30. března 2011

Do debaty, kde jsou hranice přiměřenosti obrany majetku, vstoupil prezident Klaus. Udělil milost Karlu Baštovi, který střílel po ujíždějícím autě s lidmi, kteří podle něj kradli v jeho sběrně. Dva lidi zranil, mladou ženu připravil o zrak. Případem se zabýval i Nejvyšší soud. Ten řekl, že se dopustil pokusu o vraždu, a ne pouze tzv. zabití, protože zloději už byli na útěku. Je udělení milosti prezidentem správné? Nezpochybňuje názor justice? Jak jsou v Česku vlastně definována práva při obraně majetku? Berou lidé spravedlnost do svých rukou i kvůli nečinnosti policie? Diskutovat o tom budeme s poradcem prezidenta Jiřím Tomášem Paynem, vedoucím katedry trestního práva Právnické fakulty UK Jiřím Jelínkem a děkanem Fakulty bezpečnostně právní Policejní akademie ČR Marianem Brzybohatým.

Protesty šířící se arabským světem se trvale usadily i v Sýrii. Za poslední dva týdny bylo při střetech demonstrantů s vládními silami zabito přes 120 lidí. S napětím se proto očekával dnešní projev prezidenta Bašára Asada, ve kterém se měl vůbec poprvé k napětí v zemi vyjádřit. Ten zodpovědnost za protesty připsal zahraničním spiklencům a požadavky na zrušení padesát let trvajícího výjimečného stavu v zemi nenaplnil. Můžou protesty přerůst podobně jako v Libyi v otevřený vnitřní konflikt? Bude se syrský režim snažit uklidnit situaci spíš nabídkou reforem, nebo násilnými represemi? Téma pro arabistu Jana Čuříka.

V nejbližších hodinách by měla být spojenecká operace v Libyi už plně pod velením Severoatlantické aliance, která ho přebírá od Spojených států. Na zemi má mezitím po předchozích úspěších povstalců znovu navrch Kaddáfího armáda. A na diplomatické úrovni se rozhořel nový spor – americký prezident Barack Obama totiž nevyloučil, že USA pomůžou povstalce vyzbrojit. Proti tomu se ostře ohradilo Rusko. Změní se nějak postup spojenců pod vedením NATO? A je poskytování zbraní vzbouřencům ještě v souladu s mandátem OSN? Otázky pro vojenského analytika Martina Kollera.