8. února 2015

Na desítkách míst se stejně jako i v minulých letech setkali věřící v rámci Aliančního týdne modliteb. Jde o nejrozšířenější mezidenominační modlitební iniciativu v ČR, která je pořádána již od roku 1856, vždy začátkem nového roku. Letošní podtitul „Hospodin dá vyrůst spravedlnosti“ byl převzat z textu proroka Izajáše 61:11. My jsme se s kamerou podívali, jak týden modliteb prožívali ve Stonavě, kde v kostelích přednesl modlitební písně sbor složený z evangelíků i katolíků.

Kousek za polskými hranicemi leží Nierodzim, dnes je částí lázeňského města Ustroń. Odedávna se o tomto koutě světa hovořilo jako o neplodném, neúrodném, odtud název Nierodzim. A proto také prý dřevěný kostel, který zde lidé postavili, byl zasvěcen svaté Anně, patronce šťastného porodu, matek a vdov, ale i nenarozených dětí. Historie většiny dřevěných kostelů na Těšínsku je podobná. Těšínsko bylo totiž katolické až do poloviny 16. století. V té době však piastovský kníže Václav Adam přijal protestantismus pro celé knížectví, a tak se všechny kostely, a to i ty zděné, staly protestantskými. Jeho syn Adam Václav ale v roce 1610 přijal katolickou víru zpět a svatostánky se opět postupně začaly stávat katolickými.

Katolík Marian Kováč, podnikatel, ostravský motorkář a fotograf, prožil na přelomu minulého roku dva měsíce v české farnosti v americkém Chicagu. Chtěl poznat život našich rodáků, chtěl se seznámit s tím, jak si uvědomují své moravské kořeny, ale hlavně chtěl srovnat jejich zkušenosti v životě s vírou s tím, jak víru prožíváme my. Pátral po tom, co si tito lidé přinesli ze starého domova do nové vlasti a jak s tímto dědictvím hospodaří. Zjišťoval, co jejich víře pomáhá, co jí škodí, ale také co by mohlo být prospěšné i našemu středoevropskému duchovnímu životu.

V Ostravě spravuje Charita nejedno sociální zařízení. Tentokrát vám představíme Charitní dům sv. Václava v Ostravě-Heřmanicích, který je skutečným domovem pokojného stáří. Přestože má kapacitu padesát šest lidí, necelých čtyřicet zaměstnanců se v současné době stará o šestašedesát seniorů různého zdravotního stavu. Jsou mezi nimi klienti, kteří jsou upoutáni na lůžko, ale žijí tady i lidé velmi čilí. O svých životních osudech v reportáži vyprávějí Jan Smolinský (95) a Vlasta Krátká (84).