19. srpna 2016

Jedna z firem Vítkovické skupiny míří do insolvence. Divize Vítkovice Power Engineering o vyhlášení úpadku zažádala sama – jen den předtím, než měl soud posuzovat návrh jejího věřitele, brněnské společnosti Wetag Invest. O osudu společnosti VPE, která zároveň žádá o možnost reorganizace, rozhodne Krajský soud v Ostravě během několika dnů. Podle insolvenčního rejstříku dluží firma zhruba 7 stovkám věřitelů víc než 2,3 miliardy korun. S necelými 1150 zaměstnanci je jednou z největších firem skupiny Vítkovice Machinery Group. Tu tvoří celkem 34 firem a zaměstnává asi 8 000 lidí. I přesto že část firem má problémy, celá skupina loni vydělala skoro půl miliardy korun.
Na to proč se některé Vítkovické divize dostaly do problémů a jaké mají teď možnosti dostat se z nich, se zeptáme krizového manažera Václava Nováka, který ve Vítkovicích vedl reorganizaci už na přelomu tisíciletí. O širších problémech regionu, ve kterém mohou přijít v brzké době o práci tisíce lidí (hlavně v souvislosti s krizí těžaře OKD) se pak budeme bavit s politiky: poslancem Jaroslavem Zavadilem /nestr. za ČSSD/ a Janem Skopečkem /ODS/, ekonomickým expertem strany.

Počty běženců v Řecku opět rostou. V posledních 24 hodinách jich do země dorazilo víc než 260 – všichni přijeli přes moře z Turecka. V předchozích týdnech to přitom bylo jen několik desítek denně. Podle řeckých úřadů se teď v zemi nachází celkem skoro 60 000 migrantů. Rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz kvůli tomu navrhuje trvalé uzavření hranic na takzvané balkánské trase. Evropa je podle něj musí Evropa uhlídat sama a nesázet na dohodu s Tureckem, které je prý nespolehlivým partnerem. Kurz také kritizoval loňskou německou politiku otevřených dveří pro migranty, kterou podporovala i kancléřka Merkelová.
Jak se mění nálady v Rakousku a dalších zemích střední a jižní Evropy po zkušenostech s migrační vlnou? A jak reagují na pravidla islámského světa? Probereme s analytičkou Výzkumného centra AMO Zuzanou Lizcovou.

Před 48 lety do Československa vpadly armády 5 států Varšavské smlouvy v počtu půl milionu mužů. V noci z 20. na 21. srpna vojáci Sovětského svazu, NDR, Polska, Maďarska a Bulharska obsadili ČSSR, aby přerušili demokratizační proces v zemi a nastolili znovu režim, který povede stát v souladu s představami vůdců východního bloku. Lidé v ulicích se snažili aktivně bránit okupantům v postupu a vyvracet jim propagandistické informace o chystané kontrarevoluci v ČSSR. Politické vedení státu však nátlaku Sovětského svazu podlehlo a demokratizační proces vystřídala éra normalizace.
My se vrátíme k výročí okupace i celé éře socialismu s historičkou Ústavu pro studium totalitních režimů Karinou Hoření, které je spoluautorkou projektu, který se snaží komunistickou éru Československa přiblížit cizincům. Snahy o revizi historie a nové metody a působení ruské propagandy pak probereme s analytikem Evropských hodnot Romanem Mácou.