00:00:14Před půl stoletím jste se vypravil do Norimberka.
00:00:18Jako novinář jste psal o procesu s válečnými zločinci.
00:00:22Kolik vám tenkrát bylo?
-23 let.
00:00:26-Jistě to byla vynikající šance pro začínajícího žurnalistu.
00:00:30Ale když se dnes ohlížíte.
00:00:32Nepřipadá vám, že jste byl na takovou práci hodně mladý?
00:00:36-Byl jsem 1 z nejmladších novinářů, kteří se procesu zúčastnili.
00:00:44Proto na něj mohu ještě po 50 letech vzpomínat živě.
00:00:51-Má to výhodu, že jste 1 z mála žijících pamětníků procesu.
00:00:57Příští rok se zúčastníte velkého setkání pamětníků ve Washingtonu.
00:01:02Kdo setkání svolává?
00:01:05-Organizace Reunion of remembered participants.
00:01:14Pozvali mne jako 1 z žijících účastníků Norimberského procesu.
00:01:21Schůze bude ve Washingtonu 22. - 23. března roku 1996.
00:01:28Pokud jsem informován, dosud se našlo 150 takových jako já.
00:01:33Účastníků, kteří jsou ještě naživu.
00:01:36-Kteří novináři z Československa byli v Norimberku? Kromě vás?
00:01:41-Bylo jich víc a střídali se. Tuším jen 2 byli po celou dobu procesu.
00:01:46To znamená asi tři čtvrtě roku. Byli to velice významní novináři.
00:01:51František Gel, původně se jmenoval Feigel a psal pod pseudonymem Gel.
00:01:56Dále tam byl Rostislav Kocourek, ale na kratší dobu třeba Jan Drda,
00:02:04Karel Hájek, fotograf. Pořídil celou řadu snímků.
00:02:09Po celou dobu trvání tam byl Kamil Winter, který ještě žije v Americe.
00:02:16Přijede také do Washingtonu na setkání.
00:02:19-Zastupoval jste deník Rudé právo.
00:02:22Lišilo se Rudé právo v pohledu na proces od ostatních deníků?
00:02:30Nebo byl pohled KSČ na soud jiný od ostatních politických stran?
00:02:38-Řekl bych, že rozdíly nebyly. Byla to ještě poválečná idyla.
00:02:43Národní fronta fungovala úplně jinak než později.
00:02:47A pohled na válku a konec války byl shodný mezi všemi novináři.
00:02:52Pokud mohu soudit, aspoň těch, co se Norimberského procesu účastnili.
00:03:02-Když jste tam jeli, patrně jste si byli jisti výsledkem.
00:03:06Což u jiných procesů nebývá.
-To je pravda. Byla tam zvláštnost.
00:03:10U těchto obžalovaných se nemohlo počítat s presumpcí neviny.
00:03:15Vina byla očividná. Bylo 22 mužů, kteří usedli na lavici obžalovaných
00:03:22Nikdo nepředpokládal, že z nich může být někdo zproštěn viny.
00:03:27-Přesto to nebyl soud frontovní. Sice soud válečný, ale dle pravidel
00:03:35V Norimberku byla pravidla procesu stanovena zvláštním statutem.
00:03:41Statut představoval cosi jako trestní řád, trestní zákoník.
00:03:47Bylo v něm něco nového oproti předešlým procesům?
00:03:52Pokud vůbec někdy existovaly procesy s válečnými zločinci.
00:03:56-Určitě bylo, jinak by proces nemusel vzniknout.
00:04:00Pokud by bylo možno se dovolat stávajících kodexů, zákoníků.
00:04:04To by si lidé, kteří na tom pracovali, mohli odpustit práci.
00:04:09Spojenci se rozhodli přistoupit k potrestání válečných zločinců.
00:04:15Museli vytvořit podmínky, podklady.
00:04:19Pověřili skupiny lidí, kteří vypracovali statut.
00:04:23Statut byl později zakotven do mezinárodního práva.
00:04:26Dokonce usnesením Valného shromáždění spojených národů.
00:04:30-Proč soudil nacistické zločince mezinárodní soud?
00:04:36Po 1. světové válce soudil pruské vojenské hodnostáře německý soud.
00:04:44-Po 1. válce byla do Versailleské smlouvy byla zahrnuta klauzule.
00:04:52Klauzule požadující potrestání německých válečných zločinců.
00:04:56A bylo uloženo Německu, aby soudy zorganizovalo a provedlo.
00:05:04Jenomže to špatně dopadlo.
00:05:06Především 1., kdo měl být obžalován, byl německý císař.
00:05:10Ale když se rozhodovalo, zda s ním provést soud, nevedlo to k výsledku
00:05:18On se uchýlil do Holandska a holandská vláda ho odmítla vydat.
00:05:27Jinak bylo provedeno několik procesů u Říšského soudu v Lipsku.
00:05:33Bylo souzeno 5 nebo 6 lidí, ale všichni byli zproštěni viny.
00:05:39A byla z toho fraška.
-Takže...
00:05:43-To byl taky důvod, proč to tentokrát nebylo svěřeno Němcům.
00:05:47Byl vytvořen mezinárodní vojenský tribunál.
00:05:51-V něm byly zastoupeny všechny vítězné mocnosti?
00:05:54-Všechny 4 vítězné mocnosti. Vítězných států bylo více.
00:05:58Mezi nimi Československo.
00:06:00Vítězné mocnosti byly zastoupeny stejným počtem osob.
00:06:05Každá velmoc dodala 2 soudce, 2 žalobce atd. Bylo to v rovnováze.
00:06:13Mimochodem 1 z námitek, co se ozývala z německé strany.
00:06:20Proti Norimberskému procesu, průběhu a jeho výsledku.
00:06:24Že by lépe působilo na veřejnost, kdyby Němce soudili sami Němci.
00:06:32Ne vítězové, ne Spojenci.
00:06:35-To byla dost podstatná námitka. Vítězové soudí poražené.
00:06:40Znamená to, když vyhrajete válku, právo je automaticky na vaší straně
00:06:46Norimberský proces prokázal, že prosazení práva není automatické.
00:06:56Obžalovaní měli svoje obhájce. Odkud byli?
00:07:02-Byli to dobří němečtí advokáti. Počínali si velice profesionálně.
00:07:09Pokud jde o počínání vítězů po válkách.
00:07:16Už za starověku vzniklo rčení: "Vae victis! Běda poraženým!"
00:07:22Další průběh věcí určuje pochopitelně vítěz.
00:07:27Je zaznamenána 1 výjimka ze starověku.
00:07:30Vítězný generál byl potrestán Římským senátem.
00:07:34Porušoval válečná pravidla. Je to ojedinělé a dodnes se o tom píše.
00:07:40Známý Stalinův výrok: "Pobeditele nesudjat. Vítěz není souzen."
00:07:50-Podařilo se obhájcům prosadit nějaké polehčující okolnosti?
00:07:57-Nevím, jestli se tomu dá říkat polehčující okolnosti.
00:08:01Ale vyvrátili některé body obvinění.
00:08:04A pokud je nevyvrátili, tak je zpochybnili.
00:08:09Týkalo se to zejména 2 věcí.
00:08:12Kupodivu sovětský žalobce tam vnesl otázku Katyně po přepadení Polska.
00:08:21Tvrdil, že popravy polských důstojníků byly dílem Němců.
00:08:27Bylo tam popraveno 10 nebo 14 000 důstojníků, čísla se rozcházejí.
00:08:34Neměli pro to žádné důkazy. Německý advokát zpochybnil toto tvrzení.
00:08:44Takže soud od toho odešel.
00:08:47Všeobecně to bylo kvitováno jako úspěch obhajoby proti obžalobě.
00:08:53Pak tam byl ještě 1 takový případ.
00:08:58Německý obhájce přečetl tajný dodatek německo-sovětské smlouvy.
00:09:07Smlouva o neútočení z roku 1939 mezi Německem a Sovětským svazem.
00:09:25Do té doby nikdo tajný dodatek neviděl.
00:09:29Opravdu byl utajen až do chvíle, než jej obhájce přečetl.
00:09:35Soud to ovšem neuznal, protože obhájce nemohl udat pramen.
00:09:42Bylo to tak tajné, že to nemohli zveřejnit a tím to padlo.
00:09:48-Obžalovaní byli obviněni ze zločinů proti míru.
00:09:54A ze zločinů proti lidskosti, což byla nová kategorie zločinů.
00:09:59Takový zákon byl vlastně stanoven až ex post. Až po válce.
00:10:06Co byl známý zákon a známé zločiny, to jsou proti řádnému vedení války.
00:10:17Mně to vždycky zní trochu ironicky jako by zákony říkaly: Válčete.
00:10:23Ale gentlemansky. Rytířsky se zabíjejte, ale s mírou.
00:10:27Nicméně se lze provinit proti válečným zvyklostem.
00:10:32Ty jsou stanoveny mezinárodními smlouvami.
00:10:35Ale proč až v Norimberku došlo na zločin proti míru?
00:10:41To jest na zločin přípravy a rozpoutání války.
00:10:46A potom zločin proti lidskosti.
00:10:50Masové vyhlazování, vraždění civilního obyvatelstva a tak dál.
00:10:54-Zákony, o kterých jste hovořil, byly v platnosti.
00:10:58A týkaly se lidského vedení války a respektování určitých pravidel.
00:11:04Je jich celá řada a jejich počátek je třeba hledat už v 30leté válce.
00:11:09Jde o to, aby se při válce uznávala určitá pravidla.
00:11:17Například jak zacházet se zajatci. Pokud se vzdali, nesmí se střílet.
00:11:23Musí se jim dostat potravy, péče, léčebné péče a tak dál.
00:11:28Jedna z těchto konvencí se týká zákazu používání střel dumdum.
00:11:40Takových konvencí je několik. Uzavíraly se v Haagu nebo Ženevě.
00:11:45Ale nepokrývaly válečné dění vcelku.
00:11:50A zákonodárství žádné země nikdy neobsahovalo válečné zločiny.
00:11:59Jako přepadení cizí země nebo zločiny proti lidskosti.
00:12:04Zločiny nacistů byly namířeny proti lidskosti a měly velkou závažnost.
00:12:10Bylo třeba nedostatek napravit.
00:12:13Vypracoval se zvláštní kodex, kde jsou zákony zahrnuty.
00:12:17-Zločiny byly dokonce namířeny proti obyvatelům vlastní země!
00:12:21-Ano.
00:12:23-Proti rasám, etnickým skupinám Romů, Židů.
00:12:26Takové zločiny by byly nepostižitelné bez toho zákona?
00:12:30-Podle známého německého zákona ne. Bylo potřeba jej vytvořit.
00:12:35-Jak přijímalo tehdejší norimberské obyvatelstvo proces a výsledek?
00:12:43-Nám se jevilo, že tomu nikdo nevěnuje žádnou pozornost.
00:12:49Omyl Spojenců byl, že procesem přesvědčí Němce o vinách vůdců.
00:13:04Lidé, které jsme tam potkávali, byli ve strašlivých podmínkách.
00:13:10Norimberk byl v troskách. Po bombardování tam zbylo pár domů.
00:13:15Naštěstí se našla 1 budova téměř nepoškozená, to byl soudní dům.
00:13:22Tam se proces uskutečnil. Jevilo se nám, že proces lidi nezajímá.
00:13:32Drobní obyvatelé měli jiné starosti Střechu nad hlavou, potraviny.
00:13:37Starosti s blízkými. Nebyli tam skoro žádní muži.
00:13:42Německo bylo feminizováno. Byl naprostý nedostatek mužů.
00:13:51Většinou byli v zajetí nebo na frontách nebo pod zemí v hrobech
00:13:58Ženy, které tam převládaly, se staraly o děti a o holou existenci.
00:14:05Pokud vykonávaly nějakou veřejnou činnost, odstraňovaly trosky.
00:14:10Tak vznikly legendární trümmer frauen.
00:14:13Vytvořily řetězy a podávaly si rozbité cihly suť z rozbitých domů.
00:14:23Ale o proces nějaký velký zájem neprojevovaly.
00:14:26V tu chvíli se to vymykalo jejich zájmu a potřebám.
00:14:33-Kdy myslíte, že proces začal mít pro německý veřejný život význam?
00:14:39-V souvislosti s obnovováním institucí a dosazováním do funkcí.
00:14:48Spojenci dosadili v zónách vládní úředníky a přihlíželi k minulosti.
00:14:58Dbali, aby ve vedoucích postavení nebyli kompromitovaní lidé.
00:15:04Zkompromitovaní lidé zločiny svých vůdců z 2. světové války.
00:15:09To se studovalo a uplatňovalo se pak při denacifikaci.
00:15:14-Zločiny byly přesvědčivě dokázány a doloženy?
00:15:17-Absolutně.
00:15:19Největší dojem neudělaly texty žalobců přednesené začátkem procesu
00:15:30Texty žalob byly dobře napsány, ale nebyly přesvědčivé jako filmy.
00:15:38Filmy z koncentračních táborů se promítaly obžalovaným.
00:15:43Třeba když tam přišly spojenecké jednotky, našly hromady mrtvých těl
00:15:48Ještě po osvobození koncentračního tábora tam zahynulo 15 000 lidí.
00:15:54Nemocných nebo z hladu.
00:15:58Byl to otřesný zážitek i pro takové zločince jako Göring nebo Funk.
00:16:08Někteří z nich to viděli poprvé.
00:16:12Většinou tvrdili, že o koncentrácích nevěděli.
00:16:15Nebo si mysleli, že je to nějaké výcvikové středisko.
00:16:19Což jistě nebyla pravda. V některých případech možná ano.
00:16:23Ale ti z toho byli šokováni, myslím, že i obhájci.
00:16:26Obhájci to taky neznali.
00:16:29Promítání filmů z koncentráků zapůsobilo silně i na obhájce.
00:16:37Bylo to vidět na jejich reakcích.
00:16:41-Dnes se říká, že Němci se své minulosti podívali do očí hlouběji.
00:16:48Hlouběji než třeba populace komunistických zemí.
00:16:52Čím si vysvětlujete známé průtahy s odškodňováním obětí nacismu?
00:16:59Týká se to i obětí v naší republice.
00:17:02Země je přesvědčena o nespornosti vin a křivd na obětech války.
00:17:12A působí poněkud překvapivě, když dlouho odkládá oprávněné odškodnění
00:17:22-Dotýkáte se tím 1 bolavého místa.
00:17:26Ve většině případů poválečné Německo odškodnění provedlo.
00:17:32Ale Češi zůstali výjimkou. Jsme poslední, možná ještě Litevci.
00:17:40Jsme poslední národy, které byly porobeny od nacistů.
00:17:45A jejich příslušníci strávili léta v koncentračních táborech.
00:17:51A nedostalo se jim odškodnění.
00:17:54Možná je to vysvětlitelné takto.
00:17:57Češi v německém vztahu k sousedům zaujímají výjimečné místo.
00:18:05Na procesu jsem si všímal 1 věci.
00:18:10Češi byli objektem mimořádné nenávisti.
00:18:16Ze strany Hitlera osobně a ze strany nacistů všeobecně.
00:18:20Domnívám se, že to pramení z Hitlerových zkušeností z mládí.
00:18:27Svoji dráhu, své ambice začal plnit ve Vídni.
00:18:37Ucházel se o přijetí na uměleckou školu. Přijetí 2krát opakoval.
00:18:44A vždycky zkrachoval.
00:18:46Vídeň si znenáviděl. V Mein Kampfu odsuzuje Rakousko a Vídeň.
00:18:52Zdůrazňuje, že je tam mnoho Čechů. On neměl Čechy nikdy v lásce.
00:18:57Taky jeho verbální útoky na Beneše. Tam je Beneš, tady jsem já.
00:19:04Vztah k Čechům byl u Hitlera a jeho kompliců mimořádně nenávistný.
00:19:12-Dnešnímu Německu vládnou jiní lidé.
00:19:17-To je samozřejmě pravda.
00:19:20Zpochybnění poválečných rozhodnutí je adresováno Čechům než jiným.
00:19:39Viz Landsmanschaft v Bavorsku.
00:19:44Osobně pan Stoiber, bavorský ministerský předseda.
00:19:48Nedovedu si představit, že by mluvil s jinou zemí jako s námi.
00:19:58O letnicích prohlašuje v projevu:
00:20:02Česká vláda musí zrušit Benešovy dekrety, musí zrušit amnestii.
00:20:08Opravdu si nemyslím, že by si to pan Stoiber troufl na někoho jiného
00:20:13-Nálada u nás byla protinacistická nebo obecně protiněmecká?
00:20:21V těch 1. letech po válce?
00:20:24-Začalo to protinacistickým smýšlením. Přešlo to do jiné polohy
00:20:31Pak už to bylo protiněmecké.
00:20:33Nacismus se ztotožňoval s Německem. Ovšem nebylo to absolutně.
00:20:40Veřejnost věděla, že existují nacisti i antinacisti.
00:20:49První, kdo obsadil koncentrační tábory, byli antifašisté.
00:20:56Byli to sociální demokrati, komunisti, liberální nacionalisti
00:21:02Ti, kteří se postavili Hitlerovi do cesty, šli do koncentráku.
00:21:06Byli to ti dobří a slušní Němci.
00:21:11Vydrželi to třeba po celou dobu nacismus v Německu, tedy 12 let.
00:21:17-Ostatně v Norimberku nestál před soudem německý národ...
00:21:21-To v žádném případě.
-Ale někteří jeho představitelé.
00:21:25A některé organizace.
00:21:28Byl to 1 z mála úspěšných procesů s válečnými zločinci v dějinách.
00:21:34Možná se zdálo, že to bude memento zabraňující dalším nelidským válkám
00:21:41Od roku 1945 bylo napočítáno už 190 dalších válek se 30 miliony obětí.
00:21:49Připisujete vůbec nějaký varovný, odstrašující význam těmto procesům?
00:21:57-Myslím, že jistý význam i v tomto smyslu to mělo.
00:22:03Ale zase ne takový, jak se čekalo.
00:22:07Patrně ti, co připravovali a prováděli proces od toho čekali víc
00:22:14Takové události poměrně rychle upadají v zapomenutí.
00:22:25Dodnes znám jména hlavních zločinců Těch, co byli v Norimberku souzeni.
00:22:35Kdysi jsem četl zajímavou epizodu.
00:22:40V Berlíně byl umístěn až do sebevraždy Rudolf Hess.
00:22:481 z předních nacistických předáků. Spojenci tam drželi hlídky.
00:22:55Dodávali bachaře tak, že se vzájemně střídali.
00:23:02Určitou dobu tam byli Sověti, Američani, Angličani, Francouzi.
00:23:08V roce 1953 tam přijel nový kontingent britských vojáků.
00:23:12Vystřídali své předchůdce. Byli to mladí vojáci.
00:23:16Novináři se ptali 1 vojáčka, jestli ví, koho jede do vězení hlídat.
00:23:22Říká: Nevím. Je to nějakej Hess.
00:23:25A víte kdo to je? Nějakej šmelinář.
00:23:28To bylo v roce 1953! Tak co můžete čekat dneska?
00:23:32-Co pro vás osobně znamenal tenhle zážitek?
00:23:36Dozvěděl jste se tam něco, co jste zatím nevěděl?
00:23:39Nebo přimělo vás to k úvahám o nacismu? O jeho vzniku a smyslu?
00:23:46K jiným úvahám než předtím?
-Dozvěděl.
00:23:50Největší význam procesu spočíval ve shromáždění ohromné dokumentace.
00:24:00Kupodivu nacisté před tím, než odešli ze scény, nezničili doklady.
00:24:09Dokonce se tam citovalo z diářů jednotlivých vůdců, které přežily.
00:24:16Citovaly se tajné záznamy z tajných konferencí.
00:24:21Vše posbírali vyšetřovatelé a lidé, kteří proces připravovali.
00:24:27Bylo to ve velice krátké době. Válka v Evropě skončila v květnu.
00:24:32A proces začínal 20. listopadu 1945.
00:24:39Do té doby se podařilo všechny zločince pochytat. Teda všechny ne.
00:24:44Někteří unikli soudu sebevraždou. Někteří zmizeli beze stopy.
00:24:48Ale rozhodující kádr usedl v Norimberku na lavici obžalovaných
00:24:55Množství dokumentů, které dali vyšetřovatelé dohromady byl enormní
00:25:01Udělali práci pro historiky, která je nezaplatitelná.
00:25:11-Odjížděl jste z Norimberka trochu jiný, než jaký jste tam přijel?
00:25:16-To už je příliš dávno, než bych na tuto otázku mohl odpovědět.
00:25:21Bezpochyby jsem byl poučen.
-V čem?
00:25:25-Že proces je veden řádně, spravedlivě, objektivně.
00:25:31Hlavní zárukou byla účast Angličanů v čele poroty.
00:25:39Oba muži byli v Anglii význačné osobnosti britského soudnictví.
00:25:46Počínali si skvěle a udávali tón. Hůře dopadli sovětští účastníci.
00:25:54Sovětští funkcionáři zastávali místa soudců a žalobců.
00:25:59Nebyli obeznámeni s anglosaským procesním řízením.
00:26:03A nedovedli se v něm dost dobře pohybovat. Ani Francouzi nevynikli.
00:26:08Američani byli znamenití. Zejména v obžalobě.
00:26:11Robert Jackson se stal duchovním otcem celého procesu.
00:26:18Od začátku záležitost řídil a organizoval. Byl znamenitý.
00:26:24Toto přesvědčení jsem si odvezl.
00:26:27Proces není tendenční. Nehledá vinu tam, kde není.
00:26:32Ostatně se to pak projevilo i v rozsudku.
00:26:353 obžalovaní byli zproštěni viny. Fritzsche, Papen, Schach.
00:26:39S tím jsem se nemohl ztotožnit.
00:26:43Soud se mi tam zdál příliš shovívavý. A měl jsem pravdu.
00:26:48Dosvědčuje to skutečnost, že ti 3 se radovali po skončení procesu.
00:26:58Veselili se a vzápětí byli zatčeni německými policisty.
00:27:05A šli před německý soud.
00:27:07Každý měl svůj proces, ale všichni dostali po 8 letech.
00:27:11-Vrátil jste se do Československa.
00:27:14V Československu fér soudní řízení začala brzy patřit minulosti.
00:27:26Co pro vás znamenalo?
00:27:31Žít v systému, který se zřekl pravidel spravedlnosti?
00:27:37-Vrátil jsem se v roce 1946, kdy ještě pozitivní prvky převládaly.
00:27:49Myslím v politickém systému.
00:27:51Kromě toho jsem se věnoval zahraniční politice.
00:27:55O vnitropolitické otázky jsem se příliš nezajímal.
00:27:58Ani jsem o nich nepsal.
00:28:01První náznaky rozporů a konfliktů jsem vnímal okrajově.
00:28:07Tehdy byl ministrem spravedlnosti ještě pan Drtina.
00:28:11Dlouhá léta byl tajemníkem prezidenta Beneše.
00:28:16Dbal na to, aby byla zachována správná justiční pravidla.
00:28:23Neštěstím byl únor 1948. Znamenal konec demokratických pravidel.
00:28:34Konec politické spolupráce a Národní fronty.
00:28:41Poznamenalo to tragicky celý další vývoj.
00:28:45Pro mě to znamenalo velké rozčarování.
00:28:49A rozchod s tím, čemu jsem ze začátku věřil a podporoval.
00:28:55-Byl jste velvyslancem České republiky ve Velké Británii.
00:29:00Ale k režimu jste patřil.
00:29:06I když s výhradami a posléze s reformistickou koncepcí.
00:29:11Když se na to dnes po 20, 30 letech díváte...
00:29:18-Jel jsem do Londýna, bylo mi 35. Byl jsem nejmladší velvyslanec.
00:29:27Nejel jsem tam jako reprezentant nějaké strany, nýbrž státu.
00:29:35Československá republika pro mě byla vždy něco nesmírně cenného.
00:29:40A snažil jsem se jí neudělat žádnou ostudu.
00:29:45I tam jsem se nedostával do konfliktu se svým svědomím.
00:29:55Ve svém jednání a chování.
00:29:57Získal jsem republice mnoho přátel. I osobně jsem vybudoval přátelství.
00:30:05Například se svým anglickým protějškem v Praze, Sirem Parrotem.
00:30:09Dlouhá léta jsme si pak ještě psali.
00:30:14Před 7 lety mu moje paní pomáhala zpracovávat dějiny české hudby.
00:30:20To bylo před jeho smrtí. Zemřel v roce 1984.
00:30:23Ve svých memoárech se o mně zmiňuje v pozitivním smyslu.
00:30:27I v těchto složitých podmínkách bylo možno si zachovat tvář.
00:30:35-Patřil jste k velkým nadějím Pražského jara.
00:30:40Na krátkou dobu jste se stal dokonce ministrem kultury.
00:30:43V době, která usilovala o jakousi právní kulturu.
00:30:47O rehabilitaci lidí neprávem odsouzených, vězněných.
00:30:52Lidí, kteří přišli o životy a majetky za totality.
00:30:56V roce 1968 se to nepodařilo. Na 20 let to bylo znemožněno.
00:31:01Ale i dnes jsou nesnáze s tím, jak dát průchod právu.
00:31:06Kromě toho starý systém prohrál studenou válku.
00:31:10Vzniká pocit, že viníci by měli být postaveni před soud a potrestáni.
00:31:15Stejně jako v roce 1945. Jak to vidíte?
00:31:19-Vycházím z názoru, že každý spáchaný zločin má být potrestán.
00:31:25Ovšem tak, aby to odpovídalo zákonům platným zákonodárstvím.
00:31:32Tyto možnosti tady jsou. Pokud se najdou žalobci.
00:31:38Žalobci prokáží zločiny, které byly spáchány v minulosti.
00:31:45Pokud neprošla promlčecí lhůta, je na místě takový účet předložit.
00:31:52A tyto věci řešit.
-Někdy je slyšet tento názor.
00:31:56Že by bylo lepší po listopadu 1989 zavést revoluční soudy.
00:32:02S těmito lidmi by nedělali žádný dlouhý proces, ale naopak krátký.
00:32:08-Cesta, kterou jsme nastoupili po listopadu je správná, je lepší.
00:32:15Revoluční soudnictví obvykle nevede k trvalým výsledkům.
00:32:27Neboť dojde k novým křivdám, které se po čase vynoří na povrch.
00:32:31A zase se volá po jejich nápravě. To pak nemá konce.
00:32:37Je třeba hledat cestu dorozumění, smíření. Nemyslím smíření se zlem.
00:32:45Vytvořit ve společnosti atmosféru, aby nedocházelo ke zločinům.
00:32:55Ke zločinům, který minulý systém umožňoval.
00:32:58-Co je podle vás největší nepřítel práva?
00:33:02Největší nepřítel situace, ve které nemůže dojít ke zločinům?
00:33:08-Obecně to jsou 2 věci. Fanatismus a lhostejnost.
00:33:14Myslím to ve světovém měřítku, kde to nevypadá příliš dobře.
00:33:22U nás to, myslím, moc nehrozí.
00:33:26Tyto 2 vlastnosti nebo způsoby jednání jsou nebezpečné.
00:33:35-Myslíte, že hnutí jako nacismus je neopakovatelné?
00:33:41Nebo že se může v různých transformacích objevovat dál?
00:33:47-Obávám se, že lidstvo není imunní proti opakování takových režimů.
00:33:56-Proč není imunní po tolika neblahých zkušenostech?
00:34:00-Současná generace o těch zkušenostech ví velice málo.
00:34:06Protože existují společenství, která vytvářejí půdu pro totalitu.
00:34:15Pro vznik totalitních diktátorských systémů.
00:34:19Jsme zvyklí pozorovat svět z našeho koutku malé země uprostřed Evropy.
00:34:27A víme velice málo o procesech, které probíhají v Africe,
00:34:31v Latinské Americe, v Asii.
00:34:35A nebezpečí není zlikvidováno. Vždy se může znovu něco takového stát.
00:34:47Skryté titulky: Jitka Cívková Česká televize, 2014
Hostem Antonína Přidala je publicista Miroslav Galuška (1995)
Tentokrát bude s Antonínem Přidalem hovořit muž, který se jako třiadvacetiletý zpravodaj zúčastnil norimberského procesu, později působil jako diplomat a ministr kultury v době Pražského jara – Miroslav Galuška.
Mapa stránek | RSS | Nahoru f
© Česká televize 1996–2018 | English | 9
