00:00:52 Co tu zase děláš?

00:00:54 Hraju tady. Pro svoje a tvoje potěšení.

00:00:58 Pištíš a všechno plašíš! Šeredo šeredná, huš! Zmiz!

00:01:03 Nemysli, že nevím, na koho číháš. Ale ta sem nikdy nepřijde. Nikdy!

00:01:18 (zpívá) Kam utíkáš, vodo, pramínková vodo

00:01:31 z čarovného džbánku, z čarovného džbánku.

00:01:38 Pod zemí se z jara vplítáš do copánků.

00:01:46 Neutíkej, vodo, pramínková vodo,

00:01:59 z čarovného džbánku, z čarovného džbánku,

00:02:06 Už se blíží zima, najdi si studánku.

00:02:15 Odpočiň si vodo, pramínková vodo,

00:02:26 z čarovného džbánku, z čarovného džbánku.

00:02:34 Ty máš mě, já tebe, smutnou uspávanku.

00:02:44 Z džbánku uspávanku...

00:02:51 Zimní uspávanku...

00:03:15 Správně, je to tamtudy kratší. Ale mokřejší.

00:03:31 (v dálce) Kam utíkáš, vodo?

00:03:36 Je tu někdo?

00:03:42 Kam utíkáš, vodo?

00:03:46 Mám slyšiny... a teď i bláto v botě.

00:03:55 (v dálce je slyšet zpěv)

00:04:36 Šplouchy, šplechty, šplách, človíčku, máš strach?

00:04:44 -Slyšíš?
-(Vodouch) Je s tebou, hochu, amen.

00:04:49 Jak bys mohla něco slyšet s takovýma ušima.

00:04:52 -A co bych měla slyšet, tetičko?
-V mokřadu se něco děje.

00:04:56 Ty jsi ale ošklivý! Ošklivější než Rosnatka.

00:05:00 To zas Vodouch určitě vyvádí. Pojďme se podívat!

00:05:04 Ne, to tě nesmí ani napadnout. Alou domů, Voděnko!

00:05:10 Bojíš se... Neměl jsi sem chodit, kdo tě zval?

00:05:17 Ale ty jsi slídil a špehoval.

00:05:18 A teď si na tobě pochutnají velký černý tlustý pijavice.

00:05:26 Co bych na tobě viděl, ty mátoho blátivá?

00:05:28 Slyšel jsem zpívat nějakou holku a zabloudil jsem.

00:05:34 Tos neměl říkat, mládenečku. Teď už tě vůbec nepustím.

00:05:39 Ty mi slídíš po Voděnce. Chceš ji ukrást!

00:05:43 -Ale Voděnka bude moje, ne tvoje.
-Nech toho, ty bahnožroute!

00:05:48 Je můj, já jsem si ho chytil. Tady nemáš co dělat!

00:05:51 Stojím o něco takovýho? Vždyť je to člověk...

00:05:55 Ale Voděnce dáš pokoj, jinak uvidíš!

00:06:00 Co je to? Dej to pryč!

00:06:04 To se ti povedlo, človíčku! To až řeknu doma...

00:06:10 Ale tady se už radši neukazuj, tady je to pro lidi moc nezdravý.

00:06:17 -Nepatřej sem, víš?
-To jsem si taky všiml.

00:06:21 A jmenuju se Jirka!

00:06:25 Pomoc, Vodouch nevidí!

00:06:28 Pomoc!

00:06:37 (padají kamínky)

00:06:45 Tak ty si nedáš pokoj, ty strašidlo blátivý?!

00:06:49 (džbánek se rozbije)

00:06:52 (Voděnka pláče)

00:07:08 Takhle na Vodoucha? To neměli, ne!

00:07:12 Copak já jim lezu do lesa?

00:07:15 A oni sem ano! A posmívají se mi...

00:07:19 Protože si myslí, že jsou něco víc než my. Ony jsou ze skalního dvora.

00:07:25 Přitom tady v mokřadu je 100x líp.

00:07:30 Drž tu hlavu chvilku v klidu, pomůžu ti to sundat.

00:07:34 Néé! Zmiz v nějaký shnilý tůni a nechoď za mnou.

00:07:37 Jsem rád, že mi ta věc trčí na kebuli, aspoň tě nevidím.

00:07:42 Vodouch není moucha, abys ho chytla, obalila a vycucla.

00:07:46 Pomůže si sám. Sám! Sám!!!

00:08:15 Táto, už jsem tady!

00:08:24 -No koukám, kdo to schytal za mě.
-Že ses vracel!

00:08:31 -Kdybyste věděl, co já dnes zažil!
-Kdy končí trh?

00:08:36 Jindy přijdeš před polednem. Že tys byl v hospodě a pil jsi?

00:08:41 Dejchni na mě.

00:08:43 -Dejchni na mě pořádně!
-Vždyť dejchám.

00:08:47 Dejte si říct, já a hospoda...

00:08:50 Přece víš, co jsem svojí nebožce, tvojí mámě zlatý slíbil.

00:08:54 -Že se nikdy...
-Do smrti smrťoucí...

00:08:57 Ani ty ani já...

00:08:59 netkneme kapky kořalky, piva nebo vína.

00:09:03 A slib je slib!

00:09:12 Tak tys nebyl v hospodě...

00:09:15 Udal jsem všechno, kromě 1 hrnce, ale ten taky posloužil.

00:09:24 No tak, Jirko, promiň mi tu moji vzteklounskou náturu.

00:09:31 A vzkazujou pozdravení Jeriovi, Metelkovi, Joudalka.

00:09:36 A prej, kdy vedle těch krajáčů, začnem dělat i nějakou lepší práci.

00:09:42 Džbánky kvítím malovaný...

00:09:45 Morceshadrylaudiónkruci, nezačínej s tím zase!

00:09:48 Táto...

00:09:49 Co se leje ze džbánu? Pivo nebo víno.

00:09:52 A co se pije z pohárků? Kořalka.

00:09:54 A já jsem řekl, že takový nádobí na kruhu točit nebudu!

00:09:59 Tatínku můj drahej,

00:10:02 100x jsem vám říkal, že ze džbánu se může lít i voda.

00:10:07 Že nezáleží na nádobí, ale na člověku.

00:10:12 Lidi jsou slabí, zvláště mužský. Ani bys to nedokázal!

00:10:17 To není jen tak, vytočit na kruhu džbánek.

00:10:21 Buclatý bříško, úzký hrdlo...

00:10:27 Dej ovečkám!

00:10:34 Už nikdy se nevrátím, nikdy!

00:10:38 A nenajdete mě, ani kdybyste se snažily sebevíc.

00:10:42 Voděnko! Kam běžíš? Vrať se!

00:10:45 Znáš přece Jezinku, ona to tak nemyslela!

00:10:49 Nemávej tou lucernou, Bludičko! Ještě ji spleteš.

00:10:53 Přece ji nenecháme v půlnočním lese samotnou.

00:10:56 A ty se nad sebou zamysli, Jezinko!

00:11:08 No, že není k zahození?

00:11:11 Dobrý ráno přeju. Já jen, abyste věděl, že umím.

00:11:15 Bodejž bys neuměl, když jsem ti hned po narození

00:11:18 strčil do ruky kus hlíny, abys věděl, co tě bude živit.

00:11:24 Ale já jsem něco řekl, ne?!

00:11:29 Tatínku drahej, já s váma andělsky, já s vám ďábelsky

00:11:34 a vy jste pořád jak dubovej špalek!

00:11:37 Když dubovej, tak dubovej! Takovej nejvíc vydrží.

00:11:40 A já ti něco povím!

00:11:41 Ty si nebudeš v hrnčířině dělat, co se ti líbí, ale to, co já chci.

00:11:46 A to do tý doby, dokud kohout nesnese vejce.

00:11:49 A já zase povídám, že jdu a tady už se neukážu!

00:11:55 Leda by na bříze rostly zlatý šišky.

00:12:12 Co kňučíš? Podej mi radši nějaký pořádný kámen.

00:12:17 Až já tu lidskou žoužel dostanu do pazoury!

00:12:22 Tady...

00:12:30 (trumpeta špatně troubí)

00:12:45 Tetičko, není vám něco?

00:12:51 To byste neměla, takhle s tou trubkou.

00:12:54 Ukažte! Já myslím, že by potřebovala vyschnout.

00:12:58 Zatrolená mrakoplaška! A vůbec, ty se o mě nestarej.

00:13:03 A co ty jsi zač? Sám, celej načuřenej...

00:13:10 O tom ti doma nevyprávěli, že pro takový, jako jsi ty,

00:13:14 -chodí polední mátoha?
-Vy myslíte Polednici?

00:13:20 -Já mám pro strach uděláno.
-Žádná úcta, žádná vážnost...

00:13:26 Je to tím kloboukem, proč jsem si ho brala?

00:13:29 Tak trub, trub! Plaš mraky!

00:13:34 Co to tu vyvádíte?

00:13:42 Stračeno! Neopouštěj mě!

00:13:50 -Vrať mi mou krávu!
-No počkejte!

00:13:56 -Přece byste neublížil staré osobě?
-Jaká stará osoba? Čarodějnice!

00:14:02 To tak s podzimkem bejvá, že různý věci poletujou ve větru.

00:14:11 Protože jsi mi pomohl, tak tě nechám.

00:14:14 -Ale příště si dej pozor.
-(sedlák)Stračeno!

00:14:18 -Co bude s tou krávou?
-Neboj.

00:14:21 Jakmile odbije poledne, přistane ve chlívě.

00:15:03 Na to smrtelný ruce nesměj sahat. To je bloudivý světýlko, dej mi ho.

00:15:09 Tak vy jste chtěla, abych se ztratil.

00:15:13 To jste si mohla ušetřit práci, já už jsem úplně ztracenej.

00:15:18 Aspoň dneska.

00:15:20 -Já někoho hledám. Já bych taky rád někoho našel.

00:15:24 -Můžeme to zkusit spolu.
-Ne, to nejde!

00:15:29 A ty bys mi vážně mohl pomoct?

00:15:32 Když budu vědět, koho v tý tmě sháníte...

00:15:38 Voděnku.

00:15:41 Když Voděnku, tak Voděnku. O jednu tetku víc nebo míň.

00:15:47 -Voděnko!
-Nekřič.

00:15:49 -Voděnkóó!!!
-Tiše, to nesmíš, to les nemá rád.

00:15:56 Vóóděěnkóóó!!!

00:16:01 Kampak se nám asi schovala?

00:16:06 -Voděnkóó!!
-A dost! My dva jsme se už potkali.

00:16:11 Já ti řekla, že jsou místa, kde to není nic pro vás, pro lidi.

00:16:16 Ale ty si nedáš pokoj! Tohle je druhý varování.

00:16:20 Běda, jestli se potkáme ještě potřetí.

00:16:24 Já myslel, že pánbůh stvořil lesy pro každýho.

00:16:27 Pro každýho, ale ne v každý chvíli pro všechny.

00:16:33 A ty sis vybral moc špatnou hodinku!

00:16:49 Ááá!

00:16:58 Ta je pramínková. Ta voda...

00:17:09 -Proč tolik nářku? Kdo ti ublížil?
-Pláču kvůli tobě, Jirko.

00:17:17 Vidíš, co zbylo z mýho kouzelnýho džbánku.

00:17:21 Proč kvůli mně? Vždyť já tě vidím poprvé.

00:17:26 Takovou krásu bych nezapomněl. A jak to, že mě znáš?

00:17:37 Tak to tys mě vystrašila? A já myslel...

00:17:43 Ale počkej, já tě možná taky znám. Ty jsi... Voděnka.

00:17:50 Všichni tě hledají. Taky je proč tě hledat.

00:17:55 Takový oči nemá žádný lidský děvče. Takový oči má snad jen rusalka.

00:18:04 Nebo víla.

00:18:05 Taky jsem si myslela, že jsem pramínková rusalka.

00:18:08 Jenže nejsem. Nic nejsem a ničí nejsem.

00:18:12 Nejhorší je, že nemám kouzelný džbánek

00:18:15 a nemůžu uspat pramínky na zimu. Ani je pak na jaře probudit.

00:18:18 A ony vyschnou! A já už odsud nikdy nevyjdu. Nikdy!

00:18:23 Ty potřebuješ džbánek a já zase, aby na bříze rostly zlatý šišky.

00:18:28 Proč?

00:18:30 Jestli všechno tvý trápení je v tom rozbitým džbánku,

00:18:34 -já ti udělám nový.
-Ty bys to uměl?

00:18:37 To se ví, vždyť jsem hrnčíř.

00:18:39 Jenže džbánek, jaký potřebuju, žádný člověk nesvede.

00:18:43 Vodouch ti na něj hlínu z tajného místa ve svém třasovisku nedá.

00:18:48 -To je ten panák z mokřadu?
-A i kdyby...

00:18:50 Pak potřebuješ kouzelné kvítí, polední a půlnoční, a to nenajdeš.

00:18:57 Vždyť ani já nevím, kde roste a jak se hledá.

00:19:01 Někdo to vědět musí.

00:19:03 Moje tetičky. Jezinka, Polednice a Bludička.

00:19:09 To je mi ale rodinka! Myslím, že už jsem měl to potěšení.

00:19:13 Ale hlavně, že vědí. A když vědí, povědí.

00:19:17 -Tak pojď, jdeme za nimi.
-Kdepak, já nemůžu.

00:19:21 Proč ne?

00:19:23 Zlobily se na mě a Jezinka řekla, že nejsem víla, že se to pozná.

00:19:28 A já řekla, že když mě nemají rády, taky je nemám ráda a že jdu pryč.

00:19:32 -A že se nevrátím, leda...
-Leda s novým kouzelným džbánkem.

00:19:39 Voděnko, rusalko moje zlatá, ty jsi na tom stejně jako já.

00:19:44 A co poprosit za odpuštění, pak by taky nepomohly?

00:19:50 A ty, co jsi to všechno způsobil, tys mě poprosil za odpuštění?

00:19:58 To nebylo schválně, ty to víš.

00:20:02 Jdu sám, aspoň mi řekni kudy.

00:20:08 To bys musel mít něco od tetiček, abys našel tajný dveře.

00:20:12 To nemáš, tak je nenajdeš.

00:20:15 A i kdybys našel, stejně ti nic neřeknou.

00:20:18 Jezinka, ta nemá lidi ráda.

00:20:31 Tady máš, co potřebuješ a jdi domů. A na mě zapomeň.

00:20:36 Děkuju.

00:20:40 Ale abych si na tebe myslel, to mi nemůžeš zakázat.

00:20:46 (z dálky) Voděnko pramínková...

00:21:22 Do třetice! Tentokrát bez trestu nevyvázneš.

00:21:29 A ještě ke všemu jsi ukradl můj klobouk!

00:21:32 Já ho neukradl, já ho našel a jdu ho vrátit.

00:21:37 A přeju pěkný pozdravení.

00:21:41 Tak tys ho našel, jo? A kdy? A kde?

00:21:45 No včera, na stromě.

00:21:50 Jedna z vás si bez dovolení půjčila můj klobouk.

00:21:54 A ještě ke všemu ho ztratila.

00:21:57 Teď aspoň vidíte, co z toho může být.

00:21:59 Kdejaký hejhula si najde cestu až k nám.

00:22:04 Poděkujte samy sobě, musím ho začarovat. Ale do čeho?

00:22:11 Á, bude z tebe bludnej kořen, starej už nám ztrouchnivěl.

00:22:18 -Ne, Jezinko, to ne.
-To nemůžeš!

00:22:22 Vždyť víš, žádnému člověku navěky ublížit nesmíme.

00:22:26 -Je to proti pravidlům.
-Není, dostal varování.

00:22:30 Když kořen, tak kořen.

00:22:33 Jen mě mrzí, že neudělám Voděnce džbánek, jak jsem slíbil.

00:22:38 Tys mluvil s Voděnkou? Co jsem se jí nahledala!

00:22:41 -Kde je, děvenka naše zlatá?
-Ať přijde domů, přiveď ji.

00:22:46 Ano, ať přijde domů a napraví, co provedla.

00:22:49 Před tím neuteče, ani se neschová.

00:22:51 Tys jí to neměla říkat, proto utekla.

00:22:54 Stejně by se jednou dozvěděla, že není z našeho rodu,

00:22:58 Jednou, ale ne takhle v křiku.

00:23:00 Ale ona je naše! Vždyť jsme ji vychovaly.

00:23:03 Ještě ani neuměla chodit, když jsem ji přinesla.

00:23:06 Víte, tetičky, jestli jde o ten džbánek, ten jsem rozbil já.

00:23:12 -Zase ty!
-Náhodou.

00:23:14 Bude z tebe bludnej kořen. Hned!

00:23:17 Počkej, Jezinko, na to je vždycky čas.

00:23:21 Já bych, tetičko, ten džbánek dokázal udělat, jsem hrnčíř.

00:23:27 Ona se bez něj domů nevrátí.

00:23:30 Ale takový džbánek nemůže vyrobit ledaskdo.

00:23:33 -K tomu musí mít...
-Hlínu z mokřadu.

00:23:36 Já vím a cestu k Vodouchovi znám.

00:23:39 Jen nevím, kde roste to polední a půlnoční kvítí.

00:23:44 -Už tak toho víš nějak moc.
-No vidíte.

00:23:47 -Tak byste mi mohly pomoct.
-My lidem nepomáháme, holenku!

00:23:53 My lidi hlídáme, aby všude nešmejdili

00:23:56 a neničili, co má zůstat skrytý a tajný.

00:24:00 No, vlastně jim pomáháme, ale jinak, než by si přestavovali.

00:24:07 My lidi trestáme a tím jim pomáháme.

00:24:13 Aby jim ta jejich pyšná nátura nespolkla srdce.

00:24:19 Protože na nějaký jemný varování, vy lidi, asi nejste, viď Jirko?

00:24:32 Když nenajdeš o polednách polední kvítí...

00:24:41 A o půlnoci půlnoční...

00:24:46 A když nedokážeš od Vodoucha získat hlínu z mokřadu...

00:24:56 ...budu bludný kořen. Já vím.

00:25:00 Šťastné pořízení.

00:25:04 Tady máš hodiny.

00:25:06 A ať to půlnoční bejlí natrháš, než tenhle zakokrhá.

00:25:13 Ale kdy zakokrhá? Za svítání nebo dřív?

00:25:19 Vždyť ta potvora si může kokrhat, kdy chce, když je od vás!

00:25:23 Přemejšlíš za roh, Jirko. A to vám lidem nejvíc škodí.

00:25:32 -Ale tetičko, já bych...
-Mysli rovně a měj hlavu vzhůru.

00:25:51 Pěkně mu to srůstá, za pár dní ho můžeme pustit.

00:25:58 Kdes ho vlastně našla, Bludičko?

00:26:00 Kousek od tý paseky, odkud jsem přinesla Voděnku.

00:26:04 Celá se třásla, choudě malý...

00:26:06 No tak vidíš, jaký jsou lidi. Horší než divá zvěř.

00:26:14 Bylo tenkrát dost zle, však se pamatujete.

00:26:19 Táhli tudy vojáci z bůhvíjaký války a kde mohli, tam brali.

00:26:27 Co lidí uteklo tenkrát do lesa!

00:26:31 Děťátko bylo pěkně zabalené, u ruky jablíčko...

00:26:40 Voděnka je člověk. A bude chtít k lidem.

00:26:56 (strašidelné zavytí)

00:27:40 Co ty tady?

00:27:49 Počkej, neboj se mě!

00:27:54 Počkej přece!

00:27:57 (holčička se směje)

00:28:05 Tak takhle je to!

00:28:16 (houká sova)

00:28:21 Tak si straš, koho chceš. Já mám naspěch.

00:28:36 -Já se bojím, spadnu, nechoď pryč.
-Drž se.

00:28:43 Tak pojď, ty dárečku.

00:28:46 Ráno najdeme mámu, to bude asi taky nějaká pěkná divoženka, co?

00:28:51 Ko-ko-ko... Ne, ještě nekokrhej, vydrž!

00:29:00 Půlnoční kvítí... A já lezu po čtyřech.

00:29:08 Ky-ky-ry-kýýý!

00:29:14 (hlas Jezinky) Co jsem říkala?

00:29:17 Držet hlavu vzhůru a ne rýt nosem v mechu.

00:29:26 Stihnul jsi to jen tak tak.

00:29:43 Tak vidíš, Jirko.

00:29:48 Jeden kvítek už máš, teď ještě musíš ten druhý.

00:29:55 Ale pamatuj!

00:29:58 Musíš ho utrhnout přesně ve chvíli, jak uslyšíš polední zvony.

00:30:06 Ale hledat v tomhle čase?

00:30:10 Vždyť nic neroste, natožpak zlaté kvítí.

00:30:15 Nevěř očím. Věř tomu skrytému šimrání tady uvnitř.

00:30:20 Každý ho nemá, ale ty ano. To se pozná.

00:30:27 A víš ty co? Vzpomněla jsem si na jednu hádanku.

00:30:32 Zkus ji rozluštit:

00:30:35 "Odpuštěné provinění neštěstí ve štěstí změní."

00:31:43 Jaký krasavec přilétl na mou zahrádku!

00:31:49 Chceš kytičku? Tak si přivoň, utrhni, ochutnej sladký nektar.

00:31:59 Chceš tuhle nebo tamhletu? Nebo si vezmeš všechny?

00:32:07 Děkuju pěkně, ale ta, co ji hledám, tady neroste.

00:32:11 Ty nevíš, co nechceš!

00:32:14 S touhle kytičkou najdeš poklad, červená obloudí každé srdce,

00:32:20 žíhaná přinese nemoc, tahle spánek...

00:32:29 A tahle střapatá!

00:32:31 K té když přivoníš, tak už se nikdy nevzbudíš.

00:32:35 Ty anebo někdo jiný. Tak si vyber, kterou si utrhneš.

00:32:41 Divná zahrádka. Tak snad až někdy příště.

00:32:48 Já bych šel, jestli vám to nevadí.

00:32:50 To vadí, panáčku! ty už nikam nepůjdeš.

00:32:56 Dostane tě Rosnatka nebo její kytky.

00:33:11 Vodouch tě stejně jednou dostane!

00:33:17 Tetičko!

00:33:25 Voděnkóóó! Odpusť mi, že jsem rozbil ten tvůj džbánek.

00:33:30 Mám tě rád!

00:33:33 (Voděnka) Odpouštím, Jirko!

00:33:52 Au, to pálí!

00:33:57 Voděnko... Kde ses tu vzala?

00:34:01 Copak tam můžu jen sedět a čekat? Měla jsem o tebe strach.

00:34:05 Tos udělal moc dobře, že jsi žádnou z těch kytek neutrhl.

00:34:09 Rosnatka by tě určitě dostala.

00:34:11 A Vodouch? Víš, že si o mě přišel tetičkám říct? Ty ho hnaly!

00:34:17 Drzoun jeden! To bys měla ženicha.

00:34:22 Paní Voděnka Vodouchová, to zní vznešeně, nezdá se ti?

00:34:28 Rosnatka!

00:34:30 Musíš rychle do té své pramínkové schovávačky.

00:34:32 Ne, půjdu za ní domluvit se, aby ti neškodila.

00:34:35 Co tě to napadá? Vždyť ti ublíží.

00:34:37 Ba ne, znám ji od mala. Neboj se o mě.

00:34:40 Voděnko, ty jsi jak to polední kvítí.

00:34:45 Zlatá nádhera, ale člověk ji v ruce neudrží.

00:34:52 (Bludička) Jirko!

00:34:58 Jirkóóó!

00:35:00 Počkej na mě, Jirko!

00:35:05 A jejej! Tetička Bludička začíná svoje kejkle. Tak tudy ne.

00:35:13 Jirko, jdeš špatně. Copak ty jsi neviděl moje světýlko?

00:35:21 Viděl, ale já myslel, že vy mě máte z pravé cesty svádět

00:35:25 -a ne mi ji ukazovat.
-Pst! Ty halamo, to dá rozum.

00:35:30 Jenže já bych si tak přála, aby se Voděnka vrátila,

00:35:36 aby byla šťastná, aby bylo všechno jako dřív.

00:35:43 Takže když ti pro jednou,

00:35:47 pro jednou ukážu cestu správně, ať si Jezinka třeba pukne zlostí.

00:35:53 Pojď!

00:35:55 Já tu znám každej kámen.

00:36:00 Jak myslíte.

00:36:04 Tak ještě kousek a budeš přímo u Vodoucha.

00:36:07 Překvapíš ho pěkně zezadu.

00:36:22 Tetičko, jestli my se, náhodou, nemotáme dokola.

00:36:31 Ten pařez už jsme viděli nejmíň 15x.

00:36:35 Co to povídáš zrovna mně?!

00:36:38 Tady já už chodím s bludným světýlkem celý roky!

00:36:44 No právě! Jestli vy spíš nejste na bloudění než na správnou cestu.

00:36:48 To mi ještě nikdy nikdo neřekl!

00:36:51 -Tetičko...
-Pomoc!

00:36:53 -Opatrně.
-Děkuju ti, au...

00:36:59 Sedněte si.

00:37:04 Děkuju ti, chlapče.

00:37:11 -A nikomu...
-Já vím, nikomu ani slovo.

00:37:18 A domů to máte nejblíž tamhletudy.

00:37:25 Já už za tím skřetem dojdu sám. Tak děkuju za pomoc.

00:37:29 Šťastný pořízení, Jirko...

00:37:36 Achich, achich... Chudák Vodouch! Už tady asi umře hlady.

00:37:41 Už nikdy neuvidí svůj milovaný mokřadíček.

00:37:46 Hej hola, je někdo doma?

00:37:49 Mládenečku zlatý, já věděl, že přijdeš.

00:37:52 Že Vodoucha zachráníš. Kdepak, lidi mají zlatý srdce.

00:37:56 Ale Vodouch to nechce zadarmo. Vodouch je bohatý.

00:37:59 Na dně tůňky má zlato a drahé kameny, vše bude tvoje.

00:38:03 Zlato si nech. Já bych potřeboval něco jinýho.

00:38:06 Hrnčířskou hlínu z tajného místečka v tom tvým třasovisku.

00:38:13 Já v tom hrnci špatně slyším, pojď blíž, abych ti rozuměl.

00:38:17 Hlínu! Valoun hlíny!

00:38:20 Plínu? K čemu potřebuješ plínu?

00:38:23 Žádnou plínu. Hlínu.

00:38:26 Když mi ji dáš, tak ti sundám hrnec.

00:38:29 To se povedlo, to máme šťastný den.

00:38:33 To jsme si zašpásovali a ještě zašpásujem.

00:38:36 Vodouch má legraci rád.

00:38:39 Ty taky, človíčku?

00:38:44 Rosnatko, ozvi se!

00:38:46 To jsem já, Voděnka. Musím ti něco říct.

00:38:51 A mám tě!

00:38:54 Tady nikoho těma svýma hezkýma řečičkama neopentlíš.

00:39:02 Šplouchy, šplechty, šplách, človíčku, máš strach?

00:39:07 Hezky je na světě, hezky je v mém mokřadíčku.

00:39:14 Já jsem taky hezký a ty jsi ošklivý, bledý.

00:39:19 Možná, že ti bláto dodá hezčí barvu.

00:39:23 Jen si pěkně užij svůj mokřadíček. Za chvíli bude po něm.

00:39:30 Mokřad je věčný a Vodouch taky.

00:39:38 Jen lidi jsou jako mouchy, foukne - a jsou fuč.

00:39:44 Když Voděnka nedostane džbánek, prameny vyschnou a tvá bažina taky.

00:39:48 Co ty víš o Voděnce a jejím džbánku?

00:39:51 Je rozbitý a já jsem hrnčíř.

00:39:53 Když mě pustíš, poběžím domů a vytočím nový.

00:39:56 Vodouch ti nevěří, už jednou jsi ho oklamal.

00:40:00 No tak mi nevěř. Já budu utopený, ale ty usušený.

00:40:07 Vodouch se nebojí, to ne. Ale sucho nemá rád.

00:40:13 Ale když tě pustím, jak mám vědět, že mi nelžeš?

00:40:17 Člověčí sliby jsou jako bubliny na tůňce.

00:40:21 Fíí - a jaký byly!

00:40:24 Dal jsem slovo Voděnce a to je svatý.

00:40:27 Tak Vodouch ti tu hlínu dá. Achich, achich...

00:40:34 To se Vodouchovi nelíbí.

00:40:45 Ale já si tě najdu, jestli mě podvedeš. Já si tě vyčíhám.

00:41:04 -Já vím, kam určitě přijde.
-Ano? A řekneš mi to?

00:41:12 -Prosím.
-Prosím? Tak teda řeknu.

00:41:17 Z nás dvou nikdo blázny dělat nebude.

00:41:36 Zatracený život! Když se táta se synem nedokážou domluvit.

00:41:46 -Táto...
-Jirko, Jiříku!

00:41:50 Ale copak, že jsi tady? To už na bříze rostou zlatý šišky?

00:41:59 Je to na dlouhý povídání. Ale já musím teď vytočit parádní džbánek.

00:42:05 Tak to prr! Ty paličák, já paličák. Však víš, co jsem řekl.

00:42:33 Chtěl jste táto, aby kohout snesl vejce.

00:42:42 Tohle je dokonce černý.

00:42:46 Ty uličníku, vyhrál jsi. Co já jsem se tě nahledal!

00:42:53 A víš co? Toč si na kruhu, co chceš. Hlavně, že jsi doma.

00:43:00 Tak, máme vše, co potřebujeme. Hlínu,

00:43:05 polední kvítí, i to, co o půlnoci rozkvítá.

00:43:27 Voděnko!

00:43:32 Voděnko, ty moje pramínková, už jsem tady!

00:43:37 (Voděnka) Jirko, nechoď sem!

00:43:42 -Jirko, Jiříčku...
-Ten je krásný!

00:43:47 Vodouchovi se moc líbí. Teď má všecičko, co chtěl.

00:43:52 Má Voděnku i se džbánečkem. Tebe má taky, ošklivý chasníčku.

00:43:57 Moc šikovný je vašnosta, ještě že ho Vodouch neutopil.

00:44:03 Pozor, udělám bum a je po džbánečku.

00:44:10 -Vytočím jiný.
-Nevytočíš!

00:44:12 Neznáš tajné místo v mokřadu, odkud je kouzelná hlína.

00:44:16 A můžeš si Vodoucha i usušit, ale rusalka se ti upláče

00:44:21 a ty se utrápíš. He he, Vodouch je chytrý.

00:44:24 Jsi opravdu moc chytrý a hezký a laskavý.

00:44:30 Já ráda půjdu do mokřadu a zůstanu tam s tebou.

00:44:35 -Jen neubližuj Jirkovi.
-Je to člověk, zasluhuje trest.

00:44:42 Vzpamatuj se, jsi rusalka a prosíš za takového?

00:44:46 Co tě to napadá? Neříkej to, já tě tam nepustím.

00:44:49 Ne, to se mi nelíbí. Ale musím, jsem hezký, laskavý...

00:44:55 A chci už domů!

00:44:57 Můj tichý mokřadíček s černýma očima tůněk v zeleném mechu.

00:45:06 Když se mnou půjdeš dobrovolně, tak ho nechám, ať si běží.

00:45:13 Půjdu.

00:45:16 -Ne!
-Už to řekla.

00:45:20 A ty hlídej, než s Voděnkou dojdeme,

00:45:22 aby chasníčka nenapadla nějaká lidská lstivost a zrada.

00:45:32 Budeme mít s Vodouchem pěknou služebnou. Rusalku!

00:45:38 Nebuď hloupá! To ty budeš služebná u Voděnky a Vodoucha.

00:45:42 -Co to vedeš za řeči?
-Nevidíš, že na ní může oči nechat?

00:45:48 Chce ji za ženu a tys mu naletěla.

00:45:51 Tos mi neměl říkat! To mi vysvětlí - oba dva!

00:45:56 Rosnatko, a co já?! Mě tady necháš?! Rosnatko!

00:46:06 Musíte se taky někdy přijít podívat k nám.

00:46:09 To mi připomíná... hned se vrátím, skočím si jen pro něco domů.

00:46:15 -Kam byste chodila, Jezinko?
-Zapomněla jsem si klobouk.

00:46:21 Ona ta naše Jezinka je bez klobouku jako bez hlavy.

00:46:25 A jak se zlobila, když sis ho tenkrát půjčila.

00:46:28 Z té vaší sestry jde trochu strach. To bude asi metr ženská.

00:46:33 Zdání klame, pantatínku.

00:46:35 Ona jen tak hartusí, aby si někdo nevšiml,

00:46:38 že má pod tou pichlavou slupkou měkkou dušičku.

00:46:42 -Jejda! Ta kdyby tě slyšela...
-A proč asi šeptám?

00:46:46 A víte, že když byla Voděnka malá, proměňovala se v malou holčičku,

00:46:51 aby si měla s kým hrát. Co ty dvě se spolu navyváděly!

00:46:56 A nedávno si tohle kouzlo zkusila znovu.

00:47:27 Ááá...

00:47:36 Tetičko...

00:47:42 Děkuju.

00:47:43 Tohle si vem s sebou a upaluj na pomoc Voděnce.

00:47:47 A mysli při tom. Jsi člověk!

00:47:52 Vůbec jsi mě tady neviděl. Já totiž zásadně lidem nepomáhám.

00:48:02 (smutně si prozpěvuje)

00:48:11 Z čarovného džbánku, z čarovného džbánku...

00:48:30 Sbohem, Jirko, sbohem, tetičky.

00:48:34 Aspoň že vím, že se můžu utopit. To by rusalka nejspíš nesvedla.

00:48:45 To by se ti líbilo, utopit se! Zmizet za tím svým hrnčířem!

00:48:51 Žádný takový...

00:48:53 Aby tady zas Vodouch fňukal po té své krásné rusalce,

00:48:58 po té její tvářičce...

00:49:00 Ne, taky poznáš, jaký to je, být ošklivá.

00:49:03 Aby se ti všichni vysmívali jako mně.

00:49:08 Stačí 1 bobule a budeš samej bolák a puchejř.

00:49:13 Na světě musí být nějaká spravedlnost!

00:49:15 Já nechtěla utéct! To bych porušila slovo a Vodouch by Jirkovi ublížil.

00:49:20 -Já se chtěla utopit, víš?
-To povídej konipasům. Hlouposti!

00:49:27 Jak ty, pramínková rusalka, by ses mohla utopit? To nejde!

00:49:35 (Rosnatka) A vůbec, kde je Vodouch?

00:49:37 (Voděnka) Šel něco shánět na svatební hostinu.

00:49:44 Já šla k Vodouchovi jen proto, abych zachránila Jirkovi život.

00:49:49 Já mám Jirku ráda, víš?

00:49:51 -A utopit se klidně můžu.
-Nemůžeš, jsi rusalka.

00:49:54 Právě že vůbec ne! Já jsem člověk.

00:49:59 Jezinka mi to řekla. Našly mě a vychovaly.

00:50:04 Nezkoušej na mě ty své kejkle. Jsi rusalka a basta!

00:50:10 Probouzíš prameny a pak je zase uspáváš.

00:50:14 To pramínková voda z kouzelného džbánku, ta má sílu, já ne.

00:50:19 Já ji jen nosím a zpívám tu písničku.

00:50:21 -To by zvládl kdekdo.
-I já?

00:50:23 Proč ne? Stejně to asi zbude na tebe, když si ustelu na dně.

00:50:34 Rosnatka - lesní rusalka...

00:50:38 Houby, vždyť já neumím zpívat.

00:50:43 Tak dobře, něco ti poradím.

00:50:47 (není slyšet, co jí šeptá)

00:51:27 -Kde je Voděnka?
-Je moje.

00:52:34 A Jirka, než odešel, nevzkázal mi něco?

00:52:39 Málem bych zapomněla!

00:52:41 Nikam neodešel. Leží zamotaný v mé síti.

00:52:45 -To mi říkáš jen tak?
-Dokud se tu neobjevil, byl klid.

00:52:49 -Kdo ti rozbil džbánek?
-Musím za ním.

00:52:54 Nemusíš, tamhle ti ho Vodouch nese.

00:53:01 -Přinesl jsem vám dáreček.
-Hrnčíři proklatej...

00:53:04 -Jirko, není ti něco?
-Nic, jen trochu bláta a rašeliny.

00:53:10 Kde je vůbec Voděnka?

00:53:12 Teď!

00:53:16 Droserarotundifolia! Právem tajného jména z mokřadu

00:53:21 tě, Vodouchu, zavazuju, abys pravdivě vyznal:

00:53:26 Chceš, aby tady s tebou žila lidská žena?

00:53:30 Néé, fuj, nikdy. Vodouch už lidský plémě nechce ani vidět.

00:53:35 Jen mu plevelí ty jeho krásný tmavý tůně.

00:53:39 -A jsem volná!
-Voděnka je obyčejná člověčice.

00:53:44 Když bude chtít, může se klidně utopit.

00:53:47 Člověk? Voděnka je člověk?! Bléé...

00:53:52 Jiříku, pusť Vodoucha.

00:53:54 Rosnatka ho má ráda a on byl tady odjakživa, jako ten mokřad.

00:53:58 Tak jo.

00:54:02 Ukaž, neboj se.

00:54:06 Tady máš. Nevadí, že neumíš zpívat, stačí, když zahraješ na píšťalku.

00:54:14 Vidíš, je z tebe pramínková rusalka Rosnatka.

00:54:18 Slyšíš? Teď budu rusalka já.

00:54:37 A tetičko, jak jste věděly, že se máme s Jirkou rádi?

00:54:42 Voda nám to pověděla, děvenko, čistá voda. Ta nikdy nelže.

00:54:54 Ale to mi řekněte, tetičky,

00:54:56 ten kohout, co snesl vejce, to nebyl obyčejný kohout?

00:54:59 To víte, že ne! To byl přerostlý plivník.

00:55:04 -Plivník?
-To je černý kuře,

00:55:07 co se vylíhne z černýho vejce, co se nosí v podpaždí.

00:55:12 Tak o tom jsem slyšel.

00:55:13 Ale to nejdřív pomáhá a potom škodí.

00:55:16 Právě. A někdo ho nechal v lese, aby se ho zbavil,

00:55:20 -tak jsme se ho ujaly.
-Plivníka!

00:56:11 Titulky: I. Trávníčková, Česká televize, 2005