14. května 2018

Už dvě hodiny ukrajoval čas z pátku 13. dubna. Pan František, vrátný podolského stadionu, na černé pátky s datem třináctého nevěřil, a tak jako jindy se vydal na rutinní popůlnoční obchůzku areálu. Když procházel kolem venkovního bazénu, znervózněl, protože uslyšel zvuky, které sem v tuto noční hodinu nepatřily. Než se stačil ohlédnout směrem, odkud přicházely, uviděl vedle sebe dva chlapy v tmavém oblečení s kuklami na hlavách. Vrhli se na něj, zacpali mu ústa, aby nemohl křičet, zkroutili mu ruce za záda a ucítil, jak na jeho zápěstích zacvakla pouta...