25. listopadu 2013

Pan Josef - hlavní aktér tohoto příběhu - přijel v létě do České republiky z Kanady, kam emigroval ještě před devětaosmdesátým, aby zde mimo jiné udělal i nějaký ten obchod. Možná si myslel, že leckdy kruté praktiky z dob zlaté horečky se mohly odehrávat jen na Klondiku na konci 19. století, to ale dlouho neznal Česko. I tady šel v rámci obchodování tak trochu „do zlata“…

Když se vám někdo představí jako inženýr, jaksi podvědomě očekáváte, že se bude jednat o člověka vzdělaného, přiměřeně inteligentního a také seriózního. Vyšperkuje-li své představení ještě profesní specifikací architekta, mohou vzít zasvé poslední pochybnosti o jeho důvěryhodnosti. Při některých takových setkáních ale může být lepší „poradit se s Vaňkem“ – nebo chcete-li: raději se takovému člověku klidit z cesty…

Jiří Majoroš je člověk, kterého by dlouhá řada lidí nejraději vymazala z paměti… Způsob jeho života jej dovedl až k posezení na soudní lavici. Poslední den líčení musel povstat a vyslechnout rozsudek: 8 měsíců nepodmíněně. Nebýt toho, že si verdikt soudu na poště nepřevzal a začal se skrývat, mohl dnes už volně dýchat, protože prezident uděloval amnestii. Ta se ovšem kvůli nedoručenému rozsudku a vyhýbání se trestu na Jiřího Majoroše nevztahuje…