1. listopadu 2011

Řecko znovu zrychluje tep vrcholným představitelům Evropské unie. Plán premiéra Papandrea nechat dohodu o pomoci Řecku schválit v referendu lidem šokoval jak Angelu Merkelovou nebo Nicolase Sarkozyho, tak i tamní politickou scénu. Proti se postavili někteří poslanci vládni socialistické strany a mluví se dokonce o nutném odchodu premiéra. Opozice pak jde ještě dál a požaduje předčasné volby. Šance, že by další pomoc Řecku, a tedy i drastické škrty a šetření, samotní Řekové odmítli, je totiž poměrně veliká. Přibližuje se znovu bankrot Řecka? Je vůbec ještě možné, po velmi negativní reakci trhů, se tamnímu bankrotu vyhnout? Snaží se premiér Papandreu zbavit odpovědnosti, tak jak ho obviňuje opozice? A co možné zpochybnění dohody ze summitů EU a eurozóny udělá se vztahy v unii? Zeptáme se Kevina Capudera, ekonoma z University of New York in Prague. Děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy Aleš Gerloch pak okomentuje možnosti použití referenda v podobných mezinárodních otázkách.

Běh na velmi dlouhou trať má před sebou Poslanecká sněmovna. Na programu je totiž jednání o reformních zákonech, které vrátil nebo vetoval senát, a opozice předem avizovala, že se ho bude snažit protahovat obstrukcemi. Vládní koalice kontruje po svém a prosadila prakticky nepřetržité jednání – tedy do noci i o víkendu. Zkrátila taky možnost poslanců promlouvat k jednotlivým bodům – každý bude mít maximálně dvakrát deset minut. I tak ale jenom schvalování programu trvalo více než čtyři hodiny. Může opozice oddalováním přijetí reforem něčeho dosáhnout? Jsou obstrukce relevantním postupem při jednání sněmovny? Našly koaliční strany při odzbrojování opozice novou loajalitu? A zůstane jim i při dalším jednání o reformách? Hosty Událostí, komentářů budou předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostů Petr Gazdík, poslanec Věcí veřejných Vít Bárta a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

Fakultní nemocnice zveřejnily čekací lhůty na nejžádanější zdravotní úkony a vyšetření. Splnily tak příkaz ministra zdravotnictví Leoše Hegera, který sám reagoval na doporučení Rady EU. Ty měli zkvalitnit péči v českých nemocnicích a pomoci pacientovi rozhodnout se, kde se nechat ošetřit. Samotné lhůty se podle očekávání značně liší. Například v Ostravě si pacient na operaci kyčelního kloubu počká dva a půl roku, zatímco na pražských Vinohradech jsou to pouze tři měsíce. Jsou zveřejněné čekací lhůty v nemocnicích adekvátní? Vypovídají nějak o kvalitě péče v jednotlivých zařízeních? A je vůbec možné tuto kvalitu nějak kvantifikovat? Odpoví David Marx, předseda České společnosti pro kvalitu ve zdravotnictví.