10. ledna 2010

Mayskou kulturu přesněji její kalendář právě teď v celém světě popularizuje nový apokalyptický projekt Hollywoodu s jednoznačným titulem 2012. My ale úvahy o konci světa necháme stranou a pokusíme se vám obzory rozšířit jinak. K senzačně znějícím teoriím přidáme, věřím, pár skoro stejně zajímavých informací o dávno zaniklé a bizarní civilizaci, která po sobě naštěstí zanechala působivé architektonické a umělecké dědictví. Míříme do mexického Chichen Itztá.

Možná si ho budete ještě pamatovat. Malý žlutý nezmar. Jsou to dva roky, co východoněmecký bakelitový šíp s českou posádkou vykroužil mohutný oblouk po stopách hedvábné stezky ve střední Asii. I Objektiv byl u toho. Trabant se ale vrátil, dostal kolegu a obě auta spolu dobyla tentokrát Afriku. Za 3 měsíce ujela více než 19 tisíc km z Prahy na Střelkový mys v Jihoafrické republice. Expedice Trabantem napříč Afrikou chtěla znovu připomenout slávu českých cestovatelů první republiky, kteří upadli v zapomnění. Teď se i před námi otevírá zajímavá a dlouhá cesta.

My se vracíme k putování trabantů napříč Afrikou. Víte, jak bylo dlouhé?
A) 3 858 km
B) 10 212 km
C) 19 201 km

K africké anabázi se v miniseriálu Objektivu ještě několikrát vrátíme. Už v tuhle chvíli je ale jasné, že eskapádu trabantů nelze brát jako nějaký tip na běžný výlet. Ale pro následující reportáž to, myslím, bude platit stoprocentně. Míříme nedaleko za hranice Slovenska, ovšem na neobyčejné místo. Na místo, které si zamiloval i prezident T. G. Masaryk. Za svého života působil v největších metropolích Evropy i severní Ameriky, ale – už jako první muž mladého československého státu navázal věrný vztah k jednomu malému slovenskému městečku. Do Topolčianek se rád vracel celá léta. Proč, to přímo na místě zjišťovala naše reportérka Olga Baková.