3. května 2015

„Mou tvůrčí cestu silně ovlivnilo křesťanství. Začátky byly v rodině. První práce ve fotografii mě naučil otec. Byly vlastně reakcí na tupení víry, na dobovou ztrátu i těch nejzákladnějších lidských hodnot,“ vzpomíná fotograf a filmař Petr Baran. Po absolvování základní vojenské služby se mu dostalo nádherných setkání např. s Františkem Bílkem, Jakubem Demlem, Janem Zahradníčkem, Josefem Floriánem, Josefem Kapinusem a dalšími. Významné pro něj bylo také setkání s cyrilometodějskou tradicí. Tohle všechno „dovzdělávání“ pro něj nebylo jen doplňkem školních dluhů, ale především inspirací.

Kostel Nalezení sv. Kříže má docela jiný příběh než kostely, které jsme zatím navštívili. Byl postaven v době, kdy byla stavba nových svatostánků zakázána. Jedinou možností bylo přemístění starého neužívaného objektu. Díky tvrdošíjnosti mladých nadšenců se v letech 1981 – 1983 podařilo postavit na malém vršku u silnice z Visly do Jistebné kostel, který měl sloužit lidem z okolí a dětem přijíždějícím do tohoto kraje na letní tábory. K jeho stavbě byla využita zvonice farního kostela Navštívení Nejsvětější Panny Marie v Polomi u Wodzislawi pocházející z roku 1575. Zbytek kostela byl postaven podle nového architektonického projektu a dokončovací práce probíhají dodnes.

Kdo jsou nemocniční kaplani? Jsou to v prvé řadě lidé, kteří nabízejí službu průvodce v úzkosti, v hledání naděje a odpovědi na otázky po smyslu života. Vedou nemocné v prožívání víry v době nemoci, umírání a smrti. V náročných obdobích nemoci pomáhají hledat naději a napomáhají nemocným k přijetí obtíží souvisejících s utrpením, ale i ke smíření se sebou samým, s druhými lidmi a s Bohem. Snaží se, aby k nim nemocný našel důvěru a aby nemocným dovedli naslouchat, a ztělesnili tak lidskou blízkost. Ostravsko-opavský biskup František Václav Lobkowicz přirovnává utrpení nemocných k Ježíšově křížové cestě, na které má každý nemocný možnost sjednotit se s Kristem v jeho utrpení, anebo stát se Šimonem z Kyrény, který Pánu v díle záchrany světa pomáhá.

Kateřina Šikolová je mladá restaurátorka z Litomyšle, která se věnuje restaurování papírových plastik. K této odbornosti jí pomohla Univerzita Pardubice, Ateliér restaurování a konzervování uměleckých děl na papíru. A co ji k takové práci přivedlo? Z Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm dostala zakázku zrestaurovat unikátní mobilní oltář vyrobený ve 2. polovině 19. století. Díky tomu se Kateřina, spolu s výtvarnicí Janou Krejčovou z Olomouce, setkala s těmito mimořádnými křesťanskými uměleckými památkami, které byly vyrobeny v unikátní olomoucké sklenářské dílně rodiny Zbitkovy.