14. září 2014

Pouti pořádané u příležitosti 250. výročí založení kostela Prozřetelnosti Boží v Šenově u Ostravy se již tradičně zúčastnili poutníci z řad farníků, ale také dalších občanů města. Farní kostel Boží prozřetelnosti stojí stranou současného centra města Šenova, na okraji bývalého zámeckého parku. Honosná a okázalá rokoková stavba je ojedinělá svým pojetím v někdejším prostředí vesnice, kterou Šenov býval. Rokokový chrám na půdorysu oválu, nazývaný často „perlou Slezska“, byl vystavěn z podnětu Karla Františka Skrbenského z Hříště, který slíbil za záchranu své rodiny, že místo starého dřevěného kostela založí vznešený svatostánek. Kostel tvořil kdysi spolu se zámkem a zámeckým dvorem centrum bývalého bohatého šenovského panství baronů Skrbenských. Zámek byl ve 20. letech minulého století zbořen, stejně jako většina budov z předzámčí, a na zašlou slávu dodnes upomíná jen zachovalý zámecký park a zrekonstruovaný chrám…

Loni začala rekonstrukce jednoho z nejstarších dřevěných kostelů na severu Moravy, který bývá označován jako ikona dřevěné církevní architektury Beskyd a Pobeskydí. Kostel si plně dochoval svou původní podobu, která odpovídá období vybudování z roku 1563. Více než rok trvaly práce na rekonstrukcí jeho ochozů, šindelové krytiny nebo kostelní věže. K dalším etapám, které ještě připravuje tamější farář Kazimierz Plachta, budou patřit úpravy hřbitova a prostoru kolem kostela. Dojde také na obnovu interiéru, jehož některé části jsou hodně poničené. Oprava stála více než šest milionů korun. Většinu nákladů pokryly peníze z evropských fondů, zbývajícího půl milionu pak poskytlo město. Přestože před P. Plachtou je ještě mnoho práce, slavili věřící v Gutech již pouť na svátek Božího těla a první svaté přijímání dětí z Třince-Gutů.

Farnost Nová Hradečná, kam patří Troubelice, Lazce, Lipinka a Pískov, spravuje mladý farář Pavel Stuška. Jeho zásluhou vznikla spolupráce s obecními zastupitelstvími jmenovaných obcí při opravách sakrálních staveb a prostranství kolem nich. Společně tak fara a obec našly možnosti, jak zaměstnat lidi bez práce, a zlepšit tím jejich životní situaci. Sv. Jan Maria Vianney říkával: „Kdybych potkal kněze a anděla, nejdříve bych pozdravil kněze.“ A to samozřejmě nemohl znát mladého progresivního kněze z Farnosti Nová Hradečná, který pochopil, jakým směrem by se měla církev ubírat, aby se přiblížila lidem.

Často obdivujeme památky v chrámech, v kaplích nebo v Božích mukách, aniž bychom si uvědomovali, kdo jim dal život kdysi a kdo jejich život zachraňuje dnes. Proto jsme navštívili restaurátorskou rodinu Bittnerových ze Staříče, jejíž práci ovlivnila hluboká víra, posílená obsahem i historií sakrálních děl. Rodinná řemeslná tradice se datuje od roku 1902, kdy začal vyučený pozlacovač František Bittner vykonávat praxi v mnoha kostelích Rakouska-Uherska. Po první světové válce, které se aktivně účastnil, restauroval sakrální objekty hlavně na Moravě a v roce 1947 vybudoval ve Staříči dílnu, v níž pracoval až do své smrti. Na jeho umění a řemeslo navázal synovec Bohumír Bittner, který se v roce 1975 stal držitelem osvědčení ministerstva kultury „Mistr uměleckořemeslné práce oboru pozlacovač“. V roce 1990 se vydal na cestu děda i otce Bohumírův syn Petr. Navracení života uměleckým dílům se tak ve Staříči věnuje již třetí generace pozlacovačů…