23. května 2010

Gemer je jedním z rázovitých slovenských regionů až na jihovýchodě země. Název kraje je odvozen od župního hradu – Gemeru, který býval ve 13. století jeho správním střediskem. Jak ale čas běžel, hlavním a logickým sídlem oblasti se postupně stala Rimavská Sobota, ale starý název zůstal. Dnes se vydáme po stopách významného uherského rodu Andrášovců, po kterých zůstaly v regionu krásné památky – nenavštívíme je v Objektivu poprvé, a putování zakončíme v jedinečné Krásnohorské jeskyni, zpřístupněné hodně netradičním způsobem. Ale nepředbíhejme.

Vedle známých historických míst Izraele Sýrii svět cestovatelů spíš teprve objevuje. Jako všechny země Blízkého východu je ale i ona logickou historickou křižovatkou dávných civilizací a stále se může chlubit neobyčejným množstvím památek ze všech epoch lidských dějin. V reportáži našich stálých přispěvatelů pánů Kubky a Šulce se vypravíme k několika památkám v blízkém okolí Hamy a podíváme se také, jak se dnes žije na ulicích v tomto příjemném městě ležícím na obou březích řeky Orontes. Okolí Hamy patří už od starověku k významným zemědělským krajům a také dnes odsud pochází polovina veškeré syrské úrody brambor, pistáciových oříšků a zeleniny. V neposlední řadě si v Objektivu po čase připomene, jaký význam měly, a co to vůbec jsou, vyhlášené „norie“.

Nejskloňovanějším ostrovem ne severu Atlantiku je dnes rozhodně Island – opusťme ale soptící vulkány a věnujme se mnohem většímu a taky mnohem studenějšímu bratru Islandu – Grónsku. Komu by se zdálo letošní jaro příliš studené, pak tu máme malé srovnání s přístavním městem Ilulissat, které leží celých dvě stě kilometrů na sever od polárního kruhu. Přestože má něco málo přes čtyři tisíce obyvatel, dalo světu několik významných rodáků; mezi jinými Knuta Ramsussena, objevitele a polárníka. Nikdo jiný nás nemůže s jeho příběhem a koneckonců i s příběhem Ilulissatu seznámit lépe než Tomáš Sniegoň, skandinávský spolupracovník České televize, osobně.