12. dubna 2016

Evropský parlament chce nová pravidla migrační politiky – azyly by měl přidělovat jednotný úřad pro celou Evropu a centrálně by se taky měli uprchlíci přeposílat do členských zemí podle kvót. S návrhem přišla Evropská komise a europoslanci ji dnes v prvním kole, zatím nezávazně, drtivě podpořili. Pro jich bylo 459 – proti 206. Pravidla se nelíbí hlavně zástupcům Visegrádu, kteří kvóty kritizují od začátku. Britští euroskeptici se zase nechali slyšet, že je to o důvod víc pro Brexit (odchod Británie z unie.)
Jakou má nový systém šanci na přijetí? Je vůbec životaschopný, když už teď kvóty nefungují? A jak zásadní proměnu by přinesl evropskému společenství? Téma pro místopředsedu Sněmovny Jana Bartoška /KDU-ČSL/ a europoslance Jiřího Pospíšila /nestr. za TOP 09/. Na východiska a důvody, proč se vůbec statisíce lidí pořád vydávají do Evropy, se pak budeme ptát válečné reportérky a dokumentaristky Jarmily Štukové.

Policejní prezident Tuhý se včera omlouval za činnost policistů – při incidentu s tibetskou vlajkou na FAMU prý konali nevhodně a nadbytečně, a jdou za to před kárné řízení. Zato prezident Miloš Zeman dnes na Hradě policistům děkoval za zvládnuté zásahy při návštěvě čínského prezidenta i při oslavách 17. listopadu. A mluvil o nevděčných úkolech při krocení projevů duševně nenormálních lidí.
Je tedy činnost policie při sledovaných akcích na pochvalu, nebo na kritiku? Zeptáme se děkana FAMU Pavla Jecha. Zástupci policie pozvání nepřijali.

Před 55 lety se první člověk podíval do vesmíru. Sovětský kosmonaut Jurij Gagarin v lodi Vostok jednou obletěl Zemi. 108 minut dlouhý let ho okamžitě proslavil po celém světě a potvrdil vedení Sovětského Svazu v „závodech o vesmír“. Přísně utajované detaily letu Moskva střežila i dlouho po něm. Některé detaily až donedávna – třeba přesné fungování malého modulu.
Jak se tehdy svět díval na Gagarinův let a jak ho hodnotí dnes? A jakou roli v tom hrála studená válka? Otázky pro novináře a autora sci-fi žánru Jaroslava Veise.

Jak nazývat zemi, ve které žijeme, teď znovu řeší ministerstvo zahraničí. Ministr Zaorálek o tom dokonce bude jednat v OSN. Výraz Česko dodnes budí emoce, ale většina lidí ho běžně užívá. Česká diplomacie teď ale prosazuje, aby jednoslovný oficiální název platil i za hranicemi. Tam se totiž užívá překlad celého názvu – Česká republika. Nově bychom ale měli hlásit jako zemi původu v anglické verzi Czechia a podobné ekvivalenty i v jiných jazycích.
Je to dobře? Je to potřeba? A má někdo s překlady i se samotným termínem Česko zásadní problém? Probereme s textařem a spisovatelem Michalem Horáčkem a předsedou strany Moravané Ondřejem Hýskem.