Dhaka, 2012

Jalil Fakir je řidič motorové rikši. Ačkoli mu motorová rikša nepatří, pečuje o ni jako o sebe. Denně ji myje mýdlem. Žije sám – pokoj sdílí s dalšími čtyřmi muži a spává na podlaze. Jeho manželka a děti žijí ve vesnici 250 km od Dháky. Navštěvuje je jen jednou za dva měsíce. Ale moc si přeje, aby mohl jezdit do své vesnice alespoň jednou za měsíc. Plánuje jezdit s rikšou další tři roky a našetřit peníze, aby si mohl otevřít malý krámek ve své vesnici.

Hashem Sordar má obchod, kde vykupuje recyklovatelný odpad od dětí ulice. Tak může uživit ženu a desetiletého syna. Ale jeho skutečným životem je zpěv. Zpívá pořád a všude: v práci, doma a se svými přáteli muzikanty na společných setkáních. Hashem touží po tom, aby se mohl jako zpěvák živit, ale nemá dost štěstí. Jeho žena není Hashemovou vášní nadšená. Myslí si, že často zanedbává své otcovské a manželské povinnosti.