23. ledna 2011

Míříme do Libanonu, o kterém slýcháme zpravidla jen ze zpravodajství a to v nepříliš lichotivých souvislostech. S Objektivem teď ale na chvíli zapomeneme na konflikty a vyrazíme na místa, kde se protínaly dějiny východu i západu. Kromě jedinečného přírodního dědictví a svatého údolí Kadyša s křesťanskými kláštery se může tahle země pochlubit i starověkými stavbami. Ty jsou zapsány na prestižním seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Jde o jedinečný soubor památek, které charakterizují různé etapy dlouhé historie této malé země. Zveme vás teď na prohlídku míst, kde nepotkáte žádné turisty, maximálně tak domácí návštěvníky.

A teď už je na řadě pravidelná soutěž, tradičně můžete vyhrát předplatné časopisu Koktejl. Tady je nová otázka. Týká se Irského Karykfergasu. Našli byste tam hrad, víte čí? Je buď:
A) Britonů
B) Anglosasů
C) Normanů

Ve vesnici Kajakaj v dnešním Turecku, do které vás teď zavedeme, kdysi kvetl rušný život. Turci a Řekové v ní vedle sebe žili v pokoji a míru, jedni se scházeli v mešitách a ti druzí v křesťanských kostelech. Už 87 let jsou ale domy Řeků prázdné. V rámci řízené výměny obyvatel po skončení řecko-turecké války se odtud v roce 1923 všichni Řekové museli odstěhovat. Zbylo po nich město duchů. Ale i tady platí, že čas hojí i velké rány a devadesát let je dost na to, aby ve vesnici začal nový život. Pomalu a zlehka. Více už Julie Urbišová.