18. dubna 2016

Nemocenská se v prvních třech dnech vyplácet nebude. Vláda se totiž na změně současné praxe neshodla, respektive sociální demokraté jednu ze svých volebních priorit neprosadili. Proti jsou navíc i opoziční strany a zástupci zaměstnavatelů. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová teď ale chce prosadit alespoň náhradní variantu – aby firmy povinně poskytovaly zaměstnancům pět dnů na marodění ročně.
Měla by se nemocenská proplácet od začátku neschopnosti? Povede to ke zneužívání systému? A není horší současná praxe, v které řada lidí k lékaři nejde a nemoc přechází? Politické téma pro místopředsedu Senátu Zdeňka Škromacha /ČSSD/ a členku sněmovního výboru pro sociální politiku Markétu Adamovou /TOP 09/.

Urovnání sporu mezi ČSSD a advokátem Zdeňkem Altnerem se dál protahuje. Strana zatím dlužných 337 milionů nezaplatila. Tvrdí, že chce nejdřív vyplatit Altnerovy věřitele, kteří se na ní obrátili s pohledávkami na zhruba 20 milionů. Navíc se sociální demokraté obávají, že pokud teď zaplatí a poté uspějí u Nejvyššího soudu, k penězům už se nemusí dostat. Altner se s tím smířit nechce a soud požádal o obstavení stranických účtů – soud mu ale nevyhověl, protože prý nezaplatil jistinu.
Porušuje strana zákony? Je namístě její argumentace? A dává správný příklad jiným dlužníkům? Odpoví bývalý poslanec a expert na ústavní právo Zdeněk Jičínský /ČSSD/ a advokátka a exposlankyně Hana Marvanová.

Bezpečnostní rada státu vyhodnocuje opatření proti terorismu, která zavedla po útocích v Bruselu. Probírá zejména informace od tajných služeb, a také hodnotí spolupráci a zkušenosti společných hlídek vojáků a policistů. Podle dosavadních informací ale není důvod zpřísňovat aktivovaný první stupeň ohrožení, spíš naopak.
Jak jsou čeští vojáci a policisté připravení na riziko teroristické hrozby? A dokáží naše tajné služby shromáždit relevantní informace o případných hrozbách? Zeptáme se bezpečnostního analytika Jana Schneidera.

Dolní komora brazilského parlamentu chce sesadit prezidentku Dilmu Rousseffovou – v divokém a hlučném zasedání o tom rozhodla víc než dvěma třetinami hlasů a předala štafetu senátu. Rousseffová je podezřelá z manipulace s rozpočtovou statistikou, která jí měla pomoci ke znovuzvolení. Pokud senát ústavní žalobu podpoří, měl by se vedení země ujmout viceprezident Michel Temer. Ten je ale zapleten do obřího korupčního skandálu kolem státní ropné firmy Petrobras a sám může brzy čelit pokusům o odvolání.
Jak mimořádná situace teď v Brazílii nastala? Má ještě prezidentka Rousseffová šanci zvrátit ji? A nehrozí, že se země čtvrt roku před letní olympiádou propadne do chaosu? Téma pro geografa a publicistu Víta Štěpánka.