8. února 2015

Na desítkách míst se stejně jako i v minulých letech setkali věřící v rámci Aliančního týdne modliteb. Jde o nejrozšířenější mezidenominační modlitební iniciativu v ČR, která je pořádána již od roku 1856, vždy začátkem nového roku. Letošní podtitul „Hospodin dá vyrůst spravedlnosti“ byl převzat z textu proroka Izajáše 61:11. My jsme se s kamerou podívali, jak týden modliteb prožívali ve Stonavě, kde v kostelích přednesl modlitební písně sbor složený z evangelíků i katolíků.

Základní škola sv. Voršily v Olomouci je jedinou základní katolickou školou v Olomouci, která poskytuje kvalitní vzdělání založené na křesťanských principech s důrazem na jazykovou komunikaci a informační technologie. Školy orientované na řád sv. Voršily se po celém světě zaměřují na pastoraci, evangelizaci a na výchovu mládeže. Od roku 2006 získal olomoucký ústav statut fakultní školy, což umožňuje užší spolupráci v oblasti pedagogické praxe. Velmi ucelený pohled na zásady školy otevírají zásady a princip tzv. serviam (budu sloužit), což je idea, k níž jsou žáci formováni, aby dokázali v životě realizovat spravedlnost, úctu k druhým a aby dokázali rozvíjet celou svou osobnost.

Kousek za polskými hranicemi leží Nierodzim, dnes je částí lázeňského města Ustroń. Odedávna se o tomto koutě světa hovořilo jako o neplodném, neúrodném, odtud název Nierodzim. A proto také prý dřevěný kostel, který zde lidé postavili, byl zasvěcen svaté Anně, patronce šťastného porodu, matek a vdov, ale i nenarozených dětí. Historie většiny dřevěných kostelů na Těšínsku je podobná. Těšínsko bylo totiž katolické až do poloviny 16. století. V té době však piastovský kníže Václav Adam přijal protestantismus pro celé knížectví, a tak se všechny kostely, a to i ty zděné, staly protestantskými. Jeho syn Adam Václav ale v roce 1610 přijal katolickou víru zpět a svatostánky se opět postupně začaly stávat katolickými.

Katolík Marian Kováč, podnikatel, ostravský motorkář a fotograf, prožil na přelomu minulého roku dva měsíce v české farnosti v americkém Chicagu. Chtěl poznat život našich rodáků, chtěl se seznámit s tím, jak si uvědomují své moravské kořeny, ale hlavně chtěl srovnat jejich zkušenosti v životě s vírou s tím, jak víru prožíváme my. Pátral po tom, co si tito lidé přinesli ze starého domova do nové vlasti a jak s tímto dědictvím hospodaří. Zjišťoval, co jejich víře pomáhá, co jí škodí, ale také co by mohlo být prospěšné i našemu středoevropskému duchovnímu životu.