10. listopadu 2010

… ani zdaleka nevedla rozmařilý životní styl. Dalo by se říct, že byla šetrná, dokonce hodně šetrná. A přitom by být nemusela. Výše jejího konta se pohybovala v sedmimístných cifrách. I přes svůj pokročilý věk vyhlížela celkem mladistvě a atraktivně, a tak si na živobytí přivydělávala na důchodkyni dost netradičním způsobem.

Pomineme-li kovářské dílny, kam si pro svá „obutí“ chodívají koně, nejčastěji se setkáváme s podkovami zavěšenými nad zárubněmi dveří domů či bytů, případně s podkovami zdobícími čelní masky automobilů. U nás je zkrátka podkova symbolem štěstí. Zda to obdobně funguje i na východ od našich hranic, konkrétně na Ukrajině, to nevíme. Jisté ale je, že osmatřicetiletému Ukrajinci jedné říjnové neděle podkova žádné velké štěstí nepřinesla, ba právě naopak…

Byl konec dubna, doba, kdy už aprílové žertíky neletí… Legrační není ani případ z pražských Vršovic. Tamější hernu Žito navštívil chlapík s prořídlými vlasy a dioptrickými brýlemi. Zřejmě se chtěl mít jako prase v žitě. Jenže za to, co udělal, by měl být spíše bit jako žito…