30. října 2016

Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi byl často kritizován, má ale také řadu příznivců. Skutečností je, že v důsledku této právní normy finišuje v Česku jeden z největších majetkových přesunů v moderních dějinách státu. Církve se takřka přes noc staly důležitou součástí tuzemské ekonomiky.
I proto se Křesťanský magazín o hospodaření církví zajímal a zajímat bude i nadále. Tentokrát jsme se v reportáži Kateřiny Rózsové a Bedřicha Jeteliny zaměřili na to, jak vlastně církve s čerstvě nabytým majetkem hospodaří, jak ho chrání před případnými nepoctivci a do jaké míry jsou připraveny skládat ze svého hospodaření účty veřejnosti? Otázky, které si možná sami kladete, jsme za vás pokládali zodpovědným osobám u katolíků, adventistů a v Českobratrské církvi evangelické. Navštívili jsme konkrétní hospodářské projekty řádu premonstrátů, adventistický domov důchodců a jeden biskupský pivovar. O odborné zhodnocení výsledků hospodaření církví jsme požádali docenta ekonomie z Národohospodářské fakulty VŠE Jiřího Schwarze.