31. října 2016

I 3 dny po státním svátku 28. října se nepřestává mluvit o jeho kontroverzních okolnostech. Od neudělení vyznamenání Jiřímu Bradymu se téma posouvá dál – k údajně související návštěvě dalajlámy a také k prohlášení 4 ústavních činitelů, kteří uklidňovali čínskou averzi. Ministr zahraničí Zaorálek ho hájí s tím, že bylo nutné, aby představitelé státu výrazně reagovali v situaci, kdy ministr kultury Herman šel proti dohodě vlády, že se její členové s dalajlámou nebudou oficiálně scházet. Herman ale tvrdí, že k takové dohodě nedošlo a podpořili ho spolustraničtí ministři Jurečka a Bělobrádek, ale i eurokomisařka a exministryně Jourová z hnutí ANO. Pravice k situaci na čtvrtek navrhne mimořádnou schůzi sněmovny, kde se chce bavit o zahraniční politice. O prohlášení nejspíš budou jednat i senátoři.K politickému duelu na toto téma jsme pozvali předsedu Senátu a signatáře prohlášení Milana Štěcha /ČSSD/ a jeho kolegu z horní komory Zdeňka Brože /nestr. za KDU-ČSL/. Téma a atmosféru, kterou do českého veřejného života přineslo, pak probereme i s nepolitickými hosty – režisérem Václavem Marhoulem a novinářem Jaroslavem Pleslem.

Sněmovní vyšetřovací komise znovu probírala okolnosti sloučení dvou elitních policejních útvarů. Pozvala si exministra vnitra Pecinu, který jí řekl, že o akci se uvažovalo už před 7 lety a za návrhem stál bývalý šéf ÚOOZ Šlachta, který ovšem teď naopak na protest proti změnám odešel od policie. Šlachta však tvrdí, že rozsah spolupráce měl být menší. Komise rovněž získala i indicie o tom, že mezi olomouckými policisty, žalobci a tamní pobočkou generální inspekce bezpečnostních sborů panoval mocenský boj. Tvrdil to exšéf olomouckého GIBSu Uličný a přidal navíc i nařčení z toho, že některé důkazy byly získávány v rozporu se zákonem – například nátlakem na svědky.Jak se posunula kauza sloučení policejních útvarů tři měsíce po akci samotné? Nedopadá politika na samotnou práci policie? Otázky pro člena komise Martina Lanka /Úsvit/.

Hledání nástupce Baracka Obamy spěje k finiši. Za 8 dní půjdou Američané volit mezi Donaldem Trumpem a Hillary Clintonovou. Podle aktuálních průzkumů vede demokratická kandidátka o 4 až 12 procentních bodů. Donald Trump ale jejich věrohodnost zpochybnil a tvrdí, že jsou konstruovány v jeho neprospěch. Analytici navíc čekají, jak s čísly zahýbe aktuální zpráva z FBI, které začala prošetřovat nové důkazy v kauze e-mailové korespondence Clintonové. Republikáni to přivítali, demokrati kritizují.Jak se situace vyvíjí v posledních dnech a jak moc jiné budou letošní volby oproti předchozím, se budeme ptát politologa Kryštofa Kozáka.