1. května 2016

O Turínském plátnu se zejména v katolické církvi traduje, že je plátnem, do něhož bylo krátce po ukřižování zahaleno tělo Ježíše Krista poté, co jej z kříže sňali Josef z Arimatie a Nikodém. Jediná věrná kopie této nejsvětější křesťanské relikvie, která je zhotovena přesně podle originálu a utkána stejnou metodou jako původní pohřební rubáš, je k vidění na výstavě v Arcibiskupském zámku v Kroměříži.

V průběhu několika měsíců vytvořil mistr sociálního dokumentu, fotograf Jindřich Štreit ve spolupráci s Asociací rodičů dětí s dětskou mozkovou obrnou a přidruženými neurologickými onemocněními ČR unikátní sérii snímků nazvanou „Držíme spolu“. Výstava zachycuje příběhy rodičů a dětí, kteří společně absolvují odborné terapie, ale i obyčejné chvíle. Reportáž přibližuje příběhy dvou otců a jejich těžce postižených dětí, kteří navzdory nelehkému osudu drží spolu.

Kostel sv. Barbory v Mikušovicích patřík nejvýznamnějším dřevěným památkám na území Slezska. O vesnici se dříve říkalo, že je to zbojnická ves. Dnes bychom zde zbojníky hledali marně, ale údajně právě jim Mikušovice vděčí za dřevěný kostel, který zde byl postaven v roce 1455 na objednávku zbojníka Matěje Konity. Jde o typickou sakrální stavbu, které na území Slezska a Malopolska v tomto období vznikaly.

V kostelích a kaplích po celé republice se rozmáhá stále oblíbenější forma modlitebního večera, tzv. chvály. Dnes se s nimi setkáváme téměř v každém větším městě. Stovky mladých i dospělých věřících se scházejí, aby písněmi i v tiché adoraci uctívali Boha. Vedoucí takových modlitebních setkání pořádají pro sebe, ale i pro ty, kteří se do chval chtějí zapojovat, společná setkání. Těch se účastní stále více zapálených křesťanů.