24. listopadu 2013

Konzervatoř Evangelické akademie navazuje na tradice církevní hudby, především pěvecké, rozvíjí je a šíří poklady naší i zahraniční tvorby. Byla založena v roce 1990 z iniciativy poradního sboru Českobratrské církve evangelické, ale její působení je cíleně ekumenické. Ve spolupráci se sborem Chorus Mauritiensis, Komorním chrámovým sborem ze Šternberka a dalšími hudebními tělesy připravila konzervatoř v čase vzpomínání na zesnulé provedení Mozartova Requiem v olomouckém chrámu sv. Mořice. Setkání s bohatstvím a hloubkou Mozartovy hudby, s jejími filozofickými přesahy i tajemstvím bylo zcela jedinečné pro všechny účastníky koncertu, pro diváky i účinkující.

Farní kostel svatého archanděla Michaela ve Vrbně pod Pradědem pochází z 19. století. Zejména nedostatečná údržba v posledních desetiletích způsobila, že je dnes v havarijním stavu. Bohoslužba na svátek patrona kostela byla na dlouhou dobu poslední, po ní musela být stavba uzavřena. Vzápětí započaly přípravy na rozsáhlé opravy, zejména byl svěšen křišťálový lustr a do bezpečí přesunuty sochy. Protože v tuto chvíli nemá farnost na náročné opravy peníze, byla ihned zahájena veřejná sbírka. Farníci vnímají, jak důležitý je kostel pro jejich duchovní život, pro stmelování církevního společenství a vlastně i pro celé pětitisícové městečko. Přestože Vrbno leží v chudém podhorském kraji, počítají jeho obyvatelé i s vlastním přispěním jak prací, tak penězi, aby se mohli v kostele při mši opět sejít co nejdříve.

Další díl seriálu Modlitba dřeva představí kostel svatého Jana Křtitele v Lipné, dnes součásti města Potštát. Jako poslední dřevěný kostel v oblasti Oderských vrchů je vzácnou historickou památkou. Letopočet jeho založení není znám, pochází zřejmě ze 17. století. Ve století následujícím prošel obnovou, při níž byly posvěceny zvony a oltářní obraz patrona kostela. Současná kamenná dlažba byla položena v roce 1927. Kostel je vystavěn z trámů spojených polokřížovou vazbou, hřeben střechy je stejně vysoký nad lodí i nad presbytářem. Uprostřed střechy stojí sanktusník se dvěma menšími zvony. V prostoru chóru je přistavěna dřevěná sakristie. Interiér kostela je jednoduchý, vnitřní stěny jsou bíle vymalovány. V okně nade dveřmi sakristie se dochovalo původní zasklení vypuklými tabulkami. Potštát ležící na okraji vojenského prostoru se stal městem teprve v roce 2006. Je místem poklidným a netěší se ani velkému zájmu turistů. V kostele sv. Jana Křtitele se pravidelné bohoslužby nekonají, po většinu roku je uzavřen. Otevírá se zejména kolem svátku svého patrona a v čase „dušiček“.

S mottem „jsme pod svahem, ale společně zdoláme horu“ funguje v Havířově Dům pod svahem. Armáda spásy v něm nabízí pomoc a podporu alkoholikům nebo gamblerům, kteří se rozhodli abstinovat a najít trvalou cestu ze své závislosti k plnohodnotnému životu. Jde nejen o posílení vůle k vlastní abstinenci, ale například o vytvoření pracovních návyků, o schopnost racionálně hospodařit s penězi, ale také třeba o získání zaměstnání a bydlení. Oporu zbloudilým na cestě ke kvalitnímu životu nabízí Armáda spásy v modlitbě a Bibli, ale nijak jim ji nevnucuje. Vede je především k uvědomění si hodnoty své vlastní osobnosti a své jedinečnosti, svého místa a důležitosti ve světě. Obyvatelé Domu pod svahem už udělali mnoho kroků k vrcholu, vyprávějí o svých proměnách, o nových kamarádech i hodnotách, které poznávají a které si postupně osvojují. Ti nejúspěšnější už jsou blízko vrcholu – mají práci a začínají bydlet v tréninkových bytech.

Ředitel Centra pro rodinu a sociální péči ostravsko-opavské diecéze, které letos oslavilo dvacet let své činnosti. Svými aktivitami na mnoha úrovních se centrum pod jeho vedením věnuje problematice rodiny v celé šíři od dětí, přes manželství, až po seniory. Jan Zajíček se dostává do kontaktu s rodinami fungujícími a funkčními, i s těmi, kteří jsou v těžké situaci a potřebují pomoci. Na základě své bohaté praxe se zamýšlí nad příčinami krize a důvody rozpadu rodiny v současné společnosti, na jejímž začátku je zejména absence skutečných hodnot a jakékoliv víry. Právě z ní vyvěrá a k ní směřuje pestrá a rozmanitá činnost všech součástí centra. Jako ředitel musí mít manažerský nadhled a přehled o všem dění, přesto se ale dokáže přiblížit jednotlivým lidem, kteří do střediska přicházejí, má pochopení pro jejich problémy a dokáže je vyslechnout i motivovat. Pevnou a trvalou celoživotní oporou je mu jeho víra i jeho vlastní rodina.