11. ledna 2009

Camogli v italštině může znamenat mnohé: třeba „domky namačkané jeden na druhém“ nebo také „domovy manželek“. Oboje celkem přesně charakterizuje bývalou rybářskou osadu na ligurských březích. Malá, prostá, těsná a plná žen, které netrpělivě čekají na své tvrdě pracující muže. Kdysi rázovitá vesnice dnes už samozřejmě žije úplně jinak, ale ani v době rozvinutého turismu nemá příliš stálých obyvatel. Mimo hlavní sezónu tady žije nějakých pět tisíc lidí. Camogli ale není jen jedním z mnoha typických letovisek na italské riviéře. I proto, že si zachovalo a rozvinulo něco z dávných a originálních tradic. A jak uvidíte, jsou to tradice, které mohou být pro nás, pro návštěvníky vcelku zajímavé. Jednou v roce tady máme příležitost skvěle a dosyta se najíst a nezaplatit za to ani jediný cent.

Indonésie je nejlidnatější muslimský stát na světě. Přesto, nebo chcete-li právě proto, že o islámu není v ústavě této ostrovní republiky ani zmínka. Učení proroka Mohameda sem před staletími spolu se slonovinou a ebenem importovali arabští kupci. V jejich stopách do Indonésie později putovali obchodníci a kolonizátoři ze Západu, tedy především z Nizozemska. Nutno dodat, že ti nebyli v šíření své víry zdaleka tak úspěšní. Buď jak buď, vedle islámu existuje v Indonésii dnes i křesťanství a to v nečekaně těsné blízkosti. A zajímavé je, že i v éře války proti teroru nejde o žádné velké drama a tohle soužití může pozorovat každý cestovatel.