Skrytý potenciál

Záznam chatu ze čtvrtka 21. ledna 2016

Martin: „Veroniko, myslíte si, že jako kouč potřebujete nějakou školu koučů nebo certifikát? Jaké certifikáty nebo školy máte vy?“

Veronika Poláčková: „Dobrý večer, koučink beru jako prostředek k dosažení cílů - musíte se naučit základy a pravidelně "trénovat". A samozřejmě by škola koučinku měla mít nějakou úroveň, kvalitu a výsledky. Já mám dvouletý cetifikovaný kurz Cílevědomého koučinku, který kombinuje různé psychologické přístupy. Tři roky se koučinku věnuji (koučinku prezentačních dovedností déle) a stále k této metodě přistupuji s velkou pokorou. Člověk stále může být lepší. Mějte se hezky!“

Michal: „Dobrý večer, Veroniko, můžete mi doporučit web, kde se dá vyplnit test na silné stránky? S přáním krásného večera Michal“

Veronika Poláčková: „Dobrý večer, Michale, o testu je více napsáno na těchto stránkách. Kontaktujte Jarku Timkovou nebo Jana Mühlfeita. Mějte se hezky“

Tereza: „Aneto, na co jste hrdá?“

Aneta Babická: „Dobrý den Terezo, nejvíc hrdá jsem na to, že zvládám svůj život (sice pomalým) s dosahováním menších i větších cílů. :)“

Ingrid: „Veroniko, jste více herečka, moderátorka nebo koučka a jak ty svoje profese střídáte?“

Veronika Poláčková: „Dobrý večer, všechno je to nárazové a má své výhody právě střídání. Jako herečka jste odkázaná na větu "my se Vám ozveme" - a když jsem chtěla být aktivní a zajímala se o komunikaci a její formy, dostala jsem se i k dalším oborům. Nepamatuji, kdy jsem se naposledy nudila :) Mějte se hezky!“

Radek Jirout: „Verčo, máte recept jak překonávat strach?“

Veronika Poláčková: „Dobrý večer Radku, vždy je dobré prozkoumat, z čeho náš strach pramení. Například co se týká veřejného vystupování, někoho stresuje, když mluví před velkým publikem, někoho jiného, když má mluvit před kolegy, kteří problematiku znají do hloubky. Z čeho tedy pramení Váš strach? Z nedostatku času, z pocitu nepřipravenosti? Nebo je to panika? Někdy stačí soutředit se na svůj dech, někdy cvičit, někomu pomůže vizualizace, někdo strach (trému) nemá - ale těch je minimum. Zkuste si vybavit situace, kdy Vás strach přepadá a analyzovat je - pak lze snadněji najít cestu, jak z toho ven. Držím palce, pokud se Vás to týká!“

Martin: „Zdravím Anetu a Veroniku! Chci se zeptat Anety jak pokročila od té doby, co jsi se do pořadu přihlásila? Jaké nejviditelnější změny na sobě pozoruješ? Jinak držím palce, ať si jdeš za svým snem! A druhá otázka je pro Veroniku, trošku se vidím v Anetě, s tím rozdílem, že už mám VŠ za sebou, byl jsem 2x na Erasmu, ale nějak pořád tápu jakou cestou se ubírat, připadám si, že mi je pořád 20 (je mi 26). Dá se mi jako první krok v hlubším poznání sebe sama doporučit udělat si test silných stránek? Nebo kde má člověk začít? Pozoruju na sobě, že dávám přílišný důraz na to, co si o mně okolí myslí, na to, abych nedělal chyby a cítím, že mě to v životě hodně limituje. Děkuji za odpovědi!“

Aneta Babická: „Ahoj Martine, největší změny pozoruji v komunikaci. Velmi často si radši parafrází ověřím, zda skutečně dobře chápu smysl toho, co mi druhý říká. Další věcí je práce - dravec jsem byla vždy, teď už ale umím lépe zacílit. V průběhu natáčení jsem se zkusila přihlásit na VŠ, kam jsem se dostala. Nicméně jsem nenastoupila a vybrala si o hodně zajímavější obor, na který se hlásím teď, takže startuji přípravy k přijímačkám. :)“

František: „Aneto, jaká je Vaše vysněná práce?“

Aneta Babická: „Dobrý večer Františku, kdybych měla být konkrétní, zmíním hlavně interní komunikaci firmy. Druhé místo obsazuje personální management.“

Jakub: „Dobrý večer, rád bych se dozvěděl, jak bych mohl zlepšit svůj mluvený projev. Je to jedna z mých silných stránek a rád bych ji ještě prohloubil. Děkuji.“

Veronika Poláčková: „Dobrý večer, Jakube, mluvený projev je široké téma, ale často upozaďované - víc se staráme o svůj zevnějšek než o výslovnost, Váš dotaz mě potěšil. Začněte od toho, k čemu (k jakým situacím) jej chcete použít. Jsou to přednášky, telefonická komunikace, s kamarády, v prodeji? Pak se pobavte s kamarády a okolím, čeho si na Vás všímají - někdo je přirozeně zábavný a vtipný, někdo vždy dokáže srozumitelně popsat problém, někdo má přirozené charisma a každý jej pokládá za odborníka, i když si o tématu přečetl před chvílí. Vycházejte z toho a tyto své dovednosti podpořte technikou. Skvělé jsou knihy Jiřiny Hůrkové, R. Lukavského, M. Kročila... Hlavně si s češtinou hrajte, objevujte pro sebe nová slova, synonyma. Můžete navštívit i semináře o hlasu a rétorice, debatní kluby - je toho dost, zkoušejte a reflektujte své pokroky. Mějte se krásně a ať Vám to mluví! :)“

Petr: „Jak se Vám spolupracovalo s koučkou a jste s ní i nadále v kontaktu? Daří se Vám naplňovat Váš potenciál?“

Aneta Babická: „Dobrý večer Petře, nechci přehánět, ale lepší koučku jsem nemohla dostat. K Veronice jsem si utvořila poměrně silné pouto na to, jak krátkou dobu se známe. Opravdu mi pomohla. Věřím jí a i nadále jsme spolu v kontaktu. Také mě velice těší, že se o mě zajímá, i když už by vlastně vůbec nemusela. Je to opravdu svělý člověk!“

Laďka Ondráčková: „Dobrý večer Aneto, nějak jsem nestihla začátek, to je chlapeček nebo holčička a jak to budete řešit v případě studia vysoké školy? Přeji hodně štěstí“

Aneta Babická: „Dobrý večer Laďko, je to můj malý bráška, ne syn. :)“

Eva: „Aneto, pokusila jste se říct si v práci o jinou pozici? Nebo čekáte, až Vás "objeví" v koutě?“

Aneta Babická: „Dobrý večer Evo, kdybych měla čekat, možná se ani nedočkám. Pravdou je, že své ambice dávám najevo poměrně hodně (alepoň mám takový pocit). Pokud chcete něčeho dosáhnout, musíte to vzít do vlastních rukou. :)“

Tomáš m: „Pro Veroniku...Kolik času potřebuje člověk na nějakou viditelnou změnu. ..je to prace a případný tlak kouče nebo včasné /rychle/ uvědomění koučovaneho ? děkuji“

Veronika Poláčková: „Dobrý večer, Tomáši, bohužel, toto je individuální. Kouč nemůže na koučovaného tlačit, pak je to manipulace. Pokud mu radí, je to mentoring. Každopádně přibližně po pěti sezeních by koučovaný měl vidět pokrok u sebe a od prvního či druhého setkání by měl vědět, jestli chce s koučem pokračovat společně na cestě pokroku. Každému nesedí každý - a není to tím, že by kouč byl špatný. Stalo se mi například, že jsem v rámci "učení se" koučovala člověka, který pro tuto metodu nebyl dostatečně zralý a pokrok byl velmi pomalý. S Anetou jsem kombinovala koučování a mentoring a byla skvělou "klientkou", protože má dar sebereflexe a má obrovskou chuť na sobě pracovat. Proto také ten posun chápu jako její práci. Mějte se hezky!“

Radek Jirout: „Anetko, máte ještě strach z toho, že zklamete? Mám stejný problém a z dětství si nesu nedostatek lásky. Moc Vám přeji pozitivní změnu!“

Aneta Babická: „Hezký večer Radku, nebudu lhát, strach tam někde v koutku duše ještě trošku je. Každopádně už to zvládám mnohem lépe. Myslím si, že takové věci neodstraníte lusknutím prstů. Musíte si ale říci, že ačkoliv situaci nezvládnete, je to pouze pro Vás - Vás to posune dál, nikoho jiného. A o Vás tady jde!“

Ivan: „Aneto, v pořadu zaznělo pracovala s týmem odborníků. Bylo jich více?“

Aneta Babická: „Dobrý večer Ivane, pracovala jsem zejména s koučkou a psycholožkou. :)“

Honza: „Dobrý večer Veroniko, chodím několik let na výběrová řízení, přestože rád komunikuji a jsem v častém kontaktu s lidmi, bohužel koktám, vystudoval jsem dvě vysoké školy v sociální oblasti. Již ztrácím naději a sílu docházet a připravovat se na další výběrovky, jak z toho ven?děkuji“

Veronika Poláčková: „Dobrý večer, Honzo, nenechte si vzít radost z komunikace, z té možnosti "propojení" s ostatními lidmi. Pokud koktáte stále, doporučuji vyhledat odborníka - logopeda s patřičným zaměřením. Pokud se Vám to stává pouze ve vypjatých situacích, dá se na tom pracovat s koučem nebo psychologem. Nestyďte se za to, uvědomělý personalista chápe, když je kandidát nervozní, protože to vypovídá o jeho snaze místo získat. Můžete na to dokonce upozornit sám a "předrámovat" takto situaci vhodným komentářem (je možné, že se v průběhu pohovoru zakoktám, stává se mi to ve vypjatých situacích a o tuto práci mám velký zájem, až opadne nervozita, má mluva se zlepší). Pomáhá také technika vizualizace úspěšného pohovoru, metod je určitě víc - hledejte, nevzdávejte to a jak říká má oblíbená filosofka A. Hogenová: nenechte se otrávit :)“

Marie: „Dobrý večer Aneto moc jste se mi líbila i Vaše upřímnost chci se Vás zeptat, jak to dopadlo s přihláškou na VŠ? děkuji.“

Aneta Babická: „Hezký večer Marie, děkuji. Na upřímnosti si zakládám. S příhláškou na VŠ to dopadlo dobře - byla jsem přijata. Nicméně šlo pouze o zkoušku. Tentokrát se hlásím už vážně. Takže výsledek bude teprve za pár měsíců. :)“

Alena: „Veroniko, někde jsem četla, že máte doktorát. Čeho jste doktorka?“

Veronika Poláčková: „Dobrý večer, Aleno, Ph.D. jsem získala na Janáčkově akademii múzických umění v Brně v oboru Herecká výchova. Má disertační práce se týkala techniky mluveného projevu studentů herectví. Když se na to dívám zpětně a "koučinkově", tak byla doslova "vysezená", a kromě poznatků a objevů jsem si z ní odnesla disciplínu dotahovat věci do konce. Hezký večer!“

Pepina: „Ahoj Anetko, jsi krásná ženská s velkým potenciálem a já Ti věřím ve všem, co děláš! V tvé cestě se zrcadlím. Držím palce, Tvá Pepina navždy :-).“

Aneta Babická: „Milá Pepino, velice Ti děkuji za krásná slova! Takových je vždy nedostatek! Díky i za to, že jsi mou zkušenou oporou. :)“

Veronika: „Veroniko, máte svého kouče nebo mentora, případně nějaký vzor?“

Veronika Poláčková: „Hezký večer, Veroniko, v kurzu koučinku jsem se setkala s řadou pozoruhodných osobností, které mají obrovské zkušenosti jak z psychologie, tak z koučinku. Ráda bych jednou byla tak lidská a vědoucí (a navíc ještě tak vtipná) jako Majka Pečená, ovšem napodobovat ji není cesta. Mnoho lidí mě inspirovalo a byla jsem u několika koučů - nechodím pravidelně (to pouze na supervize), ale čas od času mi to pomůže najít další impuls nebo nastaví zrcadlo tomu, co dělám a sama nevidím. Navíc je to dobrá zkušenost být na druhé straně. Mějte se pěkně!“

MP: „Dobry den Aneto. Třemi slovy prosim popiste co si odnasite z projektu Skrytý potenciál. Kde byste chtěla byt za pět let? Popiste sebe a své aktivity. Dekuji.“

Aneta Babická: „Dobrý večer, odnáším si sílu, seběvědomí a nadšení. Za pět let se vidím na pozici interní komunikace. Chtěla bych také získat více zkušeností v rádiu, protože miluji, když můžu mluvit a lidé mě poslouchají (a skutečně věnují pozornost). Vždy jsem chtěla být středem pozornosti, což se mi dařilo. Alepoň z mého úhlu pohledu. Nyní pracuji na tom, abych načerpala co nejvíce znalostí z problematiky personalistiky. Rozhodně se snažím neupřednosňovat zájmy ostatních před těmi mými. Může to znít sobecky, jenže když se moc zaměřujete na ostatní, zapomínáte na sebe... :)“

Zuzka P.: „Zajímá mě, zda byste šla do toho všeho znova, Aneto?“

Aneta Babická: „Dobrý den Zuzko, neváhala bych ani minutu. :)“

Radek Jirout: „Verčo, mám strach z toho, že zklamu ostatní. Máme to s Anetkou asi stejné. Chci na sobě pracovat a zbavit se toho! Potřebuji pomoc.“

Veronika Poláčková: „Určitě zkuste najít kouče nebo psychologa ve svém okolí, ať můžete pravidelně pracovat a konzultovat pokroky, to Vás podpoří. A nestyďte se, že projevíte zájem o pomoc. "Ošetřujte" nejdřív sebe, pak můžete druhým pomoci lépe. Ale tohle je opravdu věc, která je důležitá a nelze řešit jen tady po chatu. Ať se daří!“

B.S.: „Ahoj Aneto, myslíš, že bys chtěla ještě někdy pracovat v rádiu? Na jaký obor se hlásíš?“

Aneta Babická: „Dobrý večer, rozhodně ano. Ta zkušenost byla úžasná a já jsem přesvědčená o tom, že bych v tom byla opravdu dobrá. Hlásím se na personální andragogiku. :)“

Martin: „František Hroník je Váš kouč? V čem je jiný než ostatní kouči?“

Veronika Poláčková: „Dobrý večer Martine. František je ohromně inspirující člověk a patří k elitě v oblasti personalistiky a psychologie práce. Vše, co dělá, je maximálně promyšlené a spoustu věcí jsem se od něj naučila - včetně základů koučinku. To, co říká, nejsou populární instatní pravdy, ale má to hlavu, patu, duši. Například jeho výklad koncepce nezdolnosti a autorství (a hrdinství) v běžném životě by se měl učit na základních školách, jeho pojetí osobnosti a role je také inspirující. Koučink s ním je svátek :) Mějte se krásně!“

Zdena K.: „nevíte, kde se mohu do pořadu přihlásit?“

Veronika Poláčková: „Do pořadu proběhl casting, pokud se bude natáčet druhá řada, určitě bude další kolo. Hrdinové nebyli předvybráni, museli sebrat odvahu a přihlásit se. Sledujte stránky ČT, bude tam určitě pozvánka s dotazníkem. Ať se Vám daří a nečekejte s koučinkem na další sérii, stejně tu "práci" musíte udělat sama :)“

Hledač talentů: „Dobrý večer, očekáváte po skončení pořadu nějakou zajímavou nabídku práce?“

Aneta Babická: „Dobrý večer, pokud by mělo něco takového přijít, rozhodně bych neváhala. :)“

Alena: „Dobrý večer. Ráda bych se zeptala, jak nejlépe překonat strach z neúspěchu. Zejména pokud jsem již nějaký "neúspěch" zažila a bojím se, že se bude opakovat. Například strach z nové práce, z poznávání nových lidí a situací, že něco opět pokazím atd. Děkuji moc za odpověď“

Veronika Poláčková: „Dobrý večer, Aleno, nebojte se zkusit spolupráci s koučem nebo psychologem. A zjistěte, co na Vás platí. Rozlište svou osobnost a své chování (když se mi toto nepodařilo, neznamená to, že jsem špatná, ale znamená to, že jsem to neudělala nejlíp - příště to můžu zlepšit a uspět). Velmi vhodná je metoda z Kognitivně-behaviorální teorie, kdy analyzujeme své automatické negativní myšlenky. Máme je všichni, jen s nimi je dobré umět pracovat. Touto cestou odlišíte své předsudky a domněnky od faktů a zkušeností. S dobrým koučem nebo psychologem to určitě zvládnete. Držím palce!“

Andrea: „Anetko, obrovská gratulace! Moc moc držím palce, ať vše vychází dle představ! Mnoho sil, energie a nadšení do všech projektů! A na VŠ rozhodně doporučuji absolvovat všechny Erasmus programy, pripadne se spojit se studentskymi organizacemi (IAESTE/AIESEC...) a vyrazit na studijní i pracovní pobyty. Držím palce a díky za další skvělý díl s obrovským nábojem!“

Aneta Babická: „Dobrý večer Andreo, mockrát Vám děkuji za podporu a vážím si toho. Také jsem moc šťastná z toho, že se Vám díl líbil. Doporučuji tuto netradiční cestu každému, kdo si také neí rady. :)“

Zuzka P.: „Aneto, charakterizujte prosím pár slovy konkrétní dopady, který na vás účast ve Skrytém potenciálu má?“

Aneta Babická: „Dobrý večer Zuzko, více si veřím. Více se starám sama o sebe a pokouším se nevšímat si zbytečných negativ, která mi dříve velmi srážela sebevědomí. Nechci tím říct, je se dotočilo a já byla jiný člověk. Chci říct, že pokud Vám někdo pomůže zvednout se ze země, dál už musíte jít sami, i když půjde o malé krůčky.“

Martin: „Mám dotaz na Veroniku, trošku se vidím v Anetě, s tím rozdílem, že už mám VŠ za sebou, byl jsem 2x na Erasmu, ale nějak pořád tápu jakou cestou se ubírat, připadám si, že mi je pořád 20 (je mi 26). Dá se mi jako první krok v hlubším poznání sebe sama doporučit udělat si test silných stránek? Nebo kde má člověk začít? Pozoruju na sobě, že dávám přílišný důraz na to, co si o mně okolí myslí, na to, abych nedělal chyby a cítím, že mě to v životě hodně limituje. Děkuji za odpovědi!“

Veronika Poláčková: „Zdravím, Martine. Test silných stránek je určitě dobrý základ. A líbilo se mi i to, co nedávno říkal psycholog Svoboda v Dobrém ránu: zamyslete se, co Vás bavilo do 12 let, z čeho jste bral energii - jak se podobným věcem můžete věnovat i v dospělosti? Také se podívejte na stránku pořadu na test hodnot - díky určení hodnot zjistíte, co "nezkousnete" a o co se nemá smysl ani snažit, protože byste s tím byl dlouhodobě v rozporu (já například nechci podporovat tabákový průmysl a to žádnou formou) - ukáže Vám to také oblasti, ve kterých se budete cítit dobře. A to, co si myslí okolí, to nás limituje skoro všechny, dívejte se na další díly Skrytého potenciálu, jak se s tím rvou další hrdinové, myslím, že naleznete inspiraci. Nejjednodušší je probrat to s koučem a nebát se hledat odpovědi v sobě. Ať se daří!“

josef: „Aneto, využíváte nyní lépe své silné stránky, když je máte ted pojmenováne a popsané ? Díky“

Aneta Babická: „Hezký večer Josefe, rozhodně ano. Já jsem zrovna ten typ člověka, který musí mít vše pojmenované, jinak ztrácím kontrolu. Jsou vlastnosti, o kterých jsem věděla (akční, empatická), pak ty, které jsem tušila (přizpůsobivá) a nakonec ty, které mi téměř vyrazily dech a jsem za ně opravdu šťastná. A to jsou mé stavební kameny.“

Aleš: „Aneto, na základě čeho jste se do pořadu dostala?“

Aneta Babická: „Dobrý večer, do pořadu jsem se dostala na základě castingu. A jelikož bude další, pokud chcete, doporučuji i Vám tuto cestu zkusit. :)“

Monika: „Aneto, jaké máte reakce okolí? Šla byste do toho znovu?“

Aneta Babická: „Dobrý večer Moniko, reakce byly pozitivní. Dosud jsem se s žádným negativním ohlasem nesetkala. Jsem za to velmi vděčná. :)“

Vladka: „Uzasny porad s uzasnymi lidmi, coz jsme vlastne da se rict kazdy z nas, ale ne vsichni si to uvedomujeme....mam sice vystudovanou VS - ekonomickou, ale jsem jiz nekolik let doma, vychovavam deti...jednou se ale take budu vracet do prace a nemam pocit,ze bych se chtela vratit zpatky do firmy, kde jsem pracovala...mam pocit, ze bych mela delat neco jineho a ze mam v sobe neco, co bych mela umet dat druhym lidem...neni na to ale pozde? Je mi 40 let....jak prijit na to, cim jsem druhym nejvice prospesna a kde budu i nejvice stastna?“

Veronika Poláčková: „Dobrý večer, Vlaďko, děkuji touto cestou za tvůrce pořadu. Test silných stránek je dobrým základem, stejně tak test hodnot. A rozhodně není pozdě začít ve 40, zde v chatu zmiňovaný František Hroník například ve svých knihách poukazuje na příklady lidí, kteří se po 40 teprve našli, anebo zhodnotili to, co do té doby střádali. A pomoci druhým a najít seberealizaci může každý. Zkuste si o tom promluvit s koučem, toto je krásná práce, kdy Vás vymýšlení způsobů nové práce "nakopne" a dodá Vám energii. Mějte se hezky!“

Petra Dočekalová: „Dobrý den paní Poláčková, na internetových stránkách jsem se dočetla, že se věnujete i školení rétoriky a prezentačních dovedností. Kde by bylo možné takové školení s Vámi obsolvovat?“

Veronika Poláčková: „Dobrý večer, Petro, určitě ano, zde nemohu uvádět konkrétní kontakty, školím individuálně i ve firmách. Ale přes webové stránky, na kterých jste to četla, se můžeme propojit. Je tu ovšem celá řada dalších odborníků, kteří Vám také mohou pomoci. Mějte se krásně a děkuji za Váš zájem o rétoriku a prezentaci.“

Eliška: „Aneto, jakou oporu máš ve svém příteli. Vypadal jako opravdový muž, opora...“

Aneta Babická: „Hezký večer Eliško, můj přítel je mi asi největší oporou. Pomohl mi v nejtěžších chvílích na začátku našeho vztahu a pomáhá mi doteď. Musím říct, že na svůj věk je velmi vyspělý. Z našeho páru je rozhodně on ten rozumný a já ta praštěná. Pomáhá mi dosáhnout každého sebemenšího cíle, ať jde o sport nebo o seberealizaci. Takového člověka bych vedle sebe přála každému.“

Eva: „Může být koučem každý?“

Veronika Poláčková: „Zdravím Vás, Evo. Pokud koučink bereme jako techniku (prostředek), pak si myslím, že to může pomoci velké skupině lidí - rozvíjí to empatii, tříbíte si myšlení pokládáním vhodných otázek, někdy je zkoušena Vaše trpělivost (tempo udává klient, ne kouč, který má nad situací nadhled a někdy vidí něco o chvíli dřív). Myslím, že získání koučovacích dovedností by ve společnosti posílilo respekt a vzájemnou úctu. Co se týká profese - ne každého to naplňuje a má na to takové vlohy, aby se tím uživil, aby ho to těšilo, někdo může i vyhořet. Každopádně si myslím, že by lidé měli k profesionálnímu koučinku přistupovat s pokorou a ne ve stylu "tak si udělám týdenní kurz" a jsem kouč přes všechno a můžu měnit lidem životy. Je třeba znát i své limity a v některém případě předat klienta psychologovi. Mějte se hezky!“

Pavel: „Aneto , chtěla by jste být "rádiovou nebo televizní rosničkou" , nebo jaký typ pořadu by jste v rádiu chtěla mít.“

Aneta Babická: „Dobrý večer Pavle. Upřímně Vám mohu říct, že v tuhle chvíli bych brala opravdu jakoukoliv zkušenost s moderováním. Velice mě baví mluvit. Už jsem se o tom více zmiňovala níže. :)“

Jana: „Dobrý den Veroniko, věnujete se teď převážně koučinku, České televizi, nebo "podnikáte" zcela nová dobrodružství? Přeji úspěšný rok a mnoho inspirativních setkání.“

Veronika Poláčková: „Dobrý den, Jano, děkuji za dotaz, zatím se mi daří vše kombinovat. Dokonce se teď vracím i k zájezdovému divadlu. Naplňuje mě komunikace, spojování lidí. V testu silných stránek mi na prvním místě vyšla Zvídavost, takže pořad Dobré ráno je pro mě naprosto ideální - na malé ploše se setkáte se spoustou zajímavých lidí. Stejně tak školení prezentačních dovedností je zase možností, jak se setkat s lidmi z různých firem a oborů. Baví mě i moderování charitativních a společenských akcí, nebo i konferencí. A navíc mám vedle sebe báječného muže Robina Kašpaříka, který pracuje na prvním českém filmu podle S. Kinga Jsem brána. Takže i s tím pomáhám a těším se až pojedeme na filmové festivaly a budeme potkávat další lidi (kde jinde se Vám povede popovídat si např. s Kim Novak :) ) Děkuji za přání a i Vám přeji spoustu radosti a krásných setkání!“

Petra: „Aneto, jaký máte vztah s tátou?“

Aneta Babická: „Dobrý večer Petro, protože jsem s tátou nevyrůstala jako ostatní děti, myslím si, že je na čem pracovat. S tátou si ale i tak rozumíme a udržujeme normální rodinné vztahy. :)“

Pepa: „Dobrý den, Chtěl bych poradit jak mám zjistit svuj cíl? nevím jakym směrem se dát v živote. Jsem elektrikář a nevim jestli dal delat tuto praci kdyz mě nijak ne motivuje ku předu. Nevím jak zjistit co mě vlastně baví nejvíce a byl bych v tom Dobrý.“

Aneta Babická: „Dobrý večer Pepo, trochu se ve Vás vidím. Taky jsem nebyla motivována. Doporučuji Vám zkusit casting. Proces, kterým jsem si prošla, nebyl jen o tom, aby to bylo zajímavé v televizi. Lidé, se kterými jsem pracovala, dělali opravdu maximum. Patří jim moje poděkování.“

Kuba Janáč: „Prý je několik škol koučinku, které si vzájemně odporují. Jak to je? A jakou školu koučinku jste absolvovala právě Vy, Veroniko. A proč právě tu? Je lepší než druhé školy koučinku?“

Veronika Poláčková: „Dobrý večer, Kubo, máte pravdu - existují zde určité rozpory a uchopení koučinku. Vychází to (podle mého názoru) z toho, že někdo bere koučink jako cíl, kdežto jiní v něm vidí prostředek k dosažení cílů. Přikláním se k druhé možnosti. Některý koučink vychází z jednoho psychologického směru, jiný je kombinuje, jsou i směry založené na esoterice, ale v těch se nevyznám. Já absolvovala Cílevědomý koučink, který je dobře uplatnitelný i v byznysu, kombinuje několik psychologických směrů (základem je kognitivně-behaviorální terapie, pak Gestalt, logoterapie, transakční analýza...) Nevím, která škola je lepší. Mně toto vzdělání hodně pomohlo v mém vlastním životě a vidím z toho jasné výsledky u sebe i druhých, takže jsem s tímto vzděláním spokojena. Což ale neznamená, že se přestanu v tomto ohledu vzdělávat. Taky je důležité pokračovat a zdokonalovat se praxí. Pořád člověk může být lepší. Mějte se krásně!“

Michaela: „Veroniko, jaký je Váš největší úspěch jako koučky? Kde a jak jste se ke koučinku dostala? Děkuji.“

Veronika Poláčková: „Dobrý večer, Michaelo, ke koučinku jsem se dostala v rámci svého minulého zaměstnání a jsem za to zpětně moc vděčná. Více to popisuji v jiné odpovědi v tomto chatu. Úspěchy vidím u některých svých klientů - došli k určitému AHA momentu, opustili v životě vzorce chování, které je limitovaly a rozšířili svůj repertoár o nové způsoby řešení situací. Bez jejich souhlasu nemohu jít do detailů. Radost mi dělala práce s Anetou - jasně se ukazovalo, že pro ni je metoda koučinku ideální a já jsem měla možnost ji na její cestě doprovázet - přihlášku na VŠ nejen podala, ale jela na přijímačky a na školu se dostala :) A obrovský přínos vidím ve svém životě - koučink mi pomohl vidět věci z jiné perspektivy, někdy pochopit, proč se lidé chovají tak, jak se chovají (i když pro nás je to na první pohled divné - např. domácí násilí, proč si děti alkoholiků najdou partnera, který má opět problém s alkoholem apod.) úspěch vidím vždy, když se klientovi rozzáří oči a řekne, že mu něco důležitého došlo. Mějte se krásně!“

Hanka: „Veroniko, pomohly Vám ke vzdělávání se v koučinku i knihy a jaké? Uvažujete o studiu psychologie? Jaký jste absolvovala kurz koučinku prezentačních dovedností? Díky. Aneto, jak se díváte na to, že byste vycestovala, jak Vám radila pani Toušlová? A kdo by hlídal dítě? Díky“

Veronika Poláčková: „Dobrý večer, Hanko, škola koučinku vycházela z některých psychologických směrů, zaujala mě zejména Transakční analýza, z tohoto směru doporučuji knihy Jak si lidé hrají nebo Já jsem OK, ty jsi OK. Ale těch knih je spousta a já je moc ráda hltám, například teď jsem dočetla Mžik, Pozornost, Hrdina nebo Psanec, A přesto říci životu ano... Co se týká prezentačních dovedností, zkušenosti jsem sbírala od 11 let - Dismanův rozhlasový dětský soubor mi dal výborný základ, mluvní cvičení používám dodnes. Pak přišla JAMU a výborná Jana Hlaváčková, pak jsem se hodně naučila v rámci doktorského programu a v divadle. A nakonec jsem to kombinovala se světem byznysu. Když někomu pomáhám, zaměřím to vždy na jeho konkrétní potřeby. Výuka klaunů nebo muzikálových herců se od školení pro manažery liší :) Mějte se hezky! VP“

Petr: „Dobrý večer Veroniko Vůbec jsem netušil že existují kouči do života. Zrovna dnes večer řeším svou práci a nabídku na další práci. A při tom jsem narazil na pořad. Práci kterou mám možnost dělat je ze stejného oboru akorát lépe placení a atraktivnější. Jenže nevím jestli ji vzít když mě tento obor nenaplňuje. Nevím jaky mam talet a tedy nevím jaky si určit cíl.“

Veronika Poláčková: „Dobrý večer, Petře. Můžete začít tím, že si uděláte test hodnot, který je na stránkách pořadu. Pokud jste dlouhodobě v rozporu se svými hodnotami, nejen že Vás to nebude bavit, ono Vás to může dlouhodobě ničit (když mám jako hodnotu zdraví, nebudu pracovat ve společnosti, kde je moje i ostatních zdraví ohroženo). Budou tomu věnovány i další díly pořadu Skrytý potenciál, začít můžete ale už nyní - nejlépe s odborníkem, koučem nebo psychologem. Pomůže i test na silné stránky. Každý máme na něco talent, nápovědou mohou být činnosti, při kterých zapomínáte na čas, máte pocit "proudění" a přílivu energie. I činnosti, které nám nejdou na 100 procent nás mohou bavit a přinášet seberealizaci. To, co je pro nás jednoduché, seberealizaci nepřináší. Udělejte si čas sám na sebe, proberte to s odborníkem, vemte v potaz Vaši současnou situaci (i finanční a sociální) a těšte se ze svého pokroku. Držím palce!“

Martin: „Lze se naučit koučovat nebo pro to musí být talent? Je to řemeslo nebo kumšt? Jak jste u sebe rozvíjela koučovací řemeslo? Jestliže je to kumšt, jak jste přišla na to, že je Vám dáno?“

Veronika Poláčková: „Dobrý večer, Martine. Na Váš dotaz odpovídám v různých částech tohoto chatu. Dovolte mi být osobní - dlouho jsem svůj talent nemohla najít nebo si ho přiznat. A moc se mi líbí odpověď pana Lendla na otázku novináře, jak se mu žije bez talentu: Já měl vždycky talent. Talent na dřinu. :) V koučinku zaznamenávám úspěchy a to mě ujišťuje v tom, že to můžu dělat. Koučink chápu jako prostředek, který má pomoci v dosažení cíle. Když klienti vidí, že dosahují dobrých výsledků a posouvají se, je to pro mě znamení, že pomáhám na správném místě. Mějte se pěkně!“

Pavel: „Veroniko, nechcete se domluvit s televizí na moderaci tohoto pořadu? Pořad by tím hodně získal.“

Veronika Poláčková: „Dobrý večer, Pavle, děkuji za otázku, beru ji jako poklonu, ovšem toto je Talkshow JM, který je odborníkem a příkladem úspěšného člověka v mezinárodním měřítku. Pro mě to byla velmi cenná zkušenost a čest, že jsem se tohoto projektu mohla zúčastnit a úzce spolupracovat s autorkou Jarkou Timkovou a Anetou Babickou. Třeba na mě nějaký jiný pořad čeká :) a hlavně - naučila jsem se být vděčná za to, co mám a to je v současnosti Dobré ráno, kde je výborný a kolegiální tým. Krásný večer!“