3. července 2011

Cílem této akce je neformálně přiblížit hlavně mladým lidem prostřednictvím projektu „Fotbal pro rozvoj“ život jejich vrstevníků v Keni. V průběhu dne sehrály týmy z Ostravy a z Keni fotbalové utkání. V prostorách stadionu byla také příležitost poznávat život a zvyky vzdálené země, včetně keňské kuchyně. Své aktivity vůči rozvojovým zemím prezentovaly ostravské humanitární organizace. Besedou s keňskými fotbalisty a výstavou fotografií se do akce zapojilo také pastorační středisko v kostele sv. Ducha v Ostravě-Zábřehu, kde se mladí mohli dovědět, jak je život mladých Keňanů veden vírou a nakolik je v ní ukotven.

V Novém Jičíně si lidé připomněli stoleté výročí od narození významného učitele Josefa Lankočího. Šlo o mimořádného člověka s neústupností v morálních, duchovních a učitelských zásadách, které v předcházejícím režimu příliš neměly místo.

V rámci mezinárodního projektu Mobilita a vzdělávání navštívili handicapovaní klienti Slezské diakonie Izrael. Nedávno pobývali na Těšínsku na oplátku klienti z Izraele spolu s představiteli organizace, která v této zemi poskytuje obdobné sociální služby. Navštívili chráněné dílny, kde Češi a Izraelci také krátce společně pracovali. Podívali se na zajímavá místa regionu a jednali o další spolupráci. Podle slov šéfa izraelské organizace, kterou po vzniku státu zakládala americká křesťanská církev, pomalu padají náboženské bariéry. V Izraeli klienti například společně slaví svátky židovské, křesťanské i muslimské.

Ve vojenském prostoru Libavá se každoročně scházejí na celostátní pouti příslušníci bývalých pomocných technických praporů, kteří k nim byli v době povinné vojenské služby v padesátých letech nedobrovolně odveleni. Častým důvodem tohoto zařazení i pozdějších šikan byla jejich hluboká víra, kterou si udrželi i v těžkých podmínkách. Vzpomínají na nelehká léta v pracovních lágrech i na kamarády, kteří už mezi nimi nejsou. Pouť začíná pietním aktem na náměstí ve městě Libavá a pokračuje mší sv. v kostele Panny Marie ve Staré Vodě. V minulých desetiletích ho naši a sovětští vojáci téměř zdemolovali, nicméně podařilo se ho zachránit a částečně obnovit tak, aby v něm mohly být slouženy bohoslužby, ale aby také zůstával živým památníkem zla.