3. března 2016

Balkánské státy hlásí první výsledky uzavření řecko-makedonské hranice pro migranty. Uprchlíci a převaděčské gangy teď podle všeho hledají cesty přes Albánské hory, po moři do Itálie a nebo přes Bulharsko. Na to už Sofie reagovala posilami na hranicích s Řeckem a zahájila společné cvičení bezpečnostních složek. Minulý týden totiž parlament povolil možné nasazení armády ke zvládnutí situace.
Jak změnilo zavírání hranic na Balkáně situaci v jednotlivých zemích? Je to dlouhodobé řešení a je vůbec správné? A znamená to definitivní rezignaci na společnou evropskou politiku? Aktuální situaci v Makedonii na úvod popíše zahraniční redaktorka Českého rozhlasu Tea Parkanová. Ve studiu pak budeme diskutovat s europoslankyní Kateřinou Konečnou /KSČM/ a předsedou strany /Úsvit-BPI/ Miroslavem Lidinským a další pohled nabídne historik František Šístek.

Ukončení střetů na Donbase a přípravu voleb v povstaleckých regionech si dali za cíl ministři zahraničí Francie, Německa, Ukrajiny a Ruska. Ve formátu takzvané normandské čtyřky jednali v Paříži. Podoba zákona o volbách byla dojednaná v loňských Minských dohodách, není ale jisté, jestli ho oslabený ukrajinský kabinet premiéra Jaceňuka prosadí. Donbas má s volbami dostat potvrzení rozsáhlé autonomie, teprve potom slíbila Moskva předat kontrolu nad hranicemi mezi Ruskem a Donbasem ukrajinským orgánům.
Jak reálná je šance na mír v Ukrajině? Jak změněná po něm bude? A o co se teď hraje uvnitř země i za jejími hranicemi? Budeme se ptát polského filosofa Pawła Rojka.