4. listopadu 2009

Život se s paní Alenou nikdy nemazlil. U vlastních rodičů nemohla zůstat, a když jí bylo sedm, dostala rodiče náhradní. V dospělosti se vdala, pak také rozvedla, jak už to bývá, a v roce 1995 se jí narodil syn. Přiblížil se ale listopad 1997, tehdy Alena navštívila své pěstouny a po telefonátu s jim neznámým mužem zmizela. Druhého dne záhadný mužský hlas v telefonu ujistil pěstouny, že se jim Alena ozve. Neozvala se ani jim, ani svému dnes již čtrnáctiletému synovi…

Snad všichni už jsme nějaký ten hospodský večírek pokračující v bytě kamaráda či známého zažili. Také dvacetiletá Veronika byla takovým typem „večírkové recidivistky“. Na ten poslední ale v žádném případě nebude mít dobré vzpomínky. Ne snad proto, že onu květnovou středu měla v kalendáři nalistovánu třináctku, ale hlavně proto, že se na něj připletl recidivista skutečný. A takový večírek s kriminálníkem nevěstí nic dobrého…