Barcelona, 2012

Salvador byl osamělý a nemluvný člověk. Dvacet let bydlel sám v bytě, který byl zároveň jeho čalounickou dílnou. Jeho koníčkem a tajným povoláním ale bylo malování. Jednoho dne ho přítel Angel našel doma nemocného a bez jídla a rozhodl se umístit ho do domova důchodců. Ke svému překvapení v bytě našel 2000 Salvadorových olejomaleb. Přesvědčil ho a tak Salvador ve věku 79 let právě absolvoval svoji první výstavu.

Suhanny je 18 let. Je z Ekvádoru a velice si zakládá na svém vzhledu. Jejím snem je stát se letuškou. Narodila se však s oboustranným úplným rozštěpem patra, který jí zdeformoval obličej. Někteří spolužáci se jí posmívali, což se odrazilo jak na studiu, tak na jejím společenském životě. Snaha o rekonstrukci jejího obličeje byla dlouhým a pomalým procesem, během kterého již absolvovala řadu operací a několik dalších ji ještě čeká. Je však optimistka a sní, že jednou bude členka letové posádky.

Mireia pochází z dobře situované rodiny. Jejím snem bylo stát se kabaretní tanečnicí, ale pod tlakem rodiny a sociálního prostředí se ho vzdala. Vdala se, narodily se jí dvě děti a stala se pečlivou matkou a ženou v domácnosti, která se snažila všem zavděčit – kromě sebe samotné Toto odříkání jí přivedlo až na pokraj nervového zhroucení. Před pěti lety se rozhodla k seberealizaci. Otevřela taneční školu, kde s boa kolem krku a s ozdobami z pštrosích pér učí skupinu starších žen tančit kabaretní čísla. Není profesionální tanečnicí, ale co jí chybí v technice, vynahradí svým nadšením. Manželovi se její koníček zdá trochu divný, ale zatím si každý dělá to, co ho baví.