02z českých zemí emigrovala do počátku první světové války.

00:27:07Mířily kromě Spojených států také dolních Rakous a v menším počtu

00:27:11Německa, Uher, na Balkán a do Ruska.

00:27:17Politická migrace je typická zejména pro 20. století.

00:27:22K prvnímu masovému exodu došlo v roce 39 po zahájení

00:27:28nacistické okupace.

00:27:30Další vlna přišla po roce 48.

00:27:34Tehdy před komunistickým režimem uprchlo asi 44 000 Čechů a Slováků.

00:27:44Emigrace ještě zesílila po okupaci země Varšavské smlouvy v roce 68,

00:27:50kdy do ciziny odešlo asi 127 000 lidí.

00:28:18Viděli jsme tři druhy emigrací.

00:28:21Náboženskou, ekonomickou a politickou.

00:28:23Ještě bychom neměli zapomenout na vojenskou.

00:28:27Její základy bychom kladli do jakého století?

00:28:33Nabídnu vám jeden příklad.

00:28:35Habsburská monarchie,

00:28:36která v 18. století osvobodila rozlehlé území Uher od Osmanů,

00:28:42tak potřebovala to území osídlit a zajistit hranici,

00:28:50aby se turecká invaze nevrátila zpět.

00:28:54A to byla v podstatě vojenská migrace.

00:28:56Protože Češi, teď mluvím o Banátu v Rumunsku.

00:29:00Češi, kteří odtamtud odešli, tak měli plnit tuto roli.

00:29:05Měli hájit vojenskou hranici proti osmanské říši.

00:29:09Toto je třeba tyto vojenské migrace,

00:29:12kterou se takto můžeme nazvat.

00:29:20Už jste tady zmínil, že zažíváme příchod mozků do ČR po roce 2006.

00:29:27Vím, že historici nemáte rádi ty nejnovější dějiny,

00:29:32tu hranici kde začínají dějiny a kde nemáme dostatečný odstup.

00:29:37Když srovnáte ČR v rámci středoevropského kontextu.

00:29:43Polsko, Maďarsko,

00:29:45kde odešlo v posledních 15 letech půl milionu mladých a vysokoškolsky

00:29:51vzdělaných Maďarů.

00:29:53Jsme na tom dobře, že mladé mozky,

00:29:55které sedí tady s námi v publiku Letiště Václava Havla v Ruzyni,

00:30:01takže zůstávají věrní své zemi?

00:30:04Ne.

00:30:05Ideální situace by byla taková, kdyby mladé mozky.

00:30:11A také mladé mozkyně.

00:30:13Aby odtud odešli a vrátili se s novým

00:30:17know-how. ČR od roku 90 z těch postkomunistických zemí

00:30:30je na tom asi nejlépe.

00:30:31Protože ze všech těch lidí odešlo řádově mnohem více lidí,

00:30:35kteří už se nevrátili.

00:30:37Naprosto dramatický byl příběh pobaltských zemí,

00:30:41kde skutečně odešlo 10 nebo 15 % populace.

00:30:45Dokonce z Lotyšska.

00:30:48V tomto ohledu ČR je na tom dobře.

00:30:51Navíc, jak jsem předeslal, ČR se stala cílovou zemí.

00:30:56Těch faktorů

00:30:57je asi hodně. ČR je relativně bohatá.

00:31:00Je relativně liberální zemí v tom globálním kontextu.

00:31:04Jak krásná.

00:31:06Jsou tady milí lidé.

00:31:08Nejsme všichni milí.

00:31:11Chcete říci, že se nesmíte dívat do nejvyšších pater.

00:31:22ČR z tohoto pohledu stává zemí, která je destinací.

00:31:30Paní Soňo.

00:31:31Když se člověk setkává při besedách na gymnáziích s tím,

00:31:34že část studentů říká.

00:31:36Umím jazyky, raději odejdu a nevrátím se,

00:31:39protože mi vadí ti ne zcela milí lidé.

00:31:42Řečeno tady metaforou pana prof.

00:31:46Oni jsou všude ti ne zcela milí lidé.

00:31:48Ne pouze v ČR.

00:31:49Možná s Igorem Lukešem budeme mluvit o tom,

00:31:52jak se teď žije ve Spojených státech amerických.

00:31:58Co byste vzkázala mladým, kteří uvažují o tom,

00:32:01že by šly na vandr a už by se nevrátili.

00:32:03Já bych řekla, aby si uvážili, že rodná řeč je veliké auto pouto.

00:32:18Nikdy se nenaučí nuance tak, aby se bavily tak,

00:32:27jak srdce poroučí.

00:32:36Měli se vrátit všichni a zase s námi promluvit.

00:32:42Soňa Červená a historik Jaroslav Miller byli hosty první kapitoly

00:32:47dnešního Focusu.

00:32:49Prozatím děkuji.

00:32:59Hosty dnes večer jsou.

00:33:02Operní pěvkyně Soňa Červená, historik Jaroslav Miller,

00:33:08personalistka Sagar Rakin a další.

00:33:30Psal se rok 1968.

00:33:33Tehdy jela do Vídně.

00:33:35Z Vídně potom odcestovala a emigrovala do Spojených států.

00:33:41Olga Marlinová psycholožka.

00:33:58Natáčel jsem s ní.

00:34:02Já jsem se začala věnovat psychologii emigrace nikoliv hned

00:34:07ze začátku.

00:34:10Spíš bych řekla, asi po nějakých 10 letech svých zkušeností.

00:34:16Když jste vy sama emigrovala, tedy v polovině 60. let.

00:34:20Ano.

00:34:29Když jste emigrovala,

00:34:30tak jste předtím pracovala v psychiatrické léčebně v Bohnicích

00:34:34ve Všeobecné fakultní nemocnici.

00:34:36Byla jste úspěšnou psycholožkou.

00:34:39Může si se člověk připravit jako psycholog na emigraci?

00:34:47Těžko.

00:34:50Tehdy to bylo naprosto tajné, nemohli jste o tom mluvit,

00:34:56bylo to nebezpečné.

00:34:59Nevěděli jsme, zdali se to podaří na těch hranicích,

00:35:03zdali nás nevrátí zpět.

00:35:05Jako psycholog jste tu emigraci neprožívala snáze,

00:35:10když jste nasedla do autobusu a jela do Vídně.

00:35:14Tam to bylo dost špatné v té době.

00:35:19Uprchlíci tam byly nežádoucí.

00:35:23Rakousko se snažilo ty uprchlíky dostat co nejrychleji ven někam

00:35:29buď Ameriky, Austrálie či Kanady.

00:35:32Může ten šok být menší, když člověku je bližší ta kultura?

00:35:38Když emigruje z Československa do Vídně nebo do Spojených států

00:35:41amerických, což je asi odlišnější kultura, než život v Rakousku.

00:35:48Kultura v Rakousku je nám bližší.

00:35:50Byli jsme jedna země.

00:35:54V Americe to je, jako když jste přišel do jiného světa.

00:36:06Tehdy, když jsme tam přicházeli, tak oni si cenili lidí,

00:36:11kteří přišli a chtěli něco.

00:36:14Uměli něco chtěli něco dělat.

00:36:16Například v dobrovolné organizaci, která pomáhala migrantům,

00:36:20tak se mě zeptal ten pán, se kterým jsem mluvila.

00:36:25Byla jsem k němu přidělena.

00:36:27Co bych chtěla dělat.

00:36:30Byl to nějaký starší byznysmen, který tam pracoval dobrovolně.

00:36:35To byly všechno dobrovolníci.

00:36:38Řekla jsem, že pracovat na psychiatrii.

00:36:41A on řekl, tak to je dobrý nápad.

00:36:45On se vůbec nepodíval na můj diplom.

00:36:48Zavolal do psychiatrické léčebny,

00:36:52takové velké jako jsou třeba naše Bohnice.

00:36:55A byly tam asi čtyři volná místa.

00:36:59Už hned jsem tam jela.

00:37:01Během měsíce, protože jsem uměla anglicky a mohla jsem se domluvit.

00:37:06Nikoliv perfektně.

00:37:07Ale během měsíce jsem měla zaměstnání.

00:37:14On vůbec neviděl můj diplom.

00:37:21Já jsem 15 let nemohla vůbec.

00:37:25Ztratili jsme kontakt s tím co se tady dělo.

00:37:29Měli jsme určité fantazie a přání o návratu.

00:37:35Ale nebylo to realistické.

00:37:38Nepředstavovali jsme si,

00:37:39že ten režim skončí a že se sem vrátíme.

00:37:50Vrátila jste se až do ČR.

00:37:53Vrátila jste se v 94.

00:37:55Ano.

00:37:57Já jsem sem jezdila.

00:38:00Jezdit a navštěvovat je něco jiného, než potom tady žít.

00:38:07Řada emigrantů, kteří se vrátili,

00:38:09tak bohužel to potom nevydrželi a odjeli zpět.

00:38:13Vy jste zůstala.

00:38:16Prožila jste druhý kulturní šok?

00:38:19Ano.

00:38:20A to jsem podcenila.

00:38:23Já jsem si myslela, že se vracím domů.

00:38:27Že to tady je pro mě známí domov, bezpečí.

00:38:36Ale ten domov se změnil.

00:38:38A já jsem se změnila.

00:38:39Takže už to bylo jinak.

00:38:46Byla to úplně jiná psychologická situace.

00:38:49Když se můžete vracet.

00:38:52Když máte návrat otevřený.

00:38:54Protože potom nemáte ten pocit toho vykořenění a truchlení,

00:39:01které s tím souvisí.

00:39:06Já jsem učila na univerzitě.

00:39:10A to bylo pro mě velice důležité.

00:39:13Nevím, jestli bych bez toho přišla jsem,

00:39:16kdybych neměla práci ve své profesi.

00:39:20To byla moje alma mater.

00:39:23Ještě tam byli moji kolegové a profesoři.

00:39:26Takže pro mě to bylo jako takové poslání.

00:39:31Co jsem podcenila, tak to bylo to, jak byli lidé jiní.

00:39:37Několikrát když jsem nabídla svoji pomoc,

00:39:41třeba někde v zahraničním výboru.

00:39:48Tak mi bylo řečeno, ať počkám, až mě někdo pozve.

00:39:58Že to není vhodné.

00:40:01Třeba asertivní chování v Americe, tak je vlastně sociální norma.

00:40:08Já jsem potom pochopila, že to souviselo s tím,

00:40:12jak lidé tady sami se nemohli projevovat a uplatňovat.

00:40:20Dlouhá léta.

00:40:36Hosty druhé kapitoly dnešního Focusu jsou politolog a historik,

00:40:41odborník na mezinárodní vztahy prof.

00:40:44Igor Lukeš z univerzity v Bostonu.

00:40:46Dobrý večer.

00:40:50Mé pozvání přijala také Sagar Rakin,

00:40:54která žije v ČR 20 let a původem je z Afghánistánu.

00:40:58Dobrý večer.

00:41:02Pane profesore.

00:41:04Jedním z vašich životních témat je problematický vztah Čechů,

00:41:08Moravanů a Slezanů k vlastní emigraci.

00:41:12Kde má kořeny ten problematický vztah k vám migrantům?

00:41:17To je otázka, kterou já kladu sobě dlouhá léta.

00:41:21A neznám na to odpověď.

00:41:24Ale myslím, že každý z nás, kdo se zamyslí pouze na chvíli,

00:41:29tak si musí být schopen sestavit dlouhý seznam důležitých osobností,

00:41:36které pomáhaly udržovat tento stát,

00:41:39tuto kulturu při životě také v těch nejtěžších dobách.

00:41:44A přitom to třeba byly osoby ze zahraničí.

00:41:49Stačí zmínit, nějak jsem se na to nepřipravoval,

00:41:52ale stačí zmínit Komenského, prezidenta Masaryka,

00:41:59který navrhl ústavu budoucího Československa na jednom náměstí

00:42:08ve Washingtonu.

00:42:10Stačí zmínit jeho následovníka Edvarda Beneše,

00:42:16který jednak šel do exilu za Rakouska a potom šel do exilu

00:42:21podruhé, když tuto zemi okupoval Hitler.

00:42:26Stačí zmínit třeba generála Moravce.

00:42:31Ten byl v exilu dokonce třikrát.

00:42:33Přesto vás nemáme rádi.

00:42:37Je to velice zajímavá věc.

00:42:39I když některé migranty zase rádi máte, protože je vezmete za své.

00:42:45Ale to jsou většinou lidé, kteří jsou mrtví.

00:42:49Teď mi řekněte pár emigrantů.

00:42:52Komenský je celkem přijatelný v českých pedagogických kruzích.

00:42:59Při všech těch reformách školství na něj zapomínáme.

00:43:05Vzpomeňme na Kubiše.

00:43:09Málo lidí si uvědomuje při těch ohromných někdy až orgiastických

00:43:14oslavách toho činu co vykonal se svými kamarády,

00:43:19tak si málokdy uvědomujeme, že to byli lidé,

00:43:23kteří přiletěli uprostřed noci z ciziny z Velké Británie.

00:43:30V operaci, kterou z velké části pomáhali dávat dohromady cizinci.

00:43:37A dnes je bereme za své.

00:43:39Podobně Masaryka.

00:43:41Když zmiňujete, že sám jste za těch x desetiletí,

00:43:45co si kladete otázku vztahu Čechů, Moravanů a Slezanů,

00:43:50kteří neemigrovali.

00:43:51Jaký mají vztah ke svým emigračním vlnám jak umí využít potenciál

00:43:57emigrantů exulantů,

00:43:59že jste si na tuto otázku nedokázal odpovědět.

00:44:03Může být jednou z příčin dědictví komunistické propagandy?

00:44:08Verš Viktora Dyka.

00:44:09Opustíš-li mě, nezahynu.

00:44:12Opustíš-li mě, zahyneš.

00:44:15Které byly zneužívány.

00:44:16Jak komunistická propaganda jednou z příčin?

00:44:24Určitě komunisté k tomu přispěly.

00:44:29Paní Soňa tady o tom velice výmluvně mluvila.

00:44:39Ani myslím uspěli částečně proto, protože stavěli na něčem,

00:44:44co už tady existovalo před nimi.

00:44:47Já bych tomu řekl zápecnictví.

00:44:54Pan kolega Müller zmínil, jak relativně málo Čechů odešlo,

00:45:01na rozdíl od Poláků a Maďarů a lidí z baltských států.

00:45:05Jak relativně málo Čechů odešlo do ciziny.

00:45:09To je sice hezké.

00:45:10Ukazuje to, že tedy není hladomor.

00:45:14Že tady nikdo nikoho nezatýká uprostřed noci

00:45:17bez právního podkladu.

00:45:20Ale zároveň tu možná hraje svoji úlohu tento faktor zápecnictví.

00:45:28Ta představa, že jsme středobodem světa.

00:45:31Že víme všechno lépe než ten ostatní svět.

00:45:35To myslím, že je česká charakteristika,

00:45:38kterou nacházíte také v románech z 19. století,

00:45:43kdy Praha tak zoufale zápasila s Vídní o to,

00:45:46kdo bude větším městem.

00:45:49Češi měli vždy tu potřebu říci, to není pro nás nic nového.

00:45:55To známe, toto už děláme 15 let.

00:46:01Sagar je to ta naše charakteristika?

00:46:11Že jsme zápecníci?

00:46:13Ne úplně.

00:46:15Nepohybuji se v kruzích, kdybych to slyšela.

00:46:19Ale může to být charakteristika každé lidské bytosti.

00:46:24Z podstaty jsme docela egoisté.

00:46:29Je zapotřebí na tom pracovat,

00:46:30abychom to nějakým způsobem v sobě dále nebudovaly.

00:46:33Takže ta tendence tam může být.

00:46:37Jak si Afghánci stavíte ke svým emigrantům?

00:46:42Velice podobně.

00:46:46Migranti, kteří opustili Afghánistán během válek,

00:46:50což je vlastně posledních pět dekád,

00:46:53tak nejsou vítáni zpět do Afghánistánu.

00:46:56Jsou to lidé, kteří opustili svoji zemi a svůj národ tehdy,

00:46:59když je v uvozovkách nejvíce potřebovali.

00:47:02Takže také u vás platí to co se u nás říkalo po roce 89.

00:47:06Ať se o ni nevracejí, protože nás opustili a šli za lepším.

00:47:11Ano.

00:47:12Bohužel.

00:47:13Je to podobné.

00:47:16Vy jste opouštěl Afghánistán v 90. letech za vlády Tálibánu jste

00:47:23s rodiči odcházela. ČR byla první destinací, kde jste zakotvili?

00:47:27Ano.

00:47:28Proč ČR.

00:47:31To bylo rozhodnutí rodičů v té době.

00:47:33Protože my jsme byli malé děti.

00:47:36Rodiče se rozhodovali na základě toho,

00:47:40že otec v Afghánistánu vystudoval germanistiku a nějakou dobu

00:47:44byl na výměnném pobytu v Německu.

00:47:47Na pár dní zavítal také do Čech.

00:47:48Takže v té době jsem o ČR zalíbila, jako země.

00:47:52Přestože byla problematická.

00:47:55Utkvělo mu to v hlavě.

00:47:57Když už nebylo možnosti v Afghánistánu setrvat,

00:48:00tak se rozhodl, že pojedeme sem.

00:48:04Jste tady 20 let.

00:48:05Jaká byla první léta, co jste nás začala pozorovat?

00:48:10Rozuměla jste naší povaze?

00:48:171. 3 roky našeho života jsme strávili v uprchlickém táboře.

00:48:21Tam toho pozorování nemohl moc probíhat.

00:48:26Tam lidé žijí za mřížemi a vycházejí na vycházky jednou

00:48:32týdně na pár hodin.

00:48:34Mimo to jsou uzavření v tom prostoru.

00:48:37Měli jsme tu výhodu, že jsme mohli chodit do školy.

00:48:40Takže tam jsme pozorovali určité tendence.

00:48:44Ale jako děti jsme těžko uměli posoudit národ jako takový.

00:48:50Jak vás tak poslouchám,

00:48:51tak po traumatu života ve vedení Tálibánu jste si zažívala tříleté

00:48:59trauma uprchlického tábora a života za mřížemi v Česku.

00:49:04V té době to tak bohužel bylo.

00:49:06Bylo to součástí integračního procesu.

00:49:09Ta doba měla být různá.

00:49:12Uprchlíci by neměli zůstávat v uprchlických táborech déle

00:49:14než rok.

00:49:16U nás to bohužel byly tři roky.

00:49:19Ty podmínky v těch táborech jsou stísňující pro lidskou bytost.

00:49:24Takže ty 1. 3 roky nebyly jednoduché.

00:49:27Pane profesore, zažil jste takovou zkušenost z uprchlického tábora?

00:49:32Já jsem takovou zkušenost nikdy neměl.

00:49:35Ale chci vám říci, že mi krvácí srdce, když toto slyším.

00:49:40Kdybych byl ministrem vnitra,

00:49:42tak bych se vám teď tady před celým národem oficiálně omluvil.

00:49:46Děkuji.

00:49:47To jsem si neuměl představit, že ČR toto udělá dětem,

00:49:51které uprchly od pekla.

00:49:57Ani po 15 letech nemáte české občanství.

00:50:03Pouze bratr získal občanství.

00:50:06Zbytek rodiny údajně z důvodu nedostatečné integrace zatím

00:50:11občanství nezískal.

00:50:13Z jakého důvodu?

00:50:14Omlouvám se, že jsem to přeslechl.

00:50:18Nedostatečné integrace.

00:50:22Jak se to zkoumá?

00:50:24To ví ministr vnitra asi nejlépe.

00:50:34Za pár okamžiků slyšíme to,

00:50:36jak když už jste opustila uprchlický tábor,

00:50:39jak jste začala vnímat Čechy, Moravany a Slezany, jako národ.

00:50:44Za pár okamžiků uvidíme,

00:50:45jak nás v dějinách vnímali papežové,

00:50:48různý svůdnici a zjistíme, zdali se v čase měníme.

00:50:53Jak jste nás vnímala?

00:50:58To vnímání, když jsem byla dítě,

00:51:00tak ve školách se nejdříve nebyla přijata, jako součást skupiny.

00:51:08Ale vždy jsme měli podporu našich učitelích

00:51:10a sociálních pracovnících.

00:51:12Z tohoto hlediska to bylo velice dobré.

00:51:14To co jsem vždy vnímala, jako charakteristiku národa,

00:51:19tak byl takový neopodstatněný strach z neznámého.

00:51:24Který potom eskaluje do věcí jako nenávist.

00:51:31Člověk za to možná nemůže,

00:51:32ale nechává se těmi emocemi ovládat.

00:51:37Zvláštní je, že obyvatelé země jsou snědí.

00:51:41Černých vlasů.

00:51:43Zatímco světlý typ je u nich řídký.

00:51:46Slované jsou celkem odvážný a stateční.

00:51:50Kdyby nebyly roztříštění na množství kmenů a oddělených

00:51:53skupin, žádný národ by je nezdolal silou.

00:51:58Obývají země nejúrodnější a nejvíce zásobené potravinami.

00:52:04Slované se pilně věnují zemědělství a převyšují v tom všechny ostatní

00:52:12národy severu.

00:52:13Jejich zboží jde o zemi i po moři do Ruska Cařihradu.

00:52:30Kdykoliv Krčmáři začnou prodávat krétské víno, najdeš mnohé,

00:52:34tří se zapřísahali, že nevyjdou z krčmy dříve,

00:52:38dokud nedopíjí sud vína.

00:52:40Totéž dělají s vybranými víny italskými.

00:52:44Ti,

00:52:45kteří trochu vynikají a stojí někde mezi prostým lidem a pány jsou

00:52:49odvážní, vychytralý, nestálé povahy, zbrklým řeči,

00:52:55chtivý lupu a nikdy nemají dost.

00:53:02Nápad otroků je spoután pyšnou šlechetnou.

00:53:08Zákony nevládnou, že nejsou neřestné.

00:53:12Zákonu nikdo nedbá.

00:53:18Češi jsou bezpáteřní a ohební jako proutky,

00:53:21které se pod tlakem skloní, ale švihnou zpět ve chvíli,

00:53:25kdy se to od nich nejméně čeká.

00:53:30V jedné věci existuje mezi občany ČR shoda.

00:53:35Považují svoji zemi za krásnou a stát tento názor

00:53:39oficiálně potvrdil.

00:53:41Ve své národní hymně zpívají výhradně o tom,

00:53:44že jejich země je ráj.

00:53:50A sami Češi jsou to duše útlé v těle čilém.

00:53:54Mysl mají jasnou.

00:53:56A také síly vzdoru zmar.

00:53:59To je Čechů slavné plémě.

00:54:02Pocit uspokojení z vlastní ceny, toť mezi národy světa vzácnost.

00:54:07České hymně na rozdíl od mnoha jiných není ani svět mimo

00:54:11Čechy nepřátelský.

00:54:17Otázka pro Sagar Rakin.

00:54:20Jak si odpovídáte na tu často opakovanou otázku v naší státní

00:54:24hymně Kde domov můj?

00:54:29Mým domovem je teď Praha.

00:54:34Já se považuji za takového občana celého světa.

00:54:37Kteří se rychle adaptují kdekoliv.

00:54:41Momentálně to je Praha.

00:54:43Když jsem tady dnes citoval odborníky na psychologii.

00:54:49Tak mi dovolte, abych ještě citoval slova doc.

00:54:52Jiřího Diamanta.

00:54:53Podle něho emigraci může mít následky jako deprese,

00:54:57stesk po starém domovu, pocit vykořenění, kulturní deprivaci,

00:55:05nebo posttraumatický syndrom.

00:55:08Jak velkou psychickou zátěží,

00:55:10přičemž vy už jste to naznačila těmi třemi roky v uprchlickém

00:55:14táboře, kde jste byli svým způsobem v detenci,

00:55:18tak jak jste se s tím psychicky vyrovnávala?

00:55:25To trauma nezačíná v těch táborech, ale z toho života,

00:55:28který člověk zažil předtím.

00:55:31Záleží na tom,

00:55:32jak velké to trauma je a na základě jaké životní situace.

00:55:39Tím, že jsme se narodili do války, tak to trauma v těch dětech je.

00:55:46Vlastně nějakým způsobem se zpracovává postupem času.

00:55:49K tomu jsme zažívali trauma toho uprchlického tábora.

00:55:53To bylo samozřejmě těžké.

00:55:55Člověk, když musí existovat, tak existuje.

00:56:02A nezamýšlí se moc nad tím, jaký má život smysl.

00:56:06Prostě to je rodina, která musí přežít.

00:56:08Tak je pospolu a žije.

00:56:11Ta traumata se potom projevují mnohdy po letech.

00:56:15Paní Olga Marlinová,

00:56:17se kterou jsem natáčel a kterou jsme poslouchali v úvodu této druhé

00:56:21části dnešního Focusu mluvila o třech fázích.

00:56:24O fázi euforie, deziluze a dezintegrace.

00:56:28To člověk zažívá, když opustí vlastní zemi.

00:56:33Platí to také na vás?

00:56:34V jaké fázi jste?

00:56:41Nejsem úplně v žádné fázi.

00:56:45Spíš to směřuje k té euforii.

00:56:50Ale nemohu říci, že ta první fáze byla euforie.

00:56:52Protože jsem nebyla šťastná v uprchlickém táboře.

00:56:57Po těch mnoha letech ve Spojených státech amerických,

00:57:00jak člověk začne vnímat vlastní národ,

00:57:02který kvůli politickým důvodům opustil,

00:57:05protože vy jste typickým exulantem.

00:57:09To je dobrá otázka.

00:57:10Já bych se chtěl distancovat od toho co říkala paní psycholožka,

00:57:15kterou jste teď několikrát citoval.

00:57:18Jakoby snad trauma bylo nezbytným komponentem exilu.

00:57:22Samozřejmě mohu mluvit pouze za sebe.

00:57:25Nechci předstírat, že mluvím za všechny Čech Američany.

00:57:30Ale o nějakých traumatech, tak já vám řeknu.

00:57:35Když jsme my, tady pan kolega Kraus mi to možná potvrdí,

00:57:39když jsme se dostali tady z Československa,

00:57:43tak jsme byli nesmírně šťastní.

00:57:46Když jsme se dostali do Spojených států a zjistili jsme,

00:57:49že to je otevřená země plná veselých, přímých otevřených lidí,

00:57:54kteří vám věří.

00:57:56Paní psycholožka říkala, že se nikdo nedíval na diplomy.

00:58:01Ona jim řekla, že je psycholožka a oni zavolali a zjistili,

00:58:04že tam mají čtyři volná místa a jedno jí prostě dali.

00:58:08To je Amerika.

00:58:09Tam vám lidé věří.

00:58:12Že by přišla ta deziluze, že všude je chleba o dvou kůrkách.

00:58:20A pro ten národ je tomu na jiné ve Spojených státech amerických,

00:58:23ale že nikdy nebudete jejich, protože máte přízvuk.

00:58:28V tomto máte pravdu.

00:58:29Skutečně Amerika je jiná.

00:58:33Samozřejmě základem občanství například Německa je krev.

00:58:38Ve Francii to je kultura, krev, dědictví rodičů, francouzština,

00:58:47kterou emigrant co tam přijde jako dospělí se nikdy nenaučí dokonale.

00:58:53V Anglii jsou generace lidí z Indie a Pákistánu,

00:58:58kteří se zoufale snaží se stát dokonalými Angličany.

00:59:03A ti Angličané vždy cítí, že to prostě nejsou jedni z nich.

00:59:07Zatímco stát s Američanem je věc intelektuálního rozhodnutí.

00:59:13Amerika je založena na určitých ideálech, určitých dokumentech,

00:59:18jako je například vyhlášení nezávislosti, nebo americká ústava.

00:59:22Kdo prostě tyto hodnoty sdílí a získá občanství,

00:59:26rozhodně ne tedy po 20 letech,

00:59:29ale po nějakých pěti nebo šesti letech ve Spojených státech,

00:59:32tak ten je Američan se všemi právy.

00:59:44Madeleine Albrightová, cizinka a přitom byla ministryní.

00:59:57Amerika se možná mění.

00:59:58Třeba to možná také bude krev.

01:00:01Určitě.

01:00:05Amerika se mění rozhodně na tom nejvyšším postu.

01:00:08Tam se změnila velice radikálně rétorika pana prezidenta.

01:00:13Ale já vám mohu říci, že ten americký prezident,

01:00:17který je dnes v Bílém domě, je z mého pohledu neamerický.

01:00:21Já se považuji za lepšího Američana,

01:00:24než je dnešní prezident Spojených států.

01:00:27Ta jeho rétorika proti Mexiku,

01:00:30protimigrační a často rasistická rétorika.

01:00:36Ta není založena na ničem,

01:00:38co by v moderní Americe mělo nějaké oprávnění.

01:00:50Nejpočetnější skupinou cizinců žijících u nás jsou Ukrajinci.

01:00:55Těch v roce 2016 bylo v ČR téměř 110 000.

01:01:00Skoro stejný počet u nás žije Slováků.

01:01:04Oproti tomu lidí s vietnamským občanstvím je o polovinu méně.

01:01:0858 000.

01:01:11O něco méně potom Rusů, Němců a Poláků.

01:01:19Lidí s bulharským občanstvím u nás najdeme 12 000.

01:01:23Rumunů necelých 11 000.

01:01:26V jednotkách 1000 se pohybují počty občanů Mongolska Ameriky.

01:01:39Z březnového šetření vyplývá,

01:01:42že za nejsympatičtější národní skupinu žijící u nás považujeme

01:01:47sami sebe.

01:01:49Uvedlo to 86 % dotazovaných.

01:01:53Těsně za námi následují Slováci, kteří jsou sympatičtí 80 % Čechů.

01:02:02Polovina dotazovaných pozitivně vnímá Poláky.

01:02:06Vietnamci se u nás těší 37 procentní přízně.

01:02:11Němci 34 %.

01:02:13Rusové a Bulhaři jsou sympatičtí 25 %.

01:02:19Nejpočetnější Ukrajinci 21 %.

01:02:24Rumuni vzbuzují sympatie u 11 % Čechů.

01:02:27Nejhůře skončil Romové Arabové,

01:02:30kteří mají sympatie pouze pěti % Čechů.

01:02:41V návaznosti na výsledky toho sociologického šetření,

01:02:44pane profesore Lukeši.

01:02:45Co ta data vypovídají o nás, pokud něco vypovídají?

01:02:50Když vám odpovím,

01:02:52tak se budou muset plížit domu nějakým podzemním kanálem.

01:02:57Já se obávám.

01:03:00Vy už i tím americkým kanálem se budete muset plížit zpět

01:03:04do Spojených států.

01:03:07Myslím si, že to vypovídá o sebestřednosti.

01:03:12O pocitu, že Čechy jsou pupkem světa.

01:03:16Že toto je středobod světa.

01:03:19Že nám ti tzv. cizinci, i jiní,

01:03:23které paní kolegyně správně zmínila, Češi se jich stále bojí.

01:03:29Myslí si, že nám nemají co nového říct.

01:03:33Že už moje babička to říkala.

01:03:36Všechno to známe.

01:03:40Sagar v těch prvních letech zažila to, že se vás spletli s romskou.

01:03:46Soudě z toho sociologického výzkumu, to jste si moc nepomohla.

01:03:53Berte to s nadsázkou.

01:03:55Emigrace podle těch sociologických a psychologických výzkumů

01:04:01má zásadní vliv na identitu člověka.

01:04:03Jak si tu vlastní identitu uvědomujete po těch 20 letech?

01:04:09Já osobně jsem se jí budovala velice dlouho.

01:04:11Přišla jsem z kultury, která byla v určitých věcech naprosto jiná.

01:04:18Tato kultura mi otevírala zase jiné dveře.

01:04:23Já jsem si sama vytvořila takovou vlastní třetí kulturu,

01:04:26kde jsem si nashromáždila všechno pozitivní z obou kultur.

01:04:30Řekla jsem si, že to může být moje kultura.

01:04:33Můžete nám prozradit právě to pozitivní z obou kultur?

01:04:41S mojí vlastní kultury je tam velká bezpodmínečná láska

01:04:45a cit pro rodinu.

01:04:49Pro pomoc a soucit.

01:04:51Všechno co lidé na východě hodně zažívají.

01:04:59Tady vlastně rozum a nějakým způsobem kompaktní žití.

01:05:08To co jsem na začátku neuměla.

01:05:10Protože jsem byla dítě a nějakým způsobem jsem si vybudovala

01:05:14tu osobu, kterou jsem dnes já také ve spolupráci s rodiči a přáteli.

01:05:24Člověk, který se dnes jsem v profesionální životě.

01:05:34Když jsem vás poslouchal,

01:05:35tak jsem si vzpomínal na svá první léta po emigraci.

01:05:40Já jsem odešel s dvěma kamarády.

01:05:42Nikoliv, abychom se drželi za ruce.

01:05:44Ale během několika měsíců jsme se všichni sešli

01:05:48ve Spojených státech.

01:05:51Čas od času jsme si potom zatelefonovali a mluvili jsme

01:05:55k sobě jazykem husákovského Československa.

01:06:03Když jste pustili rozhlas a tak se ozvalo.

01:06:09Včera odpoledne při přeletu území ČSSR soudruh Cedenbál vyslal

01:06:20bratrskou zdravici československému lidu a generálnímu tajemníkovi

01:06:26ústředního výboru.

01:06:31Atd.

01:06:31Já v Bostonu a oni v New Yorku takto zdvihli telefon a takto jsme

01:06:35si zavolali.

01:06:37Zjistil jsem,

01:06:38že právě mixujeme různé kultury a bereme si humor z jednoho

01:06:43žigulíku a mixujeme ho s americkým prostředím.

01:06:48Neměli bychom zapomínat, že exulanti drželi také tu kulturu,

01:06:54která tady byla v Československu zakázaná.

01:06:58Před rokem 89.

01:07:00To je právě zásadní.

01:07:02Pro mnohé Čechy, nebo mnozí Češi se domnívají, že tato země,

01:07:08tato kultura a tento národ nechává po sobě stopy ve Spojených státech.

01:07:13Například třeba tím, že hraje dobře hokej.

01:07:16Ale to je nepochopení.

01:07:21Když někdo hraje hokej, tak je to hokejista.

01:07:24Je jim jedno zdali je to Čech, Švéd nebo Kanaďan.

01:07:30Americká hokejová liga je plná cizinců.

01:07:33A všichni to jsou hokejisté.

01:07:34Tam jde pouze o hokeji.

01:07:39Co mě fascinuje, abychom také mluvili o něčem pozitivním.

01:07:44Když přijeli exulanti například po roce 68.

01:07:49Napadá mě vždy Josef a Zdena škvorečtí.

01:07:54Josef škvorecký ihned dostal zaměstnaní na univerzitě v Torontu.

01:08:01Mohl si dát nohy na stůl a radovat se z toho,

01:08:06že teď může psát ve svobodné zemi.

01:08:09A zároveň má zajištěný plat a živobytí z kanadské univerzity.

01:08:14Ale on se svojí manželkou, často se říká,

01:08:18že dokonce zde na více než on,

01:08:20tak si prostě vyhrnuli rukávy a založili nakladatelství,

01:08:26které se jmenovaly 68 Publishers.

01:08:33Začali vydávat za vlastní peníze knihy,

01:08:37které tady v Československu nikdy vyjít nemohly.

01:08:40A přispěly k tomu, že se udržela jiná kultura, než pouze ta,

01:08:45kterou tady propagoval soudruh Husák.

01:08:48A všichni ti co nám posílali zdravice.

01:08:54Třeba spolu s hrdinským mongolským národem.

01:09:00Nezapomeňte na Milana Kunderu,

01:09:03který v Paříži udělal obrovský kus práce pro českou kulturu.

01:09:10V 80. letech to bylo ohromně populární spisovatel nejen

01:09:15v Evropě, kterou tak dobře neznám.

01:09:17To tady pan kolega Lobkowicz se k tomu může vyjádřit.

01:09:21Ale ve Spojených státech, zejména na východním a západním pobřeží,

01:09:25všichni četli Kunderu.

01:09:27Igor Lukeš a Sagar Rakin.

01:09:31Děkuji vám.

01:09:37Kdo je cizinec a kdo našinec?

01:09:40Stále méně mladých lidí rozumí slovensky.

01:09:42Na univerzitách spolu někdy mluví Češi se Slováky anglicky.

01:09:48Kdo chce a kdo musí žít v cizí zemi?

01:09:51Jejich národy bojovaly proti sobě.

01:09:53Loni před válkou prchali.

01:09:55Nejsme zvyklí na to tady mít cizince a uprchlíky.

01:09:58Je to téma, které nás ohrožuje a děsí.

01:10:01Za čím odcházejí novodobí emigranti z Česka?

01:10:04Pokud mladí vysoce kvalifikovaní lidé odchází do zahraničí,

01:10:08tak to zpravidla nejsou ekonomické důvody,

01:10:10ale důvody lepšího uplatnění.

01:10:12Je nutné se v cizině přizpůsobit?

01:10:15Narodil se v Kladně,

01:10:16jako roční dítě se s rodiči přestěhoval do Spojených států.

01:10:19Tam začal žít svůj americký sen.

01:10:22Jako první Čech jsem se dostal do nejvyšších pater politiky.

01:10:25Kdy ses cizince stane našinec?

01:10:27Syrské děti žijí v Hradci Králové.

01:10:35Sice chvíli nerozumí co říkám,

01:10:36ale on se to umí dobře rychle naučit česky.

01:10:39Já bych také v Sýrii nerozuměl.

01:10:41Sledujete Fokus Václava Moravce na téma Kde domov můj.

01:10:49Do Česka přijel před čtvrtstoletím.

01:10:52Typicky jako učitel jazyka anglického.

01:10:57Zůstal dodnes také typicky, protože se tady zamiloval a založil rodinu.

01:11:03Stalo se tak v Šumperku.

01:11:04S indickým učitelem a muzikantem O'Reylim hovořila Marta Pilařová.

01:11:17Já jsem tady doma.

01:11:18Jsem tady zvyklí.

01:11:20Je to dobré místo pro žití.

01:11:24Často Češi podceňují ten životní standard.

01:11:30Je to tady dobré, jsou tady dobré školy, dobrá zdravotní služba.

01:11:37Tady v Šumperku je kriminalita dost nízko.

01:11:40Je to tady bezpečné pro děti a pro všechny.

01:11:47Jak vidíte, tak to prostředí je krásné.

01:11:50Ty věci bychom neměli brát jako samozřejmost.

01:11:57Někde jinde to není.

01:12:07Tady máme zkušebnu.

01:12:09Tady jsou bývalé kasárna.

01:12:12Dříve tady bývaly ruští vojáci.

01:12:17Všechno se změnilo.

01:12:20Teď tam jsou byty.

01:12:22Tady jsou hospody, vinárny a stromy.

01:12:31Úplná změna.

01:12:38Celý Šumperk je krásné město.

01:12:45Vy hrajete také s cimbálovkou.

01:12:47Jak se vám hraje moravská a slovenská hudba?

01:12:51A také zpívá.

01:12:52Já jsem to viděl v úterý.

01:12:58Zpívali jsme.

01:13:07Žito, žito, oves, Pohanko moje galánko.

01:13:22Já jsem vyrostl v Anglii.

01:13:25Vždy jsem se tam cítil jako cizinec.

01:13:29Lidé byli velice slušní.

01:13:31Ale vždy jsem měl pocit, že mají v hlavě tu otázku.

01:13:36Jak dlouho jsi terorista?

01:13:39Takže teď chápu ty muslimy.

01:13:44Takto to bylo pro Iry.

01:13:47Když hledali v Anglii ubytování.

01:13:49Žádní černoši, žádní Irové, žádní psi.

01:13:53Lidé jsou lidi.

01:14:22Hosty třetí kapitoly dnešního Focusu jsou prof. politologie

01:14:26a mezinárodních vztahů pana prof.

01:14:29Michal Kraus.

01:14:34Dobrý večer.

01:14:37A vítám může s modrou krví.

01:14:40Vladimíra Lobkowicze, který patří do Křimické větve Lobkovicům.

01:14:45Dobrý den.

01:14:49Začnu u Vladimíra, který je v ČR doma,

01:14:53přestože jste se narodil v Paříži a dlouhá léta jste

01:14:57žil ve Spolkové Německa.

01:14:59Do ČR jste se přestěhoval v roce 98 a potom ještě v roce 2011.

01:15:10Ano.

01:15:11V dnešní době je to poměrně klikaté.

01:15:18Dnes je zvykem se občas odstěhovat do ciziny a potom se vrátit.

01:15:21Dnes to řekl pan kolega.

01:15:26To jsem také dělal.

01:15:27Jednou jsem se vrátil sem v roce 98, potom jsem šel na západ,

01:15:31kde jsem byl 10 let a potom jsem se podruhé vrátil sem.

01:15:34Vy jste přijížděl do Československa s tatínkem.

01:15:40Pokud se nemýlím, tak vaší větvi nejenže vzali majetky,

01:15:44ale tatínek patří k exilu po roce 68.

01:15:50Napadlo vás někdy,

01:15:51že budete žít v ČR a podnikat a dávat do kupy to,

01:15:56co komunisté zničili?

01:15:58Před rokem 89 určitě ne.

01:16:01To by nikoho nenapadlo.

01:16:03Tehdy i migrační saldo bylo velice záporné v neprospěch ČR.

01:16:09Všechno se změnilo během dvou nebo tří týdnů na podzim 89,

01:16:13kdy se otevřely úplně nové možnosti.

01:16:17Tehdy mi bylo 17.

01:16:19Tatínkovi 47.

01:16:21Takže jsme měli ten správný věk vytvořit nové představy.

01:16:25Vy jste sem jezdil s tatínkem Jaroslavem Lobkowiczem před

01:16:29rokem 89?

01:16:32Jak často jste pobýval v někdejším socialistickém Československu?

01:16:36Jezdili jsme poměrně často.

01:16:38Můj otec nebyl exulant, ale vystěhovalec.

01:16:43On se odstěhoval legálním způsobem tím,

01:16:46že v roce 68 našel mojí maminku a měl dvojité štěstí,

01:16:51protože našel lásku a svobodu najednou.

01:16:55Po uzavření sňatku mohl požádat o vystěhování.

01:17:00Takže celá 80. léta jako děti jsme měli možnost sem cestovat.

01:17:05To jsme dělali dvakrát ročně.

01:17:1015 let po sobě.

01:17:11Takže jsme cestovali asi třicetkrát.

01:17:15Tím pádem jsme hranici překročili šedesátkrát.

01:17:19Jak se vám tady líbilo?

01:17:24Už jako děti jsme velice dobře vnímali rozdíly mezi západním

01:17:29uspořádáním a východním uspořádáním.

01:17:31Abych se vyjádřil zdvořile.

01:17:35Tady bylo vždy cítit určité politické potlačení.

01:17:38Nálada tady byla vždy o půl tónu nižší, než na západě.

01:17:46Pouze o půl?

01:17:47To říkáte hodně diplomaticky.

01:17:50Nebo máte poměrně malou tóninu.

01:17:53Pravděpodobně.

01:17:55Některé věci byly do očí.

01:17:58Když jsme cestovali ze západu na východ,

01:18:00tak nejdříve tady byl ten pach uhlí a síry.

01:18:04Jak se tady topilo.

01:18:12A potom jsme si všimli, že toto je země, kde černá sníh.

01:18:16Zatímco na západě byl bílý.

01:18:18Protože tady se sypalo popelem.

01:18:22Mám velice mnoho rozdílných vzpomínek.

01:18:27Taková ta vzpomínka zůstala celé dětství.

01:18:30To je ta kulturní výměna.

01:18:31My jsme si mysleli,

01:18:32že máte trávu zelenější a vás překvapil náš černý sníh.

01:18:38Pane profesore.

01:18:41Naši bratři Jan a Ivan zůstali v ČR.

01:18:50Ivan vycestoval.

01:18:51Nebyl jste tady sám z rodiny, kdo by lidově řečeno vzal Roha.

01:18:56Nikoliv.

01:18:57Nás bylo šest dětí.

01:19:02Když sepsal červenec 68,

01:19:07tak odjela moje sestra Eliška do Kolumbie na studia.

01:19:16Myslela si, že jede na šest měsíců.

01:19:18Potom se z toho ukázali desítky let a dodnes žije v v Bogotě.

01:19:27Potom se rozhodl můj bratr Ivan, který se už pár let angažoval tím,

01:19:35že psal eseje, ale dělal černé divadlo.

01:19:40On,

01:19:41jeho žena skupina 10 lidí v září 68 sbalili kufry a jeli pryč s tím,

01:19:51že utíkají.

01:19:54Já jsem byl třetí na řadě.

01:19:57Já jsem odletěl tady odtud 10. ledna z tohoto letiště.

01:20:0469.

01:20:06Ale nikoliv s představou, že odcházím do exilu,

01:20:11nebo jako exulant.

01:20:13Ale s představou, že jdu do Anglie s tím, že se tam zdržím měsíc.

01:20:16Měl jsem takovou příležitost stáže na britské škole v Birminghamu.

01:20:27S tím, že se budu vracet.

01:20:30Ještě poslední varování mého otce bylo ne aby tě napadlo se tam dávat

01:20:35dohromady s nějakými imigranty.

01:20:39Takže já jsem byl ten třetí.

01:20:41Ale potom v roce 76 se moje mladší sestra Kateřina pokusila o útěk

01:20:47a byla zatčena v Polsku.

01:20:50S tím, že jí asi tři měsíce potom vyšetřovala StB.

01:20:55A v roce 85 přijela do Spojených států a zůstala tam.

01:21:03Zůstal pouze bratr Jan.

01:21:08Každý jsme měli jiné občanství.

01:21:11Moje sestra tedy byla bez občanství na uprchlický status.

01:21:16V těch předchozích generacích jste v rodině měli často útěky,

01:21:21nebo emigraci.

01:21:24Dalo by se říci, že to začala s dědečkem,

01:21:27který byl více migrant než emigrant.

01:21:36Šel do Vídně na vyučenou, kde se naučil výborně německy.

01:21:41Také se naučil dělat uměleckého truhláře.

01:21:46Přišel zpátky do Pardubic,

01:21:52kde se stal velice úspěšným hospodářem.

01:21:54Ale moje maminka, jeho dcera,

01:21:57si z toho vzala poučení jít do světa.

01:22:03Naučit se jazyky a získat nějakou profesi.

01:22:09To byl potom její odkaz nám.

01:22:11To znamená, že jste to vlastně měli v DNA.

01:22:15A Honza je jediný, který se vymyká vaší rodině.

01:22:20Dalo by se to říct.

01:22:22Jednu dobu když tady byl Jana Kateřina a my tři už jsme byli

01:22:26venku, tak maminka tvrdila, že moje nejlepší děti jsou venku,

01:22:31zůstaly mi pouze tito dva blbci.

01:22:35Ale doma jsme používali takový jadrný jazyk.

01:22:39To bylo pouze když se zlobila.

01:22:43Vaše úvaha o tom, že byste se vrátil po roce 89.

01:22:48Byla silná, nebo vás to ani nenapadlo?

01:22:50Natrvalo.

01:22:52Já jsem k tomu postrádal pádný důvod.

01:22:59Proč.

01:23:00Mám to štěstí, že pracuji na elitní univerzitě.

01:23:07Takže pro mě by hlavním důvodem byla nějaká přitažlivá nabídka

01:23:12se zapojit tady, případně v jiné oblasti, nebo profesi.

01:23:17Já vlastně jsem se už od toho 89. roku jsem tady byl víceméně

01:23:23jednou nohou tady tak jako tak.

01:23:26Například jsem byl pozván, abych se účastnil v roce 88.

01:23:29Jednali jsme v Princetonu.

01:23:45Přestože jsem byl emigrant, který byl odsouzen na rok do vězení,

01:23:49stejně jako moji sourozenci, že jsem odešel,

01:23:54tak jsem byl pozván od československé vlády,

01:23:58abych se účastnil kulatého stolu.

01:24:01A další účastníci byli lidé jako pan Vladimír Dlouhý,

01:24:04Václav Klaus atd.

01:24:09Potom přišly další věci.

01:24:11Já jsem tady strávil v podstatě asi sedm let těch

01:24:14posledních 30 nebo devětadvaceti let jsem tady jednou nohou.

01:24:19Učil jsem párkrát na Karlově univerzitě, jako hostující prof.

01:24:23Jak jsou ty návraty těžké?

01:24:26Vy dva představujete odlišné návraty.

01:24:30Vy se vracíte do země,

01:24:32ve které jste vyrůstal a musel jste jí opustit.

01:24:37Nebo opustil jste ji.

01:24:40A tady rodila rodina Lobkowicz se vrátila aby vybudovala zpět

01:24:46co komunisté zničili.

01:24:54Já když jsem se poprvé vracel s americkým pasem,

01:24:59tak se psal rok 83.

01:25:04S tím pocitem,

01:25:06se kterým jsem se blížil k hranicím jsem byl dost nervózní co se stane,

01:25:11až ty hranice přejedu.

01:25:12Protože jsem pořádně ten rozsudek.

01:25:15Takže jsem si říkal, jestli něco vypukne,

01:25:17tak se to stane hned po příjezdu.

01:25:19Že vás hned na hranicích zabásnou.

01:25:24Žádné záruky nebyly.

01:25:27Naštěstí to nedopadlo.

01:25:28Byl to takový zajímavý příběh co se stalo na hranici.

01:25:33Pro mě bylo hlavní to,

01:25:34že jsem se poprvé mohla setkat se svými sourozenci po 14 letech.

01:25:38To bylo to hlavní.

01:25:40Já jsem odcházel a bratrovi bylo 15 a sestře 12.

01:25:46Teď tady byli úplně jiní lidé.

01:25:50To byl ten hlavní zážitek pro mě.

01:25:54Potom samozřejmě to byly obrovské emoce a poznávání se.

01:25:58A my vlastně toto odloučení doháníme dodnes.

01:26:04Takže si to užíváte.

01:26:05Užíváme si to.

01:26:07Vladimíre, u vás.

01:26:10Jaké to bylo, když vám tatínek řekl.

01:26:12Máme tady rodinný majetek, chceme ho zvelebit,

01:26:16budeš to muset převzít a přitom vy jste měl úspěšnou kariéru

01:26:21v Paříži a v západním Německu.

01:26:26Velice rád jsem tu výzvu přijal.

01:26:28Protože to co tady dělám je mimořádně zajímavé.

01:26:32Ten osud, který nás potkal, tak ten je mimořádný a atypický.

01:26:37Co se týče kariéry na západě, tak můj šéf řekl.

01:26:45To je psí život.

01:26:47Tak jsem si řeknu,

01:26:48že i taková kariéra na západě po 20 letech nemusí být super.

01:26:53Myslím si, že jsme tady zdědili velice zajímavou úlohu celoživotní.

01:26:59Myslím si, že to je velice důležité,

01:27:01aby člověk věděl co má dělat se zbytkem svého života.

01:28:16Zní česká hymna ...

01:28:17Začnu u pana prof.

01:28:19Krause.

01:28:20Měl jste podobné pocity, jako ta postava z naší animace?

01:28:26Myslím si, že ta animace ilustruje ledacos.

01:28:31Ten vztah k vlasti a místu, kde jste se narodil,

01:28:36tak je to součástí naší identity.

01:28:39Když se přesunete do jiného světa, tak se to komplikuje.

01:28:50Já tedy jsem měl příležitost.

01:28:55Jednou si mě pozvala paní prof. na univerzitě v Coloradu jako

01:28:59případ emigranta.

01:29:04Takže jste byl exemplář, kterého studenti studovali.

01:29:08Ano.

01:29:09Loni probírali takovou hypotézu.

01:29:12Nevím zdali to má nějakou podstatu nebo ne.

01:29:16Že většina těch nových imigrantů, ať už se jedná o jakoukoliv zemi,

01:29:21možná zvlášť pro Ameriku.

01:29:24Že prochází křivkou písmena J.

01:29:28Prvně se všechno zdá nové, exotické a vzrušující a fantastické.

01:29:37A potom si začnou uvědomovat,

01:29:39že těm lidem zase pořádně nerozumí a mají jazykové problémy.

01:29:44Že když řeknete Angličanovi jak se máš,

01:29:47tak vám odpoví jak se máš.

01:29:49Tak co je to za blbost.

01:30:00A teď se nedomluvíte.

01:30:06Ten jazyk ovládáte vám není k ničemu a ten nový zatím neslouží.

01:30:12Tak se pomalu dostává ten na dno a tam někteří zůstanou.

01:30:19Emigranti se stávají pacient na psychiatrii.

01:30:23Ale to ještě více spojené s tím,

01:30:25když si nedovedou najít své místo a nedovedou se uplatnit.

01:30:29Ale potom jak začnete do té kultury pronikat, tak pochopíte,

01:30:34že to How do you do není o tom, že můžete čekat,

01:30:38že vám ten druhý řekne mám se blbě, protože jsem si zlomil nohu.

01:30:44Ale je to pouze začátek konverzace,

01:30:45která se může rozvíjet kterýmkoliv směrem.

01:30:49Má to svůj smysl.

01:30:52Začnete se více cítit doma.

01:30:55Je to dané postupem času.

01:31:01Já jsem byl student na univerzitě v Coloradu.

01:31:04Tam Češi prakticky nebyly.

01:31:07Já jsem neměl jinou volbu,

01:31:09takže jsem se velice rychle zdokonaloval v angličtině,

01:31:11což bylo důležité.

01:31:14Ale začala upadat moje čeština.

01:31:17Moje rodiče se hrozili s tím co píšu domů.

01:31:21Protože jsem už zapomínal gramatiku.

01:31:26A potom když toto všechno proběhne, tak se dostanete dále.

01:31:31A ještě výš.

01:31:33Takže já musím říci sám za sebe,

01:31:35že jsem měl poměrně hladké přistání.

01:31:39Že jsem byl mladý a měl jsem příležitost studovat.

01:31:43Protože jsem měl příbuzného, který mi také to umožnil Petr Bergman,

01:31:50přičemž on sám byl uprchlík za války a jeho rodiče byli také

01:31:55uprchlíci a utíkali před nacismem,

01:31:58takže toto všechno součást toho našeho kréda v rodině.

01:32:05A potom jsem dostal stipendium a už jsem jel na další studia.

01:32:08Já jsem v životě udělal vlastně jedno rozhodnutí.

01:32:10V šesti letech jsem se rozhodl, že půjdu do školy.

01:32:13Od té doby jsem ve škole.

01:32:17Otázka, která je logická u vás Vladimíra.

01:32:22Kolika jazyky na vás mluvil tatínek?

01:32:24Automaticky tam byla čeština,

01:32:27přestože jste vyrůstal v Německu a chodil do školy ve Francii.

01:32:33Já jsem měl ve svém dětství tři jazyky.

01:32:36Vyrostl jsem v Mnichově,

01:32:37takže němčina byla jazyk mého životního prostředí.

01:32:42Maminka je Francouzka, takže jsme se také učili francouzsky.

01:32:45Chodili jsme v Mnichově do francouzské školy.

01:32:48A tatínek nás naučil češtinu.

01:32:51Takže to byl třetí jazyk.

01:32:54A při výuce té češtiny, bránil jste se tomu, že jste jako dítě chápal,

01:32:59proč se učíte nějaký jazyk, když do té země se podíváte jen na to,

01:33:05že tam mají černý sníh a v zimě to smrdí více než ve Spolkové

01:33:10republice Německo?

01:33:12Ano.

01:33:13Vzdorovalo jste češtině?

01:33:18V polovině 80. let když mi bylo 16 let.

01:33:23Tak jsem si také kladl otázku, k čemu jazyk této země,

01:33:27kde se nedá žít a je tam sníh černý.

01:33:31Ale během tří týdnů na podzim 89 se všechno změnilo a pochopil

01:33:36jsem, že velice užitečné mluvit tímto jazykem.

01:33:38Tak jsem se to snažil dohánět.

01:33:45Se vznikem Československé republiky vyjádřili snahu o návrat čeští

01:33:49evangelíci pobývající v Německu a Polsku.

01:33:53Československý stát to vnímal jako satisfakci za Bílou horu.

01:34:00Ačkoliv se do programu přihlásilo 4200 osob,

01:34:04do konce roku 26 se do vlasti vrátil pouze zlomek z nich.

01:34:08Celkem 646 lidí.

01:34:12Mimo jiné proto,

01:34:13že stát nebyl schopen splnit původní sliby o objemu půdy,

01:34:16kterou navrátilci v Československu dostanou.

01:34:21Od konce první světové války až do poloviny 30. let přibylo

01:34:26do Československa dohromady asi 105 000 osob.

01:34:29Čechů a Slováků, kteří žili v jiných zemích Rakouska-Uherska,

01:34:33ale také krajanů z Ruska.

01:34:38Návrat nebyl snadný.

01:34:40Chyběla nejen pracovní místa.

01:34:48Brzy po konci druhé světové války vláda opět oficiálně vyzvala

01:34:52zahraniční krajany k návratu.

01:34:56Do Československa se vraceli nejen uprchlíci před válkou,

01:34:59ale také původem Češi a Slováci z Rumunska, Bulharska, Maďarska,

01:35:05Polska, Německa, Jugoslávie a Sovětského svazu.

01:35:12Nově se usazovaly především ve vysídleném pohraničí.

01:35:18Celkově se počet navrátivších po druhé světové válce odhaduje

01:35:22na 200 000 lidí.

01:35:27Poslední větší vlna návratů se odehrála po roce 89.

01:35:33Počet lidí,

01:35:34kteří se do vlasti vrátily do roku 93 a znovu zažádali o občanství

01:35:39není možné zjistit.

01:35:41Protože dokument získávali automaticky.

01:35:48Od roku 1993 dosud se opět stalo občany republiky asi 13 000 lidí.

01:35:55Ministerstvo vnitra ale předpokládá,

01:35:57že část z nich je také nadále v cizině.

01:36:06Prof.

01:36:07Michal Kraus, prof. politologie a mezinárodních vztahů.

01:36:11Už nám prozradil, proč se do ČR natrvalo nevrátil.

01:36:16Ale vy máte tu výjimečnou příležitost nás popisovat,

01:36:20jak nás pozorujete při svých občasných návratech.

01:36:23Proměňuje se výrazně česká společnost?

01:36:28Já jsem přesvědčen, že se proměňuje.

01:36:30Proměňuje se postupně.

01:36:33Měl jsem tu příležitost, jednak jako člověk,

01:36:39který studuje společenské vědy a pozoruji změny.

01:36:45Vezměte si jeden ze základních faktů,

01:36:50který můžeme oslavit co s týče toho vývoje za posledních 30 let.

01:36:54A to, že se průměrný věk prodloužil asi o pět let.

01:37:00Takže to říkám pouze tak z hlavy.

01:37:02To je samozřejmě zásadní informace o stavu zdraví společnosti.

01:37:07Otevřely se vysoké školy.

01:37:10Zpřístupnili se daleko většímu počtu lidí.

01:37:15Já jsem měl tu příležitost být hostujícím prof. na fakultě

01:37:19sociálních věd před čtyřmi lety.

01:37:24Tak jsem se ptal, zdali budou chtít,

01:37:26abych prezentoval své přednášky česky nebo anglicky.

01:37:31A bylo mi řečeno, že to je na mě.

01:37:34To bylo magisterské studium.

01:37:37Jednou jsme takto seděly.

01:37:38Učím seminář.

01:37:41A bylo tam asi osm studentů a dva z nich,

01:37:44jedna z Ukrajiny a kdoví odkud nepřišli,

01:37:48takže nás tam bylo šest Čechů.

01:37:50Říkal jsem, tak dnes vlastně můžeme mluvit česky.

01:37:54Ne.

01:37:54Bylo mi řečeno, že raději mluví se mnou anglicky,

01:37:58aby se zdokonalili.

01:38:02Tito všichni studenti měli příležitost jet ven.

01:38:06Díky programu Erasmus, což je důležitá věc.

01:38:11Využili toho.

01:38:13Vlastně dokáží dnes ve světě se pohybovat a zdokonalovat

01:38:19se a tak dále.

01:38:20Ta společnost se proměňuje a jedná se také o generační změnu.

01:38:25To je tedy změna k lepšímu z toho vašeho pohledu?

01:38:29Ano.

01:38:29Nikoliv,

01:38:30že byste viděl větší frustraci v té společnosti a možná

01:38:33větší agresivity?

01:38:36Jsou tady také aspekty,

01:38:38které se mi nelíbí a vidím jako změnu k horšímu.

01:38:42To, že tady máme populistické nacionalisty,

01:38:48kteří se přibližují svojí filozofií nebo rétorikou k fašismu.

01:38:55To mě netěší.

01:38:56To už tady bylo.

01:39:02To, že jsme bez vlády 10 měsíců, to mě také netěší.

01:39:06To už tady také bylo po roce 2000.

01:39:12Celá řada jiných věcí, na které bych mohl poukázat, které nedělají,

01:39:16tedy dělají mi starosti.

01:39:19Jsme součástí Evropy.

01:39:22Ten svět, kde jsme zápasili během druhé světové války

01:39:26je pryč, bohudík.

01:39:30Ale ty výzvy co čekají mladé lidi, tak nebudou lehčí.

01:39:35Já si myslím, že Evropa je v takovém stavu, nejen Evropa,

01:39:38Spojené státy tomu moc nepomáhají.

01:39:43Je prostě situace dnešních demokracií je velice labilní.

01:39:48Pokud mluvíme o liberální demokracii.

01:39:52Že se svým způsobem vracíme potencionálně do let 30.

01:40:02Kdoví,

01:40:03kdo bude ještě z vás emigrovat za jiných okolností.

01:40:07To jsou vážná slova.

01:40:09Vladimíre,

01:40:10jaké bylo přijetí naší společnosti vás s vaším jménem Lobkowicz.

01:40:18Otevírala dveře, nebo spíše modrá krev ne?

01:40:22Všechny dveře dokořán.

01:40:24Co si budeme popisovat.

01:40:27Jste pěkně optimistický.

01:40:29To jsme tu dvojici zvolili dobře.

01:40:31Náš návrat byl velice příznivý až triumfální.

01:40:41Doporučuji všem divákům,

01:40:43aby se přijeli podívat do křimického zámečku.

01:40:50Alespoň máme výzvu pro celý zbytek svého života a dalších generací.

01:40:59Ale co se týče vývoje, tak já tady vidím úplně novou generaci.

01:41:02Naše diváky, kteří jsou narozeni kolem roku 2000.

01:41:07Už vůbec nemohou pamatovat na to co bylo dříve.

01:41:11To znamená dvě věci.

01:41:13Že by mohly být náchylní k novým nebezpečným trendům.

01:41:16Zároveň to znamená, že nejsou zatížení nějakou temnou minulostí.

01:41:24Je to asi jakýsi polotovar,

01:41:25který může starší generace svojí moudrostí tvarovat správným směrem.

01:41:35Děkuji vám.

01:41:42Už jsem to zmiňoval na začátku.

01:41:44Podle odhadu ministerstva zahraničí žije po celém světě zhruba

01:41:48dva a půl milionu lidí s českými, moravskými a slezskými kořeny.

01:41:54Táhne je tam touha po změně, láska, ale hlavně práce.

01:42:00To je případ Dominika Regece,

01:42:03o své čtyřleté americké zkušenosti si povídal s Martou Pilařovou.

01:42:15Dobrý večer.

01:42:16Jaké to je bydlet ve vlastní zemi v hotelu?

01:42:19Je to zvláštní.

01:42:20Raději bych se probudil ve své vlastní české posteli.

01:42:25Kde máte teď domov?

01:42:29V obou zemích?

01:42:31Mohu říci, že v ČR.

01:42:33Ten pocit toho domova je jedinečný.

01:42:38Co v těch Spojených státech děláte?

01:42:41Já jsem 3D grafik a herní vývojář.

01:42:45Začal jsem pracovat v Brně.

01:42:46Dostal jsem interní nabídku pracovat v zahraničí.

01:42:50A takto jsem se dostal do Spojených států.

01:42:54Vídáme to v reklamách, v televizi a filmech.

01:42:58Ten první dojem je přesně takový,

01:42:59jak oni ho prezentují v těch filmech těch médiích.

01:43:04A potom co?

01:43:05Člověk zjistí, že normální lidé jsou všude víceméně stejní?

01:43:10Když jsem tam tu chvíli byl, tak mi to tak přišlo.

01:43:13Že jsou úplně stejně jako my.

01:43:15Mají úplně všední problémy jako my.

01:43:23Co byly takové ty první věci, co vás třeba praštili,

01:43:26že v tomto se lišíme?

01:43:28Možná nejvíce jsem si všiml toho, jak se lidé smějí.

01:43:32Všichni se smějí.

01:43:34Jdete po ulici a oni se na vás usmějí.

01:43:37To je zvláštní.

01:43:39My to neděláme.

01:43:43Je to takové hezké.

01:43:44Myslíte si, že by to šlo převést z Ameriky k nám?

01:43:46Nebo byste tady vypadal jako blázen?

01:43:49Já jsem to párkrát zkusil, že jsem se prošel a usmál jsem se.

01:43:55Kupodivu někdy mi ten úsměv byl vrácen.

01:43:58Ale ne vždy.

01:44:12Když člověk žije takto v cizině,

01:44:13tak po nějaké době si vzpomene na něco, co mu tam z domova chybí.

01:44:19Co to je u vás konkrétně?

01:44:21To je zrovna to kde teď stojíme.

01:44:25Taková hospodská kultura.

01:44:26To tam v Americe moc není.

01:44:29Co vnímáte pod tou hospodskou kulturou?

01:44:32Nejde se na jídlo, nejde se na rande.

01:44:38Rozebírat věci a u toho pít pivo.

01:44:40Ano.

01:44:41Tak jdeme pro pivo.

01:44:59Jdeme.

01:45:07Platí, že doma nejlépe?

01:45:08Šestice našich hostů je pohromadě a ptají se naši diváci.

01:45:18Já bych se chtěla zeptat pana prof.

01:45:20Krause.

01:45:22Jak už jste načal.

01:45:23Myslíte si, že dnešní politická situace spěje k totalitním režimům?

01:45:30Nemyslím si, že se historie bude opakovat.

01:45:34Ale určitě hrozí, že se neudrží systémy liberální demokracie.

01:45:44Hrozí tendence nárůstu vlivu autoritářských lídrů.

01:45:51Vidíme to, že Spojené státy se stahují z mezinárodního pole.

01:45:59Narůstá vliv Číny.

01:46:02A současně také Ruska.

01:46:05To jsou režimy, které nefandí liberální demokracii.

01:46:08Evropa je ve velice složité situaci.

01:46:11Nedokáže ani vytvořit řešení pro celou řadu problémů,

01:46:16které existují.

01:46:20Teď je ještě doba prosperity.

01:46:24Ale dobu prosperity vystřídá ekonomická krize, která až přijde,

01:46:30tak ještě více otřese politickou situací.

01:46:33Pokud bych měl doplnit otázku.

01:46:38Nakolik za to mohou lídři liberálních demokracií?

01:46:42Že většina společnosti akceptuje a vládu pevné ruky a možná

01:46:47směřování k autoritativním režimům.

01:46:52Otázka je,

01:46:53do jaké míry to většina společnosti akceptuje v Evropě nebo v ČR.

01:46:58Není to vina těch lídrů liberální demokracie?

01:47:03Určitě to souvisí s propadem schopných lídrů,

01:47:10kteří by bojovali za demokracii, která je spojena s vládou zákonů.

01:47:20Kteří by nehledali spojení s populistickými hnutími,

01:47:24která nikdy nemohou přinést dlouhodobá řešení.

01:47:29To je jedna věc.

01:47:35Jsou to elity, které se bohužel zprofanovali,

01:47:40stejně jako standardní politické strany.

01:47:43Tím, že neřešily problémy, které trápí většinu občanů.

01:47:47To jsou ještě další faktory, které také hrají roli.

01:47:53Další student se ptá ...

01:47:55Dobrý večer.

01:47:59Já mám dotaz na pana prof.

01:48:02Lukeše.

01:48:04On tady pronesl, že Amerika je nejlepším státem na světě.

01:48:09Já bych se chtěl zeptat na důvod.

01:48:14Asi bych s ním souhlasil před pár desítkami let,

01:48:17ale jestli není na čase oddělovat americké ideály,

01:48:20které zakládaly americkou společnost současný stát

01:48:26jako takový.

01:48:30Pan kolega to řekl lépe, než bych to byl schopen říci já.

01:48:36Možná má pravdu.

01:48:38Možná jsem udělal chybu.

01:48:41Řekl jsem, že Amerika je nejlepší země na světě.

01:48:44Rozhodně jsem to neměl v úmyslu.

01:48:49Něco takového říci.

01:48:50Protože to zní velikášsky a nabubřele a bombasticky,

01:48:55jako někde z 50. let, když se mluvilo o Sovětském svazu.

01:48:59Ale co jsem chtěl říct je, že to je země,

01:49:03která má nejlepší politický systém.

01:49:06V jehož základech je celá řada ideálů, které jsou věčné.

01:49:11A ty ideály, tak na těch ideálech jsou postavené zákony.

01:49:15A na těch zákonech jsou postavené instituce.

01:49:19A ty instituce fungují.

01:49:20A vidíme dokonce za posledních dnes už skoro dva roky,

01:49:24že i když máme velice špatného prezidenta,

01:49:27tak Amerika stále zůstává dobrou zemí.

01:49:36Je to země,

01:49:37které má nejlepší a nejsilnější a nejvíce etickou

01:49:42občanskou společnost.

01:49:44Další otázka z rakouského gymnázia v Praze.

01:49:50Dobrý večer.

01:49:51Já bych měl otázku na slečnu bez českého občanství,

01:49:54ale s perfektním ř.

01:49:56Sagar Rakin.

01:49:59Kdyby se situace v Afghánistánu dlouhodobě ustálila.

01:50:04Uvažoval byste o návratu?

01:50:09Uvažoval bych o tom se tam vrátit z hlediska toho,

01:50:14že bych ráda pomohla té zemi jako takové.

01:50:18Možné pomáhat.

01:50:21Ale určitě ne žít.

01:50:25Momentálně si nedovedu představit žít v Afghánistánu.

01:50:29Bude to trvat dekády,

01:50:30než se ta země povznese nad válku a ta infrastruktura se změní tak,

01:50:36aby se lidé vraceli a žili v Afghánistánu.

01:50:39Vy vlastně nemůžete kvůli tomu, že tady jste žadatelkou o azyl,

01:50:44tak nemůžete vlastně jet do Afghánistánu.

01:50:47Byla jste v Afghánistánu od svého útěku?

01:50:51Nebyla jsem v Afghánistánu od našeho útěku.

01:50:56Jsme žadateli o azyl.

01:50:58Tedy mezinárodní ochranu.

01:51:00Jakmile bychom jeli do Afghánistánu a ČR se o tom dozvěděla,

01:51:07tak bychom byli vyhoštěni.

01:51:08Protože Afghánistán by byl považovaný za bezpečnou

01:51:12zemi,

01:51:13do které můžeme jezdit bez toho aniž bychom cítili nějakou újmu.

01:51:19Bude to jedna z prvních věcí, až dostanete české občanství,

01:51:23že se budete chtít do Afghánistánu podívat?

01:51:26Protože si teď nedovedete představit,

01:51:28že byste se vrátil do Afghánistánu.

01:51:32Nevím zdali to bude jedna z prvních věcí.

01:51:34Ale z dlouhodobého hlediska bych se tam ráda někdy podívala.

01:51:38Pane profesore Miller?

01:51:39Když poslouchám paní kolegyni, tak mi krvácí srdce.

01:51:45Je to takový ten smích skrz slzy.

01:51:50Situace s občanstvím se dramaticky zhoršuje.

01:51:55Dnes v ČR musíte čekat 21 let na občanství.

01:52:00A ve středověkých městech, když jste se chtěli stát měšťanem města,

01:52:04tak jste pohostili radu,

01:52:06donesli jste kyblík medu a stala byste se občanem.

01:52:10Možná byste mohla donést kyblík medu.

01:52:14Já jsem chtěl říci,

01:52:15zdali nám to teď tady takto nefunguje a někde dělá Sagar chybu.

01:52:19Protože jsme možná ještě v tom středověku.

01:52:23Kyblík medu.

01:52:25Pohostit městskou radu.

01:52:28Já přinesu klidně galon.

01:52:30Možná po pořadu probereme strategii.

01:52:40Já bych se chtěl zeptat paní Sagar Rakin,

01:52:44zdali se má vůbec kam vrátit.

01:52:47Zdali udržujete vztah se svojí rodinou.

01:52:52Zdali máte zprávy o svých blízkých, jak tam žijí.

01:52:57Jestli pokud byste se chtěla vrátit do Afghánistánu,

01:53:00tak zdali máte opravdu kam.

01:53:04Děkuji za otázku.

01:53:06Naštěstí se mám kam vrátit.

01:53:08Protože v Afghánistánu ještě žijí naši příbuzní.

01:53:12Rodina, se kterou jsme delší dobu neměli kontakt.

01:53:20V dnešní době s nimi kontakt máme.

01:53:22Více tedy rodiči se svými sourozenci.

01:53:25Takže vrátit se tam máme kam.

01:53:27Protože rodiče v Afghánistánu pocházeli z rodin,

01:53:32které byly velice majetné.

01:53:36Je kam se vrátit.

01:53:38Zase z hlediska bezpečnostního to není bezpečné.

01:53:43Jak je to s vaší rodinou Vladimíre?

01:53:47Plánují se sem přestěhovat vaši bratři a pokračovat

01:53:50v rodinné tradici?

01:53:52Nebo jste to po tatínkovi a sám zůstanete?

01:53:56Já mám dva bratry.

01:53:58Jeden žije v Paříži a je katolický kněz a druhý je bankéř

01:54:01ve Frankfurtu nad Mohanem.

01:54:03Takže máme poměrně širokou škálu aktivit.

01:54:08Od pánaboha až po peníze.

01:54:13Zatím tu krásnou Křimickou zříceninu dostanu já na svá ramena.

01:54:19Kněz asi zůstane knězem v Paříži a ten bankéř také najde jinou

01:54:24velice úspěšnou cestu.

01:54:25Vy už připravujete děti na to,

01:54:27byť kvůli manželce jsou skvělí ve francouzštině,

01:54:36němčině díky vám a také v češtině.

01:54:39Takže děti počítají s tím, že už natrvalo,

01:54:42než zase přijde nějaká totalita aby vyžene vás z ČR,

01:54:46tak budete tady budovat křimické panství.

01:54:51S žádnou totalitou nepočítáme.

01:54:55Posíláme děti do místních škol.

01:55:00Protože integrace.

01:55:05Já jsem se vrátil z ciziny.

01:55:07Nějaký přízvuk mám.

01:55:09Samozřejmě je můj cíl, aby moje děti mluvily lépe česky,

01:55:13než mluvím já.

01:55:14Moje manželka je Francouzka.

01:55:16Takže po emigraci také integrace.

01:55:20Máme tady spoustu slov na race.

01:55:25Dětem bych přál, stejně jako divákům tady,

01:55:29aby se šli podívat do ciziny.

01:55:34Myslím si,

01:55:35že v dnešní době je mobilita mladých lidí velice důležitá.

01:55:39Je to budoucnost naší společné Evropy.

01:55:42Nedostáváme se na začátek k tomu co říkala Soňa Červená,

01:55:46aby se z vandru nestal trvalý pobyt v cizině a odliv mozků?

01:55:53Není to riziko poměrně významné?

01:55:57Ne.

01:55:57Myslím si, že ne.

01:55:59Jak jsme řekli, od roku 2006 máme brain gain.

01:56:05Tato země není odsouzena k tomu, aby pouze vyvážela chytré lidi,

01:56:09ale může je také přilákat.

01:56:16Nám několik lékařů, kteří pracovali na západě a potom se vrátili.

01:56:21A velice často přivezli manželky nebo manžele.

01:56:28Dnes jsou takové poměry.

01:56:32Pane Millere.

01:56:34Hrozí tedy opakování, když o tom mluvil Michal Kraus,

01:56:39že si nemyslí, že historie se opakuje.

01:56:42Že tady autoritativní režim,

01:56:44nebo pevná ruka vlády by mohla vést k tomu,

01:56:49že se dostaneme opět k většímu odlivu mozků z ČR,

01:56:55které definitivně ztratíme?

01:56:57Podívejte.

01:56:58Této otázky jsem se po pravdě řečeno bál.

01:57:01Musela přijít na závěr.

01:57:04Říkal jsem si, že už to nestihnete se na to zeptat.

01:57:07Já jsem se toho bál,

01:57:08protože na toto téma jsem vedl několik velice smutných rozhovorů.

01:57:11Poslední dobou s mojí ženou.

01:57:14Vypadá to tak,

01:57:15že ležíme v ložnici vedle sebe a zabýváme se úplně něčím jiným,

01:57:19než bychom měli.

01:57:20A vedeme rozhovory o tom,

01:57:22co s námi bude a co bude s našimi malými dětmi.

01:57:24Jak bude vypadat budoucnost.

01:57:27Já jsem historik.

01:57:29Možná máme s kolegy nějakou intuici, nevím.

01:57:34Ale vím jednu věc.

01:57:35Budoucnost prostě bude jiná, než je přítomnost.

01:57:37Nevíme jaká.

01:57:39Momentálně nevypadá úplně růžově.

01:57:42Ale do značné míry je to na nás.

01:57:45Jakou si jí uděláme.

01:57:50To je takový můj morální apel, jak tady sedíte,

01:57:54ale také na moje děti.

01:57:55Které doufám, že sedí u televize a dívají se.

01:57:58Když jim to řeknu doma, tak mě nechtějí poslouchat.

01:58:03Platí paní Soňo, že všude dobře, doma nejlépe?

01:58:06Ptám se šťastného bezdomovce.

01:58:08Vy jste to tady načal s tím hadrem.

01:58:12To je takový fenomén nás Čechů ten vandr.

01:58:20Že mladí vyučení řemeslníci, ale také studenti,

01:58:24svázali svůj uzlík, nebo batoh a šli na vandr.

01:58:32Za rok nebo za dva se vrátili a ty své zkušenosti uplatnili tady.

01:58:40A proto říkám.

01:58:43A odtud potom posílali ty své výrobky a své vynálezy.

01:58:48Ale odtud.

01:58:50To je důležité.

01:58:51Abychom neměli odliv naší inteligence.

01:58:55Děkuji šestici vzácných hostů dnešního Focusu,

01:59:00ve kterém jsme se snažili částečně splácet dluh vůči naší emigraci

01:59:05a přemýšlet nad těmi,

01:59:08kteří odešli a proč odešli a proč jich nevyužíváme.

01:59:11A ti, kteří k nám naopak emigrovali.

45 hlasů

Sdílet

Facebook Google+ Twitter E-mail

Odkaz

Předchozí díl

Všechny díly43

Následující díl

Fokus Václava Moravce

Kde domov můj

Obsah dílu

V cizí zemi: Soňa Červená a Jaroslav Miller I.

Velký sociologický slovník: emigrace

V cizí zemi: Soňa Červená a Jaroslav Miller II.

Historie emigrace

V cizí zemi: Soňa Červená a Jaroslav Miller III.

Psychologie emigrace

Opustíš-li mne: Igor Lukeš a Sagar Rakin I.

Zprávy cizinců o Češích

Opustíš-li mne: Igor Lukeš a Sagar Rakin II.

Počty cizinců v ČR

Opustíš-li mne: Igor Lukeš a Sagar Rakin III.

Cizinci v ČR: příběh Eoghana O´Reillyho

Návraty: Vladimír Lobkowicz a Michael Kraus I.

Reemigrace

Návraty: Vladimír Lobkowicz a Michael Kraus II.

Češi v zahraničí: příběh Dominika Regece

Všude dobře

Fokus Václava Moravce

Otázky Václava Moravce

Hyde Park Civilizace

Souvislosti Jana Pokorného

Zpravodajství

Sport

iVysílání

TV program

Pořady A-Z

Vše o ČT

Pro partnery

Vyhledávání

Prohledat

Nejčastěji hledané

Prohledat

Nejčastěji hledané

Kde domov můj

Obsah dílu