25. ledna 2011

Volby nesmí být dražbou funkcí na radnici. Tak se postavil Ústavní soud ke kauze kupčení s hlasy při volbách v Krupce. Případ vrátil krajskému soudu, který označil pojetí voleb „obchodně tržním způsobem“ za přípustné. Podle ústavních soudců je kupování hlasů v rozporu s demokratickými principy, i když zákon o komunálních volbách to explicitně nezakazuje. Jsou už teď hranice nepřípustného ovlivňování voleb jasně právně definované? Jaké různé formy může mít? A je možné excesům efektivně bránit? Hosty úvodu pořadu budou Marek Antoš z katedry ústavního práva Právnické fakulty UK a Pavel Maleček ze sdružení Zdravá Krupka.

Sebevražedný útok na moskevském letišti opět ukázal Rusko jako zemi, která má problém bránit se terorismu. Prezident Medveděv obvinil ze zanedbání kontrol vedení letiště. To se brání – nefunguje podle něj systém bezpečnostních opatření, za které odpovídá policie. Ke všemu prý měla kontrarozvědka informace o možném útoku několik týdnů dopředu. Proč se mu přesto nepodařilo zabránit? Pochybili jednotlivci, nebo je špatně nastavený ruský národní bezpečnostní systém? Zeptáme se vedoucí analytického vysílání Rádia Svobodná Evropa Iriny Laguninové.

Po protestech v Tunisku se bouří lidé v další severoafrické zemi – tentokrát v Egyptě. S politikou prezidenta vyšly do ulic několika měst v zemi vyjádřit nesouhlas desítky tisíc lidí. V centru Káhiry musela policie zasahovat slzným plynem a vodními děly. Schyluje se v Egyptě podobně jako v Tunisku k pádu vlády? Rozebereme s předsedou Islámské nadace v Brně Muníbem Hasanem.

Statisticky zachytit problematické veřejné zakázky v Česku – o to usiluje unikátní projekt Institutu ekonomických studií Karlovy univerzity. Studenti vytvořili speciální program, který z veřejných databází stahoval všechny dostupné údaje a ty pak porovnával. Výsledky ukazují, že téměř každý druhý tendr měl jen jednoho uchazeče. Dá se to považovat za kritérium pochybnosti veřejných zakázek? S jakými daty výzkum pracoval? A může být podobný systém využitelný pro státní správu? Otázky pro spoluautorku projektu Janu Chvalkovskou.

Česká kina loni vydělala nejvíc v historii – téměř 1,5 miliardy korun. Do kinosálů navíc přišlo přes 13 a půl milionu diváků, což je nejvyšší návštěvnost od roku 1993. Přitom se paradoxně mluví o sílící konkurenci, třeba v podobě stahování filmů na internetu. Co k loňské vysoké návštěvnosti kin nejvíc přispělo? Téma pro Petra Slavíka z Bontonfilmu. Nabídneme taky reportáž o nominacích na filmové Oscary.