23. února 2016

Rakousko výrazně přiškrtilo proud uprchlíků, které pustí za hranice. Další státy na takzvané Balkánské trase ho začaly následovat – za mohutných protestů Řecka. To navíc pohrozilo diplomatickými sankcemi a bojkotem evropských fondů pro země, které se snaží prosadit zavření řecko-makedonských hranic a další kroky, které Řecko poškozují. I když Athény nejmenovaly, kritika míří hlavně na státy V4. Jejich současný předsedající, český premiér Bohuslav Sobotka, navíc plány rozvíjí dál. Pokud se migrační vlna nezastaví v Řecku, musí ji podle něj Evropa zabrzdit na západním Balkánu a Řecku poslat peníze, aby uprchlíky uvězněné na jeho území zvládlo. Rozhodnout by se mělo už na unijním summitu na začátku března.
Bude ještě Evropa hledat (konečně funkční) plán na zvládnutí migrační krize společně, nebo už státy jedou na vlastní pěst? Znamená to, že hodí Řecko přes palubu? A může migrační krize znovu destabilizovat Balkán, jak hrozí premiér Sobotka? Velké téma pro Karla Raise /ANO/, člena sněmovního zahraničního výboru, Marka Ženíška /TOP 09/, 1. místopředsedu strany a jejího poslaneckého klubu, historika Jana Pelikána a politického geografa Libora Jelena.

Radovan Krejčíř si v jihoafrickém Johannesburgu vyslechl trest: za pokus o vraždu, únos a obchod s drogami stráví za mřížemi 35 let. Další 4 spoluobžalovaní dostali patnáctileté tresty. Soud tak doplnil své rozhodnutí z loňského roku, kdy Krejčíře ze všech skutků uznal vinným. Krejčířovi vyměřil dokonce o 7 let vyšší trest, než žádal prokurátor – odůvodnil to společenskou závažností jeho činů. Rozsudek ale ještě není pravomocný. Krejčíř, který účast na zločinech odmítá, se odvolá.
Co všechno víme o této kauze Radovana Krejčíře a jaké další procesy teď v souvislosti s jeho osobou běží, vyloží Dalibor Bártek z Reportérů ČT.

Občanské fórum – politické hnutí, které se přičinilo o změnu politického režimu v Československu a stálo u základů demokratického státu, skončilo přesně před 25 lety. S heslem „Strany jsou pro straníky, Občanské fórum je pro všechny“ spojilo dohromady bojovníky proti totalitě z různých společenských skupin i myšlenkových proudů. I proto se velmi záhy začala projevovat nesourodost uvnitř fóra a rozpadlo se už po půldruhém roce, aby velká část jeho členů přešla do nově ustavené ODS.
Jak vnímat z dnešního pohledu roli, kterou OF sehrálo? Kdo pokračuje v jeho odkazu? A bylo vůbec možné, aby hnutí pokračovalo dál? Probereme s politologem Bohumilem Doležalem a bývalou disidentkou, političkou i členkou OF Hanou Marvanovou.