26. března 2012

Žít tisíce kilometrů od svého domova není jistě nic jednoduchého. Cizí kontinent, stát, město, cizí kultura, cizí jazyk… Na to vše si člověk většinou těžce zvyká. Navíc je-li přivyklý na nepálské velehory, pohled na siluetu Ještědu ho asi příliš nerozradostní. Přidáme-li k tomu ještě fakt, že má na vás posvíceno místní podsvětí, je už důvodů pro zmizení opravdu dost. V případě jednačtyřicetiletého Nepálce žijícího a pracujícího v Liberci ale mohlo být všechno úplně jinak…

Byl poslední lednový pátek, přibližně čtvrt na šest večer, když jedním prostějovským obchodním domem procházel muž v dlouhém kabátě. Na první pohled na něm bylo patrné, že se v obchodě dobře vyzná. Neomylně totiž zamířil k místní směnárně. Přistoupil k přepážce a na sklo přitiskl papír s nápisem „pusť mě dovnitř, mám zbraň“. Aby dodal svým slovům váhu, poodhrnul cíp kabátu, zpod kterého vykukovala rukojeť pistole…