Dháka, 2013

Rahima Khatun (55) řídí jako dobrovolnice pomocí bambusové hole provoz na nejrušnějším místě Dháky. Dopravní policie je s ní spokojena. Vydělává méně než 2 euro denně, které jí platí řidiči. Jako mladá byla provdána násilím. Nevěděla, že její manžel má jinou ženu. Po osmi letech ho opustila a rozhodla se žít sama. Každý týden navštěvuje hrob své matky a modlí se, aby byla pohřbena vedle ní.

Adam Dawla (60) odjel z Dháky do Německa v šestnácti letech a vrátil se teprve nedávno, aby se staral o starou matku a aby konečně natočil svůj vysněný film. Nemá ale peníze, tak dělá všechno sám s pomocí dobrovolníků a natáčí jednoduchou kamerou. V Německu se mu nevydařilo manželství a v Dháce se mu teď tak trochu stýská.

Akhtar Hossain pracuje jako tkadlec. Patří ke komunitě Bihari, jejíž členové ztratili občanství po osvobozenecké válce v Bangladéši. O otce přišel dříve, než se narodil a od dětství musel čelit tvrdé realitě. Zamiloval se do dívky z vlastní komunity, jejíž rodina vztahu bránila. Po osmi letech utekli a vzali se. Cítí se být Bengálcem, ale společnost ho stále neuznává. Chce, aby uznala alespoň jeho děti.