O klikatých cestách boršických písní a tanců… Režie P. Hajn

Boršice u Blatnice je malá slovácká obec ležící v Bílých Karpatech na pomezí Horňácka a uherskobrodského Dolňácka. Na pozadí příběhů, historek a vyprávění ukážeme klikaté cesty písní a jejich předávání v průběhu posledních sto let. To vše na pozadí sociálně-politických změn, ale také náhod. Do roku 1880 hrávala v Boršicích hudecká muzika. Jejím primášem byl strýc Jestřabík, mlynář z prostředního mlýna. Muzikantů v obci postupně přibývalo, ale smyčce byly vytlačeny dechovými nástroji, které se tehdy mocně šířily. V letech 1952–53 strávila Olga Hrabalová-Kadlčíková dva roky v Boršicích výzkumem a sběrem pro svou disertační práci. V průběhu práce se jí podařilo shromáždit rozsáhlý obrazový i písňový materiál. Někdy kolem roku 1955 vázali chlapi z Boršic novou střechu na Slovácké bůdě v Uherském Hradišti. Když se na ně šel podívat tehdejší primáš Hradišťanu Jaryn Staněk, slyšel, jak si zpívají Rež, rež, rež… Písničku neznal a nakázal pokrývačům, aby ze střechy slezli a přezpívali mu ji ještě jednou. Správně předpokládal, že k tak živé písni bude existovat i nějaký tanec, tak se osobně vypravil do Boršic za tanečníkama, kteří mu cosi ukázali. Ale podoba tance už byla značně neurčitá, takže do něj Staněk musel zasáhnout. V sedmdesátých letech se už boršické sedlácké v obci prakticky netancovaly a nezpívaly. Víťa Hrabal vzpomíná, že jako rekruti zpívali v roce 1984 na hodech už pouze s dechovkou. Díky náhodě se v druhé polovině devadesátých let setkalo několik mladíků z Boršic s Olgou Hrabalovou-Kadlčíkovou a získali od ní materiál z její disertační práce. Díky tomu bylo možné tradici Boršických sedláckých v obci obnovit. V pořadu nám zazpívají a zatančí soubory Hradišťan a Boršičané. Rozhovory se členy jednotlivých souborů doplníme i pohledem obyvatelů z obce a názory odborníků.

Stopáž26 minut
Rok výroby 2018
 P ST AD HD
ŽánrHudba