22. srpna 2017

Francouzský prezident skládá první účty svého úřadování, a zatímco zahraničí zaujal hlavně smělým vystupováním při jednáních se světovými lídry a prosazováním silné Evropy, doma jsou lidé k jeho úřadování výrazně kritičtější. Zabodoval sice omezením výhod pro zákonodárce, ale kvůli škrtům v sociální oblasti a v armádě mu podpora po volbách klesla na pouhých 36 %. Což je výrazně slabší výsledek, než měli ve stejné době jeho předchůdci Sarkozy a Holland.Jakým směrem vede Francii nový prezident? Co od něj čeká Evropa a co Česko, které zatím hlavně kritizoval za postoj k otázce migrace?Probereme v duelu poslance Jiřího Miholy /KDU-ČSL/ a europoslankyně Kateřiny Konečné /KSČM/.

Dlouho projednávaný a až po senátorském vetu schválený stavební zákon má před sebou další překážku. Strana zelených spolu se 17 senátory proti němu podala ústavní stížnost, kterou argumenty podpořilo 22 expertů právnických fakult. Podle nich totiž, ve snaze urychlit rozhodování o stavbách, zákon omezuje právo veřejnosti účastnit se řízení. To ale předkladatelé, v čele s ministryní pro místní rozvoj Karlou Šlechtovou, odmítají a tvrdí, že veřejnost má prostoru pro připomínky dost.Je, nebo není stavební zákon omezující a protiústavní?Téma pro Miloše Vystrčila /ODS/, předsedu senátorského klubu strany a senátora Ladislava Kosa /HPP11/.

Sněmovní komise, která vyšetřuje údajné úniky informací ze spisů, dnes pokračovala několika výslechy. Vypovídali před ní mimojiné exšéf fotbalové asociace Pelta, vrchní státní zástupkyně Bradáčová, bývalý šéf ÚOOZ Šlachta a ministr spravedlnosti Pelikán. Bradáčová i Šlachta odmítli, že by věděli o únicích z policie či státního zastupitelství. Systém má prý dostatečné mechanismy, aby tomu zabránil. Pelikán probíral hlavně záměry výslechu nejvyššího státního zástupce Zemana, kterého dnes z tohoto důvodu zbavil mlčenlivosti.Unikají živé spisy z policie a státního zastupitelství? Má vyšetřovací komise co odhalit? A má k tomu potřebné nástroje a pravomoci?Probereme s exministryní spravedlnosti a poslankyní Helenou Válkovou /ANO/.

Německé úřady mohou nebezpečné teroristy a radikály vyhostit ze země, i když se v ní narodili. Spolkový soud o tom rozhodl v průlomovém rozsudku nad dvojicí mužů původem z Nigérie a Alžírska, kteří podle policie plánovali teroristické útoky. Podle verdiktu k vyhoštění úřady mohou přistoupit, pokud obvinění nemají německé občanství a zásadní je i spolupráce země jejich původu. Takový postup by byl použitelný u necelé třetiny ze zhruba sedmi set islamistů, které Německo vede jako zvlášť nebezpečné.Našlo Německo účinný recept na postup proti nebezpečným radikálům? Jak dnešní verdikt Němci komentují?Odpoví náš zpravodaj v Berlíně Václav Černohorský.